Úterý 23. dubna 2024
Svátek slaví Vojtěch, zítra Jiří
Zataženo, déšť 7°C

Marek Hilšer: Profil a program prezidentského kandidáta

Prezidentský kandidát Marek Hilšer
Prezidentský kandidát Marek Hilšer  (Autor: Blesk: Mária Rušinová)
Autor: Mii, swp, urw - 
28. prosince 2022
09:51

Marek Hilšer už jednou do boje o Hrad vyrazil, získal pouhých 8,83 procenta, přesto to zkusí znovu. Už před dvěma lety oznámil, že bude kandidovat v prezidentských volbách 2023, 7. listopadu potvrdil odevzdání přihlášky do prezidentské volby, podepsalo mu ji 14 senátorů. Lékař a aktivista se během druhého funkčního období Miloše Zemana stal senátorem za Prahu 2 a také dvojnásobným otcem. Mimo politiku se Hilšer věnuje výzkumu rakoviny a přednášení na lékařské fakultě.

Prezidentský kandidát Marek Hilšer

Narozen 23. března 1976 Chomutov
Manželka Monika Hilšerová
Povolání Lékař, pedagog a senátor
Studium Univerzita Karlova v Praze
Občanský život Opakovaně organizoval protesty proti vládním rozhodnutím

Marek Hilšer politiku studoval, pak se sice stal lékařem, ale skrze občanský aktivismus se k ní vrátil a v roce 2018 kandidoval na prezidenta. Neuspěl, ovšem podporu lidí využil k tomu, aby zasedl v Senátu. Dnes je nezávislým senátorem za Prahu 2 a členem klubu STAN.

Svůj druhý pokus ucházet se o místo hlavy státu Marek Hilšer oznámil v listopadu 2019 jako jeden v prvních. Novinářům řekl, že opět bude sbírat podpisy občanů. K brzkému oznámení uvedl, že mu termín přijde tak akorát, potřebuje se potkat s co největším počtem lidí. Na tiskovou konferenci si vzal stejné sako, jako když před lety potvrdil svou první kandidaturu. Rovnou avizoval, že neplánuje žádnou mohutnou kampaň.

Program Marka Hilšera pro prezidentské volby 2023

Marek Hilšer ještě kompletní program nepředstavil, na svém senátorském webu má však vytyčeny programového body, kterým se chce věnovat v horní komoře. Není důvod se nedomnívat, že se jeho prezidentské vize budou výrazně lišit. Z jeho předchozích vyjádření víme, že je velkým zastáncem Evropské unie, NATO, západního směřování Česka a svobody médií.

Domácí politika

Marek Hilšer uvádí, že společnost často zapomíná na ty nejslabší, což je špatně, podporuje větší systémovou pomoc pro osoby, které jsou hendikepované či pro nemohoucí seniory. Rád by navýšil rozpočet pro financování potřebné péče. Zároveň zdůrazňuje, že je třeba najít způsob, jak dostat lidi z dluhových pastí.

„Stát by měl rodinám poskytovat především co nejpříznivější socioekonomické podmínky a prostřednictvím vhodných opatření (zajištění dostatku míst v jeslích a školkách, podpora zkrácených úvazků apod.) pomoci při slaďování rodinného a pracovního života,“ uvádí následně k podpoře rodiny. Také vyzdvihuje nutnost důchodové reformy.

„Nikdo u nás nesmí být diskriminován kvůli svým politickým či náboženským postojům, kvůli barvě kůže, pohlaví či sexuální orientaci,“ říká Hilšer.

Energetika

Podle Marka Hilšera je nutné postupně zanechat výrobu energie z uhelných zdrojů a využívat především ty obnovitelné, jejichž podpora má být priorita. Konstatuje ale, že v mezičase bude třeba využívat jaderné zdroje, k čemuž dodává, že dostavbu jaderných elektráren na českém území nesmí provádět ruské firmy.

