Obnovení vztahů s Putinem po invazi? Nepředstavitelné, míní premiér Johnson
Normalizace vztahů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem je po jeho invazi na Ukrajinu nepředstavitelná. Rozhlasové stanici LBC to dnes řekl britský premiér Boris Johnson.
„Předpokládám, že nic není nemožné, ale za nic na světě si nedokážu představit, jak bychom nyní mohli s Putinem znovu navázat vztahy,“ odpověděl Johnson na otázku, zda by ruský prezident mohl být znovu přijat na světové scéně, kdyby se kál.
Podle Johnsona by v takovém případě hrozilo opakování situace z roku 2014, kdy Rusko anektovalo Krym.
Svět na anexi zareagoval odsouzením kroků Moskvy a uvalením sankcí. Ale zároveň s Putinem „tak trochu zahájil jednání o dalším postupu,“ uvedl Johnson. „A Putin to v podstatě využil k tomu, aby Ukrajině zatnul tipec,“ dodal předseda britské vlády.
„Kdyby teď Ukrajinci uzavřeli s Putinem nějakou dohodu, hrozí, že udělá přesně totéž, a oni to vědí. Takže krátká odpověď je ne. Žádné obnovení vztahů, Spojené království v tom má jasno,“ řekl premiér.
Johnson ve Skandinávii
Británie ve středu uzavřela dohody se Švédskem a Finskem na podporu evropské bezpečnosti. Jejich součástí je slib, že Londýn poskytne těmto zemím pomoc, pokud by se staly terčem útoku. Oba severoevropské státy Johnson osobně navštívil.
„Pevně a jednoznačně podporujeme Švédsko a Finsko a podpis těchto bezpečnostních prohlášení je symbolem trvalých záruk mezi našimi národy,“ uvedl v komuniké Johnson už před podpisem dokumentu se švédskou premiérkou Magdalenou Anderssonovou.
„Ať už v případě katastrofy nebo vojenského útoku, dnes říkáme, že na žádost druhé strany bychom jí přišli na pomoc,“ řekl pak na společné tiskové konferenci. „Putin si myslel, že nás může rozdělit, ale dosáhl pravého opaku. Stojíme tu dnes jednotnější než kdy jindy,“ podotkla zase Anderssonová. Oba politici se podle Londýna shodli na tom, že vztahy s Putinem se už nikdy nemohou vrátit k normálu.
Švédsko a Finsko po ruské invazi na Ukrajinu přehodnocují svou dosavadní neutralitu. Finský prezident Sauli Niinistö a ministerská předsedkyně Sanna Marinová dnes oznámili, že podporují vstup své země do Severoatlantické aliance.
Pokud země skutečně o členství v alianci v následujících dnech požádá, bude přijímací proces zřejmě hladký a rychlý. Postoj dosud neutrálních zemí mění válka proti Ukrajině, kterou ruská armáda na Putinův rozkaz rozpoutala před 78 dny.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Za aktuálními dronovými incidenty nad letišti a vojenskými základnami v Belgii stálo pravděpodobně Rusko. Dnes o tom informovala agentura Belga s odvoláním na své zdroje v tajných službách. Letiště v Bruselu a Lutychu v úterý večer krátce pozastavila provoz kvůli zpozorovaným dronům, předtím belgická armáda po tři noci po sobě zaznamenala přelety bezpilotních strojů nad svými základnami. Incidenty s drony v posledních měsících hlásí i další evropské země.
Belgické tajné služby předpokládají, že za incidenty stál stát, pravděpodobně Rusko. Zdůvodňují to mimo jiné tím, že stroje letěly ve formaci, pod záštitou tmy a v blízkosti belgické kritické infrastruktury, což neodpovídá schopnostem lidí, které s drony létají pro vlastní zábavu. Ministr obrany Theo Francken řekl, že události očividně vypovídají o něčem mnohem větším. O situaci bude ve čtvrtek jednat bezpečnostní rada státu pod vedením premiéra Barta De Wevera.
Prezident Volodymyr Zelenskyj ve videozprávě poděkoval speciálním jednotkám Centra speciálních operací Alfa Bezpečnostní služby Ukrajiny za jejich úspěchy v Pokrovsku v Doněcké oblasti, kde pokračují těžké boje, a v okolí.
„Pokračujeme v ničení okupanta. Chtěl bych obzvláště pochválit speciální jednotky Centra speciálních operací 'A' SBU, které systematicky a velmi efektivně ničí ruské okupanty a jejich techniku v oblasti Pokrovska i v samotném městě,“ uvedl ukrajinský prezident .
Dvě ruské armády – 2. a 51. – pokračují v pokusech o uzavření kordonu kolem satelitních měst Pokrovsk a Mirnohrad v Doněcké oblasti protiútoky z jihozápadu a severovýchodu. Ukrajinské úřady tvrdí, že na tomto úseku fronty dosáhly úspěšných protiopatření, zatímco jednotliví vojáci, členové parlamentu a analytici požadují stažení ukrajinských ozbrojených sil z města.
