Putinův generál utekl z jednání: Rozhodil ho dotaz na ukrajinské kořeny
Jindy ledově klidnému ruskému generálovi na setkání s americkými vojenskými představiteli pomyslně ruply nervy a spěšně odešel ze schůzky, informoval server CNN. Jevgenij Iljina se podle amerických přidělenců obrany po celou dobu setkání držel předepsaných not, ke konci schůzky ale emotivně reagoval na dotaz, jak je to s jeho ukrajinskými kořeny. Téma a důvod schůzky není znám.
Je to vůbec poprvé, co si od začátku invaze sedli k jednomu stolu představitelé ministerstev obrany Ruska a Ameriky. Setkání proběhlo na ruském ministerstvu obrany v Moskvě. Podle dostupných informací byla ruská strana nervózní a vystresovaná, zvláště ruský generálmajor Jevgenije Iljina, který byl dokonce tak rozrušen, že se nakonec zvedl a bez potřesení rukou odešel.
Dotaz na ukrajinské kořeny zvedl generála od stolu
Setkání popsali dva přidělenci obrany, jedná se primárně o jejich dojmy z toho, co viděli a slyšeli. Zmiňují, že se ještě nikdy nesetkali s tak plamennou reakcí na oficiální schůzce. A co vlastně způsobilo narušení klidu jindy až stoicky chladného generála?
CNN popisuje, že jak se schůzka blížila ke konci, jeden z přidělenců se „nenáhodně zeptal“ na rodinné kořeny generála na Ukrajině. „Chování generála se změnilo, náhle zrudl a byl velice rozrušený,“ popsali přidělenci. Iljina odpověděl, že tomu tak je a že se narodil v Dněpropetrovsku, než se přestěhoval do Doněcka, kde i chodil do školy. Podle Američanů generál dodal, že situace na Ukrajině je tragická a uvádí jej do depresí. Poté se zvedl a bez potřesení rukou odešel. Jinak se ale striktně držel ruské strategie i stylu dosavadní komunikace.
Lídři Evropy, Kanady a Japonska odmítají americký plán na ukončení války na Ukrajině v jeho současné podobě: „Prvotní návrh osmadvacetibodového plánu obsahuje důležité prvky, které budou klíčové pro spravedlivý a trvalý mír. Domníváme se tedy, že tento návrh je základem, který bude vyžadovat další práci,“ uvedla v prohlášení skupina zemí, která je připravena se do procesu zapojit. Lídři zdůraznili princip, že hranice není možné měnit silou. „Také nás znepokojují navrhovaná omezení ukrajinských ozbrojených sil, která by nechala Ukrajinu zranitelnou vůči budoucímu útoku. Opakujeme, že realizace prvků týkajících se Evropské unie a NATO by vyžadovala souhlas členských států EU a NATO,“ uvedly také státy. Česko důkladně studuje americký návrh na ukončení války na Ukrajině a diskutuje o něm se spojenci v takzvané koalici ochotných, uvedl ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS). Jde o skupinu asi třiceti převážně evropských zemí, které podporují Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi. „Existenci plánu bereme my i naši evropští kolegové jako výchozí bod pro další jednání o mírovém uspořádání mezi Ukrajinou a Ruskem,“ uvedl ministr. Jakékoliv mírové uspořádání přímo ovlivní bezpečnost na celém evropském kontinentu na desítky let dopředu. „Musíme tedy k němu přistupovat s maximální zodpovědností, opravdu se nás to přímo týká. Zároveň platí, že evropská bezpečnost rovná se bezpečnosti české,“ uvedl. I kvůli české bezpečnosti mají podporu představitelé států E3 (Německo, Francie, Velká Británie) a další země, které už vstoupily do diplomatických jednání s USA za účelem vytvoření další verze mírového plánu, doplnil. Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko udělil milost 31 občanům Ukrajiny, kteří podle běloruských úřadů spáchali trestné činy. Informuje o tom dnes agentura TASS, podle níž je krok výsledkem dohody Lukašenka s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Lukašenkova mluvčí uvedla, že běloruský vůdce k tomuto „gestu dobré vůle“ přistoupil na žádost ukrajinské strany a za účelem vytvoření podmínek pro urovnání ozbrojeného konfliktu v sousedním státě. Na mysli tím měla válku na Ukrajině, kterou Rusko s běloruskou podporou vede už tři a tři čtvrtě roku.
Kdo z Američanů se schůzky účastnil není jasné, stejně tak důvod setkání. Pentagon a ministerstvo zahraničí USA odmítlo setkání blíže komentovat, ruská strana pak zatím odpověď nedodala.
Podle Američanů ze schůzky mimo jiné vyplývá, že problémy s morálkou už nemají jen vojáci na frontách. Chování generála je podle nich důkazem, že se frustrace dostavuje i do vyšších míst. Krym ale podobné interpretace odmítá, podle něj je „problém s morálkou“ něco o čem se musí pochybovat.