Zahraniční politika

Česko by podle Marka Hilšera mělo usilovat o to být součástí Západu, hlavně intenzivně spolupracovat s Evropskou unií a NATO. Má pokračovat partnerství s Visegrádskou čtyřkou, k tomu bychom ale měli zintenzivnit vztahy s Rakouskem a Bavorskem, jako logické vidí i spojenectví se severními zeměmi.

Zahraniční politika vůči Číně má být realistická, odrážet základní hodnotovou orientaci na lidská práva a svobodu a Česko by ji mělo koordinovat se svými zahraničními partnery.

Občanská společnost

Marek Hilšer podporuje pořádání referend na lokální úrovni. Podle něj jsou dobrým nástrojem, který je třeba rozšířit.

Veřejnoprávní média dle jeho názoru musí zůstat nezávislá a musíme je více chránit před možnými vlivy politiků. „Je třeba zavést způsob jmenování do mediálních rad tak, aby politici ovlivňovali pouze část složení mediální rady a na zbytek nominací by měly vliv složky občanské společnosti,“ popisuje prezidentský kandidát.

Chtěl by také rozšířit občanské sponzorování politiky, politika má být více nezávislá na vlivu velkých zájmů. Nesmí se stát zákulisní hrou oligarchů.

20 otázek Blesku pro Marka Hilšera

Blesk si pro prezidentské kandidáty připravil anketu s 20 otázkami. Marek Hilšer se tak stejně jako pět dalších nejvážnějších kandidátů zpovídal z toho, jak by vedl úřad prezidenta:

Jmenoval byste premiérem/premiérkou automaticky šéfa/šéfku vítězné strany?

„Jmenování premiéra či premiérky může předcházet pověření sestavením vlády, to je zažitý postup. Sestavením vlády by měl být podle mého názoru pověřen vítěz voleb, tj. předseda či předsedkyně politické strany nebo hnutí, případně lídr či lídryně volební koalice. Prezident by měl respektovat vůli voličů. Jeho kroky by měly směřovat ke jmenování vlády, která získá důvěru parlamentu. Snažil bych se samozřejmě podpořit dohodu takových stran, které ctí demokratické principy, právní stát a lidská práva.”

Budete část svého prezidentského platu věnovat na charitativní účely?

„Proč ne. V žádném případě bych ale nevyužíval prostředky KPR a různé funkční požitky pro své soukromé účely. To samé musí platit i pro zaměstnance. To je velký nešvar, přitom v zahraničí běžně politici nebo úředníci rezignují, když se zjistí, že zneužívali třeba služební auto nebo svůj vliv, aby pomohli známému.”

Povýšíte plukovníka Koudelku do generálské funkce?

„Ano, už si to dávno zasloužil za práci, kterou odvedl ve prospěch České republiky. Vážím si pana ředitele Koudelky pro jeho loajalitu státu, erudici a renomé.”

Všechny odpovědi Marka Hilšera i dalších kandidátů čtěte ZDE:

Předvolební preference Marka Hilšera

Podle průzkumů volebních preferencí patří Marek Hilšer k outsiderům prezidentské volby 2023.

 

Sázkové kurzy na vítězství Marka Hilšera v prezidentských volbách 2023

Nevalně vidí Hilšerovi šance i sázkové kanceláře. Z jejich kurzů vyplývá, že Hilšerovi šance na úspěch se podle sázkařů pohybují kolem dvou procent.

Životopis Marka Hilšera

Marek Hilšer se narodil v roce 1976 v Chomutově, bydlel na sídlišti. V létě 1989 jeho rodina emigrovala do Španělska, za pár měsíců však vypukla sametová revoluce a všichni se vrátili. Mladý Hilšer viděl v novém režimu příležitost, chtěl měnit věci k lepšímu a rozhodl se studovat politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově v Praze. I absolvoval stáž v Poslanecké sněmovně jako asistent předsedy zahraničního výboru Viléma Holáně (KDU-ČSL). 

