Oligarchova superjachta zakotvila: Abramovičovu loď blokovali Ukrajinci
V tureckém přímořském letovisku Bodrum v pondělí zakotvila superjachta spojovaná s ruským miliardářem Romanem Abramovičem, informovala agentura Reuters. Oligarcha se kvůli ruské invazi na Ukrajinu dostal na sankční seznamy Evropské unie a Británie. Podle zpravodajského portálu Ukrajinska pravda plavidlo předtím na moři krátce blokovala malá loď s 11 Ukrajinci na palubě.
Nic nenasvědčovalo tomu, že by byl Abramovič na palubě 140 metrů dlouhé jachty Solaris, když v pondělí odpoledne zakotvila v Bodrumu. Miliardář minulý týden přiletěl do Moskvy z Istanbulu.
Jachta do Turecka dorazila zhruba týden poté, co 13. března opustila černohorský přístav Tivat. Plavidlo, které podle služby Marine Traffic pluje pod bermudskou vlajkou, směřovalo týden na jih. V posledních dnech obeplulo řecký ostrov Kréta, než v pondělí ráno dorazilo do tureckých vod.
Superjachta byla postavena v německé loděnici a poprvé vyplula na moře začátkem loňského roku. Podle magazínu Forbes je jednou z řady jachet, které Abramovič vlastní. Další jachta spojovaná s ruským oligarchou, Eclipse, se v současné době plaví jižně od řeckého ostrova Rhodos a podle služby Marine Traffic je zřejmě také na cestě do Turecka.
Ukrajinská média informovala, že jachta Solaris dnes před zakotvením čelila protestu plavidla, jež se jí pokusilo zablokovat přístup do přístavu. Na palubě malé lodi bylo 11 Ukrajinců, včetně několika dětí. Později vyšlo najevo, že se jednalo o členy mládežnického jachtařského týmu z Oděsy, kteří do Turecka přijeli na závody. Po chvíli se ke sportovcům přiblížila turecká pobřežní stráž, jež je donutila protest zastavit.
Abramovičův mluvčí na žádost agentury Reuters o komentář okamžitě neodpověděl. Evropská unie minulý týden zmrazila majetek majitele londýnského fotbalového klubu Chelsea. V Británii se Abramovič na sankční seznam dostal již dříve. Ruský miliardář se tak musel vzdát kontroly nad klubem, pro který se hledá nový majitel.
Spolek Skupina D spouští další kampaň s názvem Charlie One na obranné drony pro Ukrajinu. O jejím zahájení informoval čestný předseda spolku a náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v příspěvku na platformě X. Nový projekt má pořídit lovce dronů, takzvané interceptory. Spolek v minulosti realizoval projekt drony Nemesis, na který vybral více než 263 milionů korun.
„Projekt Charlie One přichází v situaci, kdy Rusko posílá na území Ukrajiny stovky útočných dronů každou noc a terorizuje tak téměř celé území. Přichází v situaci, kdy Ukrajina nutně potřebuje naši pomoc,“ řekl Řehka ve videu s tím, že každý dron sestřelený nad Ukrajinou je dronem, který nedoletí do Česka.
Lovec dronů je specializovaný obranný dron určený k likvidaci útočných dronů před dosažením jejich cílů v bezpečné vzdálenosti od obydlených oblastí. Startuje během několika minut, vyhledá vzdušnou hrozbu, sleduje svůj cíl a zničí ho přímo ve vzduchu. Spolek na webu uvádí, že z taktických důvodů nezveřejňuje detaily o výrobci ani přesné technické parametry. Cena jednoho obranného dronu je 60.000 korun, aktuálně je vybráno 137.500 korun.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
