Budoucnost poválečného Ruska: Experti popsali tři možné scénáře

Nejpozitivnějším, ale zároveň nejméně pravděpodobným scénářem je demokratické, integrované a mírumilovné Rusko. Takzvané „Moskevské jaro“ by mohlo přinést pád putinismu a nastolit demokracii, kterou země zažila jen krátce v devadesátých letech minulého století. Došlo by k uzavření míru s Ukrajinou, země by se hladce integrovala mezi okolní státy a místní elity by daly vzniknout vyváženým opozičním stranám, jež by se pravidelně účastnily svobodných voleb.

Šance na takovou budoucnost jsou ale minimální. Rusko je po dvaceti letech pod nadvládou Putina oslabené a ochuzené o zdravou politickou konkurenci. Prezidentův režim si podřídil téměř veškerá média a inteligenční agentury a Federální služba bezpečnosti (FSB) podle některých západních analytiků netouží po ničem jiném než po opětovném vybudování rozpadlého Sovětského státu. To by mohlo v kolizi s Moskevským jarem vést k vnitřním sporům, chaosu nebo i občanské válce, upozornil server Bloomberg.

Ukrajinci zabili dalšího ruského generála: Předpovídal, že válka skončí rychle

Druhým scénářem s už vyšší mírou pravděpodobnosti je „Zraněný gigant“. Putin by mohl využít svých konexí a moci nad inteligenčními složkami, aby se udržel u moci. Země by spadla do téměř naprosté izolace od okolního světa, což by mělo obrovský dopad na místní ekonomiku, modernizaci a technologický rozvoj. Kvůli drsným sankcím Západu by zřejmě vznikl rozsáhlý černý trh, kterého by i samotný prezident mohl do budoucna zneužívat k vlastnímu prospěchu.

Rusko by těžce záviselo na Číně, od které by získávalo zbraně a technologii ve snaze vyrovnat se Západu. I tak by ale došlo k drastickému oslabení místní armády, čímž by federace přišla o svou vojenskou sílu. Takový výsledek války by pro Západ neznamenal ani výhodu, ani nevýhodu. Spojené státy by kvůli celkové „zpomalenosti“ a upozadění Ruska přišly o (do určité míry rovnocenného) dlouholetého rivala.

Ruský voják vypěnil kvůli vysokým ztrátám v armádě. Svého velitele přejel tankem

Třetí možná varianta je ze zmíněných tou nejpesimističtější. Rusko zcela propadne izolaci a radikalizaci, ze země uprchnou zbylí liberálové doprovázení místní intelektuální smetánkou a země začne plně záviset sama na sobě. Občané se stanou oběťmi ještě intenzivnější propagandy než doposud a zcela přijdou o vlivy ze Západu. Nadvláda dezinformací a kult osobnosti dá vzniknout nacionalismu, který dřív nebo později vyeskaluje v novodobý fašismus.

Putin bude nakonec sesazen a okamžitě nahrazen jiným, ovšem podobně ambiciózním, represivním a xenofobním vůdcem. Rusko by mohlo své neexistující vztahy s okolními státy kompenzovat intenzivní sabotáží, o níž se v nedávné historii pokouší téměř ustavičně. Na scénu by přišly další rozsáhlé kyberútoky na západní velmoci, které by ještě zhoršily celkovou atmosféru nejen v Evropě.

Možných variant jsou ale tisíce a jen čas určí, po jaké ose se Ruská federace vydá.