Chvíli byl popelářem

Nenaplňovala ho ale tak, jak si představoval, a rozhodl se věnovat jiným věcem. Nejdříve cestoval, navštívil USA a Austrálii, během té doby pracoval například jako instalatér nebo stěhovák. V jednu chvíli byl i popelářem. Po tomto kolečku profesí se vrátil na Karlovu Univerzitu v Praze a vystudoval medicínu na 1. lékařské fakultě.

Jako lékař se pak Hilšer věnoval výzkumu zhoubných nádorů v Ústavu biochemie a experimentální onkologie, zároveň vyučoval mediky. V roce 2011 a 2012 se účastnil humanitární mise v Keni. 

Aktivismus a vysvlečení ve Strakovce

Během té doby také organizoval protesty proti vládním rozhodnutím, se kterými nesouhlasil, už v roce 2008 stál za demonstracemi proti exministrovi zdravotnictví Tomáši Julínkovi (ODS), který chtěl fakultní nemocnice změnit na akciové společnosti. Později spolupořádal protesty proti exministrovi školství Josefu Dobešovi, jenž plánoval omezit akademické svobody.

Nejvíce na sebe upozornil v roce 2014, když se na tiskové konferenci Úřadu vlády ČR svlékl do půl těla a vztyčil vlaky EU a NATO. Chtěl tím vyjádřit nesouhlas s vlažným postojem tehdejší vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) k dění na Ukrajině. Hilšerovo jednání později vyšetřovala policie jako přestupek.

Z prezidentských voleb rovnou do senátních

Dva roky po svém slavném incidentu na Úřadu vlády Hilšer oznámil, že bude kandidovat na prezidenta. Původně sbíral podpisy občanů, ale nesehnal jich dost, a tak ho do boje o Hrad vyslalo 11 senátorů, mimo jiné z ČSSD, KDU-ČSL a Zelených. Jako svá hlavní témata označil například školství nebo problém dluhových pastí.

Hilšer se nakonec hlavou státu nestal, nepostoupil ani do druhého kola, ve kterém podpořil Jiřího Drahoše. Celkem získal 8,83 procenta, což ale označil za ohromný úspěch a hned po prezidentských volbách oznámil, že se bude ucházet o křeslo v Senátu. Založil hnutí Marek Hilšer do Senátu, se kterým uspěl a v horní komoře parlamentu usedl za Prahu 2. Dnes patří do senátorského klubu STAN a je místopředsedovou Výboru pro sociální politiku.

Kvůli práci v Senátu musel Hilšer přerušit svůj výzkum rakoviny, jak ale sám říká na svém webu, nyní se věnuje rakovině společenské. A té by se opět rád věnoval i z pozice prezidenta – svůj druhý pokus ucházet se o místo hlavy státu oznámil už v roce 2019. V brzké době plánuje začít objíždět regiony. 

Manželka Marka Hilšera budoucí první dámou?

Marek Hilšer je ženatý, svou manželku Moniku si vzal v roce 2015. Svatbu měli v kostele. V minulosti prohlásil, že vzít si ji bylo nejlepší rozhodnutí v jeho životě. Monika pracuje jako záchranářka a anestezioložka ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, společně mají dvě děti, dceru Sofii, která se narodila v roce 2018 a syna Antonína, jenž se narodil letos v srpnu.

Video  Kandidáti na prezidenta: Marek Hilšer  - Videohub
Video se připravuje ...
Video  Prostor X: Rozhovor s Markem Hilšerem  - Videohub
Video se připravuje ...

Vánoce 2023

 

 

 

 

 

 

UFO1 ( 23. listopadu 2022 10:19 )

UFO1 ( 23. listopadu 2022 10:18 )

100% uspěje,on a jeho manželka nemají konkurenci, nezatížený minulostí a skandály, s jeho programem nelze než souhlasit

sorgedoktor ( 8. listopadu 2022 10:22 )

Mne teda udivujer, jak to vsechno stihne...

Manowar ( 7. listopadu 2022 14:03 )

Nevolitelný.

nespokojeny ( 23. prosince 2021 21:42 )

berhaus, nech toho urážení. Napiš normální názor. Pochop to nebo Tě "blokneme".

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa