Český senátor Doubrava jednal na Krymu s okupanty. Může to být trestný čin, říká Fischer
Senátor za Severočechy a dříve za komunisty Jaroslav Doubrava jednal na Krymu se šéfem tamější ruské administrativy Sergejem Aksjonovem. Ten o tom informoval na svém telegramovém kanálu a ze setkání zveřejnil fotografie, upozornil v pátek server Deníku N. Doubravova asistentka Květa Rybárová deníku řekla, že její šéf je na poloostrově na dovolené. Rusko okupuje ukrajinský Krym od roku 2014 a od února vede proti Ukrajině útočnou válku.
„Jsem rád, že mohu v Republice Krym uvítat našeho přítele a hosta z České republiky Jaroslava Doubravu, který je známý svou mnohaletou podporou naší země a iniciativami k navázání přátelských a partnerských vztahů s Ruskem,“ popsal Aksjonov návštěvu. „Spolu s panem Doubravou jsme probírali kulturní výměnu mezi našimi národy, záležitosti obchodních vztahů ve světle současných událostí a zkoumali možnosti spolupráce,“ doplnil.
Doubrava podle oficiální zprávy krymského parlamentu uvedl, že zastupuje „mnoho obyčejných Čechů, kteří nepodporují politiku své vlády“, i podnikatele, kteří chtějí obchodovat s Krymem navzdory sankcím. Svými proruskými aktivitami a podporou kroků ruského prezidenta Vladimira Putina je Doubrava známý. Názor nezměnil ani poté, co 24. února ruská armáda vpadla na Ukrajinu.
Rusko a jeho činitelé podobné návštěvy dokážou využít. „Pro ruskou propagandu to je hodně důležité. Ukazují tím, že Rusko není v úplné izolaci a že tam jezdí západní politici,“ řekl Deníku N David Stulík, jenž působil 12 let jako mluvčí unijní delegace v Kyjevě. Šéf zahraničního výboru Senátu Pavel Fischer upozornil, že podpora a oslavování vojenského agresora, jakým je nyní Rusko, může být trestný čin.
Růžička podal podnět na prošetření
„Za sedm let v Senátu jsem senátora Doubravu nepozdravil, natož abych mu podal ruku. Je to můj osobní vzdor vůči téhle odporné existenci. Občas proto slýchám, že jsem nevychovaný a příliš agresivní,“ reagoval na zprávu o cestě na Krym senátor Václav Láska (Senátor 21).
Poslanec TOP 09 Michal Kučera nazval Doubravu dlouhodobým dnem Ústeckého kraje. „Jeho výlet na Krym mě nepřekvapuje, často totiž bývá viděn na těch nejobskurnějších akcích, jako třeba na odhalení památníku komunistickým pohraničníkům v Krušných horách,“ napsal Kučera na twitteru.
Místopředseda Senátu Jiří Růžička (klub STAN) dokonce podal podnět senátnímu mandátovému výboru k prošetření kvůli jednání Doubravy. „Že senátor Doubrava odjel v době války na dovolenou na Krym, je zvrhlé, ale že jedná se šéfem ruské okupační správy, je nepřípustné. Je členem Senátu, který opakovaně odsuzuje válku, kterou na Ukrajině vede Rusko,“ uvedl Růžička na twitteru. Jedním z místopředsedů výboru je však sám Doubrava.
Proti podpoře Ukrajiny se staví dlouho
Doubrava byl v Senátu opakovaně proti usnesením, jež se týkala rusko-ukrajinské války. Jako jediný senátor v dubnu hlasoval proti stanovisku, podle kterého musí Rusko nést následky za rozpoutání války proti Ukrajině, včetně platby reparací, a ruští představitelé, kteří jsou odpovědní za válečné zločiny, musí být postaveni před soud a potrestáni. V červnu Doubrava nepodpořil usnesení, v němž Senát apeloval na členské státy EU, aby udělily Ukrajině status kandidátské země.
Lídři Dánska, Estonska, Finska, Islandu, Lotyšska, Litvy, Norska a Švédska dnes ve společném prohlášení uvedli, že hovořili s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a zopakovali podporu Kyjevu. Dodali, že budou nadále Ukrajině dodávat zbraně a posilovat obranu Evropy, aby odstrašili Rusko od další agrese. „Rusko se dosud nezavázalo k příměří ani jakýmkoliv krokům vedoucím k míru,“ uvedli s tím, že podporují řešení, které bude respektovat svrchovanost Ukrajiny a zajistí větší bezpečí pro Ukrajinu i zbytek Evropy. Zároveň podpořili zesílení sankcí proti Rusku, dokud pokračuje ve svém válečném tažení. Americký prezident Donald Trump dnes připustil, že jeho současný plán na ukončení války na Ukrajině není jeho poslední nabídkou, informuje agentura Reuters. Šéf Bílého domu se takto vyjádřil poté, co Ukrajina a evropští spojenci USA dali najevo, že americký plán může být základem pro další jednání, ale je na něm třeba ještě dál pracovat. „Válka musí skončit tak či tak,“ řekl dnes Trump novinářům. Na otázku, zda jeho plán je finální nabídkou, odpověděl, že nikoliv. Rusko má v konfliktu na Ukrajině podle odborníka z Univerzity obrany Zdeňka Petráše jednoznačnou převahu, tedy stanovuje podmínky, za jakých konflikt skončí. Očekává ale týdny, možná až měsíce jednání. Petráš to dnes řekl ČTK v reakci na americký návrh na dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou, která by mohla vést k zastavení bojů. Rusko Ukrajinu vojensky napadlo 24. února 2022. „Čistě z vojensko-strategického hlediska je to naprosto logický vývoj, protože na ukrajinské frontě má Rusko jednoznačně převahu. Dokázalo dobýt určitá území a vojensky je kontroluje. A na straně druhé, Ukrajina v tuto chvíli nemá vojenský potenciál, vojenskou sílu na to, aby dokázala vytlačovat ruské jednotky z okupovaných území a postupně je osvobozovat. Nemá na to ani z hlediska pomoci ze strany Evropské unie, západních zemí a Spojených států. Takže de facto tato situace je pro Ukrajinu bezvýchodná,“ uvedl Petráš.
