Deportace lidí, bombardování i mírová jednání: 5 možných scénářů vývoje na Ukrajině

Jednou z možností, před kterou varují i odborníci, zůstává hrozba zinenzivnění leteckého bombardování ze strany Ruska. Jde navíc o efektivní způsob boje, který vystavuje ruské vojáky menšímu nebezpečí.

Z Ukrajiny ani z Ruska nepřichází mnoho spolehlivých informací o počtech mrtvých, ale pondělní údaje zveřejněné v ruském listu Komsomolskaja pravda naznačují, že ruská strana ztratila téměř 10 tisíc vojáků a dalších 16 tisíc utrpělo zranění.

Pokud se tato čísla ukáží jako pravdivá, půjde o vysvětlení zastavení pozemních přesunů a nárůstu leteckého bombardování klíčových měst. „Rusko stále disponuje schopnými rezervami a bude se snažit zvýšit intenzitu bombardování, aby na zdání úspěšného boje nalákalo více vojáků,“ řekl CNN Jeffrey Mankoff, výzkumný pracovník Institutu národních strategických studií při americké Národní univerzitě obrany.

Už ani dolar a euro. Platit za plyn budete v rublech, oznámil Evropě Putin

Vojáků bude přibývat. A co zásobování?

Nedávná zpráva britského ministerstva obrany mluvila o tom, že Rusko stahuje posádky ze svého území i bojovníky z Arménie a povolává soukromé vojenské společnosti. Na pomoc volá i Syřany a další žoldáky, uvádí Britové. Otázkou je, jak dlouho může Rusko pokračovat s tak vysokými ztrátami vojáků.

„Bude samozřejmě přibývat vojáků a dalšího vybavení a pomoci, ale nastane okamžik, kdy bude příliš těžké udržet takové operační tempo. Zlom nastane, až čísla, o kterých jsme slyšeli jak z hlediska lidských, tak materiálních ztrát, převýší kapacity zásobování,“ řekl Mankoff.

Hodně se mluví o tom, že ruské válečné úsilí vázne, ale to, zda je to pravda, se odvíjí od toho, jaké byly původní cíle Moskvy. I to je obtížné s jistotou zjistit, protože veřejné zdůvodnění invaze ze strany země je jasná propaganda hovořící například o „denacifikaci“ Ukrajiny.

Je pravděpodobné, že Rusko se přinejmenším snaží pohltit části východní Ukrajiny. Oblasti jako Doněck a Luhansk, které tvoří region Donbas, jsou pod kontrolou Ruskem podporovaných separatistů od roku 2014, kdy Moskva anektovala Krym. A i když ruské ambice mohou sahat i mimo Donbas, tato část území i nadále zůstává v centru pozornosti, tvrdí odborníci.

Příspěvek na ubytování Ukrajinců bude 3000 Kč, schválila vláda. A požádá o delší stav nouze

Moskva chce hlavně Donbas

Sledovaný je také ruský postup směrem ke Kyjevu. Většina ukrajinské armády ale zůstává poblíž Doněcka a Luhanska. Pohyb ruských vojsk naznačuje, že se snaží obklíčit právě tuto oblast ze všech stran, a to bude pravděpodobně hlavní cíl ruské pozornosti.

„Je to zřejmé i při pohledu na sofistikovanost typů vojsk, která jsou tam vysílána,“ upozornil Sam Cranny-Evans, analytik britského bezpečnostního think tanku Royal United Services Institute.

Jedním z pravděpodobných scénářů je také skutečnost, že by se válka na Ukrajině mohla stát vleklým konfliktem. Je evidentní, že Rusko ve válce ztratilo značný počet vojáků, zbraní a vybavení, a přestože se v minulosti zapojilo do dlouhotrvajících konfliktů, nebude chtít z těchto bojů vyjít se zcela zničenou armádou.

„Jednání jsou jedinou oblastí, kde to vypadá trochu nadějně, protože jak Rusko, tak Ukrajina v minulém týdnu prohlásily, že směřují ke skutečné věcné diskusi. To je velký posun od toho, aby Rusko místo toho pouze kladlo ultimáta,“ řekl CNN Keir Giles, expert na Rusko z britského think tanku Chatham House.

Firmy chtěly z Česka vyvádět miliony, aby obešly sankce kvůli válce. Policie řeší několik případů

„Nastane bolestivé zvažování“

Ruští představitelé uvedli, že mezi jejich požadavky patří, aby Ukrajina upustila od svého plánu na vstup do NATO a aby se demilitarizovala a přijala „neutrální“ status, jaký mají například Rakousko nebo Švédsko. O podmínkách, co to pro Ukrajinu znamená, by se však muselo jednat.

Mluvčí prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov v úterním rozhovoru pro CNN řekl, že Rusko také chce, aby Ukrajina uznala, že Krym – poloostrov Ruskem anektovaný roce 2014 – je oficiálně součástí Ruska a že separatistické lidové republiky Luhansk a Doněck jsou nezávislé státy.

Řada odborníků spekuluje, že Rusko bude usilovat o odtržení částí východní Ukrajiny. „Nastane bolestivé zvažování. Pokud se tedy nestane, že západní pomoc – vojenská i humanitární – bude na Ukrajinu mířit v takové míře, aby mohla skutečně zvrátit konflikt ve prospěch Ukrajiny,“ řekl Giles.

