Konec ruské ropy? Unie navrhuje nový balík sankcí. Česko je pro, Fiala zmínil podmínku
Evropská komise navrhuje do konce letošního roku úplně zakázat dovoz ruské ropy do Evropské unie. Oznámila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Evropský blok podle ní v rámci šestého balíku protiruských sankcí rovněž odpojí od mezinárodního platebního systému SWIFT největší ruskou banku Sberbank a dva další bankovní domy. Aby sankce vstoupily v platnost, musí je jednomyslně schválit členské země. Podle diplomatů se čeká diskuse o ropném embargu. Maďarsko a Slovensko, které je odmítají podpořit, mají podle unijních činitelů dostat výjimku na dovoz ropy v příštím roce. Česko je podle premiére Petra Fialy (ODS) zákaz dovozu ropy podpořit, potřebuje ale navýšení kapacity ropovodů.
Evropská komise chce rovněž potrestat představitele ruské armády odpovědné za zvěrstva proti civilistům v Buče a za útok na Mariupol. Trojice ruských státních televizí šířících kremelskou propagandu má mít zakázáno vysílat v unijních zemích. Podle von der Leyenové je cílem sankcí stejně jako v případě předchozích postihů omezit možnosti režimu prezidenta Vladimira Putina pokračovat v agresi proti Ukrajině.
„Putin chtěl vymazat Ukrajinu z mapy. Rozhodně neuspěje. Naopak, Ukrajina povstala v jednotě. A nyní se potápí jeho země, Rusko,“ prohlásila von der Leyenová, podle níž má nový sankční balík dále oslabit ruskou ekonomiku a znemožnit její modernizaci.
Jeho nejdiskutovanější součástí je embargo na dovoz ruské ropy, který v minulých letech tvořil čtvrtinu veškerého ropného importu do unijních zemí a z něhož má Putinův režim značné příjmy. Komise navrhuje ukončit do šesti měsíců dovoz surové ropy a do konce roku i upravených ropných produktů.
„Nebude to lehké, některé členské země jsou silně závislé na ruské ropě. Ale my na tom jednoduše musíme pracovat,“ řekla šéfka unijní exekutivy.
Česko je pro zákaz ruské ropy, samo ale potřebuje čas
Česko je připraveno podpořit zákaz dovozu ruské ropy do EU, pokud bude mít odklad do té doby, než bude navýšena kapacita ropovodů, které mohou do ČR ropu dopravit, řekl premiér Petr Fiala (ODS). Česká vláda se snaží dosáhnout odkladu na dva, případně tři roky. Pak bude připravena podpořit šestý evropský sankční balíček. „Česko podporuje nejtvrdší sankce proti Rusku, na tom se nic nemění. Intenzivně jednáme a jsme připraveni je podpořit v případě, že bude mít ČR odklad do doby, než bude navýšena kapacita ropovodu,“ uvedl Fiala.
Zajistit dodatečné a dostatečné dodávky ropy od alternativních dodavatelů mimo ropovod Družba by podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) trvalo přibližně 30 až 40 dní. Takové období by pokryly zásoby Správy státních hmotných rezerv (SSHR), které vydrží zhruba 94 dní.
Síkela ale považuje za nutné zajistit rozšíření kapacity ropovodů. Nejvhodnější je podle něj ropovod TAL (Transalpinský ropovod) vedoucí z italského Terstu, což je také součástí dříve avizovaného energetického balíčku. „Má nyní kapacitu přibližně 38 milionů tun ročně, technicky je připraven na navýšení přibližně o 2,5 milionu tuny,“ řekl ministr. Čeká se na povolení bavorských úřadů, Síkela v březnu požádal německého ministra hospodářství Roberta Habecka o zrychlení řízení.
„Abychom nahradili ropu z ropovodu Družba do České republiky, budeme potřebovat ještě další navýšení kapacity tohoto ropovodu na 48 milionů tun ročně, což by podle našich odhadů mělo trvat přibližně dva roky, protože tam je potřeba už doplnit dodatečná čerpadla. Jedná se o investiční záležitost,“ dodal Síkela.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
Výbuchy balíčků ve skladech společnosti DHL po Evropě organizovali Rusové napojení na ruskou vojenskou rozvědku, uvedli dnes litevští prokurátoři a kriminalisté podle agentury Reuters. Prokurátoři a policisté podle webu litevské televize LRT oznámili, že odhalili síť podezřelých z nejméně čtyř nedávných teroristických útoků po celé Evropě s využitím kurýrních služeb k rozeslání zápalných a výbušných balíčků.
