„NATO zničíme do půl hodiny,“ varoval šéf Roskosmos. Ruský velitel označil výsledek invaze za „pochmurný“
Ruská invaze na Ukrajinu započala před více než deseti týdny, okupující armáda utrpěla těžké ztráty a původní strategie nevedla k žádným výraznějším úspěchům. To, že se Rusům nedaří ani zdaleka tak dobře, jak prezident Vladimir Putin předpokládal, potvrdil ruský armádní velitel a agenturní důstojník, když na sociální síti invazi označil za „pochmurnou“. Šéf kosmické korporace Roskosmos ale s porážkou nepočítá. „Státy NATO bychom mohli zničit do půl hodiny.“
Velitel Igor Girkin nedávno veřejně prohlásil, že Ruská federace s nejvyšší pravděpodobností nedosáhne toho, co si představovala. Válka podle něj potrvá ještě dlouhé měsíce, počítá ale maximálně s odtržením východoukrajinského Donbasu, na který se okupanti zaměřili v posledních týdnech. „Závěr je bohužel pochmurný. V nejlepším případě během mnoha týdnů, možná až mnoha měsíců, pomalu vytlačíme nepřátele z Donbasu s těžkými ztrátami (na obou stranách samozřejmě),“ zveřejnil Girkin na sociální síti Telegram.
Ačkoli velitel předvídá neúspěšné zakončení invaze, někteří z blízkých posluhovačů Putina se na věc stále dívají s optimismem. Podle šéfa státní korporace pro kosmické aktivity Roskosmos Dmitryho Rozogina se federace ocitla ve válce nejen s Ukrajinou, do konfliktu s Ruskem se totiž neustále snaží zapojit i samotná Severoatlantická aliance (NATO), uvedl a dodal, že ani NATO není pro federaci rovnocenným oponentem.
Generální ředitel mimo jiné uznal, že Putinovým cílem je vyškrtnout Ukrajinu z mapy světa a porazit „nepřátelský Západ“, informoval server Mirror.
NATO bychom zničili, ale chceme chránit planetu
Válku podle šéfa Roskosmu zkrátka vyhlašuje NATO, nikoli Rusko, což je podle něj v tuto chvíli už „naprosto očividné“. „NATO nám vyhlašuje válku. Neohlásili to, ale to na tom nic nemění. Teď je to všem naprosto jasné,“ prohlásil.
„V jaderné válce bychom zničili státy NATO během půl hodiny, ale nesmíme to dovolit, protože následky vzájemného ostřelování jadernými zbraněmi by ovlivnilo stav naší Země,“ varoval ředitel. „Tím pádem budeme muset tohoto ekonomicky i vojensky silnějšího nepřítele porazit konvenčním ozbrojeným způsobem.“
Rogozin dále potvrdil, že se Putin nebrání potenciálnímu vyhlášení celostátní mobilizace, což by podle něj nakonec mohlo dovést Rusko k vítězství navzdory dosavadním ztrátám. „Takové vítězství je možné, pokud bude celá země solidární vůči armádě, té mobilizaci a státní ekonomice.“
Německo potřebuje po svém boku silné Polsko, řekl dnes německý kancléř Friedrich Merz při setkání s polským premiérem Donaldem Tuskem. Sousední země chtějí prohloubit spolupráci v obraně i při rozvoji infrastruktury a slíbili také další podporu Ukrajině, která se brání ruské agresi. Tusk naznačil, že ve vzájemných vztazích nadále panují i neshody, a zmínil v této souvislosti otázku reparací za škody z druhé světové války. Podle Merze je ale tato otázka uzavřená.
„Německo a Polsko jsou nepostradatelnými partnery,“ uvedl Merz na tiskové konferenci před zahájením německo-polských vládních konzultací. Německo podle něj potřebuje po svém boku „silné Polsko“, kterému chce být spolehlivým partnerem. Společně pak chtějí pomáhat Ukrajině, která se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské invazi.
Mír na Ukrajině musí být skutečně trvalý, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po dnešním setkání se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Během několikahodinového jednání se podle Elysejského paláce oba lídři spojili se zmocněncem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem, který se má v úterý setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Prezidenti hovořili také s dalšími evropskými státníky, zástupci Evropské unie i Severoatlantické aliance, uvedly agentury AFP a Reuters.
„Spolu s Emmanuelem Macronem jsme projednali mnoho detailů. Hlavní pozornost jsme věnovali jednáním o ukončení války a o bezpečnostních zárukách,“ uvedl po setkání Zelenskyj na síti X. „Válka musí skončit co nejdříve,“ doplnil ukrajinský prezident, podle kterého nyní záleží na zapojení všech vedoucích představitelů.
„Naším úkolem je udělat vše, co je v našich silách, abychom podpořili oběť a ne odměňovali agresora,“ uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová na závěrečné tiskové konferenci po zasedání Rady EU. O situaci v Ruskem napadené zemi ministři členských zemí jednali i společně s ukrajinským ministrem obrany Denysem Šmyhalem a zástupkyní generálního tajemníka NATO Radmilou Šekerinskou.
„Cílem je dosáhnout spravedlivého a trvalého míru, nikoli dohody, která položí základy pro další válku,“ dodala Kallasová s tím, že další finanční pomoc pro Ukrajinu je v tomto případě klíčová.
