„NATO zničíme do půl hodiny,“ varoval šéf Roskosmos. Ruský velitel označil výsledek invaze za „pochmurný“
Ruská invaze na Ukrajinu započala před více než deseti týdny, okupující armáda utrpěla těžké ztráty a původní strategie nevedla k žádným výraznějším úspěchům. To, že se Rusům nedaří ani zdaleka tak dobře, jak prezident Vladimir Putin předpokládal, potvrdil ruský armádní velitel a agenturní důstojník, když na sociální síti invazi označil za „pochmurnou“. Šéf kosmické korporace Roskosmos ale s porážkou nepočítá. „Státy NATO bychom mohli zničit do půl hodiny.“
Velitel Igor Girkin nedávno veřejně prohlásil, že Ruská federace s nejvyšší pravděpodobností nedosáhne toho, co si představovala. Válka podle něj potrvá ještě dlouhé měsíce, počítá ale maximálně s odtržením východoukrajinského Donbasu, na který se okupanti zaměřili v posledních týdnech. „Závěr je bohužel pochmurný. V nejlepším případě během mnoha týdnů, možná až mnoha měsíců, pomalu vytlačíme nepřátele z Donbasu s těžkými ztrátami (na obou stranách samozřejmě),“ zveřejnil Girkin na sociální síti Telegram.
Ačkoli velitel předvídá neúspěšné zakončení invaze, někteří z blízkých posluhovačů Putina se na věc stále dívají s optimismem. Podle šéfa státní korporace pro kosmické aktivity Roskosmos Dmitryho Rozogina se federace ocitla ve válce nejen s Ukrajinou, do konfliktu s Ruskem se totiž neustále snaží zapojit i samotná Severoatlantická aliance (NATO), uvedl a dodal, že ani NATO není pro federaci rovnocenným oponentem.
Generální ředitel mimo jiné uznal, že Putinovým cílem je vyškrtnout Ukrajinu z mapy světa a porazit „nepřátelský Západ“, informoval server Mirror.
NATO bychom zničili, ale chceme chránit planetu
Válku podle šéfa Roskosmu zkrátka vyhlašuje NATO, nikoli Rusko, což je podle něj v tuto chvíli už „naprosto očividné“. „NATO nám vyhlašuje válku. Neohlásili to, ale to na tom nic nemění. Teď je to všem naprosto jasné,“ prohlásil.
„V jaderné válce bychom zničili státy NATO během půl hodiny, ale nesmíme to dovolit, protože následky vzájemného ostřelování jadernými zbraněmi by ovlivnilo stav naší Země,“ varoval ředitel. „Tím pádem budeme muset tohoto ekonomicky i vojensky silnějšího nepřítele porazit konvenčním ozbrojeným způsobem.“
Rogozin dále potvrdil, že se Putin nebrání potenciálnímu vyhlášení celostátní mobilizace, což by podle něj nakonec mohlo dovést Rusko k vítězství navzdory dosavadním ztrátám. „Takové vítězství je možné, pokud bude celá země solidární vůči armádě, té mobilizaci a státní ekonomice.“
Mezi unijními ministry zahraničí zaznívala podle šéfa české diplomacie Jana Lipavského velká podpora pro takzvanou reparační půjčku Ukrajině financovanou ze zmrazených ruských aktiv v Evropě. Lipavský to řekl po skončení dnešního jednání v Bruselu. Existují nicméně stále země, které s tím mají problém, český ministr zmínil zejména Belgii, kde se nachází většina zmrazených ruských aktiv.
Spolek Skupina D spouští další kampaň s názvem Charlie One na obranné drony pro Ukrajinu. O jejím zahájení informoval čestný předseda spolku a náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v příspěvku na platformě X. Nový projekt má pořídit lovce dronů, takzvané interceptory. Spolek v minulosti realizoval projekt drony Nemesis, na který vybral více než 263 milionů korun.
„Projekt Charlie One přichází v situaci, kdy Rusko posílá na území Ukrajiny stovky útočných dronů každou noc a terorizuje tak téměř celé území. Přichází v situaci, kdy Ukrajina nutně potřebuje naši pomoc,“ řekl Řehka ve videu s tím, že každý dron sestřelený nad Ukrajinou je dronem, který nedoletí do Česka.
Lovec dronů je specializovaný obranný dron určený k likvidaci útočných dronů před dosažením jejich cílů v bezpečné vzdálenosti od obydlených oblastí. Startuje během několika minut, vyhledá vzdušnou hrozbu, sleduje svůj cíl a zničí ho přímo ve vzduchu. Spolek na webu uvádí, že z taktických důvodů nezveřejňuje detaily o výrobci ani přesné technické parametry. Cena jednoho obranného dronu je 60.000 korun, aktuálně je vybráno 137.500 korun.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
