„NATO zničíme do půl hodiny,“ varoval šéf Roskosmos. Ruský velitel označil výsledek invaze za „pochmurný“
Ruská invaze na Ukrajinu započala před více než deseti týdny, okupující armáda utrpěla těžké ztráty a původní strategie nevedla k žádným výraznějším úspěchům. To, že se Rusům nedaří ani zdaleka tak dobře, jak prezident Vladimir Putin předpokládal, potvrdil ruský armádní velitel a agenturní důstojník, když na sociální síti invazi označil za „pochmurnou“. Šéf kosmické korporace Roskosmos ale s porážkou nepočítá. „Státy NATO bychom mohli zničit do půl hodiny.“
Velitel Igor Girkin nedávno veřejně prohlásil, že Ruská federace s nejvyšší pravděpodobností nedosáhne toho, co si představovala. Válka podle něj potrvá ještě dlouhé měsíce, počítá ale maximálně s odtržením východoukrajinského Donbasu, na který se okupanti zaměřili v posledních týdnech. „Závěr je bohužel pochmurný. V nejlepším případě během mnoha týdnů, možná až mnoha měsíců, pomalu vytlačíme nepřátele z Donbasu s těžkými ztrátami (na obou stranách samozřejmě),“ zveřejnil Girkin na sociální síti Telegram.
Ačkoli velitel předvídá neúspěšné zakončení invaze, někteří z blízkých posluhovačů Putina se na věc stále dívají s optimismem. Podle šéfa státní korporace pro kosmické aktivity Roskosmos Dmitryho Rozogina se federace ocitla ve válce nejen s Ukrajinou, do konfliktu s Ruskem se totiž neustále snaží zapojit i samotná Severoatlantická aliance (NATO), uvedl a dodal, že ani NATO není pro federaci rovnocenným oponentem.
Generální ředitel mimo jiné uznal, že Putinovým cílem je vyškrtnout Ukrajinu z mapy světa a porazit „nepřátelský Západ“, informoval server Mirror.
NATO bychom zničili, ale chceme chránit planetu
Válku podle šéfa Roskosmu zkrátka vyhlašuje NATO, nikoli Rusko, což je podle něj v tuto chvíli už „naprosto očividné“. „NATO nám vyhlašuje válku. Neohlásili to, ale to na tom nic nemění. Teď je to všem naprosto jasné,“ prohlásil.
„V jaderné válce bychom zničili státy NATO během půl hodiny, ale nesmíme to dovolit, protože následky vzájemného ostřelování jadernými zbraněmi by ovlivnilo stav naší Země,“ varoval ředitel. „Tím pádem budeme muset tohoto ekonomicky i vojensky silnějšího nepřítele porazit konvenčním ozbrojeným způsobem.“
Rogozin dále potvrdil, že se Putin nebrání potenciálnímu vyhlášení celostátní mobilizace, což by podle něj nakonec mohlo dovést Rusko k vítězství navzdory dosavadním ztrátám. „Takové vítězství je možné, pokud bude celá země solidární vůči armádě, té mobilizaci a státní ekonomice.“
Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.
„V současné době připravujeme právní základ a dokumenty,“ řekla novinářům premiérka a dodala, že vyhlášení nouzové situace se jeví jako „nejlepší postup v této době“. Vyhlášení nouzové situace umožní vládě a místním úřadům vynaložit dodatečné zdroje na boj proti balonům, podotkla AFP. „Nevylučujeme, že půjdeme ještě dále,“ prohlásila Ruginienéová. Možným důraznějším krokem je podle AFP vyhlášení stavu nouze.
Norsko si objedná dvě ponorky od německého dodavatele Thyssenkrupp Marine Systems a rakety dlouhého doletu. Oznámil to dnes podle agentury AFP ministr obrany Tore Sandvik. Jedná se podle něj o nezbytnou investici pro zvýšení odstrašujících schopností země. Oslo si už v roce 2021 objednalo od stejného dodavatele čtyři ponorky za 45 miliard norských korun (92,7 miliardy Kč). První z nich by měla být Norsku dodána v roce 2029.
Švédsko postupně ukončí rozvojovou pomoc pro Zimbabwe, Tanzanii, Mosambik, Libérii a Bolívii. Oznámil to dnes ministr pro mezinárodní rozvojovou spolupráci a zahraniční obchod Benjamin Dousa. Severská země má v plánu za ušetřené peníze zvýšit podporu Ukrajiny ve válce s Ruskem, píše agentura Reuters.
Vláda uvedla, že plánovaná opatření v příštích dvou letech ušetří více než dvě miliardy švédských korun (4,4 miliardy Kč). Tyto prostředky by mohly být přesměrovány na Ukrajinu a použity na projekty, jako je obnova energetické infrastruktury této země. „Ukrajina je pro Švédsko hlavní prioritou v zahraniční pomoci, a proto v roce 2026 zvýšíme pomoc napadené zemi nejméně na deset miliard švédských korun (asi 22,1 miliardy Kč),“ řekl Dousa.
