Rusové ve strachu ze sankcí vykupují léky. Na dračku jdou antidepresiva i antikoncepce
Rusové od počátku invaze na Ukrajinu ve velkém skupují zásoby léčiv včetně antidepresiv, prášků na spaní a antikoncepce. Vyplývá to z dnes zveřejněných dat analytické společnosti DSM Group poskytnutých listu Vedomosti. Lidé si podle nich nakoupili za dva týdny tolik léků, kolik jindy koupí za měsíc. Informovala o tom agentura Reuters.
Rusové mezi letošním 28. únorem a 13. březnem nakoupili 270,5 milionu kusů lékárenského zboží v hodnotě 98,6 miliardy rublů (21,6 miliardy korun). Obdobný objem léčiv se prodal za celý leden, kdy si Rusové v lékárnách pořídili 288 milionů položek v hodnotě 100 miliard rublů (22 miliard korun). Data ukázala nárůst v poptávce po farmaceutikách vyrobených v zahraničí i po ruských produktech.
Nejstrmější nárůst v poptávce zaznamenala antidepresiva, léky na spaní, rakovinu či srdeční onemocnění, inzulin, hormony a antikoncepce.
„Je za tím strach,“ řekl Reuters ředitel DSM Group Sergej Šuljak. „Lidé se nejdřív báli, že se všechno zdraží, a potom, že léky, které potřebují, nebudou nějaký čas k sehnání. To s nimi zamávalo. Stáli ve frontách u lékáren a všechno kupovali,“ dodal.
Zvýšenou poptávku Šuljak nazval hysterií. I když je podle něj v Rusku dočasný nedostatek některých léků, situace se časem stabilizuje. Ruské společnosti jsou stále schopné léky vyrábět a mnoho zahraničních firem stále své výrobky do Ruska dodává - i když jsou tyto produkty nyní prodávány za vyšší cenu. Problém podle něj může nastat jen v nedostatku některých látek, které jsou pro výrobu léků v Rusku potřebné.
„Beru denně léky na štítnou žlázou a mám strach... Nakoupila jsem si dopředu zásobu na pár měsíců, protože mám obavy, že je později v lékárnách nenajdu. Lidé se po nich všude shánějí,“ řekla obyvatelka Moskvy Valentina.
Válku podporují, ale sankce je znepokojují
Ačkoliv oficiální ruské průzkumy veřejného mínění ukazují, že většina Rusů souhlasí s rozhodnutím prezidenta Vladimira Putina vyslat desítky tisíc vojáků na Ukrajinu, příspěvky na sociálních sítích, rozhovory v médiích a některá data naznačují, že tvrdé sankce Západu obyvatele Ruska zneklidňují.
Omezení kvůli ruskému vpádu na Ukrajinu oznámila řada zahraničních firem, které v Rusku pozastavily aktivity, nebo se ze země stáhly úplně. Prudce poklesl i kurz rublu vůči dolaru a od 24. února, kdy Putin vyhlásil takzvanou speciální vojenskou operaci na Ukrajině, vzrostly ceny mnoha produktů každodenní potřeby.
Někteří Rusové ale paniku odmítají. „Může dojít k určitému (nedostatku), zejména pokud se léky dovážejí, ale myslím, že se to všechno vrátí, protože politika je politika, ekonomika je ekonomika,“ řekl Moskvan Vladimir. „Všichni (výrobci léků) potřebují prodej, všichni potřebují generovat zisk, takže se to všechno vrátí,“ dodal.
Situace ve strategicky důležitém městě Pokrovsk na východě Ukrajiny zůstává kritická, Rusové pokračují v hromadění sil ve městě, uvedli analytici ukrajinského projektu DeepState, který je pokládán za blízký ukrajinské armádě. Útočné skupiny ruské 2. a 51. armády pokračují v ničení obklíčených sil nepřítele a v útocích ve směru na sever města, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Kyjev popírá, že by se obránci Pokrovska ocitli v obklíčení.
Rusko proti Ukrajině v noci vyslalo 80 dronů, z nichž se 61 podařilo zneškodnit, tvrdí ukrajinské letectvo. Zaznamenalo 18 zásahů na sedmi místech.
Třicetiletý Kyjevan převážel na střeše svého auta nepřátelský dron typu Šáhed, než jej zabavila policie, informovala dnes ukrajinská média s odvoláním na policisty. Podobných dronů íránské konstrukce vysílá Rusko každou noc desítky a stovky kusů proti ukrajinským městům. V tomto případě měl dron podle policejního komuniké deaktivovanou bojovou hlavici, a tak nepředstavoval pro veřejnost bezprostřední ohrožení.
