Vystrčil po návratu z Ukrajiny do Prahy: Zvěrstva jsou pravdivá, brutalita ruských vojáků veliká
Cílem čtvrteční cesty senátorů na Ukrajinu bylo podpořit ukrajinskou stranu a deklarovat, že ČR bere Ukrajinu za suverénní, samostatnou a fungující zemi. Po návratu z cesty to dnes novinářům řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Senátoři se také podle něho chtěli přesvědčit o tom, že ukrajinská strana podává o dopadech války pravdivé informace. Ukrajina podle Vystrčila potřebuje další vojenskou a humanitární podporu a také podporu Ukrajincům, kteří byli vyhnáni ze svých domovů. Česko proto podle šéfa Senátu bude prosazovat, aby Ukrajina měla perspektivu plného členství v EU.
Šéf Senátu Vystrčil řekl, že nabídka navštívit Ukrajinu přišla od ukrajinských představitelů i zástupců dalších zemí EU několikrát. Jedním z cílů tedy bylo vyhovět ukrajinské straně a přesvědčit se o tom, jak to ve válkou zničených oblastech vypadá.
Že páchaná zvěrstva jsou pravdy a brutalita ruských vojáků je vysoká, konstatoval šéf Senátu. První místopředseda Senátu Jiří Růžička (TOP 09) potvrdil, že z ukrajinské strany zazněla i přání na dodávky více zbraní a hlavně těžkých zbraní. Podle něj jde spíše o apel na ostatní státy, protože Česko těžké zbraně na Ukrajinu dodává. Nevidí podle svých slov smysl v tom, dodávat stovky tisíc pistolí, když Ukrajinci potřebují těžké zbraňové systémy.
Česko považuje Ukrajinu podle Vystrčila za suverénní, samostatnou a fungující zemi, která má svůj parlament, který i za těchto těžkých podmínek funguje. Válkou postižená země nyní podle něj potřebuje další vojenskou a humanitární pomoc, ale i morální podporu, která by měla směřovat k členství Ukrajiny v EU. Ukrajinští představitelé podle předsedy Senátu potřebují, aby politici z demokratických zemí přijeli, stali se očitými svědky a říkali, co se na Ukrajině stalo.
Chce proto apelovat na své kolegy, aby, pokud si na to troufnou, podnikli cestu na Ukrajinu. Je to podle něj jedna z věcí, která k té válce patří. „Pokud se někdo ptá, co může udělat, když neumí střílet ze samopalu nebo tam nemůže jít bojovat, protože NATO je obranné společenství, tak se tam může jet podívat. A pokud má dostatečně silný hlas, tak by potom měl ty věci vykřičet do světa tak, jak je tam viděl,“ prohlásil Vystrčil. Dodal, že šlo o jednu z ukrajinských proseb.
Vystrčil ve čtvrtek se svým polským protějškem Tomaszem Grodzkým navštívil Ukrajinu, která od konce února čelí ruské invazi. V projevu v ukrajinském parlamentu odmítl možnost územních ústupků Rusku a počínání ruských vojáků v ukrajinských městech přirovnal k nacistickému vyhlazení českých obcí. Čeští a polští senátoři navštívili také města, která utrpěla během ruského bombardování a okupace značné škody.
Vystrčil ještě dnes ráno v 05:44 umístil na svůj twitterový účet informaci, že se nachází na polsko-ukrajinské hranici. Do Prahy dorazili senátoři před devátou hodinou na kbelské vojenské letiště a krátce před 09:00 dorazili do sídla Senátu.
Vystrčil: Ať tam jede i Babiš
Cestu senátorů zkritizoval ve čtvrtek bývalý premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Podle něj tato cesta nic nevyřeší a jde o marketingovou záležitost. Vystrčil dnes řekl, že by se Babiš na Ukrajinu měl jet podívat. “Kdyby potřeboval sehnat pozvání, tak se nabízím,“ poznamenal. Místopředseda Senátu Růžička označil toto zlehčování cesty za hanebné.
Do Knihovny Jiřího Mahena v Brně přibylo na 300 nových ukrajinských publikací různých žánrů, spolu se stávajícími asi 200 tituly tvoří Ukrajinskou poličku. Knihovna ji slavnostně otevřela dnes, kdy si lidé připomínají 57. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Kromě symboliky jde i o vyjádření solidarity vůči Ruskem napadené zemi, uvedli představitelé knihovny. Podle ukrajinského velvyslance v Česku Vasyla Zvaryče je dnešní den mementem, že svoboda nikdy není samozřejmostí. Stejně jako Češi tehdy, i Ukrajinci dnes věří, že pravda a svoboda zvítězí, řekl velvyslanec.
