Sankce ochromují vývoz, ale i těžbu ropy. Kde chce Putin brát peníze na vládnutí velmoci?
Na to, jak je Vladimir Putin fixovaný na ruskou velikost, nějak moc sabotuje to jediné hospodářské odvětví, které mu vydělává peníze na válku na Ukrajině i vůbec snahy udržet supervelmocenské postavení Ruska, píše server Politico. Invaze ohrožuje jeho vývoz ropy, ale i rozvoj další těžby. Sankce omezují přístup Rusů ke klíčovým západním technologiím i financím, které potřebují k těžbě z vyčerpaných, odlehlých a nehostinných ropných polí na Sibiři a v Arktidě. Evropská komise představuje návrh dalších sankcí - rovnou embargo na ruskou ropu.
Podle dat Mezinárodní agentury pro energii (IEA) představoval vývoz ropy a plynu 45 % federálního rozpočtu za rok 2021. Evropská unie se chce od ruské ropy odstřihnout do konce roku, jak informovalo Politico, a od plynu v dalších letech.
„Nebude to snadné, ale musíme na tom pracovat,“ tweetovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Ruskou ropu postupně odstavíme, abychom maximalizovali tlak na Rusko, ale minimalizovali dopad na naše ekonomiky.“
„Musíme postupovat na základě toho, že v blízké budoucnosti budou dodávky energií na Západ omezeny,“ konstatoval ruský prezident v dubnu a slíbil zvýšit vývoz do jiných částí světa.
Hlavně se asi Putin dívá po Číně, která představuje pro Rusko velkého obchodního partnera. Ta je už největším odběratelem ruské ropy, nicméně další navyšování? Dohromady polovina ruského ropného vývozu šla loni do Evropy, což by i na Čínu bylo moc; kromě toho Peking chce odebírat z více zdrojů, aby nebyl závislý na jednom dominantním.
„Nejzajímavější dynamikou z pohledu energetických trhů bude letos sledovat, jak se Rusko bude snažit nahradit dlouhodobé obchodní vztahy mezi Blízkým východem a východní Asií,“ uvedl pro DW energetický analytik Fernando Ferreira.
Další šance má Putin v Indii, které zatím zajišťoval jen 2 % ropy. Země ale využila velkých slev, které Rusko nabídlo, když jeho tankery na Západě nechtěli; indická vláda mimochodem neodsoudila ruský vpád na Ukrajinu. Stejně jako Peking i Nové Dillí si vztahy s arabskými těžaři budovalo dlouhá desetiletí a jen tak je neopustí.
A i když nové zájemce v Asii Rusové najdou, musí k nim ropu nějak dostat. Do Evropy proudí ropovody, zato na východ Asie k Pacifiku vede jediný, už plně vytížený. „Přesměrovaná ropa by musela putovat po moři z terminálů na Černém a Baltském moři. Přepravovat takové množství ropy na tak dlouhou vzdálenost by vyžadovalo nějakých 230 supertankerů – 30 procent globální flotily,“ propočítává Craig Kennedy, specialista na ruskou energetiku z Harvardovy univerzity. „Taková masivní flotila (i kdyby ji vůbec šlo najmout) vyžaduje armádu dalších spolupracovníků a služeb: Pojišťovny, bankéře, komoditní obchodníky, majitele plavidel atd. Někteří z nich se ruské ropě vyhýbají už teď, v obavách ze stávajících sankcí,“ napsal Kennedy v komentáři pro Politico. Natož kdyby pak přišlo silnější ropné embargo.
Proto Putin naléhal na své ministry, aby do 1. června připravili plán pro budování nové infrastruktury pro vývoz do přátelských zemí. „Ten požadavek má nádech zoufalství, vybudovat takovou infrastrukturu potrvá roky, tudíž je dnes takřka k ničemu. Ale nevědomky tím Putin zdůraznil jistou strukturální zranitelnost ropného odvětví,“ komentoval Kennedy.
Počet obětí nedávného ruského útoku v Kyjevě vzrostl na 21 lidí, 134 dalších utrpělo zranění, uvedla dnes ráno Státní služba pro mimořádné události (DSNS) na facebooku. Úřady hlásily oběti i v jiných částech země. V noci na úterý vyslalo Rusko proti Ukrajině bezpilotní letouny a rakety. Kvůli útoku byl na Ukrajině na dnešek vyhlášen den smutku.
