Jaroslav Bašta: Profil a program prezidentského kandidáta

Jaroslav Bašta (SPD) (Autor: ČTK / Říhová Michaela)

Autor: for, swp, urw -

28. prosince 2022

•

09:57

O Hrad se pokouší i poslanec za SDP, bývalý politický vězeň a signatář Charty 77 Jaroslav Bašta. Bašta získal podporu 20 poslanců a svou kandidaturu oznámil v září 2022. Tento muž s rozmanitou minulostí by po prezidentských volbách 2023 na Hrad přivedl manželku Daru, která je archeoložkou.

Kandidát:	Jaroslav Bašta
Narozen:	15. května 1948, Plzeň
Vzdělání:	Gymnázium v Žatci, Filozofická fakulta UK
Povolání:	Poslanec za SPD, bývalý velvyslanec na Ukrajině a v Rusku
Rodina:	Dara Baštová

Záměr kandidovat oznámil za Baštu předseda hnutí SPD Tomio Okamura během tiskové konference v polovině září. Jaroslav Bašta má podle něj bohaté zkušenosti s bojem za svobodu a demokracii. „Většinu svého dospělého života se zabývám politikou a jsou situace, kdy člověk nemůže odmítnout podobnou nabídku,“ okomentoval svou kandidaturu pro idnes.cz.

Program Jaroslava Bašty pro prezidentské volby 2023

Podobně jako i někteří další kandidáti, ani Jaroslav Bašta zatím nepřišel s konkrétním programem. Vzhledem k jeho minulosti a k zaměření se dá předpokládat zaměření na zahraniční věci a ekonomické vztahy. „Za své poslání považuji prosazení obrany svobody a demokracie, sociální stability a bezpečnosti České republiky. Česká republika musí chránit zájmy a práva svých občanů,“ řekl Bašta v září, jak připomíná E15.

Předvolební preference prezidentských kandidátů

Jaroslav Bašta se v prezidentských volbách 2023 nejspíše neprobojuje do druhého kola. Mizivou šanci mu dávají jak předvolební průzkumy, tak i kurzy sázkových kanceláří.

Životopis Jaroslava Bašty

Tento rodák z Plzně vystudoval Střední všeobecnou školu v Žatci a poté pracoval v Elektroporcelánu Louny. Snažil se také o vystudovaní Filozofické fakulty UK v Praze, ale pro jeho angažovanost ve studentském Hnutí revoluční mládeže byl v roce 1970 zatčen a následně odsouzen na 2,5 roku ve vězení.

Dělník, technik a signatář

Bašta po propuštění z vězení v roce 1972 začal pracovat jako dělník u státního podniku Stavby silnic a železnic, kde vydržel po většinu doby normalizace. Později zde působil jako technik.

V roce 1976 byl jedním z těch, co podepsali Chartu 77 a po revoluci působil v Úřadu na ochranu ústavy a demokracie.

Ministr bez portfeje

Kandidát na prezidenta ve volbách v roce 2023 má za sebou několik let v politice. Začínal v červených barvách ČSSD, kdy sloužil i jako předseda komise pro kontrolu BIS. Ve vládě Miloše Zemana také působil jako ministr bez portfeje a byl také poslancem. Poslancem se stal znovu v roce 2021, kdy do Sněmovny kandidoval za SPD. Hnutí Tomio Okamury si Bašty všimlo poté, co v roce 2019 vstoupil do hnutí Bezpečnost, odpovědnost, solidarita (BOS). To veřejně vystupuje proti EU, NATO či migraci.

Velvyslanec v Rusku a na Ukrajině

Jaroslav Bašta velkou část své politické kariéry strávil v Rusku a na Ukrajině. V letech 2000-2005 totiž v Rusku působil jako velvyslanec a tu samou funkci zastával od roku 2007 do roku 2010 na Ukrajině.