Mechanik se pokusil potopit jachtu ruského oligarchy. Teď bojuje za záchranu Ukrajiny
Ukrajinský lodní mechanik Taras Ostapčuk, který se posledních deset let staral o luxusní jachtu údajně patřící ruskému oligarchovi, se na protest proti invazi pokusil loď potopit. K rozhodnutí ho dovedly děsivé snímky z rodného Kyjeva, konkrétně fotografie bytového domu, jejž částečně rozbombardovala ruská armáda. „Byl to můj první krok ve válce s Ruskem,“ řekl v rozhovoru s televizí CNN. Po propuštění z policejní stanice se okamžitě přidal k ukrajinským jednotkám.
Dva dny po propuknutí invaze, 26. února, sestoupil Ostapčuk do strojovny jachty Lady Anastasia a otevřel hlavní ventil propojený s trupem lodi. Jakmile se do místnosti začala hrnout voda, přešel do kajuty posádky a otevřel další ventil s úmyslem jachtu poslat ke dnu. „Na palubě byli kromě mě ještě tři další členové posádky. Ohlásil jsem jim, že se loď potápí a že by ji měli opustit,“ řekl pro CNN inženýr.
S výpadky mobilního internetu začalo dnes v Petrohradu mezinárodní ekonomické fórum, kterého se má již tradičně zúčastnit ruský prezident Vladimir Putin. Na prudký růst stížností uživatelů na výpadky mobilního internetu ve druhém největším ruském městě v den zahájení fóra upozornil server The Moscow Times. Lidé si zejména stěžují, že jim nefungují aplikace pro objednání taxi. Podle dřívějších zpráv ruských médií regionální úřady pravidelně vypínají mobilní internet v případě hrozby dronového náletu z Ukrajiny, která se již čtvrtým rokem brání ruské invazi.
Hodina vypnutí internetu v Petrohradu připraví regionální ekonomiku o 78 milionů rublů (asi 21,5 milionu Kč), napsal server The Moscow Times s odvoláním na šéfa nevládního spolku Společnost obrany internetu Michaila Klimareva.
Velvyslanec Německa na Ukrajině Martin Jäger bude novým šéfem německé Spolkové zpravodajské služby (BND), napsala dnes s odvoláním na zdroje z vlády agentura DPA. Nahradí tak dosavadního šéfa tajné služby Bruna Kahla, který se po devíti letech přesouvá do Vatikánu.
Šedesátiletý Jäger je špičkovým diplomatem. Má bohaté zkušenosti jako velvyslanec v krizových oblastech, z kancléřství a také z obchodu. V letech 2021 až 2023 zastupoval Jäger Německo v Bagdádu, předloni se stal velvyslancem v Kyjevě.
„V době studené války Spojené státy a jejich spojenci v mnohém překonaly Sovětský svaz. Dnes, tváří v tvář NATO a EU, nemá Rusko šanci. Musíme však zůstat jednotní,“ řekla na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
Rusko podle ní v loňském roce utratilo na zbrojní výdaje více než celá Evropská unie, utrácí na armádu více než na zdravotnictví, vzdělávání či sociální služby. „Připravuje se na dlouhotrvající agresi. Neutrácíte tolik na vojenské vybavení, kdybyste ho nechtěli používat,“ dodala v debatě věnované nadcházejícímu summitu NATO, který se bude konat 24. a 25. června v Haagu.
Lady Anastasia byla „druhým domovem“ Alexandera Mikheeva, ruského oligarchy, blízkého spojence prezidenta Vladimira Putina a výkonného ředitele státní akciové společnosti Rosoboronexport, která se zaměřuje na dovoz zbraní, obranných systémů, munice a válečných letounů. Zda Mikheev jachtu vlastní, ale zatím potvrzeno nebylo. Luxusní lodě ruských mogulů bývají registrovány na jména svých majitelů jen výjimečně.
Jachta, která v průběhu let migrovala mezi slavnými přístavy Středozemního moře, byla ten den zakotvená na španělské Mallorce, po vlastníkovi Lady Anastasie nyní tak pátrají místní úřady. Jelikož ale loď využíval výhradně oligarcha, Ostapčuk nemá o identitě vlastníka sebemenší pochyby. „Víte, když tvor vypadá jako pes, štěká jako pes a kouše jako pes, je to pes. Tím pádem, když na lodi v posledních deseti letech dovolenkoval jen pan Mikheev a jeho rodina, myslím si, že je definitivně opravdovým majitelem jachty,“ uvedl inženýr.
Zaměstnání nebo Ukrajina?
48 metrů dlouhá jachta nakonec na dně moře neskončila. V momentě, kdy se začala plnit vodou, se Ostapčuk ke svému činu přiznal ostatním členům posádky. Všichni byli stejně jako inženýr původem z Ukrajiny, kvůli strachu z vyhazovu je ale podle slov Ostapčuka popadl vztek a začali na něj křičet. Zavolali policii a pobřežní hlídku, ta přijela s vodní pumpou a loď zachránila před potopením. Ostapčuk byl okamžitě zadržen a převezen do vazby.
„Policii jsem řekl, že jsem se loď pokusil potopit v rámci politického protestu proti ruské agresi,“ popsal. „Musíte si vybrat. Buď stojíte při Ukrajině, nebo ne. Musíte si vybrat, Ukrajina bude existovat dál, nebo si udržíte práci… Práci ale nepotřebuji, když nebudu mít Ukrajinu.“
Policie Ostapčuka propustila 27. února, inženýr se ještě ten den vydal na cestu domů. „Teď jsem v armádě a doufám, že nás moje služba přivede blíž k vítězství,“ konstatoval. Věří, že Kreml a ruští oligarchové řádně pocítí dopady uvalených sankcí. „Měli by převzít odpovědnost, protože je to jejich chování, jejich životní styl, jejich neuhasitelná hamižnost, která k tomuhle vedla. Jednají v úmyslu odvést pozornost lidí od drancování Ruska, které mají tito vládci na svědomí a kvůli kterému rozpoutávají rozptylující války s ostatními nevinnými zeměmi.“
