CELÝ ZÁZNAM První prezidentská debata v Blesku: O Zemanovi i škraloupech kandidátů. Babiš nedorazil

Pavel Fischer

Bývalý poradce prezidenta Václava Havla, diplomat a od roku 2018 senátor za obvod č. 17 se účastnil již minulých prezidentských voleb v roce 2018. Tehdy ovšem vypadl v prvním kole, když získal pouze 10,23 procenta hlasů a skončil třetí za Milošem Zemanem a Jiřím Drahošem.

Pavel Fischer: Profil a program prezidentského kandidáta

V tom samém roce si spravil náladu úspěšnou kandidaturou do Senátu a ihned po svém zvolení začal mluvit o své další kandidatuře ihned po svém zvolení senátorem.

Ten s přihláškou do další prezidentské volby dlouho váhal. Nakonec se ovšem rozhodl zkusit štěstí znovu. Kandidaturu opřel o podpisy 20 poslanců a 34 senátorů.

Marek Hilšer

Do druhé prezidentské volby za sebou se vydal i senátor Marek Hilšer. Ten v roce 2018 skončil pátý se ziskem necelých devíti procent hlasů. Následně se stejně jako Pavel Fischer rozhodl kandidovat do Senátu, kam se rovněž probojoval.

Marek Hilšer: Profil a program prezidentského kandidáta

Pro svou kandidaturu sehnal podporu 14 senátorů, přiznal ovšem, že některé musel vyřadit, jelikož jim v mezičase skončil mandát.

Petr Pavel

Jendím z nejvážnějších kandidátů je generál Petr Pavel. Ten pro svou kandidaturu nasbíral podpisy 81 tisíc občanů. 

Petr Pavel: Profil a program prezidentského kandidáta před druhým kolem voleb

Do kandidatury se přitom dříve nehrnul. A to i navzdory tomu, že jej k politické kariéře fanoušci vyzývají už od roku 2014. Svou kandidaturu ovšem definitivně oznámil až 6. září. Podle průzkumů předvolebních preferencí přitom patří k favoritům nadcházejících prezidentských voleb.

Tomáš Zima

Do boje o Hrad se vydá i emeritní rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Ten svůj záměr oznámil v pořadu Blesk Epicentrum. Pro svou kandidaturu chtěl získat 50 tisíc podpisů voličů, k tomu mu ovšem nakonec asi 10 tisíc podpisů scházelo, odevzdal proto nakonec přihlášku s podpisy od 13 senátorů.

Tomáš Zima: Profil a program prezidentského kandidáta

Danuše Nerudová

Kandidovat na prezidentku se rozhodla i bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně a ekonomka Danuše Nerudová. Ta pro svou kandidaturu nasbírala přes 80 tisíc podpisů.

Danuše Nerudová: Profil a program prezidentské kandidátky

Pro Nerudovou je kandidatura na prezidentku byla prvním usilováním o politickou funkci. Svou kandidaturu oznámila v květnu 2022.

Andrej Babiš

Do boje o hrad vyrazí i předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš.

Andrej Babiš: Profil a program kandidáta před druhým kolem

Ten o své kandidatuře dlouho mlžil, do voleb se nakonec přihlásil až na konci října. Přihlášku ke kandidatuře s podpisy 56 poslanců pak odevzdal v prvním listopadovém týdnu.

Jaroslav Bašta

Do boje o Hrad se vydá i stranický kandidát. Dvacet poslanců SPD do prezidentských voleb 2023 vyslalo svého kolegu Jaroslava Baštu.

Jaroslav Bašta: Profil a program prezidentského kandidáta

Karel Diviš

Prezidentských voleb 2023 se nakonec může zúčastnit i podnikatel a bývalý novinář Karel Diviš. Toho přitom původně odmítlo zaregistrovat Minsiterstvo vnitra, podle kterého nezískal dostatek podpisů.

Karel Diviš: Profil a program prezidentského kandidáta

Diviš následně ovšem uspěl s odvoláním k Nejvyššímu správnímu soudu, který mu dal za pravdu a na seznam kandidátů jej zařadil.

Předvolební preference prezidentských kandidátů

Poslední průzkum volebních preferencí agentur Data collect a Kantar ukázal jako hlavní favority Petra Pavla a Andreje Babiše, 20% hranici podle něj překonává i Danuše Nerudová.

Průzkumy volebních preferencí: Komu dávají šanci stát se příštím prezidentem

Šance na vítězství v prezidentských volbách 2023 podle sázkových kanceláří

Své favority mají kromě výzkumníků veřejného mínění i sázkaři. Z kurzů sázkových kanceláří pak vyplývá, že nejvíce věří ve vítězství Petra Pavla.

Kurzy na prezidentské kandidáty: Kdo je favoritem 2. kola voleb 2023 podle sázkařů?

Volba prezidenta 2023

Příští prezidentské volby v České republice proběhnou v lednu 2023. Půjde o třetí příležitost, kdy si Češi zvolí hlavu státu na přímo. V předchozích volbách prezidenta v letech 2013 a 2018 zvítězil pokaždé Miloš Zeman, který nejdříve porazil ve druhém kole Karla Schwarzenberga a o pět let později Jiřího Drahoše.

V roce 2023 již Miloš Zeman znovu nemůže a Česká republika se tak dočká čtvrtého prezidenta ve své samostatné historii. Prvním prezidentem se po rozpadu Československa stal Václav Havel, toho na Hradě vystřídal Václav Klaus, který se stal zároveň posledním nepřímo zvoleným prezidentem.

Termín volby prezidenta 2023

Systém volby prezidenta 2023

Volba prezidenta probíhá tajnou volbou na základě rovného, všeobecného a přímého volebního práva ve dvou kolech většinovým systémem. Kandidát k úspěchu potřebuje získat nadpoloviční většinu všech odevzdaných hlasů.

Volby prezidenta 2023: Průvodce výběrem hlavy státu

Volit prezidenta může každý občan, kterému bylo alespoň druhý den voleb 18 let a nenastala u něj překážka ve výkonu volebního práva. Druhého kola se mohou účastnit i voliči, kteří oslaví osmnácté narozeniny nejpozději druhý den druhého kola voleb. Voliči, kteří v době voleb nebudou v místě svého trvalého bydliště mohou volit i v jiné volební místnosti či zahraničí, musí si ovšem požádat o vydání voličského průkazu, který musí následně přinést s sebou do volební místnosti.

Voličský průkaz pro 2. kolo voleb: Naposledy lze žádat osobně dnes

Přímá volba prezidenta byla uzákoněna v roce 2012 a první volby se tímto způsobem konaly v roce 2013. V druhém kole se o úřad utkal bývalý premiér Miloš Zeman, který pro svou kandidaturu nasbíral podpisy 50 tisíc občanů a Karel Schwarzenberg navržený poslanci, který v té době působil jako ministr zahraničních věcí.