V Kyjevě zasáhli Rusové devítipatrovou budovu ve Solomjanské čtvrti, na bulváru Václava Havla. „Záchranné akce v Solomjanské čtvrti pokračovaly celou noc. Z trosek devítipatrové budovy vynesli záchranáři těla dalších pěti lidí,“ uvedla dnes DSNS. Záchranáři už na místě dříve nalezli 16 mrtvých a práce stále pokračují.
Kanada kvůli odporu Spojených států upustila od záměru, aby skupina sedmi vyspělých ekonomik G7 vydala důrazné prohlášení k rusko-ukrajinské válce. Podle agentury Reuters to dnes řekl novinářům kanadský činitel.
Podle tohoto zdroje se americká strana snažila prosadit mírnější znění prohlášení. Kanada, která hostí summit G7 v Kananaskisu, ale to odmítla s tím, že by to nebylo spravedlivé vůči Ukrajině.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Vítejte zpět, online přenos pokračuje.
Vedle toho nemá Rusko ani dost skladovacích kapacit pro ropu – a těžbu nemůže snadno zastavit, poškozuje to vrty. Kennedy proto navrhuje hybridní embargo, které by mělo smysl i pro Rusko, aby tyto vrty neztratilo: Platit dodavateli jen režii, třeba 20 dolarů (470 Kč) za barel, a zbytek velkoobchodní ceny (ta se pohybuje kolem stovky dolarů), představující marži a daně ruskému státu, posílat jako reparace Ukrajině.
Stále těžší těžba
V dlouhodobém výhledu se sankce projeví ještě jiným způsobem. V médiích bylo nejvíc slyšet o odchodu energetických gigantů jako Shell, BP a ExxonMobil, ale Rusko opouštějí ještě klíčovější firmy, zejména trio Halliburton, Schlumberger a Baker Hughes, které zajišťují klíčové technologie a služby pro těžbu. Mnohá ropná pole na západní Sibiři už jsou za zenitem, těžba se musí rozšiřovat na východ či na sever, kde jsou obtížnější podmínky.
Od 90. let mohli Rusové spoléhat na pokročilé techniky a technologie od texaských profesionálů – dálkově ovládané roboty, kteří mohou vodorovně vrtat dlouhé kilometry, či sofistikovaný zobrazovací software, který je navede k těm posledním kapkám ropy. „Sovětské ropné odvětví je nemělo, ruský soukromý sektor si je pak prostě koupil, protože proč je vyvíjet po svém, když můžete najmout Halliburton a Schlumberger?“ uvedl pro Politico někdejší náměstek ruského ministra energetiky Vladimir Milov, nyní už politický opozičník.
Teď na takové zakázky dopadly sankce; zmiňovaná trojice už nové nebude přijímat, ba se hovoří i o omezování stávajících. Analytická firma Rystad Energy odhaduje, že tato ztráta bude znamenat 4-7% pokles ruské ropné těžby každý rok. „Pokud se ty firmy stáhnou úplně, může to těžbu snížit o 10 až 15 procent, nemyslím, že to je přehnané,“ potvrzuje Milov.
Dílčí řešení tu Rusové našli. „Před pár týdny jsme slyšeli, že Rusko umožňuje neplacení licenčních poplatků zahraničním majitelům technologií,“ připomněl Melnik. Západní firmy sice odešly, ale své přístroje s sebou jen tak nevezmou. Rusové se je mohou pokusit okopírovat.
Těžbu, nové vrty i průzkum polí ruské firmy zvládnou i tak, ale bude je to stát stále víc peněz, musejí se totiž pouštět stále hlouběji do země nebo dál na nehostinný sever, upozorňuje Daria Melniková z Rystad Energy. S těmito náklady dosud do velké míry pomáhali západní těžaři a investoři. A i kdyby sankce po nějaké době padly, dost možná nebudou mít chuť se do Ruska vracet.
„Ruské firmy budou u vlády žadonit o další levné úvěry, budování nových přístavů, ropovodů,“ předvídá Thane Gustafson, profesor ruských studií na Georgetownské univerzitě. „To je mnoho miliard rublů státní pomoci, kterou bude potřebovat nová kapitola ropné těžby.“
Druhou oporou rozpočtu Kremlu je zemní plyn. Najít nové dodavatele bude složitější, plynovody se budují dlouho, ale i tankery na zkapalněný plyn (LNG), kterých je na světě výrazně méně, potřebují oproti těm ropným složitou infrastrukturu. Ze stejných důvodů je ovšem pro Evropu obtížnější zajistit nové dodavatele – proto bude redukování ruských dovozů trvat roky.
