Obnovení vztahů s Putinem po invazi? Nepředstavitelné, míní premiér Johnson
Normalizace vztahů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem je po jeho invazi na Ukrajinu nepředstavitelná. Rozhlasové stanici LBC to dnes řekl britský premiér Boris Johnson.
„Předpokládám, že nic není nemožné, ale za nic na světě si nedokážu představit, jak bychom nyní mohli s Putinem znovu navázat vztahy,“ odpověděl Johnson na otázku, zda by ruský prezident mohl být znovu přijat na světové scéně, kdyby se kál.
Podle Johnsona by v takovém případě hrozilo opakování situace z roku 2014, kdy Rusko anektovalo Krym.
Svět na anexi zareagoval odsouzením kroků Moskvy a uvalením sankcí. Ale zároveň s Putinem „tak trochu zahájil jednání o dalším postupu,“ uvedl Johnson. „A Putin to v podstatě využil k tomu, aby Ukrajině zatnul tipec,“ dodal předseda britské vlády.
„Kdyby teď Ukrajinci uzavřeli s Putinem nějakou dohodu, hrozí, že udělá přesně totéž, a oni to vědí. Takže krátká odpověď je ne. Žádné obnovení vztahů, Spojené království v tom má jasno,“ řekl premiér.
Johnson ve Skandinávii
Británie ve středu uzavřela dohody se Švédskem a Finskem na podporu evropské bezpečnosti. Jejich součástí je slib, že Londýn poskytne těmto zemím pomoc, pokud by se staly terčem útoku. Oba severoevropské státy Johnson osobně navštívil.
„Pevně a jednoznačně podporujeme Švédsko a Finsko a podpis těchto bezpečnostních prohlášení je symbolem trvalých záruk mezi našimi národy,“ uvedl v komuniké Johnson už před podpisem dokumentu se švédskou premiérkou Magdalenou Anderssonovou.
„Ať už v případě katastrofy nebo vojenského útoku, dnes říkáme, že na žádost druhé strany bychom jí přišli na pomoc,“ řekl pak na společné tiskové konferenci. „Putin si myslel, že nás může rozdělit, ale dosáhl pravého opaku. Stojíme tu dnes jednotnější než kdy jindy,“ podotkla zase Anderssonová. Oba politici se podle Londýna shodli na tom, že vztahy s Putinem se už nikdy nemohou vrátit k normálu.
Švédsko a Finsko po ruské invazi na Ukrajinu přehodnocují svou dosavadní neutralitu. Finský prezident Sauli Niinistö a ministerská předsedkyně Sanna Marinová dnes oznámili, že podporují vstup své země do Severoatlantické aliance.
Pokud země skutečně o členství v alianci v následujících dnech požádá, bude přijímací proces zřejmě hladký a rychlý. Postoj dosud neutrálních zemí mění válka proti Ukrajině, kterou ruská armáda na Putinův rozkaz rozpoutala před 78 dny.
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy.
„Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství.
Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu. Kyjev je podle něj připraven vyslat personál do severské země okamžitě. Ukrajina se v říjnu předběžně dohodla se Švédskem, že nakoupí 100 až 150 gripenů.
Švédský ministr obrany Pal Jonson dnes podle Reuters řekl, že Stockholm a Kyjev pokročily v otázce financování obsáhlé dohody o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nových švédských strojů JAS-39 Gripen v nejmodernější verzi E Kyjevu.
Podle Jonsona by část nákladů mohla pokrýt švédská vojenská pomoc Ukrajině. Cenová výše potenciálního nákupu nebyla zveřejněna, ale výrobce těchto letounů, společnost Saab, prodala ve třetím čtvrtletí Thajsku čtyři letouny Gripen za 5,3 miliardy švédských korun (11,6 miliard českých korun), což vyvolalo otázky ohledně schopnosti Ukrajiny nákup financovat, píše Reuters.
Čerstvý předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tomio Okamura nechal ze sídla sundat ukrajinskou vlajku, kterou tam v předvečer vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, 22. 2. 2022, vyvěsila jeho předchůdkyně Markéta Pekarová Adamová.
První Okamurův krok v čele Sněmovny: Sundal z ní ukrajinskou vlajku - více čtěte ZDE
