Rusové ve strachu ze sankcí vykupují léky. Na dračku jdou antidepresiva i antikoncepce
Rusové od počátku invaze na Ukrajinu ve velkém skupují zásoby léčiv včetně antidepresiv, prášků na spaní a antikoncepce. Vyplývá to z dnes zveřejněných dat analytické společnosti DSM Group poskytnutých listu Vedomosti. Lidé si podle nich nakoupili za dva týdny tolik léků, kolik jindy koupí za měsíc. Informovala o tom agentura Reuters.
Rusové mezi letošním 28. únorem a 13. březnem nakoupili 270,5 milionu kusů lékárenského zboží v hodnotě 98,6 miliardy rublů (21,6 miliardy korun). Obdobný objem léčiv se prodal za celý leden, kdy si Rusové v lékárnách pořídili 288 milionů položek v hodnotě 100 miliard rublů (22 miliard korun). Data ukázala nárůst v poptávce po farmaceutikách vyrobených v zahraničí i po ruských produktech.
Nejstrmější nárůst v poptávce zaznamenala antidepresiva, léky na spaní, rakovinu či srdeční onemocnění, inzulin, hormony a antikoncepce.
„Je za tím strach,“ řekl Reuters ředitel DSM Group Sergej Šuljak. „Lidé se nejdřív báli, že se všechno zdraží, a potom, že léky, které potřebují, nebudou nějaký čas k sehnání. To s nimi zamávalo. Stáli ve frontách u lékáren a všechno kupovali,“ dodal.
Zvýšenou poptávku Šuljak nazval hysterií. I když je podle něj v Rusku dočasný nedostatek některých léků, situace se časem stabilizuje. Ruské společnosti jsou stále schopné léky vyrábět a mnoho zahraničních firem stále své výrobky do Ruska dodává - i když jsou tyto produkty nyní prodávány za vyšší cenu. Problém podle něj může nastat jen v nedostatku některých látek, které jsou pro výrobu léků v Rusku potřebné.
„Beru denně léky na štítnou žlázou a mám strach... Nakoupila jsem si dopředu zásobu na pár měsíců, protože mám obavy, že je později v lékárnách nenajdu. Lidé se po nich všude shánějí,“ řekla obyvatelka Moskvy Valentina.
Válku podporují, ale sankce je znepokojují
Ačkoliv oficiální ruské průzkumy veřejného mínění ukazují, že většina Rusů souhlasí s rozhodnutím prezidenta Vladimira Putina vyslat desítky tisíc vojáků na Ukrajinu, příspěvky na sociálních sítích, rozhovory v médiích a některá data naznačují, že tvrdé sankce Západu obyvatele Ruska zneklidňují.
Omezení kvůli ruskému vpádu na Ukrajinu oznámila řada zahraničních firem, které v Rusku pozastavily aktivity, nebo se ze země stáhly úplně. Prudce poklesl i kurz rublu vůči dolaru a od 24. února, kdy Putin vyhlásil takzvanou speciální vojenskou operaci na Ukrajině, vzrostly ceny mnoha produktů každodenní potřeby.
Někteří Rusové ale paniku odmítají. „Může dojít k určitému (nedostatku), zejména pokud se léky dovážejí, ale myslím, že se to všechno vrátí, protože politika je politika, ekonomika je ekonomika,“ řekl Moskvan Vladimir. „Všichni (výrobci léků) potřebují prodej, všichni potřebují generovat zisk, takže se to všechno vrátí,“ dodal.
Nizozemsko jako první země přispěje do nově vytvořeného systému prioritních nákupů amerických zbraní pro Ukrajinu v rámci Severoatlantické aliance. Podle agentury Reuters dnes nizozemské ministerstvo obrany uvedlo, že Haag v rámci plateb za americké zbraně pro zemi bránící se ruské agresi uvolní 500 milionů eur (12,3 miliardy korun). Generální tajemník NATO Mark Rutte příspěvek ocenil a dodal, že očekává peníze i od dalších členských zemí.
Reuters s odvoláním na své zdroje v pátek napsal, že aliance vytváří nový mechanismus, jehož prostřednictvím by za jednotlivé dodávky zbraní, které bude Ukrajina prioritně potřebovat, platili evropští spojenci. Celková hodnota pomoci, kterou chce NATO tímto způsobem zajistit, je asi deset miliard eur.
„Cílem je zajistit Ukrajině vybavení, které naléhavě potřebuje k obraně proti ruské agresi,“ uvedl dnes Rutte. Dodal, že odeslal dopisy všem členům NATO a v brzké době očekává oznámení o dalších významných částkách na nákup zbraní.
Rusko se už necítí být vázáno moratoriem na rozmisťování raket středního a krátkého doletu (INF). Podle agentury TASS to dnes uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Poukázalo přitom na kroky Západu, které podle něj ohrožují Rusko. Spojené státy od příslušné úmluvy odstoupily v roce 2019, ale Moskva tvrdila, že její podmínky nadále dodržuje.
Policisté z Pardubického kraje obvinili čtyři české občany na Ukrajině z podvodů. Z call centra v cizině pod smyšlenou legendou bankéře, policisty a bezpečnostního pracovníka banky požadovali po lidech převedení jejich údajně ohrožených peněz na jiné bankovní účty nebo vložení do bitcoinmatů. Někteří poškození přišli o životní úspory a ještě si v některých případech další peníze půjčili, uvedla mluvčí krajské policie Markéta Janovská.
Podle ní ukrajinské gangy rekrutovaly české občany prostřednictvím sociálních sítí. S jejich pomocí při podvodech překonávaly jazykovou bariéru při oslovování českých volaných.
Jedno z call center bylo umístěné ve městě Dnipro a přímo se zaměřovalo na podvodná volání do České republiky. Policisté ve spolupráci s Národní centrálou proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě a justičními a policejními orgány Česka a Ukrajiny zadrželi v poslední době na Ukrajině dva lidi, jednoho během zásahu v call centru v Dnipru. „U dvou zadržených Čechů jsme požádali o jejich vydání k trestnímu stíhání do České republiky a v současné době probíhá extradiční řízení,“ uvedla Janovská. Ukrajinští policisté během akce zadrželi více než 150 lidi a uzavřeli tři call centra.
