Krev v ulicích Chersonu! Rusové střílí do demonstrantů? Moskva tam chce novou lidovou republiku
Podobně jako se to již stalo na východě Ukrajiny v Donbasu se Rusko nyní snaží vyhlásit „Chersonskou lidovou republiku“ na jihu země, v okupované Chersonské oblasti. Jak na to reaguje obyvatelstvo, přiblížil server Deutsche Welle. V pondělí došlo v Chersonu údajně k dalším nepokojům a údajné střelbě ruských vojáků do demonstrantů. Z města jsou hlášeni zranění.
V pondělí se na twitteru objevily z Chersonu zlověstné zprávy. „V okupovaném Chersonu šli lidé na shromáždění za svobodu a ruští šílenci po nich začali střílet!“ tvrdí svědci. „Zastavte tenhle horor,“ vzkázala jedna z uživatelek.
Rusko okupuje Chersonskou oblast na jihu Ukrajiny od začátku března. Moskva se tam zřejmě snaží vyhlásit pseudorepubliku podobnou té, která vznikla v Luhanské a Doněcké oblasti v roce 2014. Metody jsou stejné:
„Chersonská lidová republika“ má být legitimizována pomocí falešného referenda. Informují o tom poslanci chersonské oblastní rady. Okupanti je telefonicky požádali o spolupráci a o souhlas s vytvořením takové lidové republiky na zasedání rady.
„Ti, kteří nás kontaktovali, si říkají ‚nová správa Chersonské oblasti‘,“ uvedl pro Deutsche Welle Serhij Chlan, vedoucí frakce strany Evropská solidarita. Podle něj si okupanti nejprve zavolali šéfy frakcí.
„Okamžitě jsem o tom informoval ukrajinskou prezidentskou kancelář. Poté jsme hned svolali zvláštní zasedání regionální rady a v prohlášení všem ukrajinským úřadům zdůraznili, že Chersonská oblast je nedílnou součástí Ukrajiny,“ pokračuje Chlan. Prohlášení jednomyslně podpořili také zastupitelé městské rady.
Prokuratura Chersonské oblasti mezitím zahájila trestní řízení pro útok na územní celistvost Ukrajiny. Úřad rovněž potvrdil, že okupanti plánují nezákonné referendum o vyhlášení pseudorepubliky.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
Výbuchy balíčků ve skladech společnosti DHL po Evropě organizovali Rusové napojení na ruskou vojenskou rozvědku, uvedli dnes litevští prokurátoři a kriminalisté podle agentury Reuters. Prokurátoři a policisté podle webu litevské televize LRT oznámili, že odhalili síť podezřelých z nejméně čtyř nedávných teroristických útoků po celé Evropě s využitím kurýrních služeb k rozeslání zápalných a výbušných balíčků.
Konkrétně uvedli, že litevský občan identifikovaný jako A.Š., narozený v roce 1973, odeslal 19. července 2024 z Vilniusu čtyři balíky s využitím kurýrních služeb DHL a DPD. Balíčky obsahovaly podomácku vyrobená zápalná zařízení ukrytá v masážních polštářích a balení kosmetiky. Dva balíky byly letecky přepraveny do Británie a dva putovaly kamionem do Polska.
Zastrašování a výhrůžky
Zatím se však Rusům nepodařilo uspořádat pseudoreferendum, protože tisíce obyvatel Chersonu, stejně jako dalších měst v regionu, chodí na proukrajinská shromáždění protestovat proti ruským okupantům.
A konají se i velké demonstrace proti okupaci. Na jedné z nich podle zveřejněných záběrů stovky lidí demonstrovaly na náměstí Svobody poblíž kina Ukrajina, pochodovaly kolem vojenských kolon a mávaly vlajkami a transparenty v modrých a žlutých barvách Ukrajiny.
Záběry také ukazují, jak obyvatelé Chersonu procházejí podél kolony okupantů. Rusové namířili své zbraně na neozbrojené protestující, ale to je nevyděsilo. „Osvoboditelé, co tady děláte? Vrazi, jděte domů,“ křičeli demonstranti. Okupanti přitom tiše sledovali procesí a zakrývali si tváře.
„Demonstrace nemají vůdce. Lidé prostě vyjdou do ulic, i když na ně ruští vojáci míří samopaly. Tímto způsobem chtějí obyvatelé ukázat, že všechny pokusy o vytvoření ‚lidové republiky‘ v Chersonské oblasti jsou nezákonné a marné,“ říká jeden z aktivistů, který si z bezpečnostních důvodů nepřeje uvést své jméno.
K demonstraci došlo i v neděli 20. března. Do ulic Chersonu se opět vydaly desítky protestujících, uvedla agentura Reuters s odvoláním na videozáběry, které obdržela. Někteří z demonstrantů drželi v rukou ukrajinské vlajky a na adresu Rusů vykřikovali hesla jako „Jděte domů“. Další protest následoval hned v pondělí.
Podle jednoho z aktivistů ruští okupanti začali velmi rychle falešné referendum organizovat. Nyní se snaží zastrašovat sociální aktivisty, ochránce lidských práv a zástupce místních úřadů, aby nastolili pseudorepubliku.
Ve městě Kachovka se například pohřešuje známý novinář Oleh Baturyn, zaměstnanec regionálních novin Nový den. Dále neznámé osoby zapálily dům Halyny Luhové, předsedkyně chersonské městské rady. „Jsem teď bez domova. Určitě jsem na jejich seznamu smrti,“ řekla politička ukrajinskému veřejnoprávnímu rozhlasu.
Místní novináři mezitím kvůli zastrašování a výhrůžkám mažou dříve publikované články a příspěvky. Jedny z největších novin ve městě Heničesk přestaly úplně vycházet.
Heničeská veřejná správa pod vedením starosty Oleksandra Tulupova odmítla spolupracovat s ruskými okupanty a uspořádat pseudoreferendum. Všichni představitelé města proto odstoupili ze svých funkcí.
„Nejtěžší den v našem životě“
„Pro mě a můj tým je to nejtěžší den v životě. Musíme konstatovat, že za těchto podmínek nemůžeme nadále vykonávat své povinnosti představitelů ukrajinské samosprávy,“ stojí v Tulupovově prohlášení na webových stránkách heničeské radnice.
Tulupov je členem Opoziční platformy – Pro život. Strana je na Ukrajině považována za proruskou politickou sílu. Šéf frakce strany v chersonské městské radě Jurij Stelmašenko se obává, že by region mohla postihnout humanitární krize, protože už čtrnáct dní nejsou dodávány léky, pohonné hmoty, průmyslové výrobky a potraviny.
„‚Humanitární pomoc‘ ruské armády zatím v Chersonu přijalo jen několik lidí. Pokud se však situace bude dále zhoršovat, Ukrajinci mohou být jednoduše nuceni ji přijmout a být tak dotlačeni k pseudoreferendu,“ spekuluje Stelmašenko.
„Děláme, co můžeme, abychom tomu zabránili, ale město je už čtrnáct dní izolované,“ říká radní. „Ekonomika je v útlumu, obchody jsou zavřené. Nemáme žádné spojení s jinými regiony Ukrajiny. Konvoje s humanitární pomocí nemohou přijíždět, ačkoli se neustále vyjednává o humanitárních koridorech. Vydržíme až do konce, ale kolik lidí za těchto podmínek přežije?“ uzavírá pro Deutsche Welle radní.
