„NATO zničíme do půl hodiny,“ varoval šéf Roskosmos. Ruský velitel označil výsledek invaze za „pochmurný“
Ruská invaze na Ukrajinu započala před více než deseti týdny, okupující armáda utrpěla těžké ztráty a původní strategie nevedla k žádným výraznějším úspěchům. To, že se Rusům nedaří ani zdaleka tak dobře, jak prezident Vladimir Putin předpokládal, potvrdil ruský armádní velitel a agenturní důstojník, když na sociální síti invazi označil za „pochmurnou“. Šéf kosmické korporace Roskosmos ale s porážkou nepočítá. „Státy NATO bychom mohli zničit do půl hodiny.“
Velitel Igor Girkin nedávno veřejně prohlásil, že Ruská federace s nejvyšší pravděpodobností nedosáhne toho, co si představovala. Válka podle něj potrvá ještě dlouhé měsíce, počítá ale maximálně s odtržením východoukrajinského Donbasu, na který se okupanti zaměřili v posledních týdnech. „Závěr je bohužel pochmurný. V nejlepším případě během mnoha týdnů, možná až mnoha měsíců, pomalu vytlačíme nepřátele z Donbasu s těžkými ztrátami (na obou stranách samozřejmě),“ zveřejnil Girkin na sociální síti Telegram.
Ačkoli velitel předvídá neúspěšné zakončení invaze, někteří z blízkých posluhovačů Putina se na věc stále dívají s optimismem. Podle šéfa státní korporace pro kosmické aktivity Roskosmos Dmitryho Rozogina se federace ocitla ve válce nejen s Ukrajinou, do konfliktu s Ruskem se totiž neustále snaží zapojit i samotná Severoatlantická aliance (NATO), uvedl a dodal, že ani NATO není pro federaci rovnocenným oponentem.
Generální ředitel mimo jiné uznal, že Putinovým cílem je vyškrtnout Ukrajinu z mapy světa a porazit „nepřátelský Západ“, informoval server Mirror.
NATO bychom zničili, ale chceme chránit planetu
Válku podle šéfa Roskosmu zkrátka vyhlašuje NATO, nikoli Rusko, což je podle něj v tuto chvíli už „naprosto očividné“. „NATO nám vyhlašuje válku. Neohlásili to, ale to na tom nic nemění. Teď je to všem naprosto jasné,“ prohlásil.
„V jaderné válce bychom zničili státy NATO během půl hodiny, ale nesmíme to dovolit, protože následky vzájemného ostřelování jadernými zbraněmi by ovlivnilo stav naší Země,“ varoval ředitel. „Tím pádem budeme muset tohoto ekonomicky i vojensky silnějšího nepřítele porazit konvenčním ozbrojeným způsobem.“
Rogozin dále potvrdil, že se Putin nebrání potenciálnímu vyhlášení celostátní mobilizace, což by podle něj nakonec mohlo dovést Rusko k vítězství navzdory dosavadním ztrátám. „Takové vítězství je možné, pokud bude celá země solidární vůči armádě, té mobilizaci a státní ekonomice.“
Ruské síly tento týden vypustily na Ukrajinu více než 1600 útočných dronů, asi 1200 naváděných bomb a téměř 70 raket různých typů, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v komentáři k nočním útokům.
„Hlavními cíli těchto úderů je infrastruktura, která podporuje každodenní život. Dnes došlo k úderu: bylo zasaženo přes 240 dronů a pět balistických raket, přičemž v sedmi regionech došlo k poškození. Bohužel jsou oběti ve Slovjansku a Černihivské oblasti. Upřímnou soustrast jejich rodinám a přátelům,“ napsal na Telegramu.
Kvůli ruskému vzdušnému útoku v Černihivské oblasti zahynul jeden člověk, informoval dnes ruskojazyčný server BBC. Ruské síly podle něj zasáhly také Poltavskou oblast a rozsáhlému útoku čelilo například město Kremenčuk.
Ukrajinské letectvo uvedlo, že v noci na dnešek Rusko nad ukrajinské území vyslalo 246 dronů a střel. Armáda informovala o sestřelení 179 z nich. Naopak Rusko v noci na dnešek zneškodnilo 83 ukrajinských dronů, uvedlo podle agentury Reuters ministerstvo obrany v Moskvě. Informovalo o útocích převážně na jihu Ruska.
Ukrajinské úřady uvedly, že v důsledku dronových útoků zemřel ve městě Novhorod-Siverskyj na severu země 50letý muž. „Vypuklo několik požárů. Hořela opuštěná budova, obytná budova a přístavba. Záchranáři všechny požáry uhasili,“ sdělily úřady v prohlášení.
„Útok zasáhl několik budov energetických společností v Kremenčuku a jeho okolí. V důsledku přímých zásahů a padajících trosek vypukly požáry. Nebyly hlášeny žádné oběti,“ doplnil na svém telegramovém účtu Volodymyr Kogut, šéf vojenské správy Poltavské oblasti.
Moskva vítá novou bezpečnostní strategii Spojených států, která nehovoří o Rusku jako o přímé hrozbě. Podle agentury Reuters to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který označil dokument volající po „strategické stabilitě“ USA s Ruskem za pozitivní krok. Americký prezident Donald Trump v pátek představil devětadvacetistránkovou národní bezpečnostní strategii, která válku na Ukrajině či Rusko zmiňuje spíše okrajově.
„Je klíčovým zájmem Spojených států vyjednat rychlé ukončení válečného stavu na Ukrajině s cílem stabilizovat evropské ekonomiky, předejít nezamýšlené eskalaci nebo rozšíření války a obnovit strategickou stabilitu s Ruskem,“ píše se v Trumpově dokumentu. Většina předchozích amerických strategií bezpečnosti přitom po roce 2014 a ruské anexi Krymu používala výrazně tvrdší slovník vůči Rusku a označovala ho za přímou hrozbu, uvedl Reuters.
„Považujeme to za pozitivní krok,“ uvedl Peskov. „Samozřejmě se na ni musíme podívat blíže a analyzovat ji,“ dodal ke strategii.
