Podcast: Potraviny zadarmo a luxusní oblečení. Uprchlické fámy se nejdříve šířily o Romech
Po internetu i mezi lidmi kolují nejrůznější „zaručeně pravdivé“ příběhy o lidech z Ukrajiny, kteří před zuřící válkou uprchli do Česka. Podle nich dostávají jídlo zadarmo, ale přitom se procházejí v luxusním oblečení a vozí se drahými auty. Podle etnologa a folkloristy Petra Janečka se podobné hoaxy objevovaly na našem území již dříve. Jak se u nás rodily uprchlické fámy o Romech, Vietnamcích a Kubáncích, prozradil docent Janeček v Blesk Podcast.
„Přišli Ukrajinci, sedli a objednali si. Po jídle se zvedli, že jdou. Tady nastal problém. Číšnice, zaražená, zastavuje je, že: ‚Kdo bude platit?‘,„ tak zní kupříkladu jeden z řetězových e-mailů, který se šíří po internetu. Dle něj se skupina Ukrajinců najedla v třinecké restauraci Relax Centrum a odešli bez placení. Tuto dezinformaci vyvrátili redaktoři iRozhlasu v pořadu Ověřovna!
Podle etnologa a folkloristy Petra Janečka z Ústavu etnologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy to není nikterak neobvyklé. Vznikaly již před příchodem válečných uprchlíků: „Příběhy, že Ukrajinci jdou do nějakého obchodu a dostanou něco zadarmo, jak o tom čteme na internetu nebo i slyšíme v ústním podání, se nejdříve vyprávěly o Romech. Dělo se to zhruba v roce 2013 v době protiromských pochodů. Od roku 2015 během migrační krize se to trošku šířilo o uprchlících z Afriky a Blízkého východu. Do Česka se jich dostalo jen velmi málo, a tak se uváděly příklady z Německa,“ popisuje, jak se narativ hoaxů vyvíjel.
Podhoubí pro smyšlenky
Ruské trollí farmy, které fámy vyrábějí a šíří, nemají podle Janečka mnoho práce. V Česku totiž existuje stabilní podhoubí přebírající lživý obsah. Počet procent lidí, kteří tyto nepodložené informace šíří, se pohybuje přibližně mezi 10 až 20% Čechů.
„Paralelou k současné situaci, kdy do Česka přišlo větší množství cizinců by mohl být příliv dělníků z Kuby nebo z Vietnamu, kteří se na území Česka zabydleli v 80. a 90. letech. O nich se hodně šířily fámy o jejich nehygiečnosti, nebo o tom, že přenášeli nemoci. Jindy se tradovalo, že šel Vietnamec k zubaři, vytrhli mu zub a měl pod ním spoustu červů,“ jmenuje nejrůznější hoaxy, které se o cizincích šířily a hned dodává: „Vždycky, když přijde populace, která je velmi početná, tak tyto tenze nastávají. Už za 2. sv. psychologové zjistili, že během nějakého válečného konfliktu není nejvíc fám o protivníkovi ve smyslu, že by nás zničil nebo nejrůznější útěšné fámy, ale 65% fám jsou tzv. wedge drivers, tedy klíny rozdělující společnost. A ukrajinští uprchlíci jsou oběťmi beránky, protože o nich aktuálně panuje nejvíc fám a rozdělují názory českých občanů,“ říká docent.
Homogenní česká společnost není na fámy o uprchlících zatím zvyklá, ale v jiných zemích, které jsou etnicky a národnostně pestřejší, jsou fámy velmi běžné. Podle Janečka jeho kolegové z Indie a Pákistánu ve svém výzkumu zjistili, že fámy o zlých uprchlících se vrací po osmiletých intervalech. Budou se i v Česku po osmi letech šířit nové „zaručeně pravdivé“ příběhy o cizincích?
