Zelenskyj prosil Bidena, ať ze sankcí vynechá Abramoviče? Oligarcha měl hrát klíčovou roli
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedávném telefonátu údajně poradil americkému prezidentovi Joeu Bidenovi, aby USA nezaváděly sankce proti rusko-izraelskému miliardáři Romanu Abramovičovi. Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) to uvedli nejmenovaní lidé obeznámení se situací. Majitel anglického fotbalového klubu Chelsea, který je na sankčním seznamu Británie i Evropské unie, by totiž podle nich mohl být prostředníkem mezi Ukrajinou a ruským prezidentem Vladimirem Putinem a přispět k vyjednání míru.
Americké ministerstvo financí dříve tento měsíc podle informací deníku vypracovalo proti Abramovičovi seznam sankcí. Když ale měly být oznámeny, bezpečnostní rada Bílého domu údajně ministerstvo vyzvala, aby krok pozdrželo.
Několik úspěšných ruských podnikatelů se sice vyslovilo proti ruské invazi na Ukrajinu, Abramovič je ale jediný oligarcha, který veřejně prohlásil, že se snaží přimět Moskvu k nalezení mírového řešení konfliktu. Několik dní po zahájení ruské invaze Abramovičova mluvčí sdělila, že podnikatel nabídl ukrajinské vládě pomoc s „dosažením mírového řešení“.
Abramovič je bývalý ropný magnát a po více než dvě desetiletí udržuje těsné vazby s Kremlem, míní Británie a Evropská unie. Kromě klubu Chelsea vlastní také několik megajacht nebo luxusních rezidencí v Británii i USA.
Jedním z ukrajinských představitelů, kteří se obrátili na Abramoviče, je údajně filmový producent Oleksandr Rodňanskyj, otec Zelenského poradce. Rodňanskyj je mimo to zakladatel televizní stanice, která vysílala pořady se Zelenským v době, kdy působil jako herec. Abramovič podle zdroje WSJ Rodňanského zná, protože financoval některé jeho umělecké projekty v Rusku. Není však jasné, co přesně Abramovič udělal pro zprostředkování rozhovorů mezi znepřátelenými stranami, či zda se mu povedlo hovořit o válce přímo s Putinem.
Mnozí ukrajinští i západní představitelé jsou skeptičtí k tomu, jak hluboce je Abramovič do mírových rozhovorů zahrnut. Nejmenovaní američtí představitelé, které deník WSJ oslovil, zdůraznili, že podle jejich mínění Abramovič není ve vyjednávaní mezi ukrajinskou a ruskou vládou příliš nápomocný, což podle nich potvrzuje i hodnocení rozvědek.
Náměstek ukrajinského ministra obrany Serhij Bojev jednal s ředitelem české Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS) Alešem Vytečkou o muniční iniciativě. Na svém webu to dnes oznámil ukrajinský resort obrany, podle něhož zástupci obou zemí projednali termíny dodávek a dostupné objemy dělostřelecké munice pro Ukrajinu, která čelí ruské invazi. Bojev poděkoval Česku za důslednou podporu při zajišťování dělostřeleckých nábojů. Vyjádření AMOS ČTK zjišťuje.
„Naší prioritou je získání munice většího dosahu, která dává ukrajinským vojákům výhodu na bojišti,“ uvedl Bojev. „Česká republika hraje mimořádně důležitou roli v této iniciativě, která zaručuje stabilní dodávky granátů ozbrojeným silám,“ dodal ukrajinský činitel. Česká delegace podle prohlášení ukrajinského ministerstva poskytla mimo jiné informace o současném stavu smluv týkajících se muničních dodávek. Více podrobností Kyjev nesdělil. Kde se schůzka odehrála, není z prohlášení jasné.
Obrazem: Ruský prezident Vladimir Putin se setkal s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Senátním paláci Kremlu v Moskvě v Rusku.
Belgický premiér varoval EU, že „ukvapené“ dohody o reparačních půjčkách by poškodily možnou mírovou dohodu, informují média. „Ukvapené přijetí navrhovaného schématu reparačních půjček (pro Ukrajinu) povede k tomu, že my v Evropské unii v podstatě, jako vedlejší efekt, bráníme dosažení možné mírové dohody,“ napsal belgický premiér Bart de Wever v dopise předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen, který viděla agentura Reuters. O dopise informovaly také agentury AFP, Financial Times a Politico.
„Navrhovaný systém je podle mého názoru zásadně chybný,“ napsal de Wever a dodal, že historicky se zmrazený majetek během válek nepoužíval. Místo toho se tento majetek používal k dosažení dohod po skončení konfliktu, obvykle ve formě reparací od poražené strany.
Belgie drží většinu zmrazených ruských aktiv, která chce EU použít k financování Ukrajiny. Brusel se staví proti těmto plánům s odkazem na finanční a právní rizika. „Dovolte mi použít analogii s leteckou havárií: letadlo je nejbezpečnější dopravní prostředek a šance na jeho havárii jsou nízké, ale pokud k ní dojde, následky jsou katastrofální,“ cituje de Wevera agentura AFP.
