
Pavel Fischer: Profil a program prezidentského kandidáta

Senátor Pavel Fischer je dalším z kandidátů na prezidenta v prezidentských volbách 2023. Je jedním z trojice, kterou podporuje koalice Spolu. 3. listopadu podal kandidátní listinu, podepsalo mu ji 54 poslanců a senátorů. Bronzový muž posledního přímého prezidentského klání, který překvapil 3. příčkou za Milošem Zeman a Jiřím Drahošem, vyrazil do boje s heslem "Česká republika na prvním místě".
Prezidentský kandidát Pavel Fischer |
|
Narozen: | 26. srpna 1965, Praha |
Manželka: | Klára Fischerová |
Povolání: | Politik, senátor, diplomat |
Studium: | Filozofická fakulta UK, obor čeština - francouzština, Ecole Nationale d'Administration v Paříži - veřejná správa |
Pracovní zkušenosti: | Kancelář prezidenta republiky - zástupce mluvčího, poté ředitel politického odboru za Václava Havla. Velvyslanec ve Francii a Monaku (2003 - 2010), ředitel STEM (2015 - 2017) |
Politické zkušenosti: | Kandidát ve 2. přímých volbách prezidenta, senátor zvolený jako nezávislý |
Prezidentské volby 2018 byly pro Pavla Fischera vstupenkou na politickou scénu - v první kole sice zůstal daleko za postupujícími Milošem Zemanem a Jiřím Drahošem, přesto ho mohlo hřát alespoň konečné třetí místo se ziskem 10,23 procent hlasů. Pro Fischera se rozhodlo 526 694 voličů.
Stejně jako poražený Drahoš či další z účastníků voleb Marek Hilšer Fischer následně uspěl ve volbách do Senátu 2018 na Praze 12. Kandidátku za Piráty Evu Tylovou porazil ve 2. kole jednoznačně (78,08 procenta ku 21,91). V Senátu Fischer působí jako předseda Výboru pro zahraniční obranu a bezpečnost.
Program Pavla Fischera pro prezidentské volby 2023
Fischer hovoří plynně francouzsky, anglicky a částečně dalšími jazyky - domluví se německy, rusky či katalánsky. S ohledem na své zaměření by zcela jistě ani jako prezident nemlčel k zahraniční politice státu. Fischer opakovaně vyzývá k soudržnosti v rámci NATO i schopnosti společně jednat v rámci EU.
Platí také za kritika postupu Ruska mj. na Ukrajině. „Na území suverénního státu Ukrajina operovala Ruská federace, její vojenské síly, akorát že se převlíkly a působily jako zelení mužíčci. Nebyla to Ukrajina, kdo okupoval Rusko. Bylo to Rusko, kdo okupoval suverénní území Ukrajiny. Na to bychom neměli zapomínat,“ říkal v prosinci 2021 Fischer v Senátu a dodal: „Mám za to, že když se podíváme, jak se Vladimir Putin dívá na Ukrajinu, tak ho možná rozčiluje Ukrajina, která je suverénní a chce prosperovat bez Ruska.“
V pořadu Epicentrum v listopadu 2022 poznamenal, že s Ruskem není o čem vyjednávat. A to nejen kvůli tomu, že odstartovala válka na Ukrajině, ale také kvůli tomu, že vyhlásilo Česko jako nepřítele státu, neomluvilo se nám za Vrbětice a narušuje suverenitu Ukrajiny a tím i dalších států.
Svůj program Fischer již v minulosti uveřejnil např. zde. Zahrnuje jak obranu a bezpečnost naší země coby prioritu, tak i problematiku zaostalých regionů země. Fischer v minulosti působil i v neziskovém sektoru. Byl mj. předsedou správní rady Nadace Forum 2000. I k neziskovkám by se mohla zaměřit jeho případná prezidentská podpora.
Stejnopohlavní manželství ano, ale...
Za své priority označil Fischer úctu k tradicím státu a lidským právům. Soustředit se chce i na bezpečnost, ekonomiku, sociální oblast či zdravotnictví. „Ve svém profesionálním i soukromém životě bojuji proti totalitě a jakémukoliv omezování lidských práv. Hodlám v tom aktivně pokračovat i jak prezident. Nikdy nedopustím ohrožení naší suverenity ekonomickou či politickou závislostí na jiném státě,“ řekl.
Fischer kvůli některým svým dřívějším výrokům čelil na představení kandidatury hlavně otázkám na svůj postoj k sexuálním menšinám. Uvedl, že by jako prezident podepsal zákon na zrovnoprávnění svazků stejnopohlavních párů s manželstvím. „Bude-li mít za sebou robustní podporu Parlamentu a bude-li v souladu s právními a ústavními pravidly, tak bych ho podepsal,“ řekl.Občas ale šokuje novými výroky, které LGBT komunitu pobuřují.
20 otázek Blesku pro Pavla Fischera
Blesk si pro prezidentské kandidáty připravil anketu s 20 otázkami. Pavel Fischer se tak stejně jako pět dalších nejvážnějších kandidátů zpovídal z toho, jak by vedl úřad prezidenta:
Jmenoval byste premiérem/premiérkou automaticky šéfa/šéfku vítězné strany?
„Jmenoval bych šéfa/šéfku vítězné strany, pokud by měl/měla dohodnutou většinu v Poslanecké sněmovně.”
