18°C
Další skokové zdražení energií. 15 otázek a odpovědí: Co teď bude dál?
Ceny energií za poslední rok stouply o stovky procent. Opravdový šok nastal ale v pondělí. Na německé burze totiž vystoupala cena elektřiny z 12 na 17 tisíc korun za megawatthodinu (MWh). Plyn se prodává za víc než 6 900 korun za MWh. Jak se takto rekordně vysoká cena promítne do rozpočtů domácností? Bude se částka ještě zvyšovat? Bude na to stačit vládní úsporný tarif? Blesk přináší otázky a odpovědi na to nejdůležitější.
Odpovídal Zbyněk Stanjura, ministr financí
1) Bude stačit úsporný energetický tarif tak, jak ho vláda navrhuje? Bude stačit těch 66 miliard podpory?
V tuto chvíli ano, protože to, že je cena spotu 700 eur za megawatthodinu, je sice šílené číslo, ale je to číslo, které bude krátkodobé, takže nikoho z nás nemusí znervózňovat. Když se podíváme, jaká je produkce elektrické energie na letošní a příští rok, tak je reálně nižší. Já nevěřím, že ta cena zůstane na tak vysoké částce.
...Pokud by takto vysoká cena byla dlouhodobě, tak to je problém a pak by Evropa určitě přistoupila k nějakému společnému řešení. Tím by mohlo být zastropování cen na evropské úrovni. To si myslím, že je řešení, které by bylo na stole, a myslím, že Česko by patřilo mezi ty země, které by to řešení podporovaly.
2) Jak by zastropování cen vypadalo? Kdo to navrhuje, kdo to schvaluje?
Prohlásí se, že jsou mimořádné okolnosti a na určitou dobu, třeba devět či dvanáct měsíců, se určí administrativní cena, která by byla platná jako maximální cena v celé Evropě. Čím to bude akutnější, tím ten proces bude samozřejmě rychlejší. Jsme v mimořádné době, ale my uděláme všechno pro to, aby k tomu nedošlo. Protože ta opatření, která sledujeme na úrovni jednotlivých vlád, tak mají své klady i zápory. Když někdo zastropuje cenu elektřiny, jako třeba jižní státy EU, tak zjistily, že místo úspor se naopak zvýšila spotřeba elektrické energie.“
3) Opravdu stát nebude schopen lidem pomoci lépe a více?
Já peníze nikde nehledám, takže bychom se museli více zadlužit. Těch 66 miliard korun není jediná pomoc vlády, ale jestli k tomu přidáme valorizace penzí, valorizace životního a existenčního minima, tak to jsou všechno nástroje, kterým pomáháme zmírnit dopady. Navíc se ukázalo, že ten valorizační vzorec se osvědčil. Naší největší agendou na každé vládě jsou ceny energií a inflace, kdy se o tom bavíme.
Odpovídal Petr Švec, generální ředitel společnosti epet
4) Nejen cena elektřiny, ale i cena plynu v Evropě se vyšplhala na další rekord. Je to reálný odraz situace? Jak to ovlivní ceny pro domácnosti? Kdy? A co bude podle vás s cenami plynu dál?
V současně době je to opravdu reálný odraz situace. Na trhu panuje nervozita kvůli opětovnému přerušení dodávek ruského plynu do Evropy prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1. Pokud bude na začátku září dodávka plynu obnovena, může to vést ke krátkodobému snížení cen, ale nejdůležitějším faktorem stále bude, zda bude plyn do Evropy proudit i během zimního období a jaké budou průměrné teploty v zimním období.
Pokud by se ceny držely na tak vysokých úrovních dlouhodobě, tak to samozřejmě ovlivní ceny na rok 2023, ale primárně také na rok 2024.
5) Znamená to, že za tyto šíleně vysoké ceny budou obchodníci teď dopředu nakupovat a za tuto cenu plus marže budou pak lidem, například příští rok, prodávat?
Obchodníci, kteří nespekulují na pokles ceny plynu nebo elektrické energie, nakupují tyto komodity postupně, průměrná nákupní cena by tedy neměla být na úrovni aktuálních tržních cen.
6) Budou podle vás při současném vývoji dodavatelé energií v Česku schopni dodržet garantované ceny zákazníkům s fixací?
Mělo by být samozřejmostí, že obchodníci nakupují pro zákazníky s fixací s předstihem, aby mohli cenu zafixované ceny na delší období udržet.
Nemohu ale vyloučit, že jsou na trhu společnosti, které energie nenakoupily. Poznají se jednoduše, své zákazníky se snaží přesmluvnit na spotové ceny (ceny denního trhu) nebo na produkty s vysokou cenou, bez ohledu na porušení smlouvy. Odběratel nemá moc možností, protože nabídka produktů pro nezasmluvněného zákazníka již reflektuje růst nákupních cen.
