Český senátor Doubrava jednal na Krymu s okupanty. Může to být trestný čin, říká Fischer
Senátor za Severočechy a dříve za komunisty Jaroslav Doubrava jednal na Krymu se šéfem tamější ruské administrativy Sergejem Aksjonovem. Ten o tom informoval na svém telegramovém kanálu a ze setkání zveřejnil fotografie, upozornil v pátek server Deníku N. Doubravova asistentka Květa Rybárová deníku řekla, že její šéf je na poloostrově na dovolené. Rusko okupuje ukrajinský Krym od roku 2014 a od února vede proti Ukrajině útočnou válku.
„Jsem rád, že mohu v Republice Krym uvítat našeho přítele a hosta z České republiky Jaroslava Doubravu, který je známý svou mnohaletou podporou naší země a iniciativami k navázání přátelských a partnerských vztahů s Ruskem,“ popsal Aksjonov návštěvu. „Spolu s panem Doubravou jsme probírali kulturní výměnu mezi našimi národy, záležitosti obchodních vztahů ve světle současných událostí a zkoumali možnosti spolupráce,“ doplnil.
Doubrava podle oficiální zprávy krymského parlamentu uvedl, že zastupuje „mnoho obyčejných Čechů, kteří nepodporují politiku své vlády“, i podnikatele, kteří chtějí obchodovat s Krymem navzdory sankcím. Svými proruskými aktivitami a podporou kroků ruského prezidenta Vladimira Putina je Doubrava známý. Názor nezměnil ani poté, co 24. února ruská armáda vpadla na Ukrajinu.
Rusko a jeho činitelé podobné návštěvy dokážou využít. „Pro ruskou propagandu to je hodně důležité. Ukazují tím, že Rusko není v úplné izolaci a že tam jezdí západní politici,“ řekl Deníku N David Stulík, jenž působil 12 let jako mluvčí unijní delegace v Kyjevě. Šéf zahraničního výboru Senátu Pavel Fischer upozornil, že podpora a oslavování vojenského agresora, jakým je nyní Rusko, může být trestný čin.
Růžička podal podnět na prošetření
„Za sedm let v Senátu jsem senátora Doubravu nepozdravil, natož abych mu podal ruku. Je to můj osobní vzdor vůči téhle odporné existenci. Občas proto slýchám, že jsem nevychovaný a příliš agresivní,“ reagoval na zprávu o cestě na Krym senátor Václav Láska (Senátor 21).
Poslanec TOP 09 Michal Kučera nazval Doubravu dlouhodobým dnem Ústeckého kraje. „Jeho výlet na Krym mě nepřekvapuje, často totiž bývá viděn na těch nejobskurnějších akcích, jako třeba na odhalení památníku komunistickým pohraničníkům v Krušných horách,“ napsal Kučera na twitteru.
Místopředseda Senátu Jiří Růžička (klub STAN) dokonce podal podnět senátnímu mandátovému výboru k prošetření kvůli jednání Doubravy. „Že senátor Doubrava odjel v době války na dovolenou na Krym, je zvrhlé, ale že jedná se šéfem ruské okupační správy, je nepřípustné. Je členem Senátu, který opakovaně odsuzuje válku, kterou na Ukrajině vede Rusko,“ uvedl Růžička na twitteru. Jedním z místopředsedů výboru je však sám Doubrava.
Proti podpoře Ukrajiny se staví dlouho
Doubrava byl v Senátu opakovaně proti usnesením, jež se týkala rusko-ukrajinské války. Jako jediný senátor v dubnu hlasoval proti stanovisku, podle kterého musí Rusko nést následky za rozpoutání války proti Ukrajině, včetně platby reparací, a ruští představitelé, kteří jsou odpovědní za válečné zločiny, musí být postaveni před soud a potrestáni. V červnu Doubrava nepodpořil usnesení, v němž Senát apeloval na členské státy EU, aby udělily Ukrajině status kandidátské země.
V Sumské oblasti při nočním úderu dronů zahynul třiapadesátiletý muž, uvedla podle stanice BBC místní policie. Ve středu večer Rusové shodili z dronů bombu na auto ve městě Cherson a zabili šestatřicetiletou ženu a šestileté dítě, napsala Ukrajinska pravda. Z dalších míst ruských úderů ukrajinské úřady hlásí raněné. Doživotní tresty vězení dnes udělil ruský soud osmi mužům za jejich podíl na bombovém útoku, který v říjnu 2022 vážně poničil Krymský most spojující okupovaný poloostrov s ruskou pevninou. Informovala o tom ruská státní tisková agentura TASS. Agentury Reuters a AFP připomínají, že 19 kilometrů dlouhá silniční a železniční stavba, jejíž provoz v roce 2018 zahájil osobně ruský prezident Vladimir Putin, symbolizuje protiprávní anexi Krymu Ruskem v roce 2014. Před rozmístěním zahraničních vojáků na Ukrajině v rámci možné bezpečnostní mise musí být nejprve mezi Moskvou a Kyjevem příměří. Dnes to podle agentury Reuters prohlásilo turecké ministerstvo obrany, které tak reagovalo na úterní vyjádření francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Ten řekl, že v den podpisu míru budou na Ukrajině britští, francouzští a turečtí vojáci. „Nejprve musí být mezi Ruskem a Ukrajinou zajištěno příměří. Poté musí vzniknout rámec mise s jasným mandátem a musí být stanoveno, v jakém rozsahu každá země přispěje,“ uvedlo turecké ministerstvo obrany.
