Co má Putin za lubem? Invaze by mohla být mnohem horší, může mít vliv i agenda Kremlu
Ruští okupanti od konce února stihli srovnat několik ukrajinských měst se zemí, zlikvidovat některé silnice a umučit a zabít tisíce nevinných, mnozí experti si ale lámou hlavu nad tím, jak je možné, že válka není dvojnásobně horší. Kreml podle nich válčí s jednou rukou za zády, nechává Západ, aby Ukrajině dovážel smrtelnější a smrtelnější zbraně, opustil okupovaná města a místo toho se soustředí na pomalý, až skoro opatrný konflikt na východě země. Rétorika prezidenta Vladimira Putina je s každým dnem drsnější, strategie okupující armády přitom jeho slovům vůbec neodpovídá. Přišel vládce o veškerou kompetenci, nebo jedná ve vlastním zájmu?
Rusko se od začátku potýká s dopady vlastní chybné strategie, už po vtrhnutí na Ukrajinu se armádě nedaří tak, jak si Putin plánoval. Naprosto katastrofický a neúspěšný průběh války si tak podle některých západních expertů federace způsobila sama už jen tím, že na bojiště posílá nezkušené vojáky s nefunkční technikou. Rusko by však i tak mohlo páchat mnohem větší škody, tvrdí odborníci. Kdyby se okupanti zaměřili místo civilních oblastí na železniční infrastrukturu, mosty a příhraniční silnice, mohli by velmi snadno zabránit dovozu zbraní ze Západu.
„Je to zvláštní, speciální typ války,“ řekl pro server New York Times Dmitri Trenin, bývalý šéf Carnegieho moskevského centra, které v dubnu uzavřela ruská vláda. „Rusko si pro sebe nastavilo striktní limity, které nijak nevysvětlilo, což vzbuzuje otázky hlavně mezi ruskými občany.“ Kreml podle Trenina bojuje s poloviční silou. „Je to zvláštní, nedokážu to vysvětlit,“ uvedl a poukázal na to, že do Kyjeva dále bez většího ohrožení cestují západní funkcionáři, čemuž by přitom Rusko mohlo také snadno zabránit.
Nekompetentnost nebo vlastní zájmy?
Podle amerického Washingtonu by za tím mohla stát jednoduchá otázka kompetence. Nejmenovaný vysoce postavený státník upozornil na nefunkční ruské zbraně i potenciální strach z organizování jakýchkoli náletů. Ukrajincům se dosud díky západním protileteckým zbraním podařilo sestřelit většinu útočných letadel.
Jiní funkcionáři zase argumentují tím, že Rusko stále doufá v zisk ukrajinského území. Pokud by ho tedy „rozbombardovali moc“, bylo by na samotné federaci, aby zničená města a infrastrukturu znovu vybudovala. Z podobně „sobeckého“ důvodu tak možná Putin odmítá útočit na železnice a dopravní spoje, jelikož by se tímto sám ochudil o možnost zásobovat svoje vlastní vojáky.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes zahájil obnovenou hudební soutěž Intervize. Má představovat protiváhu mezi Rusy populární soutěže Eurovize, z níž bylo Rusko vyloučeno kvůli invazi na Ukrajinu. Intervize se účastní zástupci z více než 20 zemí, informovala agentura DPA.
Podle šéfa Kremlu usilují všechny země o svobodný rozvoj a zachování své identity. „Právě úcta k tradičním hodnotám a k rozmanitosti kultur je základní myšlenkou soutěže a inspiruje účastníky k uměleckým výkonům," řekl Putin na úvod soutěže, která se koná před zhruba 11 000 diváky v moskevské koncertní hale Live Arena.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvedl, že od Spojených států očekává uvalení silných sankcí na Rusko. Evropa podle něj svůj příslib zvýšit tlak na Rusko plní.
Evropská komise v pátek představila nový, devatenáctý sankční balík proti Rusku. Zavádí v něm sankce na dalších 118 lodí z takzvané ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Omezení se poprvé zaměří také na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.
Samé výhrůžky, a nic
Co ale odborníci ani částečně vysvětlit nedokážou, je, proč si Rusko více nedošláplo na země Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO). Západním státům federace od počátku vyhrožovala a zakazovala jim jakkoli se „motat“ do konfliktu na Ukrajině, to nicméně Západ neodradilo od pravidelného zásobování Ukrajiny. Proč tedy Putin neodstavil všechny „nikoli přátelské“ země od energie a plynu? A proč nezintenzivnil kyberútoky, kterými se Rusko v posledních letech proslavilo?
Kybernetické útoky jsou v tuto chvíli tím jediným krokem proti NATO, který si Putin může dovolit, řekl novinářům analytik Samuel Charap, který v minulosti pracoval pro americké ministerstvo zahraničí. Ruská federace na Ukrajině selhává a ztrát okupující armády denně přibývá, na otevřený válečný konflikt se Západem tak nemá žádné prostředky. I přes to ruská vláda neustává ve svých dramatických výhrůžkách.
„Mysleli jste si, že nás můžete ničit cizíma rukama a sledovat z bezpečné vzdálenosti? To nebude fungovat, pánové. Budete za to muset zaplatit plnou cenu,“ prohlásil člen ruského parlamentu Sergej Mironov. Výhrůžkám navzdory ale federace proti NATO nepodniká žádné výrazné kroky. „Obecně se domníváme, že si Putin z tohohle svého debaklu chce odnést alespoň nějaké vítězství,“ řekl Charap. Vyhlášení války alianci by pro něj proto neznamenalo nic jiného než další problémy navíc.
Kreml se stále drží své rétoriky a tvrdí, že na Ukrajině „válku nevede, ale podniká speciální vojenskou operaci“. Mluvilo se o tom, že by oficiální vyhlášení války mohlo přijít na Den vítězství, které Rusko slaví 9. května. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov to popřel. Ukrajinci se obávají zintenzivnění bojů, které by s sebou slavnostní datum mohlo přinést, a připravují se na útoky.
Naopak Moskva se chystá na velkou slávu, během nácviků na vojenskou přehlídku Putin dokonce ukázal masivní jadernou střelu, která může nést až deset hlavic. Stíhačky nad Rudým náměstím nacvičovaly formaci ve tvaru písmena Z, které se stalo symbolem ruské agrese na Ukrajině.
