Přežil holokaust, ruskému ostřelování neunikl. Boryse (†96) zabil v Charkově granát
Při ruském ostřelování ukrajinského města Charkov zemřel 96letý Borys Romančenko, jenž za druhé světové války přežil věznění v několika koncentračních táborech. Informovaly o tom dnes ruskojazyčný server stanice BBC a web The Guardian, které se odvolávají na Romančenkovu vnučku a na nadaci památníků Buchenwald a Mittelbau-Dora. Romančenko podle nich zahynul poté, co jeho dům zasáhl granát.
Romančenko za druhé světové války přežil nacistické koncentrační tábory Buchenwald, Mittelbau-Dora nebo Bergen-Belsen. O život přišel v pátek, když vícepodlažní dům v Charkově, kde bydlel, zasáhlo ostřelování, uvedl památník na svém twitterovém účtu.
„Borys Romančenko se aktivně zasazoval o připomínání nacistických zločinů a byl místopředsedou Mezinárodního výboru Buchenwald-Dora,“ stojí v prohlášení.
Druhé největší ukrajinské město Charkov patří mezi místa, odkud jsou hlášeny jedny z nejvyšších bilancí civilních obětí ruské invaze na Ukrajinu, která začala 24. února. Agentura Interfax-Ukrajina dnes uvedla, že ruské ostřelování zničilo v Charkově už 972 budov, z nichž více než dvě třetiny byly obytné domy.
Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Policie obvinila dva muže a dvě ženy, kteří podle ní neoprávněně čerpali podporu určenou pro rodiny poskytující ubytování ukrajinským uprchlíkům. Získali tak zhruba 2,8 milionu korun. Pokud by jim byly proplacené další podané žádosti, které ale úřad práce zamítl, navýšila by se podle vyšetřovatelů škoda o více než tři miliony korun. Peníze utráceli za nákupy a drahé dovolené, informovala dnes ČTK mluvčí moravskoslezské policie Soňa Štětínská.
Němečtí poslanci dnes schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Žáci a studenti na řadě míst Německa dnes proti zákonu protestují.
Rusko svůj vojenský vpád do sousední země nazývá „zvláštní vojenskou operací“ s cílem „demilitarizovat a denacifikovat“ Ukrajinu.
