Rusové ve strachu ze sankcí vykupují léky. Na dračku jdou antidepresiva i antikoncepce
Rusové od počátku invaze na Ukrajinu ve velkém skupují zásoby léčiv včetně antidepresiv, prášků na spaní a antikoncepce. Vyplývá to z dnes zveřejněných dat analytické společnosti DSM Group poskytnutých listu Vedomosti. Lidé si podle nich nakoupili za dva týdny tolik léků, kolik jindy koupí za měsíc. Informovala o tom agentura Reuters.
Rusové mezi letošním 28. únorem a 13. březnem nakoupili 270,5 milionu kusů lékárenského zboží v hodnotě 98,6 miliardy rublů (21,6 miliardy korun). Obdobný objem léčiv se prodal za celý leden, kdy si Rusové v lékárnách pořídili 288 milionů položek v hodnotě 100 miliard rublů (22 miliard korun). Data ukázala nárůst v poptávce po farmaceutikách vyrobených v zahraničí i po ruských produktech.
Nejstrmější nárůst v poptávce zaznamenala antidepresiva, léky na spaní, rakovinu či srdeční onemocnění, inzulin, hormony a antikoncepce.
„Je za tím strach,“ řekl Reuters ředitel DSM Group Sergej Šuljak. „Lidé se nejdřív báli, že se všechno zdraží, a potom, že léky, které potřebují, nebudou nějaký čas k sehnání. To s nimi zamávalo. Stáli ve frontách u lékáren a všechno kupovali,“ dodal.
Zvýšenou poptávku Šuljak nazval hysterií. I když je podle něj v Rusku dočasný nedostatek některých léků, situace se časem stabilizuje. Ruské společnosti jsou stále schopné léky vyrábět a mnoho zahraničních firem stále své výrobky do Ruska dodává - i když jsou tyto produkty nyní prodávány za vyšší cenu. Problém podle něj může nastat jen v nedostatku některých látek, které jsou pro výrobu léků v Rusku potřebné.
„Beru denně léky na štítnou žlázou a mám strach... Nakoupila jsem si dopředu zásobu na pár měsíců, protože mám obavy, že je později v lékárnách nenajdu. Lidé se po nich všude shánějí,“ řekla obyvatelka Moskvy Valentina.
Válku podporují, ale sankce je znepokojují
Ačkoliv oficiální ruské průzkumy veřejného mínění ukazují, že většina Rusů souhlasí s rozhodnutím prezidenta Vladimira Putina vyslat desítky tisíc vojáků na Ukrajinu, příspěvky na sociálních sítích, rozhovory v médiích a některá data naznačují, že tvrdé sankce Západu obyvatele Ruska zneklidňují.
Omezení kvůli ruskému vpádu na Ukrajinu oznámila řada zahraničních firem, které v Rusku pozastavily aktivity, nebo se ze země stáhly úplně. Prudce poklesl i kurz rublu vůči dolaru a od 24. února, kdy Putin vyhlásil takzvanou speciální vojenskou operaci na Ukrajině, vzrostly ceny mnoha produktů každodenní potřeby.
Někteří Rusové ale paniku odmítají. „Může dojít k určitému (nedostatku), zejména pokud se léky dovážejí, ale myslím, že se to všechno vrátí, protože politika je politika, ekonomika je ekonomika,“ řekl Moskvan Vladimir. „Všichni (výrobci léků) potřebují prodej, všichni potřebují generovat zisk, takže se to všechno vrátí,“ dodal.
Ruské drony, které v posledních týdnech útočí na ukrajinská města, létají příliš vysoko na to, aby ještě byly v dostřelu palných zbraní, píše server CNN. Ukrajina musí kvůli tomu najít nový způsob, jak na nálety bezpilotních letadel reagovat.
Ukazuje se, že Rusko znovu změnilo taktiku svých dronových útoků. Drony teď létají ve výškách, kde je nemožné je zasáhnout bez použití vyspělejší protivzdušné obrany. Rusko si to může dovolit díky zvýšení produkce, za měsíc dokáže vyrobit až 2700 dronů Šáhed íránské konstrukce.
„Je tu daleko více dronů, to je objektivní fakt. A samozřejmě že čím více jich je, tím těžší je proti nim zasáhnout,“ uvedl soudce ukrajinského nejvyššího soudu Jurij Čumak. Ten je zároveň dobrovolníkem u jednotky, která v noci sestřeluje ruské drony.
Pomoc evropských zemí Ruskem napadené Ukrajině v březnu a v dubnu oproti počátku roku výrazně vzrostla, zatímco americká se ocitla na nule, vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnil Institut pro světové hospodářství (IfW) v německém Kielu.
Vojenská, finanční a humanitární pomoc z Evropy podle IfW dosáhla v březnu a v dubnu dohromady zhruba 20,2 miliardy eur (přes 500 miliard korun). V lednu a v únoru to bylo přibližně 6,7 miliardy eur. Evropa na jaře zároveň poprvé od června 2022 poprvé předstihla USA v celkovém objemu vojenské pomoci. Bránící se východoevropské zemi dosud Evropa poskytla zbrojní pomoc za 72 miliard eur, zatímco USA za 65 miliard.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes poprvé od začátku plošné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 navštívil Rakousko. V plánu má jednání s prezidentem Alexanderem Van der Bellenem či kancléřem Christianem Stockerem, informovala agentura APA.
Se Zelenským se kromě prezidenta a lidoveckého předsedy vlády sejde také sociálnědemokratický vicekancléř Andreas Babler, který chce podle APA nabídnout neutrální Rakousko jako místo možných mírových rozhovorů s Ruskem. První dvě kola se dosud odehrála v tureckém Istanbulu.
Rakousko patřilo spolu se Slovinskem a Kyprem k posledním zemím v Evropské unii, které dosud Zelenskyj nenavštívil. Česko navštívil v době rozsáhlé ruské invaze dvakrát, naposledy letos v květnu. Z Vídně odletí Zelenskyj na summit skupiny velkých světových ekonomik G7 v Kanadě.
Zelenského návštěvu kritizovala pravicově populistická Svobodná strana Rakouska (FPÖ). Šéf této politické formace označované za proruskou Herbbert Kickl uvedl, že Zelenského návštěvou Rakousko „pohřbívá svou neutralitu“ a ohrožuje tak vlastní bezpečnost.
