„NATO zničíme do půl hodiny,“ varoval šéf Roskosmos. Ruský velitel označil výsledek invaze za „pochmurný“
Ruská invaze na Ukrajinu započala před více než deseti týdny, okupující armáda utrpěla těžké ztráty a původní strategie nevedla k žádným výraznějším úspěchům. To, že se Rusům nedaří ani zdaleka tak dobře, jak prezident Vladimir Putin předpokládal, potvrdil ruský armádní velitel a agenturní důstojník, když na sociální síti invazi označil za „pochmurnou“. Šéf kosmické korporace Roskosmos ale s porážkou nepočítá. „Státy NATO bychom mohli zničit do půl hodiny.“
Velitel Igor Girkin nedávno veřejně prohlásil, že Ruská federace s nejvyšší pravděpodobností nedosáhne toho, co si představovala. Válka podle něj potrvá ještě dlouhé měsíce, počítá ale maximálně s odtržením východoukrajinského Donbasu, na který se okupanti zaměřili v posledních týdnech. „Závěr je bohužel pochmurný. V nejlepším případě během mnoha týdnů, možná až mnoha měsíců, pomalu vytlačíme nepřátele z Donbasu s těžkými ztrátami (na obou stranách samozřejmě),“ zveřejnil Girkin na sociální síti Telegram.
Ačkoli velitel předvídá neúspěšné zakončení invaze, někteří z blízkých posluhovačů Putina se na věc stále dívají s optimismem. Podle šéfa státní korporace pro kosmické aktivity Roskosmos Dmitryho Rozogina se federace ocitla ve válce nejen s Ukrajinou, do konfliktu s Ruskem se totiž neustále snaží zapojit i samotná Severoatlantická aliance (NATO), uvedl a dodal, že ani NATO není pro federaci rovnocenným oponentem.
Generální ředitel mimo jiné uznal, že Putinovým cílem je vyškrtnout Ukrajinu z mapy světa a porazit „nepřátelský Západ“, informoval server Mirror.
NATO bychom zničili, ale chceme chránit planetu
Válku podle šéfa Roskosmu zkrátka vyhlašuje NATO, nikoli Rusko, což je podle něj v tuto chvíli už „naprosto očividné“. „NATO nám vyhlašuje válku. Neohlásili to, ale to na tom nic nemění. Teď je to všem naprosto jasné,“ prohlásil.
„V jaderné válce bychom zničili státy NATO během půl hodiny, ale nesmíme to dovolit, protože následky vzájemného ostřelování jadernými zbraněmi by ovlivnilo stav naší Země,“ varoval ředitel. „Tím pádem budeme muset tohoto ekonomicky i vojensky silnějšího nepřítele porazit konvenčním ozbrojeným způsobem.“
Rogozin dále potvrdil, že se Putin nebrání potenciálnímu vyhlášení celostátní mobilizace, což by podle něj nakonec mohlo dovést Rusko k vítězství navzdory dosavadním ztrátám. „Takové vítězství je možné, pokud bude celá země solidární vůči armádě, té mobilizaci a státní ekonomice.“
Policie obvinila dva muže a dvě ženy, kteří podle ní neoprávněně čerpali podporu určenou pro rodiny poskytující ubytování ukrajinským uprchlíkům. Získali tak zhruba 2,8 milionu korun. Pokud by jim byly proplacené další podané žádosti, které ale úřad práce zamítl, navýšila by se podle vyšetřovatelů škoda o více než tři miliony korun. Peníze utráceli za nákupy a drahé dovolené, informovala dnes ČTK mluvčí moravskoslezské policie Soňa Štětínská.
Němečtí poslanci dnes schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Žáci a studenti na řadě míst Německa dnes proti zákonu protestují.
Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl při návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel dříve informoval, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
„Je potřeba pokračovat ve válečném úsilí a zvýšit tlak zejména na ruskou ekonomiku,“ řekl Macron. „Nesmíme podléhat žádnému zdání o rozdělení mezi Evropany a Američany. Potřebujeme Spojené státy, abychom měli mír. Spojené státy potřebují nás, aby byl tento mír pevný a trvalý,“ doplnil francouzský prezident v poslední den své oficiální návštěvy v Číně.
