Firmy chtěly z Česka vyvádět miliony, aby obešly sankce kvůli válce. Policie řeší několik případů
Finanční analytický úřad (FAÚ) řeší několik případů obcházení sankcí, které byly uvaleny na ruské firmy a osoby v souvislosti s válkou na Ukrajině. Některé firmy se snažily přesunout několik desítek milionů korun. FAÚ účty zmrazil a podal trestní oznámení. Případy nyní řeší policie, uvedlo bez bližších podrobností ministerstvo financí na twitteru.
Unijní země se za téměř čtyři týdny od začátku ruské vojenské invaze na Ukrajinu shodly na čtyřech balících bezprecedentních sankcí, které dopadají na ruskou ekonomiku. Zatím však nezasáhly vývoz energetických zdrojů, z něhož má Rusko klíčové příjmy. Ministři zahraničí zemí EU se v pondělí neshodli na podobě pátého balíku sankcí, rozsah by měli ve čtvrtek vytyčit unijní lídři na summitu v Bruselu.
Čeští vládní politici v minulých dnech prohlašovali, že země zvažuje vytvoření vlastního sankčního seznamu i požadavku, aby potenciální ruští a běloruští příjemci dotací odsoudili válečné zločiny ruského prezidenta Vladimira Putina. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) kromě toho požádal Evropskou komisi (EK), aby v dalším balíčku sankcí bylo vydáno evropské nařízení, které ruským a běloruským oligarchům zamezí přístup k dotacím a zakázkám.
Podle provizorního sankčního seznamu, který v úterý zveřejnila firma Datlab, v případě 17 firem v Česku existuje riziko, že jsou napojené na osoby ze sankčních seznamů evropských zemí proti Rusku. U dalších 66 firem je vazba na sankční seznamy Spojených států. Na seznamu, který Datlab označuje za nezávazný, se nacházejí například firma Strabag s podílem ruského oligarchy Olega Děripasky či společnosti ČKD Blansko a Škoda JS. Seznam není úplný, protože řada majitelů firem zůstává skrytá. Firma Datlab ho tak označuje za provizorní.
Ve snaze omezit vliv Moskvy Lotyšsko a Estonsko postupně ruší ruštinu ve vzdělávání, zpřísňují imigrační pravidla a zaměřují se na organizace napojené na Rusko. Píše o tom The Kyiv Independent.
„Ukrajina nikdy nehledala válku. Dohodli jsme se na bezpodmínečném příměří, hledali jsme příležitosti k míru a opakovaně jsme světu nabízeli způsoby, jak zastavit útoky ve vzduchu, na souši i na moři. Je to však Rusko, které tomuto procesu neustále brání – manipuluje, protahuje jednání, terorizuje naše lidi leteckými údery a zintenzivňuje útoky podél frontové linie. Válka pokračuje jen proto, že Moskva nechce, aby skončila." Napsal na svém účtě na sociální síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Německý historik Schlögel dnes převzal cenu ve frankfurtském kostele svatého Pavla. V děkovné řeči uvedl, že by se Němci a Evropané měli od Ukrajinců učit.
„Občané a občanky Ukrajiny nás učí, že to, co se děje, nelze nazývat ukrajinským konfliktem, ale je to válka. Pomáhají nám porozumět, s kým máme co do činění: s režimem, který chce Ukrajinu zničit jako nezávislý stát a který nenávidí Evropu,“ uvedl 77letý historik. „Ukazují nám, že když se ustupuje agresorovi, zvyšuje to jen jeho apetit, a že appeasement nevede k míru, ale vyšlapává cestičku k válce,“ dodal.
