Putin nevyhrává, hrozí drastičtější kroky a vyhrocení situace, varují odborníci. A jaderné hlavice?
Válka na Ukrajině bude v nadcházejících měsících nepředvídatelně eskalovat, uvedla ředitelka americké Národní rozvědky. Zároveň upozornila, že ačkoli se ruské armádě nedaří získat okupované oblasti Doněcku a Luhansku, ani jedna strana konfliktu v tuto chvíli nevítězí. Prezident Ruské federace Vladimir Putin podle ní začne kvůli rostoucí zoufalosti podnikat čím dál tím drastičtější kroky a cestou vyjednávání se s nejvyšší pravděpodobností v nejbližší budoucnosti nevydá. Jaderná válka zatím i tak nehrozí, uklidňuje špionka.
Ruská armáda se v tuto chvíli soustředí na okupaci východoukrajinského Donbasu, i kdyby se ovšem znepřáteleným vojákům území podařilo získat, válku by to zřejmě neukončilo. Spor zatím nejeví žádné známky blížícího se konce, řekla ředitelka rozvědky Avril Hainesová před Senátní komisí Ozbrojených sil. Putin se podle ní „připravuje na dlouhý konflikt na Ukrajině, během kterého má stále v úmyslu dosáhnout po Donbasu dalších cílů“. To, jak se válka bude vyvíjet, záleží jen na jednom muži, Putinovi, dodala.
Žádné vyjednávání nebude
Rozvědky a zpravodajské agentury zřejmě nebudou schopny předpovídat další vývoj invaze, a to zejména kvůli tomu, že „Putinovy ambice nekorespondují s aktuálními vojenskými schopnostmi Ruska“.
„Minimálně věříme, že tento rozpor přinese specifičtější rozhodování Ruska, při kterém budou brát v potaz jak vnitřní přizpůsobování potřebné k udržení této ofenzivy, tak samotný konflikt s Ukrajinou a Západem,“ pokračovala Hainesová. „Aktuální trend zvyšuje pravděpodobnost, že se prezident Putin rozhodne pro drastičtější opatření včetně zavedení stanného práva, přesměrování průmyslové výroby nebo potenciálně stupňovaných vojenských akcí s cílem uvolnit prostředky potřebné k docílení cílů v průběhu konfliktu, nebo pokud bude mít pocit, že Rusko prohrává.“
Pokud by federace chtěla dosáhnout všech svých předem stanovených cílů, musela by podle rozvědky přistoupit k plné vnitrostátní mobilizaci, k čemuž Putin zatím příkaz nevydal. Okupanti se momentálně kromě okupace Doněcku a Luhansku snaží vytlačit ukrajinská vojska, která chrání Chersonskou oblast, a získat kontrolu nad dodávkami vody na anektovaný Krym, píše server CNN. Ve„vyčerpávající válce“ ale nevyhrává ani jedna strana, uvedla ředitelka rozvědky.
Její tvrzení podpořil šéf americké obranné agentury, generálporučík Scott Berrier. „Rusové nevyhrávají a Ukrajinci taky nevyhrávají. Jsme tu tak trochu ve slepé uličce,“ prohlásil. A jelikož obě strany věří ve schopnosti svých armád, vyjednávání nás podle Hainesové v nejbližší budoucnosti nečeká.
Při ukrajinském ostřelování ruského města Šebekino, které leží nedaleko od hranic s Ukrajinou, zahynula civilistka, oznámil dnes gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov. Ukrajinské úřady naopak informují o třech zraněných civilistech po ruských útocích na Záporožskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny během uplynulého dne.
Ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusko přes noc vypustilo 54 útočných a návnadových dronů typu Šahed, z nichž protivzdušná obrana zachytila 33.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Ruský prezident Vladimir Putin dospěl závěru, že eskalace vojenských útoků je nejlepším způsobem, jak donutit Ukrajinu k jednání za podmínek Moskvy. Ve své analýze to píše agentura Bloomberg.
Lidé blízcí Kremlu agentuře sdělili, že Putin je přesvědčen, že americký prezident Donald Trump neudělá mnoho pro posílení obrany Kyjeva, a zdrženlivý postoj Washingtonu vnímá jako povzbuzení k tvrdšímu postupu.
Jaderné hlavice zatím létat nebudou
Hainesová s Berrierem na slyšení před komisí uvedli, že jaderný konflikt v této chvíli nehrozí. „Samozřejmě podporujeme Ukrajinu, ale zároveň se nechceme ocitnout ve třetí světové válce a nechceme se dostat do situace, kdy budou váleční aktéři používat jaderné zbraně,“ řekla Hainesová. „Z našeho pohledu nehrozí, že by Putin v nadcházejících momentech využil nukleárních zbraní.“
Podle Berriera je velmi nízká také pravděpodobnost toho, že by se Rusové rozhodli vyslat taktické jaderné zbraně s krátkým doletem navržené pro použití na bitevním poli. Příkaz k odpálení nukleárních raket by Putin mohl vydat jen v případě, že bude jeho režim nebo samotná federace čelit existenčním hrozbám, dodala Hainesová. Taková situace by mohla nastat v momentě, kdy Rusko začne válku prohrávat, nebo se do konfliktu zapojí Severoatlantická aliance (NATO).
„Je tu ale mnoho věcí, které by Putin udělal před odpálením jaderných střel, kdyby došlo k vyhrocení situace,“ uklidnila ředitelka rozvědky. „A pravděpodobně by před tím vysílal nějaké signály převyšující to, co dělal doposud.“
