Druhá fáze agrese a její cíle: Rusko chce most až k Moldavsku. Válku jsme nezačali, ale skončíme ji
Ve druhé fázi vojenské operace na Ukrajině, která již začala, má ruská armáda za cíl získat úplnou kontrolu nad Donbasem na východě země a nad jižní Ukrajinou. Podle agentury TASS to řekl zástupce velitele Centrálního vojenského okruhu, generálmajor Rustam Minněkajev. Ovládnutí jihu Ukrajiny poskytne Rusku další spojení s Podněstřím, odkud přicházejí zprávy o pronásledování rusky hovořících obyvatel, prohlásil Minněkajev. Podněstří je separatistická proruská republika v Moldavsku. Ukrajinské ministerstvo obrany v reakci na oznámení na twitteru napsalo, že Rusku zjevně na Ukrajině nejde v rozporu s tím, co dříve tvrdilo, o vyšší cíle, ale jen o okupaci jejího území. Avizované plány ruské armády označilo za ruský imperialismus.
„Po zahájení druhé fáze speciální operace, která začala doslova před dvěma dny, je jedním z úkolů ruské armády nastolit plnou kontrolu nad Donbasem a jižní Ukrajinou,“ řekl generálmajor na zasedání svazu obranného průmyslu Sverdlovské oblasti.
„Kontrola nad jihem Ukrajiny představuje další cestu do Podněstří, kde jsou zaznamenávány důkazy o útlaku rusky mluvícího obyvatelstva,“ nechal se podle agentury TASS slyšet Minněkajev. Ovládnutí Donbasu pak podle Minněkajeva Rusku umožní, aby získalo další spojnici s poloostrovem Krym, který v roce 2014 anektovalo. Kontrola ozbrojených sil Ruska nad Donbasem umožní vytvořit pozemní koridor na Krym, zdůraznil Minnekajev.
Rusko je válce s celým světem
„To (poz. red kontrola nad Donbasem) poskytne pozemní koridor na Krym a také ovlivní životně důležitá zařízení ukrajinských vojenských sil, černomořské přístavy, přes které jsou zemědělské a hutnické produkty dodávány do jiných zemích,“ vysvětlil.
„Zřejmě jsme nyní ve válce s celým světem, jako tomu bylo ve Velké vlastenecké válce, celá Evropa i celý svět byl proti nám. A teď se děje to samé, nikdy neměli rádi Rusko,“ navázal Minněkajev.
Minněkajev vyzdvihl převahu ruské armády, početní i technickou. „Při úderech neutrpí ruské ozbrojené síly žádné ztráty. To nejvíce ubíjí morálku Ukrajinců. Technická převaha ruské armády na souši, na moři i ve vzduchu se stala zřejmou,“ zhodnotil. „Tuto válku jsme nezačali, ale dokončíme ji,“ zavázal se na závěr.
Podněstří, které v roce 1990 vyhlásilo nezávislost na Moldavské SSR, sousedí s jihozápadní Ukrajinou. Kyjev se obává, že se Rusko chystá používat jeho území k provádění dalších útoků na Ukrajinu.
Ukrajina: Je to imperialismus
„Už to nezakrývají. Velení ruských lupičů, násilníků a vrahů dnes přiznalo, že cílem druhé fáze války není vítězství nad mytickými nacisty, ale prostě jen okupace východní a jižní Ukrajiny. Jednoduše imperialismus,“ okomentovalo ohlášené plány ukrajinské ministerstvo obrany.
„Chtěl bych připomenout, že naše armáda a náš lid již zabránily vyplnění mnohých dřívějších plánů Kremlu,“ reagoval na ruské sdělení šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak na sociální síti Telegram.
Při ruském raketovém útoku na ukrajinské město Samar zahynuli tři lidé a dalších 14 utrpělo zranění, řekl šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti.
Na Ukrajině od počátku ruské invaze v únoru 2022 do letošního dubna při útocích dronů krátkého doletu zahynulo nejméně 395 civilistů, dalších více než 2630 utrpělo zranění. Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU) to uvedla v nově zveřejněné zprávě, podle které se většina úmrtí a zranění stala po ruských úderech na neokupovaná území Ukrajiny.
Zpráva zdokumentovala případy, při kterých operátoři bezpilotních prostředků útočili na civilisty jedoucí v soukromých autech, autobusech, při chůzi venku, při humanitární práci či při pomáhání s evakuací. HRMMU eviduje i údery na jasně označené sanitní vozy.
„Ačkoli jsou samy o sobě méně ničivé než dělostřelecká palba či rakety, tak rozsah a rostoucí četnost útoků dronů krátkého doletu z nich udělaly jednu z nejsmrtonosnějších zbraní na Ukrajině,“ uvedla vedoucí mise Danielle Bellová. Poznamenala, že dronové útoky přinášejí utrpení, vyvolávají strach a vážně narušují každodenní život, u frontových regionů pak lidem komplikují přístup k základním službám.
Velvyslankyně Spojených států v Moskvě Lynne Tracyová ukončila svou práci v Rusku a opouští zemi. Uvedly to dnes tiskové agentury s odvoláním na sdělení amerického velvyslanectví v Moskvě na sociální síti Telegram. Podrobnosti nejsou známy.
„Jsem hrdá na to, že jsem mohla zastupovat svou zemi v Moskvě v tak náročné době,“ uvedla velvyslankyně. „Inspirovala mě setkání s Rusy, kteří každý den pracují na lepší budoucnosti,“ dodala a své vyjádření zakončila verši ruského básníka Alexandra Puškina o lásce k vlasti, svobodě a cti.
Tracyová působila v Moskvě od ledna 2023. Dříve byla velvyslankyní v Arménii. Americká velvyslankyně letos v únoru patřila k lidem, kteří v Moskvě přišli vzdát hold památce ruského opozičního předáka Alexeje Navalného u jeho hrobu na výročí politikovy neobjasněné smrti ve vězení za polárním kruhem.
