Ukončení dovozu ruské ropy do EU? Ministr Síkela nevyloučil českou podporu embarga
Česko je za určitých okolností ochotno podpořit ukončení dovozu ruské ropy do konce letošního roku, o němž se v EU hovoří v souvislosti s novým balíkem protiruských sankcí. Patří také k velké většině unijních zemí, které i nadále nechtějí platit za ruský plyn v rublech, jak požaduje Moskva. Novinářům to dnes řekl český ministr průmyslu Jozef Síkela po mimořádném jednání s unijními kolegy věnovaném zejména zajištění dostatečných zásob plynu v době nejistého obchodování s Ruskem.
Evropská komise má do poloviny týdne předložit unijním zemím návrh šestého balíku protiruských sankcí. S cílem omezit možnosti režimu prezidenta Vladimira Putina financovat vojenskou agresi na Ukrajině počítá Brusel s embargem na dovoz ruské ropy. Podle diplomatických zdrojů patrně půjde o postupné ukončení dovozu do konce letošního roku. Členské státy zatím nemají k návrhu jednotný postoj a Maďarsko či Slovensko si hodlají vyjednat výjimku.
Podle Síkely by Česko mohlo návrh podpořit, pokud budou fungovat zvažované společné nákupy energií a Unie bude mít k dispozici rezervy, které by pokryly případné nedostatky na evropském trhu.
„Pokud bude platit princip, že i o tu bolest se musíme rozdělit spravedlivým způsobem, tak si umím představit, že bychom ty sankce podpořili,“ řekl po jednání Síkela s odkazem na očekávané ekonomické problémy spojené s ukončením odběru ruské ropy.
V několika okresech Kyjevské oblasti byly znovu vyhlášeny sirény pro nálety. Během dne na oblast již zaútočily desítky dronů. Kyjevská oblastní vojenská správa a také monitorovací kanály varují před novým útokem ruských dronů na Kyjevskou oblast.
V okresech Bučanský, Fastovský, Brovarský a Vyšgorodský byl vyhlášen stav pohotovosti kvůli náletu.
V úterý ráno již ruské vojenské síly zaútočily na Kyjev a region desítkami dronů a nad ukrajinskou metropolí operovaly systémy protivzdušné obrany.
Evropské země, které jsou spojenci Ukrajiny, připravily své návrhy bezpečnostních záruk pro Ukrajinu po skončení konfliktu a očekávají podporu od Spojených států, píše agentura AFP s odvoláním na Elysejský palác.
„Jsme připraveni,“ cituje agentura prohlášení zástupce francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Nyní i Evropané doufají, že obdrží „americkou podporu k zajištění bezpečnosti Ukrajiny,“ dodal zástupce Elysejského paláce.
Ve čtvrtek 4. září se má v Paříži konat schůzka „koalice ochotných“, jejíž účastníci plánují projednat návrhy bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, uvedl dříve německý kancléř Friedrich Merz. Očekává se, že se jí zúčastní i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Jak s odkazem na své zdroje informovala média, koalice evropských spojenců Ukrajiny by v případě příměří mohla diskutovat o vyslání mírových sil na Ukrajinu. Moskva již dříve uvedla, že přítomnost zahraničních vojsk na Ukrajině považuje za nepřijatelnou.
Erdogan prohlásil, že Putin a Zelenskyj nejsou připraveni na osobní setkání. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan tak učinil 1. září po setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Číně, píše The Kyiv Independent.
Ministři se bavili také o tom, jak zajistit dostatek plynu pro své země a zároveň neporušit dosavadní protiruské sankce, k čemuž by podle komise vedly platby v rublech. Česko podle Síkely nadále hodlá za plyn platit v eurech, což mu však usnadňuje fakt, že většinu plynu nakupuje na západoevropských burzách. Jedinou českou firmou, která nakupuje plyn přímo v Rusku, je ČEZ, který podle ministra stále platí v eurech.
„My jsme se dohodli na tom, že nebudeme přijímat žádné kroky, které by oslabily účinek sankcí na Ruskou federaci. Na takovéto věci přistoupit nemůžeme,“ prohlásil Síkela k ruskému požadavku. Stejně jako kolegové z dalších zemí však řekl, že komise zatím zcela neobjasnila, v jakém případě bude platba za ruský plyn porušovat sankce. Unijní exekutiva to podle ministra slíbila učinit v nejbližších dnech.
