Zelenskyj prosil Bidena, ať ze sankcí vynechá Abramoviče? Oligarcha měl hrát klíčovou roli
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedávném telefonátu údajně poradil americkému prezidentovi Joeu Bidenovi, aby USA nezaváděly sankce proti rusko-izraelskému miliardáři Romanu Abramovičovi. Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) to uvedli nejmenovaní lidé obeznámení se situací. Majitel anglického fotbalového klubu Chelsea, který je na sankčním seznamu Británie i Evropské unie, by totiž podle nich mohl být prostředníkem mezi Ukrajinou a ruským prezidentem Vladimirem Putinem a přispět k vyjednání míru.
Americké ministerstvo financí dříve tento měsíc podle informací deníku vypracovalo proti Abramovičovi seznam sankcí. Když ale měly být oznámeny, bezpečnostní rada Bílého domu údajně ministerstvo vyzvala, aby krok pozdrželo.
Několik úspěšných ruských podnikatelů se sice vyslovilo proti ruské invazi na Ukrajinu, Abramovič je ale jediný oligarcha, který veřejně prohlásil, že se snaží přimět Moskvu k nalezení mírového řešení konfliktu. Několik dní po zahájení ruské invaze Abramovičova mluvčí sdělila, že podnikatel nabídl ukrajinské vládě pomoc s „dosažením mírového řešení“.
Abramovič je bývalý ropný magnát a po více než dvě desetiletí udržuje těsné vazby s Kremlem, míní Británie a Evropská unie. Kromě klubu Chelsea vlastní také několik megajacht nebo luxusních rezidencí v Británii i USA.
Jedním z ukrajinských představitelů, kteří se obrátili na Abramoviče, je údajně filmový producent Oleksandr Rodňanskyj, otec Zelenského poradce. Rodňanskyj je mimo to zakladatel televizní stanice, která vysílala pořady se Zelenským v době, kdy působil jako herec. Abramovič podle zdroje WSJ Rodňanského zná, protože financoval některé jeho umělecké projekty v Rusku. Není však jasné, co přesně Abramovič udělal pro zprostředkování rozhovorů mezi znepřátelenými stranami, či zda se mu povedlo hovořit o válce přímo s Putinem.
Mnozí ukrajinští i západní představitelé jsou skeptičtí k tomu, jak hluboce je Abramovič do mírových rozhovorů zahrnut. Nejmenovaní američtí představitelé, které deník WSJ oslovil, zdůraznili, že podle jejich mínění Abramovič není ve vyjednávaní mezi ukrajinskou a ruskou vládou příliš nápomocný, což podle nich potvrzuje i hodnocení rozvědek.
Dobrou noc, ctění čtenáři. Děkujeme, že sledujete online zpravodajství k ukrajinskému dění, pokračovat můžete zase od rána.
Ukrajinská generální prokuratura zahájila trestní řízení proti ruskému opozičnímu politikovi Leonidu Volkovovi, který žije v exilu v Litvě. Podle Rádia Svoboda nebo projektu Sota tuto informaci přinesl ukrajinský server glavcom a další ukrajinská média na základě státního registru trestních řízení. Ukrajinští vyšetřovatelé se o Volkova zajímají kvůli jeho vyjádřením o kontroverzním veliteli Ruského dobrovolnického sboru (RDK) bojujícího na straně Ukrajiny proti ruským invazním silám a o některých ukrajinských představitelích.
Ukrajinci Volkova vyšetřují kvůli možnému ospravedlňování ruské ozbrojené agrese proti Ukrajině a urážení cti a důstojnosti vojáků. Za to podle ukrajinských zákonů hrozí až osmileté vězení. Na generální prokuraturu se kvůli Volkovovým výrokům obrátila poslankyně ukrajinské vládní strany Sluha národa Olha Vasylevská-Smahljuková.
Leonid Volkov je šéfem politických projektů Fondu pro boj proti korupci, jehož hlavním představitelem býval Alexej Navalnyj, který zemřel v únoru 2024 ve vězení na Sibiři. Anna Tironová, bývalá pracovnice fondu, jež v současnosti působí v Ruském dobrovolnickém sboru, začátkem minulého týdne zveřejnila snímek obrazovky se zprávou od Volkova. V něm reagoval na informace o smrti velitele RDK Denise Kapustina, který v minulosti patřil mezi fotbalové hooligans a byl aktivní mezi neonacisty. Volkov Tironové psal, že „zdechl nácek“, a o RDK uvedl, že řešil úkoly pro „odporného venkovského politického technologa Budanova“. Budanov donedávna vedl ukrajinskou vojenskou rozvědku HUR.
Ukrajina v současnosti dvě třetiny zpravodajských informací získává od Francie, řekl dnes francouzský prezident Emmanuel Macron. Francie podle šéfa Elysejského paláce do velké míry nahradila Spojené státy, které zemi vzdorující ruské invazi až do loňska předávaly valnou část informací od tajných služeb.
Situace se změnila loni v březnu, kdy Washington ohlásil, že sdílení těchto informací s Kyjevem přerušuje. Šlo o součást jeho snah vyvinout tlak na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ke spolupráci se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem na mírových jednáních. Vztahy mezi Spojenými státy a Ukrajinou jsou od té doby velmi proměnlivé, nicméně nic nenaznačuje tomu, že Washington výrazně omezil předávání zpravodajských informací Kyjevu.
V novoročním projevu k francouzské armádě Macron vyzdvihl podporu, kterou Evropa v posledních dvou letech Ukrajině poskytuje. Veškerou pomoc, včetně té finanční, podle něho nyní dodává koalice přibližně 35 zemí. Spojené státy za Trumpova působení v Bílém domě ukončily přímé dodávky zbraní napadené zemi.