Konkrétně uvedli, že litevský občan identifikovaný jako A.Š., narozený v roce 1973, odeslal 19. července 2024 z Vilniusu čtyři balíky s využitím kurýrních služeb DHL a DPD. Balíčky obsahovaly podomácku vyrobená zápalná zařízení ukrytá v masážních polštářích a balení kosmetiky. Dva balíky byly letecky přepraveny do Británie a dva putovaly kamionem do Polska.
Výjimka pro Slovesko a Maďarsko?
Návrh budou dnes probírat velvyslanci členských zemí, které v této věci stejně jako v případném pozdějším embargu na ruský plyn nemají jednotný postoj. Zástupci Budapešti a Bratislavy dávali ještě v úterý najevo, že nejsou připraveni podpořit odstřižení od ruské ropy a podle unijních zdrojů se jim má dostat výjimky z embarga pro příští rok. Mluvčí maďarské vlády dnes podle agentury AFP prohlásil, že návrh nedává „žádné záruky energetické bezpečnosti Maďarska“.
O dodatečných podmínkách však chtějí jednat i vládní politici dalších zemí východního křídla unie včetně Česka. Podle českého ministra průmyslu Jozefa Síkely je problém, že návrh sankcí nepopisuje způsob, jak se bude v rámci EU distribuovat ropa, pokud jí kvůli embargu bude nedostatek. Podle Síkely dnes sankční návrh projedná česká vláda. Ministr již v pondělí prohlásil, že Česko návrh podpoří, pokud bude počítat se sdílením nákladů mezi jednotlivými zeměmi.
Nové sankce mají výrazně rozšířit dosavadní působnost opatření zaměřených na ruský bankovní sektor. Vedle Sberbank mají být podle diplomatů citovaných bruselským webem Politico od mezinárodního systému plateb odpojeny také Moskevská kreditní banka a Ruská zemědělská banka.
„Tím zasáhneme banky, které jsou systémově zásadní pro ruský finanční systém a pro Putinovu schopnost ničit,“ uvedla von der Leyenová. Mimo seznam potrestaných bankovních domů zůstává Gazprombank, na jejíž účet mají podle Putinova nařízení unijní země převádět peníze za ruský plyn.
Balík pro poválečnou obnovu
V projevu před europoslanci von der Leyenová vyzvala k tomu, aby se EU začala připravovat na pomoc s poálečnou obnovou Ukrajiny „Chceme, aby Ukrajina válku vyhrála, a chceme jí také pomoci vyrovnat se s následky války,“ řekla šéfka komise. „Ukrajinci musí mít možnost zrekonstruovat zemi pro příští generace. Navrhuji, abychom začali pracovat na ambiciózním balíčku obnovy,“ dodala.
Dosavadní podpora, kterou EU poskytuje Kyjevu v podobě makrofinanční pomoci, přímých finančních injekcí do ukrajinského rozpočtu či ročního odstranění cel na ukrajinské zboží podle von der Leyenové nebude pro potřeby poválečné rekonstrukce dostatečná.
Obnova by mohla stát až stamiliardy eur, jakkoli je náklady v době pokračujících bojů složité vyčíslit, dodala. „Nemocnice, továrny. Vše musí být obnoveno,“ uvedla předsedkyně komise s tím, že podle odhadů Mezinárodního měnového fondu (MMF) bude Ukrajina potřebovat nejméně pět miliard eur (123 miliard korun) měsíčně.
Pokud se rekonstrukce provede správně, přivede to na Ukrajinu potřebné peníze a investice, míní von der Leyenová. Podle ní přitom bude třeba řešit stávající slabiny ukrajinského hospodářství, položit základy trvalého růstu a nastavit systém milníků a cílů, které zajistí, že evropské peníze budou vynakládány podle evropských pravidel. To by podle šéfky unijní exekutivy mohlo pomoci omezit korupci, harmonizovat právní prostředí na Ukrajině s EU a v konečném důsledku připravit Ukrajinu na členství v unii..
