Krev v ulicích Chersonu! Rusové střílí do demonstrantů? Moskva tam chce novou lidovou republiku
Podobně jako se to již stalo na východě Ukrajiny v Donbasu se Rusko nyní snaží vyhlásit „Chersonskou lidovou republiku“ na jihu země, v okupované Chersonské oblasti. Jak na to reaguje obyvatelstvo, přiblížil server Deutsche Welle. V pondělí došlo v Chersonu údajně k dalším nepokojům a údajné střelbě ruských vojáků do demonstrantů. Z města jsou hlášeni zranění.
V pondělí se na twitteru objevily z Chersonu zlověstné zprávy. „V okupovaném Chersonu šli lidé na shromáždění za svobodu a ruští šílenci po nich začali střílet!“ tvrdí svědci. „Zastavte tenhle horor,“ vzkázala jedna z uživatelek.
Rusko okupuje Chersonskou oblast na jihu Ukrajiny od začátku března. Moskva se tam zřejmě snaží vyhlásit pseudorepubliku podobnou té, která vznikla v Luhanské a Doněcké oblasti v roce 2014. Metody jsou stejné:
„Chersonská lidová republika“ má být legitimizována pomocí falešného referenda. Informují o tom poslanci chersonské oblastní rady. Okupanti je telefonicky požádali o spolupráci a o souhlas s vytvořením takové lidové republiky na zasedání rady.
„Ti, kteří nás kontaktovali, si říkají ‚nová správa Chersonské oblasti‘,“ uvedl pro Deutsche Welle Serhij Chlan, vedoucí frakce strany Evropská solidarita. Podle něj si okupanti nejprve zavolali šéfy frakcí.
„Okamžitě jsem o tom informoval ukrajinskou prezidentskou kancelář. Poté jsme hned svolali zvláštní zasedání regionální rady a v prohlášení všem ukrajinským úřadům zdůraznili, že Chersonská oblast je nedílnou součástí Ukrajiny,“ pokračuje Chlan. Prohlášení jednomyslně podpořili také zastupitelé městské rady.
Prokuratura Chersonské oblasti mezitím zahájila trestní řízení pro útok na územní celistvost Ukrajiny. Úřad rovněž potvrdil, že okupanti plánují nezákonné referendum o vyhlášení pseudorepubliky.
Evropská komise navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie, uvedla na X šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Oznámila to po včerejším telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne Komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala von der Leyenová, která telefonát s Trumpem označila za dobrý.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Tým Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) v Záporožské jaderné elektrárně v Ruskem okupované části Ukrajiny slyšel ostřelování v blízkosti elektrárny a pozoroval stoupající kouř ze tří blízkých lokalit. Informovala o tom dnes MAAE.
Tým MAAE byl informován o dopadech několika dělostřeleckých granátů v oblasti mimo perimetr elektrárny, zhruba 400 metrů od jejího externího skladu nafty, uvedla MAAE v prohlášení. „I když nejsou zprávy o obětech nebo poškození zařízení, incident znovu vyzdvihl trvalé ohrožení jaderné bezpečnosti a zabezpečení,“ řekl podle zprávy generální ředitel MAAE Rafael Grossi.
Zastrašování a výhrůžky
Zatím se však Rusům nepodařilo uspořádat pseudoreferendum, protože tisíce obyvatel Chersonu, stejně jako dalších měst v regionu, chodí na proukrajinská shromáždění protestovat proti ruským okupantům.
A konají se i velké demonstrace proti okupaci. Na jedné z nich podle zveřejněných záběrů stovky lidí demonstrovaly na náměstí Svobody poblíž kina Ukrajina, pochodovaly kolem vojenských kolon a mávaly vlajkami a transparenty v modrých a žlutých barvách Ukrajiny.
Záběry také ukazují, jak obyvatelé Chersonu procházejí podél kolony okupantů. Rusové namířili své zbraně na neozbrojené protestující, ale to je nevyděsilo. „Osvoboditelé, co tady děláte? Vrazi, jděte domů,“ křičeli demonstranti. Okupanti přitom tiše sledovali procesí a zakrývali si tváře.
„Demonstrace nemají vůdce. Lidé prostě vyjdou do ulic, i když na ně ruští vojáci míří samopaly. Tímto způsobem chtějí obyvatelé ukázat, že všechny pokusy o vytvoření ‚lidové republiky‘ v Chersonské oblasti jsou nezákonné a marné,“ říká jeden z aktivistů, který si z bezpečnostních důvodů nepřeje uvést své jméno.
K demonstraci došlo i v neděli 20. března. Do ulic Chersonu se opět vydaly desítky protestujících, uvedla agentura Reuters s odvoláním na videozáběry, které obdržela. Někteří z demonstrantů drželi v rukou ukrajinské vlajky a na adresu Rusů vykřikovali hesla jako „Jděte domů“. Další protest následoval hned v pondělí.
Podle jednoho z aktivistů ruští okupanti začali velmi rychle falešné referendum organizovat. Nyní se snaží zastrašovat sociální aktivisty, ochránce lidských práv a zástupce místních úřadů, aby nastolili pseudorepubliku.
Ve městě Kachovka se například pohřešuje známý novinář Oleh Baturyn, zaměstnanec regionálních novin Nový den. Dále neznámé osoby zapálily dům Halyny Luhové, předsedkyně chersonské městské rady. „Jsem teď bez domova. Určitě jsem na jejich seznamu smrti,“ řekla politička ukrajinskému veřejnoprávnímu rozhlasu.
Místní novináři mezitím kvůli zastrašování a výhrůžkám mažou dříve publikované články a příspěvky. Jedny z největších novin ve městě Heničesk přestaly úplně vycházet.
Heničeská veřejná správa pod vedením starosty Oleksandra Tulupova odmítla spolupracovat s ruskými okupanty a uspořádat pseudoreferendum. Všichni představitelé města proto odstoupili ze svých funkcí.
„Nejtěžší den v našem životě“
„Pro mě a můj tým je to nejtěžší den v životě. Musíme konstatovat, že za těchto podmínek nemůžeme nadále vykonávat své povinnosti představitelů ukrajinské samosprávy,“ stojí v Tulupovově prohlášení na webových stránkách heničeské radnice.
Tulupov je členem Opoziční platformy – Pro život. Strana je na Ukrajině považována za proruskou politickou sílu. Šéf frakce strany v chersonské městské radě Jurij Stelmašenko se obává, že by region mohla postihnout humanitární krize, protože už čtrnáct dní nejsou dodávány léky, pohonné hmoty, průmyslové výrobky a potraviny.
„‚Humanitární pomoc‘ ruské armády zatím v Chersonu přijalo jen několik lidí. Pokud se však situace bude dále zhoršovat, Ukrajinci mohou být jednoduše nuceni ji přijmout a být tak dotlačeni k pseudoreferendu,“ spekuluje Stelmašenko.
„Děláme, co můžeme, abychom tomu zabránili, ale město je už čtrnáct dní izolované,“ říká radní. „Ekonomika je v útlumu, obchody jsou zavřené. Nemáme žádné spojení s jinými regiony Ukrajiny. Konvoje s humanitární pomocí nemohou přijíždět, ačkoli se neustále vyjednává o humanitárních koridorech. Vydržíme až do konce, ale kolik lidí za těchto podmínek přežije?“ uzavírá pro Deutsche Welle radní.
