Přežil holokaust, ruskému ostřelování neunikl. Boryse (†96) zabil v Charkově granát
Při ruském ostřelování ukrajinského města Charkov zemřel 96letý Borys Romančenko, jenž za druhé světové války přežil věznění v několika koncentračních táborech. Informovaly o tom dnes ruskojazyčný server stanice BBC a web The Guardian, které se odvolávají na Romančenkovu vnučku a na nadaci památníků Buchenwald a Mittelbau-Dora. Romančenko podle nich zahynul poté, co jeho dům zasáhl granát.
Romančenko za druhé světové války přežil nacistické koncentrační tábory Buchenwald, Mittelbau-Dora nebo Bergen-Belsen. O život přišel v pátek, když vícepodlažní dům v Charkově, kde bydlel, zasáhlo ostřelování, uvedl památník na svém twitterovém účtu.
„Borys Romančenko se aktivně zasazoval o připomínání nacistických zločinů a byl místopředsedou Mezinárodního výboru Buchenwald-Dora,“ stojí v prohlášení.
Druhé největší ukrajinské město Charkov patří mezi místa, odkud jsou hlášeny jedny z nejvyšších bilancí civilních obětí ruské invaze na Ukrajinu, která začala 24. února. Agentura Interfax-Ukrajina dnes uvedla, že ruské ostřelování zničilo v Charkově už 972 budov, z nichž více než dvě třetiny byly obytné domy.
Německá vláda schválila návrh zákona, který má pomoci armádě usnadnit a zrychlit nákup výzbroje a výstroje či výstavbu vojenských objektů, informovali ministři obrany a hospodářství Boris Pistorius a Katherina Reicheová. Podle Pistoriuse by nemělo smysl poskytnout armádě více peněz, kdyby je nemohla rychle a účinně využít.
„Chceme nákupy zrychlit, a učinit tak Německo bezpečnějším,“ uvedl na tiskové konferenci Pistorius. V návrhu zákona se píše o ohrožení Ruskem, kvůli kterému je nutné zlepšit obranyschopnost bundeswehru. Bezpečnost země přitom nesmí podle předkladatelů zákona trpět kvůli příliš dlouhým výběrovým či povolovacím řízením.
Zákon, který ještě musejí schválit poslanci, mimo jiné zjednodušuje zadávání veřejných zakázek, které se týkají německé armády. I přímé zadávání má být v budoucnu rychlejší a častější. „Potřebujeme více vojenského vybavení a potřebujeme ho rychleji,“ řekla k tomu ministryně hospodářství Reicheová.
Ministr zahraničí Jan Lipavský dnes hovořil se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou o kontroverzní reformě protikorupčních orgánů Ukrajiny. „Situaci na Ukrajině sledujeme. Boj proti korupci je klíčovou součástí cesty do EU. Ukrajina patří do Evropy a naši podporu mají její občané. Podpora ale nikdy nebyla a nebude bianco šek pro jakékoli kroky vlády,“ uvedl Lipavský.
Schválení zákona, který kritizovala i Evropská unie, vyvolala v ukrajinských městech největší veřejné protesty od února 2022, kdy zemi napadlo Rusko.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že jednal s představiteli protikorupčních a bezpečnostních složek a že do dvou týdnů by měl vzniknout společný plán boje proti úplatkářství. O den dříve podepsal zákon, jenž omezuje nezávislost dvou klíčových protikorupčních ukrajinských úřadů, což vyvolalo znepokojení u spojenců Kyjeva a v ukrajinských městech protesty, které jsou od začátku ruské invaze do země výjimečné. Protikorupční úřady NABU a SAP dnes vyzvaly k obnovení své nezávislosti.
„Všichni slyšíme, co společnost říká. Vidíme, co lidé očekávají od státních institucí – zajištění spravedlnosti a efektivní fungování každé instituce,“ napsal Zelenskyj na síti X, kde informoval o jednání s vedoucími představiteli tajné služby SBU, národního protikorupčního úřadu NABU, speciální protikorupční prokuratury SAP, národní agentury pro prevenci korupce NAZK, státního úřadu pro vyšetřování DBR, ministerstva vnitra a generální prokuratury.
„Všichni máme společného nepřítele: ruské okupanty. A obrana ukrajinského státu vyžaduje dostatečně silný systém donucovacích a protikorupčních orgánů – takový, který zajistí skutečný pocit spravedlnosti,“ doplnil Zelenskyj, podle jehož sdělení se zúčastnění dohodli, že budou konstruktivně spolupracovat.
Rusko svůj vojenský vpád do sousední země nazývá „zvláštní vojenskou operací“ s cílem „demilitarizovat a denacifikovat“ Ukrajinu.