Odpovídal Roman Gazdík, tiskový mluvčí skupiny ČEZ
7) Jak vlastně funguje nákup energií na burze?
Jelikož takřka veškerý plyn v našem regionu pochází z Ruska, tak mají jeho kroky obrovský vliv. A to i na cenu elektřiny, protože ceny elektřiny a plynu jdou nyní ruku v ruce. Burza samotná netvoří cenu elektřiny. Je to jen tržiště, kde se potkává nabídka a poptávka. To znamená, že jde o cenu, za kterou je nějaký zákazník ochoten produkt (plyn, elektřinu, ale také akcie apod.) koupit. A je jedno, kde je sídlo té burzy. Zda jde o Lipsko, nebo Prahu. Burza jen ukazuje, jaká je cena v regionu. ČEZ prodává svoji produkci prostřednictvím svých obchodníků ČEZ Prodej a ČEZ ESCO koncovým zákazníkům, dále ostatním českým dodavatelům přímo bilaterálně nebo přes elektronické obchodní platformy, a teprve na třetím místě přes pražskou burzu PXE či lipskou burzu EEX.
8) Proč Česko vyrábí levně energie, ale v současné době je musí draze nakupovat? V Česku se navíc vyrobí více elektřiny, než se jí spotřebuje.
Tak to není. Většinu elektřiny, kterou vyrobíme, prodáváme v Česku přímo našim koncovým zákazníkům a dodavatelům energií. Do zahraničí vyvážíme jen 5 % výroby, a to v případě, kdy nemá o elektřinu zájem český zákazník. Občas se objevuje mýtus, že vyvážíme hodně do Německa. Není to pravda. Zdaleka nejvíc elektřiny vyváží ČEZ k našim slovenským sousedům.
Elektřina je zboží jako jakékoliv jiné a obchoduje se s ní na celém regionálním trhu. To je z dlouhodobého hlediska pro zákazníky velmi výhodné. Málokdo si to uvědomuje, ale ceny elektřiny byly v roce 2018 nižší než o deset let dříve a během covidu pak dále klesly. To lze říct o málokterém zboží. Stlačení cen umožnila právě konkurence a to, že se elektřina obchoduje v celém regionu. Zároveň to ale znamená, že ČEZ má jen několikaprocentní podíl na výrobě elektřiny v regionu a tomu odpovídá i jeho vliv na velkoobchodní cenu elektřiny.
Odpovídal Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank
9) Současná cena elektřiny je zhruba čtrnáctinásobkem sezonního průměru za posledních pět let. Je opravdu málo vyrobené energie, nebo se cenotvorba chová podle jiných pravidel?
Cenotvorba v případě elektřiny se odvíjí od ceny, která se určuje na energetických burzách v Evropě. Pro Česko je určující cena, která se utváří na pražské burze, která je ale pouze pobočkou té v Lipsku. A my jsme s Německem propojeni, takže pokud se cena zvýší na jejich burze, zvýší se i tady. Jediný rozdíl je, že Němci na rekordní cenu 700 eur za megawatthodinu na to svými platy dosahují, zatímco český občan vůbec.
Co si ale všichni nyní musí uvědomit, je, že nikdo vám nyní nemůže garantovat, že cena bude klesat.
10) Podle nejtemnějších scénářů čeká Evropu až deset obtížných zim. Jak to vidíte vy?
„To říká belgický premiér, já ale zase tak černý scénář nevidím a jsem realista. Určitě nás ale čekají nejméně obtížné tři zimy, včetně letošní. Očekávám ale, že po roce 2024 se ta situace začne postupně zlepšovat. S cenami za energie se už ale nedostaneme na ty před válkou, takže je nutné počítat stále se zásahem do rozpočtů domácností. Otázkou ale je, jak dlouho bude Evropa závislá na Rusku a jak se Rusko bude stavět k Evropě, zda kohoutky zcela zavře, nebo vždy jednou za čas sníží tok v plynovodech či ropovodech.
11) Může s tak vysokou cenou něco udělat Evropská unie?
Evropská unie do burzovního procesu nemůže nijak zasáhnout. Jediné, co by pomohlo, je, že zcela zruší emisní povolenky, které tvoří až 20 % ceny elektřiny. Pokud by je zrušila, cena pak klesne zhruba o těch 20 %. Španělsko například nyní navrhuje aspoň zastropovat cenu povolenek, a to je dobrý nápad, ke kterému by se měly připojit i další státy EU včetně Česka.
12) Co by znamenala varianta, že by Rusko mohlo přistoupit k tzv. dodávkám na příděl?
