Přežil holokaust, ruskému ostřelování neunikl. Boryse (†96) zabil v Charkově granát
Při ruském ostřelování ukrajinského města Charkov zemřel 96letý Borys Romančenko, jenž za druhé světové války přežil věznění v několika koncentračních táborech. Informovaly o tom dnes ruskojazyčný server stanice BBC a web The Guardian, které se odvolávají na Romančenkovu vnučku a na nadaci památníků Buchenwald a Mittelbau-Dora. Romančenko podle nich zahynul poté, co jeho dům zasáhl granát.
Romančenko za druhé světové války přežil nacistické koncentrační tábory Buchenwald, Mittelbau-Dora nebo Bergen-Belsen. O život přišel v pátek, když vícepodlažní dům v Charkově, kde bydlel, zasáhlo ostřelování, uvedl památník na svém twitterovém účtu.
„Borys Romančenko se aktivně zasazoval o připomínání nacistických zločinů a byl místopředsedou Mezinárodního výboru Buchenwald-Dora,“ stojí v prohlášení.
Druhé největší ukrajinské město Charkov patří mezi místa, odkud jsou hlášeny jedny z nejvyšších bilancí civilních obětí ruské invaze na Ukrajinu, která začala 24. února. Agentura Interfax-Ukrajina dnes uvedla, že ruské ostřelování zničilo v Charkově už 972 budov, z nichž více než dvě třetiny byly obytné domy.
Pět lidí, včetně jednoho dítěte, v noci na dnešek zranil dronový útok v Krasnogorsku, který leží asi 20 kilometrů od centra Moskvy. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na vyjádření gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova.
Vorobjov na telegramu napsal, že bezpilotní letoun vletěl do bytu ve 14. patře jedné ze zdejších vysokopodlažních budov. Čtyři zraněné, včetně dítěte, převezli zdravotníci do nemocnic. Dospělí podle gubernátora utrpěli poranění hlavy, zlomeniny a střepinová zranění, dítě má lehčí zranění.
Soud v jihoruském Rostově na Donu poslal na 14 let do vězení administrátorku proukrajinského telegramového kanálu z okupovaného ukrajinského města Melitopol. Ve čtvrtek o tom informoval server Mediazona. Jednadvacetiletou Janu Suvorovovou soud shledal vinnou ze spáchání teroristického činu s velkou škodou, špionáže a účasti v teroristické organizaci.
Suvorovovou zadrželi v srpnu 2023 v den, kdy se v Melitopolu konala rozsáhlá razie proti novinářům a blogerům, které ruské bezpečnostní služby spojovaly s proukrajinskými telegramovými kanály a chaty, jako byl například kanál s názvem Melitopol – to je Ukrajina. Podle vyšetřovatelů z FSB tato síť médií sloužila pro shromažďování zpravodajských informací a vyvíjení psychologického nátlaku na obyvatele regionu.
Státy Evropské unie se dohodly na zintenzivnění akcí proti ruské stínové flotile. Po skončení dnešního unijního summitu to prohlásil předseda Evropské rady António Costa. Jako stínová flotila bývají označována zahraniční plavidla, která přepravují ruské ropné produkty a s jejichž pomocí Moskva obchází protiruské sankce uvalené kvůli ruské invazi na Ukrajinu.
„Členské státy se dohodly zintenzivnit opatření a koordinované akce proti ruské stínové flotile,“ řekl Costa. Evropské země flotilu považují za bezpečnostní riziko, tato plavidla jsou často spojována se sabotážemi proti podmořským kabelům.
Costa uvedl, že tažení proti stínové flotile je jedním z kroků, které EU činí, aby Rusko přinutila zastavit válku. V této souvislosti zmínil dnes přijatý 19. balíček unijních sankcí proti Rusku, který zahrnuje řadu opatření v oblasti energetiky a financí včetně postupného zákazu dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska.
Zobrazit celý online
Rusko svůj vojenský vpád do sousední země nazývá „zvláštní vojenskou operací“ s cílem „demilitarizovat a denacifikovat“ Ukrajinu.