Přežil holokaust, ruskému ostřelování neunikl. Boryse (†96) zabil v Charkově granát
Při ruském ostřelování ukrajinského města Charkov zemřel 96letý Borys Romančenko, jenž za druhé světové války přežil věznění v několika koncentračních táborech. Informovaly o tom dnes ruskojazyčný server stanice BBC a web The Guardian, které se odvolávají na Romančenkovu vnučku a na nadaci památníků Buchenwald a Mittelbau-Dora. Romančenko podle nich zahynul poté, co jeho dům zasáhl granát.
Romančenko za druhé světové války přežil nacistické koncentrační tábory Buchenwald, Mittelbau-Dora nebo Bergen-Belsen. O život přišel v pátek, když vícepodlažní dům v Charkově, kde bydlel, zasáhlo ostřelování, uvedl památník na svém twitterovém účtu.
„Borys Romančenko se aktivně zasazoval o připomínání nacistických zločinů a byl místopředsedou Mezinárodního výboru Buchenwald-Dora,“ stojí v prohlášení.
Druhé největší ukrajinské město Charkov patří mezi místa, odkud jsou hlášeny jedny z nejvyšších bilancí civilních obětí ruské invaze na Ukrajinu, která začala 24. února. Agentura Interfax-Ukrajina dnes uvedla, že ruské ostřelování zničilo v Charkově už 972 budov, z nichž více než dvě třetiny byly obytné domy.
Ukrajinský zásah ropovodu Družba: „Důrazně žádáme Ukrajince, aby okamžitě přestali ohrožovat energetickou bezpečnost Maďarska,“ prohlásil maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó v Bruselu po jednání s dalšími šéfy diplomacií zemí NATO. „Navzdory ukrajinském útoku funguje ropovod Družba směrem do Maďarska bez přerušení,“ uvedl mezitím šéf maďarské vlády Orbán, který jednal s vedením společnosti MOL.
Francouzský prezident Emmanuel Macron zahájil třídenní návštěvu Číny, jejímž cílem je posílit ekonomickou spolupráci i pomoci Ukrajině. „Chceme, aby Čína přesvědčila Rusko o potřebě uzavřít co nejrychleji příměří a o jeho upevnění prostřednictvím jednání. Ta by podle našeho názoru měla vést k pevným bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu,“ uvedl nejmenovaný, vysoce postavený francouzský diplomat.
Ukrajinský parlament dnes schválil rozpočet na příští rok, který počítá s výdaji ve výši 2,8 bilionu hřiven (1,4 bilionu korun) na obranu, což je skoro 60 procent všech výdajů. Uvedla to dnes premiérka Julija Svyrydenková. Podle ministra financí Serhije Marčenka výdaje na armádu a zbraně budou představovat 27,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Političtí analytici vnímali hlasování o rozpočtu jako test, zda je parlament schopen zachovat jednotu a přijímat klíčová rozhodnutí v kritické fázi války. Ukrajinskou politikou nedávno otřásl korupční skandál týkající se energetického sektoru, který zasáhl do nejvyšších pater vlády v Kyjevě. Protikorupční úřady obvinily několik lidí a kromě toho dva ministři skončili ve funkci. Opozice volala po demisi celé vlády.
Pro schválení rozpočtu nakonec hlasovalo 257 poslanců z několika stran, proti bylo 37 zákonodárců, dalších 24 se jich zdrželo hlasování a 27 nehlasovalo. Rozpočet prošel navzdory kritice opozičních politiků, kteří požadovali vyšší mzdy pro vojáky a navýšení sociálních výdajů.
Rusko svůj vojenský vpád do sousední země nazývá „zvláštní vojenskou operací“ s cílem „demilitarizovat a denacifikovat“ Ukrajinu.
