Ukončení dovozu ruské ropy do EU? Ministr Síkela nevyloučil českou podporu embarga
Česko je za určitých okolností ochotno podpořit ukončení dovozu ruské ropy do konce letošního roku, o němž se v EU hovoří v souvislosti s novým balíkem protiruských sankcí. Patří také k velké většině unijních zemí, které i nadále nechtějí platit za ruský plyn v rublech, jak požaduje Moskva. Novinářům to dnes řekl český ministr průmyslu Jozef Síkela po mimořádném jednání s unijními kolegy věnovaném zejména zajištění dostatečných zásob plynu v době nejistého obchodování s Ruskem.
Evropská komise má do poloviny týdne předložit unijním zemím návrh šestého balíku protiruských sankcí. S cílem omezit možnosti režimu prezidenta Vladimira Putina financovat vojenskou agresi na Ukrajině počítá Brusel s embargem na dovoz ruské ropy. Podle diplomatických zdrojů patrně půjde o postupné ukončení dovozu do konce letošního roku. Členské státy zatím nemají k návrhu jednotný postoj a Maďarsko či Slovensko si hodlají vyjednat výjimku.
Podle Síkely by Česko mohlo návrh podpořit, pokud budou fungovat zvažované společné nákupy energií a Unie bude mít k dispozici rezervy, které by pokryly případné nedostatky na evropském trhu.
„Pokud bude platit princip, že i o tu bolest se musíme rozdělit spravedlivým způsobem, tak si umím představit, že bychom ty sankce podpořili,“ řekl po jednání Síkela s odkazem na očekávané ekonomické problémy spojené s ukončením odběru ruské ropy.
Vážení čtenáři,
pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
„Nedělejme si iluze. Neexistuje žádná rychlá náprava. Je to proces, který teprve začal a může trvat ještě mnoho týdnů, možná i měsíců,“ prohlásil německý kancléř Friedrich Merz o jednání mezi ruskou a ukrajinskou stranou ohledně příměří.
Ruská armáda vytváří nárazníkovou bezpečnostní zónu podél hranic s Ukrajinou, řekl dnes ruský prezident Vladimir Putin na jednání se členy vlády poté, co tento týden navštívil Kurskou oblast. Obyvatelé příhraničních regionů potřebují podle Putina další podporu, a proto padlo rozhodnutí o vytvoření nárazníkové zóny.
Ruské ozbrojené síly ničí pozice ukrajinské armády, tvrdil ruský prezident. „Práce pokračuje“, řekl šéf Kremlu bez dalších podrobností podle ruskojazyčného servisu BBC.
„Připomínám světu, že Putinovy výroky o nárazníkové zóně přicházejí v době aktivního úsilí o dosažení plného, trvalého příměří, zastavení zabíjení a nastolení míru,“ napsal na sociální síti X ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Putinova slova podle něho dokládají, že šéf Kremlu zůstává jediným důvodem, proč zabíjení pokračuje.
Podle Putina je už nyní v místech v Kurské, Belgorodské a Brjanské oblasti, pokud to bezpečnostní situace dovolí, potřeba zesílit práce na obnově vesnic a infrastruktury poničených při ukrajinských útocích.
Ministři se bavili také o tom, jak zajistit dostatek plynu pro své země a zároveň neporušit dosavadní protiruské sankce, k čemuž by podle komise vedly platby v rublech. Česko podle Síkely nadále hodlá za plyn platit v eurech, což mu však usnadňuje fakt, že většinu plynu nakupuje na západoevropských burzách. Jedinou českou firmou, která nakupuje plyn přímo v Rusku, je ČEZ, který podle ministra stále platí v eurech.
„My jsme se dohodli na tom, že nebudeme přijímat žádné kroky, které by oslabily účinek sankcí na Ruskou federaci. Na takovéto věci přistoupit nemůžeme,“ prohlásil Síkela k ruskému požadavku. Stejně jako kolegové z dalších zemí však řekl, že komise zatím zcela neobjasnila, v jakém případě bude platba za ruský plyn porušovat sankce. Unijní exekutiva to podle ministra slíbila učinit v nejbližších dnech.
