Putin nevyhrává, hrozí drastičtější kroky a vyhrocení situace, varují odborníci. A jaderné hlavice?
Válka na Ukrajině bude v nadcházejících měsících nepředvídatelně eskalovat, uvedla ředitelka americké Národní rozvědky. Zároveň upozornila, že ačkoli se ruské armádě nedaří získat okupované oblasti Doněcku a Luhansku, ani jedna strana konfliktu v tuto chvíli nevítězí. Prezident Ruské federace Vladimir Putin podle ní začne kvůli rostoucí zoufalosti podnikat čím dál tím drastičtější kroky a cestou vyjednávání se s nejvyšší pravděpodobností v nejbližší budoucnosti nevydá. Jaderná válka zatím i tak nehrozí, uklidňuje špionka.
Ruská armáda se v tuto chvíli soustředí na okupaci východoukrajinského Donbasu, i kdyby se ovšem znepřáteleným vojákům území podařilo získat, válku by to zřejmě neukončilo. Spor zatím nejeví žádné známky blížícího se konce, řekla ředitelka rozvědky Avril Hainesová před Senátní komisí Ozbrojených sil. Putin se podle ní „připravuje na dlouhý konflikt na Ukrajině, během kterého má stále v úmyslu dosáhnout po Donbasu dalších cílů“. To, jak se válka bude vyvíjet, záleží jen na jednom muži, Putinovi, dodala.
Žádné vyjednávání nebude
Rozvědky a zpravodajské agentury zřejmě nebudou schopny předpovídat další vývoj invaze, a to zejména kvůli tomu, že „Putinovy ambice nekorespondují s aktuálními vojenskými schopnostmi Ruska“.
„Minimálně věříme, že tento rozpor přinese specifičtější rozhodování Ruska, při kterém budou brát v potaz jak vnitřní přizpůsobování potřebné k udržení této ofenzivy, tak samotný konflikt s Ukrajinou a Západem,“ pokračovala Hainesová. „Aktuální trend zvyšuje pravděpodobnost, že se prezident Putin rozhodne pro drastičtější opatření včetně zavedení stanného práva, přesměrování průmyslové výroby nebo potenciálně stupňovaných vojenských akcí s cílem uvolnit prostředky potřebné k docílení cílů v průběhu konfliktu, nebo pokud bude mít pocit, že Rusko prohrává.“
Pokud by federace chtěla dosáhnout všech svých předem stanovených cílů, musela by podle rozvědky přistoupit k plné vnitrostátní mobilizaci, k čemuž Putin zatím příkaz nevydal. Okupanti se momentálně kromě okupace Doněcku a Luhansku snaží vytlačit ukrajinská vojska, která chrání Chersonskou oblast, a získat kontrolu nad dodávkami vody na anektovaný Krym, píše server CNN. Ve„vyčerpávající válce“ ale nevyhrává ani jedna strana, uvedla ředitelka rozvědky.
Její tvrzení podpořil šéf americké obranné agentury, generálporučík Scott Berrier. „Rusové nevyhrávají a Ukrajinci taky nevyhrávají. Jsme tu tak trochu ve slepé uličce,“ prohlásil. A jelikož obě strany věří ve schopnosti svých armád, vyjednávání nás podle Hainesové v nejbližší budoucnosti nečeká.
Evropská komise se snaží zintenzivnit jednání s belgickou vládou o zajištění takzvané reparační půjčky ve výši 140 miliard eur pro Kyjev, čas se totiž krátí a Ukrajině na jaře dojdou peníze, napsal bruselský server Politico. Belgický premiér Bart De Wever se proto dnes schází s vysokými úředníky Evropské komise, kteří se ho budou snažit ujistit, že veškerá finanční a právní rizika spojená s použitím zmrazených ruských aktiv pro půjčku Ukrajině jsou vyřešena.
Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear. Komise doufala, že se situaci podaří odblokovat již na říjnovém summitu EU, belgického premiéra se ale nepodařilo přesvědčit.
Premiér přišel se třemi požadavky. Zaprvé žádá, aby všechny evropské země postupovaly společně. „Protože je to velmi riskantní, budeme čelit obrovským nárokům,“ vysvětlil De Wever již dříve. Zadruhé bude po ostatních evropských státech žádat záruky. „Pokud bude nutné peníze vrátit, každý členský stát se na tom musí podílet,“ uvedl s tím, že o případné riziko se musí podělit všechny země EU. Třetí De Weverův požadavek se také týká ostatních členských států: „Všechny země se zmrazenými aktivy musí postupovat společně s námi.“ uvedl.
Dobré ráno.
Za poslední den ztratil protivník 1170 lidí, 1 tank, 2 obrněná vozidla, 248 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy.
„Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství.
Jaderné hlavice zatím létat nebudou
Hainesová s Berrierem na slyšení před komisí uvedli, že jaderný konflikt v této chvíli nehrozí. „Samozřejmě podporujeme Ukrajinu, ale zároveň se nechceme ocitnout ve třetí světové válce a nechceme se dostat do situace, kdy budou váleční aktéři používat jaderné zbraně,“ řekla Hainesová. „Z našeho pohledu nehrozí, že by Putin v nadcházejících momentech využil nukleárních zbraní.“
Podle Berriera je velmi nízká také pravděpodobnost toho, že by se Rusové rozhodli vyslat taktické jaderné zbraně s krátkým doletem navržené pro použití na bitevním poli. Příkaz k odpálení nukleárních raket by Putin mohl vydat jen v případě, že bude jeho režim nebo samotná federace čelit existenčním hrozbám, dodala Hainesová. Taková situace by mohla nastat v momentě, kdy Rusko začne válku prohrávat, nebo se do konfliktu zapojí Severoatlantická aliance (NATO).
„Je tu ale mnoho věcí, které by Putin udělal před odpálením jaderných střel, kdyby došlo k vyhrocení situace,“ uklidnila ředitelka rozvědky. „A pravděpodobně by před tím vysílal nějaké signály převyšující to, co dělal doposud.“