Dvojí rána pro Putinovu dceru: Rozvod s boháčem! A otcova válka jí překazila podnikání

Blinken: Diplomatické řešení je nepravděpodobné

„Pokud jde o to, kdo dokáže nalít větší prostředky a snést větší bolest, aby zvítězil, Rusko má za sebou zkušenost s tím, že si způsobuje značné ekonomické škody a utrpení vlastního obyvatelstva, aby mohlo vést válku,“ připomněl analytik s odkazem na sankce, které se začínají dotýkat ruské ekonomiky.

Američtí představitelé však nejsou tak optimističtí, aby předpokládali, že rozhovory obou znepřátelených stran dopadnou dobře. Ministr zahraničí Antony Blinken minulý týden na tiskové konferenci prohlásil, že diplomatické řešení války je nepravděpodobné, a uvedl, že jednání Ruska „je v naprostém rozporu s jakýmkoli seriózním diplomatickým úsilím o ukončení války“. Naznačil také, že by Rusko mohlo válku eskalovat použitím chemických zbraní.

Kreml vyzývá obyvatele města Mariupol na jihu země, aby odešli, protože hodlá pokračovat v agresivním leteckém bombardování, které město totálně devastuje. Moskva proto otevřela takzvané „humanitární koridory“, aby umožnila civilistům uprchnout do bezpečí většinou na západ, ale desítky tisíc z nich byly převezeny také do Ruska.

Ruská tisková agentura RIA Novosti uvedla, že téměř 60 tisíc obyvatel Mariupolu se dostalo na ruské území „v naprostém bezpečí“. Státní média tak ukázala řady vozidel, které zřejmě směřovaly na východ k hranicím, asi 40 kilometrů od Mariupolu. Tamní městská rada však obvinila Rusko, že nutí obyvatele odejít do Ruska proti jejich vůli. „Za poslední týden bylo několik tisíc obyvatel Mariupolu odvezeno na ruské území,“ uvedla radnice v prohlášení.

Mariupolský starosta Vadym Bojčenko v sobotu řekl, že „to, co dnes dělají okupanti, je známé starší generaci, která zažila hrůzné události druhé světové války, kdy nacisté násilím zajímali lidi“. Také analytik Giles připustil existenci obavy, že se tato temná historie bude v příštích týdnech opakovat.

Psí kamarád na útěku před válkou: Sherlock pomohl Viktorii s dcerou (11) přežít náročnou cestu

Vysídlení znamenalo zotročení a vyhladovění

„Rusko má za sebou minulost plnou krutých a divokých represí proti civilistům v jakékoli oblasti, kde probíhalo nějaké hnutí odporu. Moskva již přistoupila k deportaci lidí z Mariupolu do odlehlých částí Ruska, což je přímo z ruského scénáře 20. století pro řešení takových problémů,“ řekl.

Giles poukázal například na „deportace“ statisíců lidí z pobaltských států Estonska, Lotyšska a Litvy, které Rusko na začátku druhé světové války připojilo k Sovětskému svazu.

„‚Deportace‘ je však v tomto případě eufemismus. Používá se jako poměrně nevinný výraz pro to, co se těmto lidem stalo – fakticky to znamenalo zotročení a pomalé vyhladovění. Používalo se pro odvoz žen a dětí, tedy lidí, které chcete nějakým ‚nenásilným‘ způsobem odstranit ze společnosti, abyste je neutralizovali,“ upozornil Giles.

„Většinou je čekal dost strašlivý osud. Pokud vůbec přežili, nevrátili se domů po celá léta nebo desetiletí,“ dodal.

Osud války je jedna věc, ale osud Ukrajiny je věc druhá. Stejně jako ruské letectvo před lety zanechalo některá syrská města a obce v troskách, začínají podobně vypadat i části Ukrajiny.

Zemi opustilo již více než 3,5 milionu Ukrajinců. Většinu z nich tvoří ženy a děti, což znamená, že se rozpadají i rodiny. Válka vyvolala největší pohyb uprchlíků, jaký Evropa zažila od druhé světové války. Jejich počet roste tempem asi 100 tisíc lidí denně. Pokud započítáme i množství vysídlených osob v rámci země, opustilo své domovy již 10 milionů Ukrajinců. To je téměř čtvrtina obyvatel státu.

Minulé války navíc ukazují, že uprchlíci se mnohdy do svých domovských zemí nikdy nevrátí. Často se nemají kam vrátit. Někdy stačí i hrozba další války, aby si své rozhodnutí o návratu uprchlíci rozmysleli.

Bude ukončení války stačit?

„Také na to budou muset vyjednavači myslet při všech nadcházejících jednáních. I pokud se podaří najít diplomatické řešení, které ukončí tuto válku, otázkou zůstane, zda to bude stačit k tomu, aby se zabránilo dalšímu konfliktu,“ varuje Cranny-Evans.

„Pokud se podíváme z historického hlediska na autoritářské režimy, které si ve vojenském prostředí vedou špatně, nemají tendenci měnit své chování pozitivním směrem ani poté. Otázka tedy může znít, že pokud Ukrajinci řeknou: ‚Dobře, budeme neutrální, prostě odejděte‘, Rusové mohou říct: ‚Ne, musíte nám dát Doněck a Luhansk‘. To by mohlo být pro Ukrajinu únosné, možná, aby se zastavila válka,“ míní analytik.

„Ale co když například za deset let Ukrajina pokročí ve významné modernizaci armády? Nebo se bude chtít příští ruský prezident předvést a nastane další válka? Existuje mnoho scénářů, které je třeba promyslet, pokud jde o to, k čemu by ukončení této války mohlo vést,“ dodal.