Český senátor Doubrava jednal na Krymu s okupanty. Může to být trestný čin, říká Fischer
Senátor za Severočechy a dříve za komunisty Jaroslav Doubrava jednal na Krymu se šéfem tamější ruské administrativy Sergejem Aksjonovem. Ten o tom informoval na svém telegramovém kanálu a ze setkání zveřejnil fotografie, upozornil v pátek server Deníku N. Doubravova asistentka Květa Rybárová deníku řekla, že její šéf je na poloostrově na dovolené. Rusko okupuje ukrajinský Krym od roku 2014 a od února vede proti Ukrajině útočnou válku.
„Jsem rád, že mohu v Republice Krym uvítat našeho přítele a hosta z České republiky Jaroslava Doubravu, který je známý svou mnohaletou podporou naší země a iniciativami k navázání přátelských a partnerských vztahů s Ruskem,“ popsal Aksjonov návštěvu. „Spolu s panem Doubravou jsme probírali kulturní výměnu mezi našimi národy, záležitosti obchodních vztahů ve světle současných událostí a zkoumali možnosti spolupráce,“ doplnil.
Doubrava podle oficiální zprávy krymského parlamentu uvedl, že zastupuje „mnoho obyčejných Čechů, kteří nepodporují politiku své vlády“, i podnikatele, kteří chtějí obchodovat s Krymem navzdory sankcím. Svými proruskými aktivitami a podporou kroků ruského prezidenta Vladimira Putina je Doubrava známý. Názor nezměnil ani poté, co 24. února ruská armáda vpadla na Ukrajinu.
Rusko a jeho činitelé podobné návštěvy dokážou využít. „Pro ruskou propagandu to je hodně důležité. Ukazují tím, že Rusko není v úplné izolaci a že tam jezdí západní politici,“ řekl Deníku N David Stulík, jenž působil 12 let jako mluvčí unijní delegace v Kyjevě. Šéf zahraničního výboru Senátu Pavel Fischer upozornil, že podpora a oslavování vojenského agresora, jakým je nyní Rusko, může být trestný čin.
Růžička podal podnět na prošetření
„Za sedm let v Senátu jsem senátora Doubravu nepozdravil, natož abych mu podal ruku. Je to můj osobní vzdor vůči téhle odporné existenci. Občas proto slýchám, že jsem nevychovaný a příliš agresivní,“ reagoval na zprávu o cestě na Krym senátor Václav Láska (Senátor 21).
Poslanec TOP 09 Michal Kučera nazval Doubravu dlouhodobým dnem Ústeckého kraje. „Jeho výlet na Krym mě nepřekvapuje, často totiž bývá viděn na těch nejobskurnějších akcích, jako třeba na odhalení památníku komunistickým pohraničníkům v Krušných horách,“ napsal Kučera na twitteru.
Místopředseda Senátu Jiří Růžička (klub STAN) dokonce podal podnět senátnímu mandátovému výboru k prošetření kvůli jednání Doubravy. „Že senátor Doubrava odjel v době války na dovolenou na Krym, je zvrhlé, ale že jedná se šéfem ruské okupační správy, je nepřípustné. Je členem Senátu, který opakovaně odsuzuje válku, kterou na Ukrajině vede Rusko,“ uvedl Růžička na twitteru. Jedním z místopředsedů výboru je však sám Doubrava.
Proti podpoře Ukrajiny se staví dlouho
Doubrava byl v Senátu opakovaně proti usnesením, jež se týkala rusko-ukrajinské války. Jako jediný senátor v dubnu hlasoval proti stanovisku, podle kterého musí Rusko nést následky za rozpoutání války proti Ukrajině, včetně platby reparací, a ruští představitelé, kteří jsou odpovědní za válečné zločiny, musí být postaveni před soud a potrestáni. V červnu Doubrava nepodpořil usnesení, v němž Senát apeloval na členské státy EU, aby udělily Ukrajině status kandidátské země.
Energetická společnost Ukrenerho, která provozuje přenosovou soustavu na Ukrajině, dnes uvedla, že ve většině oblastí země přistoupila k nuceným odstávkám elektřiny. Důvodem jsou předchozí ruské útoky. „Dříve zveřejněné harmonogramy vypínání elektřiny v regionech, kde byly uplatňovány havarijní odstávky, nyní neplatí,“ uvedla na telegramu společnost Ukrenerho poté, co oznámila výpadek dodávek elektřiny ve většině oblastí země. Česko na jednání v Bruselu podpořilo spolupráci s nově vznikajícím zvláštním tribunálem pro zločin agrese vůči Ukrajině, který vzniká v rámci Rady Evropy. Ukrajinský parlament dohodu s Radou Evropy o vytvoření zvláštního tribunálu pro zločin agrese vůči Ukrajině ratifikoval již v polovině července. Normu následně podepsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová oznámila letos v říjnu v Kyjevě příspěvek ve výši deset milionů eur (243 milionů korun) právě na vznik tribunálu. Americký prezident Donald Trump označil v rozhovoru se serverem Politico Evropu za skupinu národů v rozkladu vedenou slabými lidmi, kteří selhávají v boji s migrací a neumí ukončit válku na Ukrajině. Šéf Bílého domu podle serveru naznačil, že podpoří ty evropské politické kandidáty, kteří odpovídají jeho vizi pro Evropu. Trumpův výpad proti evropskému politickému vedení je jeho doposud nejostřejší kritikou západních demokracií, píše Politico a připomíná, že země jako Německo a Francie mají už nyní s Trumpovou administrativou velmi napjaté vztahy. „Myslím si, že jsou slabí. Ale také si myslím, že chtějí být politicky korektní. Myslím, že nevědí, co dělat. Evropa neví, co dělat,“ prohlásil Trump o vysokých evropských představitelích.
