Putin nevyhrává, hrozí drastičtější kroky a vyhrocení situace, varují odborníci. A jaderné hlavice?
Válka na Ukrajině bude v nadcházejících měsících nepředvídatelně eskalovat, uvedla ředitelka americké Národní rozvědky. Zároveň upozornila, že ačkoli se ruské armádě nedaří získat okupované oblasti Doněcku a Luhansku, ani jedna strana konfliktu v tuto chvíli nevítězí. Prezident Ruské federace Vladimir Putin podle ní začne kvůli rostoucí zoufalosti podnikat čím dál tím drastičtější kroky a cestou vyjednávání se s nejvyšší pravděpodobností v nejbližší budoucnosti nevydá. Jaderná válka zatím i tak nehrozí, uklidňuje špionka.
Ruská armáda se v tuto chvíli soustředí na okupaci východoukrajinského Donbasu, i kdyby se ovšem znepřáteleným vojákům území podařilo získat, válku by to zřejmě neukončilo. Spor zatím nejeví žádné známky blížícího se konce, řekla ředitelka rozvědky Avril Hainesová před Senátní komisí Ozbrojených sil. Putin se podle ní „připravuje na dlouhý konflikt na Ukrajině, během kterého má stále v úmyslu dosáhnout po Donbasu dalších cílů“. To, jak se válka bude vyvíjet, záleží jen na jednom muži, Putinovi, dodala.
Žádné vyjednávání nebude
Rozvědky a zpravodajské agentury zřejmě nebudou schopny předpovídat další vývoj invaze, a to zejména kvůli tomu, že „Putinovy ambice nekorespondují s aktuálními vojenskými schopnostmi Ruska“.
„Minimálně věříme, že tento rozpor přinese specifičtější rozhodování Ruska, při kterém budou brát v potaz jak vnitřní přizpůsobování potřebné k udržení této ofenzivy, tak samotný konflikt s Ukrajinou a Západem,“ pokračovala Hainesová. „Aktuální trend zvyšuje pravděpodobnost, že se prezident Putin rozhodne pro drastičtější opatření včetně zavedení stanného práva, přesměrování průmyslové výroby nebo potenciálně stupňovaných vojenských akcí s cílem uvolnit prostředky potřebné k docílení cílů v průběhu konfliktu, nebo pokud bude mít pocit, že Rusko prohrává.“
Pokud by federace chtěla dosáhnout všech svých předem stanovených cílů, musela by podle rozvědky přistoupit k plné vnitrostátní mobilizaci, k čemuž Putin zatím příkaz nevydal. Okupanti se momentálně kromě okupace Doněcku a Luhansku snaží vytlačit ukrajinská vojska, která chrání Chersonskou oblast, a získat kontrolu nad dodávkami vody na anektovaný Krym, píše server CNN. Ve„vyčerpávající válce“ ale nevyhrává ani jedna strana, uvedla ředitelka rozvědky.
Její tvrzení podpořil šéf americké obranné agentury, generálporučík Scott Berrier. „Rusové nevyhrávají a Ukrajinci taky nevyhrávají. Jsme tu tak trochu ve slepé uličce,“ prohlásil. A jelikož obě strany věří ve schopnosti svých armád, vyjednávání nás podle Hainesové v nejbližší budoucnosti nečeká.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes zahájil obnovenou hudební soutěž Intervize. Má představovat protiváhu mezi Rusy populární soutěže Eurovize, z níž bylo Rusko vyloučeno kvůli invazi na Ukrajinu. Intervize se účastní zástupci z více než 20 zemí, informovala agentura DPA.
Podle šéfa Kremlu usilují všechny země o svobodný rozvoj a zachování své identity. „Právě úcta k tradičním hodnotám a k rozmanitosti kultur je základní myšlenkou soutěže a inspiruje účastníky k uměleckým výkonům," řekl Putin na úvod soutěže, která se koná před zhruba 11 000 diváky v moskevské koncertní hale Live Arena.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvedl, že od Spojených států očekává uvalení silných sankcí na Rusko. Evropa podle něj svůj příslib zvýšit tlak na Rusko plní.
Evropská komise v pátek představila nový, devatenáctý sankční balík proti Rusku. Zavádí v něm sankce na dalších 118 lodí z takzvané ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Omezení se poprvé zaměří také na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.
Jaderné hlavice zatím létat nebudou
Hainesová s Berrierem na slyšení před komisí uvedli, že jaderný konflikt v této chvíli nehrozí. „Samozřejmě podporujeme Ukrajinu, ale zároveň se nechceme ocitnout ve třetí světové válce a nechceme se dostat do situace, kdy budou váleční aktéři používat jaderné zbraně,“ řekla Hainesová. „Z našeho pohledu nehrozí, že by Putin v nadcházejících momentech využil nukleárních zbraní.“
Podle Berriera je velmi nízká také pravděpodobnost toho, že by se Rusové rozhodli vyslat taktické jaderné zbraně s krátkým doletem navržené pro použití na bitevním poli. Příkaz k odpálení nukleárních raket by Putin mohl vydat jen v případě, že bude jeho režim nebo samotná federace čelit existenčním hrozbám, dodala Hainesová. Taková situace by mohla nastat v momentě, kdy Rusko začne válku prohrávat, nebo se do konfliktu zapojí Severoatlantická aliance (NATO).
„Je tu ale mnoho věcí, které by Putin udělal před odpálením jaderných střel, kdyby došlo k vyhrocení situace,“ uklidnila ředitelka rozvědky. „A pravděpodobně by před tím vysílal nějaké signály převyšující to, co dělal doposud.“