Budete část svého prezidentského platu věnovat na charitativní účely?
„Na charitu přispívám dnes, takže bych pokračoval i ve funkci prezidenta.”
Povýšíte plukovníka Koudelku do generálské funkce?
„Ano.”
Všechny odpovědi Pavla Fischera i dalších kandidátů čtěte ZDE:
Volební preference Pavla Fischera
Průzkumy volebních preferencí Pavla Fischera neřadí mezi favority prezidentské volby 2023.
Pokud by se ovšem Fischerovi podařilo postoupit do druhého kola společně s Andrejem Babišem, byl by podle průzkumů lehkým favoritem.
Sázkové kurzy na Pavla Fischera při volbě prezidenta 2023
Na čtvrté místo řadí Pavla Fischera i sázkové kanceláře. Proti vedoucí trojici mu ovšem už dávají mnohem menší šance.
Pavel Fischer: Životopis
Pavel Fischer pochází ze čtyř dětí a vyrůstal v rodině vědce - otec Jan byl vědeckým pracovník ve Fyzikálním ústavu Akademie věd, externě působil i na Matfyzu.
Jeho matka Jana vystudovala hudbu a český jazyk. sám Fischer je hudebně založený - hraje na housle a kytaru, působil při studiu i jako houslista Pražského studentského orchestru či v pěveckém sboru. Ze skauta si odnesl přezdívku Bob. Absolvoval Filozofickou fakultu UK v Praze a také prestižní francouzskou vysokou školu pro úředníky Ecole Nationale d´Administration.
V administrativně následně našel své uplatnění mj. v pražském arcibiskupství, ale především v Kanceláři prezidenta republiky v době prezidentství Václava Havla. Působil tam od roku 1995 do roku 2003 nejprve jako tiskový specialista, poté vedoucí tiskového odboru a zástupce mluvčího a nakonec jako ředitel politického odboru.
Pavel Fischer: Vzpomínky na Havla
„Na Václava Havla vzpomínám jako na skvělého šéfa, na velmi slušného nebo ohleduplného člověka a také na politického lídra, který si dokázal stát za svým. To je věc, která se i s odstupem času jeví jako mimořádně důležitá pro českou společnost i v dnešní době,“ uvedl Fischer pro Rádio Z ve výročí 10 let od Havlovy smrti.
„Já jsem k němu nastupoval jako úředník a tak to také zůstalo. Vždycky jsme si spolu vykali. To ale neznamená, že v těch vztazích nebyly i prvky určitého přátelství nebo blízkosti, to se nevylučuje,“ poznamenal s tím, že si s Havlem vykal i v době, kdy již nebyl ve funkci. Za nejzajímavější považuje debaty s Havlem za zavřenými dveřmi. „Protože on by umělec, svět vnímal jako múzický člověk, to znamená, že uměl zaznamenávat i věci, které ostatní lidi nezajímají, ale které mohou být určující. Třeba atmosféru mezi lidmi nebo slova, která používají,“ uvedl Fischer.
„Jako prezident měl (Havel) omezené pravomoci a přitom veřejnost od něj očekávala doslova zázraky. Jako by se na něj dívali lidé s očekáváním, že všechno vyřeší jak onějaký kouzelník a on dobře věděl, že ta očekávání mohou být často nesplnitelná a potom, že se proti němu obrátí i nespokojenost veřenosti. A to těžce nesl,“ dodal Fischer s tím, že Havel dle něj odcházel z funkce s pocitem určitého „životního zápasu, který nedopadl úplně dobře“.
Velvyslanec a nositel řádů
On sám v letech 2003 až 2010 působil coby velvyslanec ve Francii a Monaku. Je nositelem Řádu svatého Karla (2009) a francouzského Řádu čestné legie (2010)
Po velvyslanecké éře Fischer nastoupil mj. jako vrchní ředitel sekce bezpečnostně-multilaterální na Ministerstvu zahraničních věcí ČR, působil i jako poradce pro strategické a bezpečnostní otázky pro vládní i nevládní sektor či poradce náčelníka Generálního štábu Armády ČR pro zahraniční politiku (2016) a poradce ministra kultury pro oblast zahraniční politiky (2016 – 2017). V letech 2015 až 2017 vedl coby ředitel Ústav empirických výzků STEM. V roce 2018 pak již přišel Fischerův první boj o Hrad.
První dáma Klára Fischerová? A ztráta syna
O svém životě Fischer píše na svých oficiálních stránkách, kde nechybí ani foto jeho rodiny. Tedy manželky Kláry a dospělých dětí. Celkem jich mají Fischerovi tři - Markétu, Barboru a Benedikta.
Fischerovi zemřel syn Vojtěch, který se narodil v roce 1994 a trpěl vážnými zdravotními obtížemi - vzácným neurodegenerativním onemocněním. Klára Fischerová o ztrátě syna promluvila i pro Blesk pro ženy.
„Jsem spíše ostýchavý typ, ze začátku mi to dělalo potíže, ale když se rozhodl, stojím při něm. I kdyby nevyhrál, vždycky se bude angažovat. Vždycky to, co umí, nabízel státu,“ říkala o svém manželovi a jeho první kandidatuře na prezidenta paní Klára, která pracuje v Domácím hospici Cesta domů. Přijde i druhý pokus o zteč Hradu?