To je velmi špatný scénář, který by Rusku sloužil jenom k vydírání. Pokud by totiž neměl například průmysl dostatek plynu, dotklo by se to ekonomiky celé země. Průmysl bez energií totiž může způsobit, že firmy budou zavírat, jako už se někde děje, a lidé přijdou o svá místa. Tím pádem budou mít politici problém na krku.
Odpovídal Štěpán Křeček, hlavní ekonom BHS a poradce premiéra Fialy
13) Jak se současná situace na burze v Německu podepíše na budoucích cenách v Česku?
Je jen otázkou času, kdy ceny na burzách přejdou do koncových účtů klientů. Teď to vypadá tak, že zhruba 2/3 finálního účtu tvoří silová složka elektřiny a 1/3 ostatní poplatky a regulované složky ceny. Kdybychom šestinásobný nárůst udrželi delší dobu, pak účty domácností vzrostou 3 až 4násobně, což je pro řadu domácností likvidační a nepředstavitelné. Bude to zhoršovat životní úroveň českých domácností a může to vést i ke krachu některých firem.
14) Šponují obchodníci s energiemi své marže?
Já se obávám, že mnozí obchodníci s energiemi jsou ve velice špatné situaci, kdy jim hrozí i zánik. Koneckonců jsme to viděli na případu Bohemia Energy a dalších dodavatelů, kteří už zkrachovali, a další dodavatelé jsou na tom vzhledem k překotným změnám na trhu špatně. Proto se může stát, že se pokusí této situace zneužít. Už jsme to viděli na případu toho, že některým lidem dodavatelé nutí dynamické spotové tarify tak, aby veškeré riziko převedli na klienta.
15) Jaká podle vás vede cesta z energetické krize?
Zbyněk Stanjura, ministr financí:
Přílišná závislost na ruských surovinách ukázala, že orientace na nižší cenu nefunguje, protože ta druhá strana to používá jako zbraň. Za druhé je pokřivený systém emisních povolenek a k tomu musíme přičíst ambiciózní plány v oblasti odklonu od fosilních paliv. Tohle jsou hlavní příčiny těch stoupajících cen. Ty ceny totiž rostly před válkou a válka všechno jenom umocnila a urychlila. A toto nevyřeší žádný stát sám a musí být na tom shoda všech. Bohužel jsou ale státy, které problém ve dvou mnou zmíněn bodů problém nevidí a obhajují. Já bych třeba byl pro více emisních povolenek, protože čím více jich bude, tím více klesne cena.
Petr Švec, generální ředitel společnosti epet:
V krátkodobém horizontu pouze přes snížení spotřeby a v neaktivistické debatě, jak mají být postupně vypínány „špinavé“ zdroje. Ve střednědobém horizontu vybudovaní infrastruktury, která zajistí dodávky plynu bez závislosti na Rusku a mít k dispozici potřebný výkon energetických zdrojů, které zajistí pokrytí spotřeby a to i v zimním období, kdy je zpravidla výroba energie z fotovoltaických elektráren výrazně nižší než v létě.
Roman Gazdík, tiskový mluvčí skupiny ČEZ:
Překonat tuto zimu. Plynu je na světě dost a jeho ceny klesnou, protože těžaři pojedou naplno. Jen je třeba vybudovat infrastrukturu, abychom do naší části Evropy byli schopni odpovídající množství neruského plynu dostat. Dosud jsme byli závislí prakticky na jednom dodavateli a ten nyní neplní smlouvy: výsledkem jsou takto vysoké ceny. Naše jaderné elektrárny i všechny ostatní elektrárny jedou naplno a dodávají co největší možné množství elektřiny, tím přispívají k tomu, že je elektřiny dostatek a že její cena ještě víc neroste. Dodávky paliva pro jaderné elektrárny Temelín a Dukovany jsme si zabezpečili na několik let dopředu a dále uzavřeli smlouvy na dodávky paliva z USA a Francie. Také jsme zajistili pro Česko kapacitu nově vznikajícího terminálu pro zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku, který může pokrýt až třetinu roční spotřeby plynu.
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank:
Na to je těžké odpovědět. To je totiž ovlivněno mnoho faktory. Určitě ale mezi to patří konec války. Otázkou ale je, jaký režim by byl v Rusku. Zda by vládl stále Vladimir Putin nebo někdo jiný. A zda by ten dotyčný třeba nebyl ještě horší, než současný vládce.
Video Epicentrum - Zbyněk Stanjura
Video se připravuje ...
Témata:
Související
Plyn už mě teda naštěstí tolik netrápí. Doma ho už vůbec nepoužíváme. Sporák i troubu máme elektrickou a na topení používáme dřevo. Právě k přechodu na tuhá paliva jsem se rozhodl minulý rok a koupil jsem do obýváku krbová kamna od https://www.levnekrby.cz/ Nebyla to až tak velká investice a dřevo je oproti plynu také celkem levné.