Ukončení dovozu ruské ropy do EU? Ministr Síkela nevyloučil českou podporu embarga
Česko je za určitých okolností ochotno podpořit ukončení dovozu ruské ropy do konce letošního roku, o němž se v EU hovoří v souvislosti s novým balíkem protiruských sankcí. Patří také k velké většině unijních zemí, které i nadále nechtějí platit za ruský plyn v rublech, jak požaduje Moskva. Novinářům to dnes řekl český ministr průmyslu Jozef Síkela po mimořádném jednání s unijními kolegy věnovaném zejména zajištění dostatečných zásob plynu v době nejistého obchodování s Ruskem.
Evropská komise má do poloviny týdne předložit unijním zemím návrh šestého balíku protiruských sankcí. S cílem omezit možnosti režimu prezidenta Vladimira Putina financovat vojenskou agresi na Ukrajině počítá Brusel s embargem na dovoz ruské ropy. Podle diplomatických zdrojů patrně půjde o postupné ukončení dovozu do konce letošního roku. Členské státy zatím nemají k návrhu jednotný postoj a Maďarsko či Slovensko si hodlají vyjednat výjimku.
Podle Síkely by Česko mohlo návrh podpořit, pokud budou fungovat zvažované společné nákupy energií a Unie bude mít k dispozici rezervy, které by pokryly případné nedostatky na evropském trhu.
„Pokud bude platit princip, že i o tu bolest se musíme rozdělit spravedlivým způsobem, tak si umím představit, že bychom ty sankce podpořili,“ řekl po jednání Síkela s odkazem na očekávané ekonomické problémy spojené s ukončením odběru ruské ropy.
Za vážná dnes označil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa o možných protiruských sankcích. Moskva je chce analyzovat. Rozhodnutí o dodávkách zbraní Ukrajině, které zaplatí evropské země, pak podle Peskova Kyjev vnímá jako signál k pokračování války. O slovech mluvčího informují agentury TASS a Reuters.
„Zatím lze jednoznačně říci jedno: zdá se, že podobné rozhodnutí, které přijímají Washington, země NATO a přímo Brusel, vnímá ukrajinská strana nikoli jako signál k míru, ale jako signál k pokračování války,“ uvedl Peskov, jehož země už téměř tři a půl roku vede proti Ukrajině válku.
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov řekl, že Rusko nepřijme žádná ultimáta a nenechá si klást požadavky. „Samozřejmě především zdůrazňujeme, že pro nás jsou nepřijatelné jakékoli pokusy klást požadavky, natož ultimáta,“ reagoval na Trumpa Rjabkov. „Prezident Ruské federace opakovaně prohlásil, že jsme připraveni jednat a diplomatická cesta je pro nás preferovaná,“ poznamenal také.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský věří, že Slovensko stáhne svou blokaci nejnovějšího balíku sankcí Evropské unie proti Rusku. Pozitivně hodnotí i nedávná prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně tvrdého přístupu k Moskvě. Lipavský to uvedl na úvod dnešního jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu.
Trump v pondělí pohrozil Rusku a jeho obchodním partnerům uvalením až stoprocentních cel a dalších sankcí, pokud nebude do 50 dní uzavřena dohoda o ukončení války s Ukrajinou. Oznámil také, že Spojené státy prodají své nejmodernější zbraně zemím aliance, které zbraněmi podporují Ukrajinu.
Ministři se bavili také o tom, jak zajistit dostatek plynu pro své země a zároveň neporušit dosavadní protiruské sankce, k čemuž by podle komise vedly platby v rublech. Česko podle Síkely nadále hodlá za plyn platit v eurech, což mu však usnadňuje fakt, že většinu plynu nakupuje na západoevropských burzách. Jedinou českou firmou, která nakupuje plyn přímo v Rusku, je ČEZ, který podle ministra stále platí v eurech.
„My jsme se dohodli na tom, že nebudeme přijímat žádné kroky, které by oslabily účinek sankcí na Ruskou federaci. Na takovéto věci přistoupit nemůžeme,“ prohlásil Síkela k ruskému požadavku. Stejně jako kolegové z dalších zemí však řekl, že komise zatím zcela neobjasnila, v jakém případě bude platba za ruský plyn porušovat sankce. Unijní exekutiva to podle ministra slíbila učinit v nejbližších dnech.