„Tento den připomíná okupaci Československa v roce 1968, událost, kterou dnes bohužel sdílí i Ukrajina. Věříme, že knihy dokážou dát lidem v těžké situaci kousek domova i naděje,“ uvedl mluvčí knihovny Petr Pospíšil. Dodal, že police s ukrajinskou literaturou se v současnosti nacházejí ve více než 60 státech, v České republice je ta brněnská druhá po Praze.
Bělorusko zvažuje cesty, jak efektivně zvýšit výrobu raket a jak vybavit své raketové systémy jadernými hlavicemi. Podle agentury Reuters to dnes uvedl šéf běloruské bezpečnostní rady. Bělorusko je blízkým spojencem Ruska a ve středu dalo najevo, že usiluje o posílení vojenské spolupráce s Íránem.
„Dynamika vojenských hrozeb a podstatný nárůst vojenských výdajů našich západních sousedů nás nutí stále věnovat bedlivou pozornost otázce obranných schopností Běloruska, Ruska a naší unie,“ citoval Reuters dnešní vyjádření běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Minsk musí modernizovat výrobu raket, řekl Lukašenko po jednání s dalšími běloruskými činiteli.
Američtí vojenští velitelé spolu s partnery z několika evropských států připravili možnosti vojenské pomoci Ukrajině, které se chystají představit poradcům pro národní bezpečnost ve svých zemích. S odkazem na nejmenovaného amerického činitele to dnes napsala agentura Reuters. Agentura již dříve uvedla, že se američtí a evropští vojenští stratégové začali zabývat otázkou poválečných bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Děje se tak v návaznosti na slib prezidenta Donalda Trumpa o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu v případě uzavření mírové dohody s Ruskem.
Fischer: Válka zanechá stopy po generace
Předseda zahraničního výboru Pavel Fischer řekl mimo jiné, že je povinností senátorů, aby společně s vládou informovali podnikatele, že podnikání v Rusku se už nemůže vrátit k tomu, co bylo dřív. „Proto cítíme nejen jako naši povinnost o tom s podnikateli mluvit, ale je také naší povinností našim podnikatelům otevírat dveře na nové trhy, protože ta válka zanechá stopy na generace v Evropě,“ dodal.
Ukrajinská politická reprezentace je podle Fischera odhodlaná pracovat na tom, aby Ukrajina byla opět svobodnou ve všech svých územích v rámci mezinárodně uznaných hranic. Fischer stejně jako Vystrčil vnímá jako svou povinnost informovat partnery v NATO, a proto se chce ještě dnes spojit s předsedy parlamentních výborů a domluvit s nimi společný postup.
Buča a Borodjanka jako Lidice
Ukrajina podle Vystrčila nesmí skončit jako Československo podle předválečné mnichovské dohody, kvůli které přišlo o část svého území. Vystrčil to uvedl v projevu ke členům Nejvyšší rady Ukrajiny, tedy ukrajinského parlamentu. Ústupky diktátorům nikdy nefungovaly, prohlásil. Ukrajina bude podle Vystrčila navždy příkladem všem, kteří touží po svobodě a demokracii. Bude společným úkolem Evropské unie ji po válce, kterou vyvolalo Rusko, znovu vybudovat.
Osud ukrajinských měst Buča, Irpiň nebo Borodjanka, jejichž obyvatele vraždili ruští vojáci, přirovnal předseda Senátu Miloš Vystrčil ve svém vystoupení k nacisty vypáleným českým obcím Lidice a Ležáky. Ukrajinský lid ocenil šéf české horní parlamentní komory Stříbrnou medailí předsedy Senátu. Převzal ji předseda Nejvyšší rady Ruslan Stefančuk, uvedla senátní tisková tajemnice Jana Taušová.
Vystrčil se vyslovil pro obnovení územní celistvosti Ukrajiny, když připomněl mnichovskou dohodu, která v roce 1938 umožnila nacistickému Německu zabrat pohraniční území někdejšího Československa.
„I kdyby Putin rozjezdil tanky celou Ukrajinu, raketami zničil všechny domy, povraždil další desetitisíce žen a dětí a 9. května pochodoval při parádemarši po jejich tělech, nikdy tam nevyhraje. Odhodlání, statečnost a odvaha nakonec ruského švába zašlape do země. Sláva Ukrajině, hrdinům sláva!“ uvedl senátor Jiří Růžička.
„Nesmíme ani na minutu, ani na vteřinu připustit, aby se Ukrajina, abyste se Vy, Ukrajinci, dostali do naší ‚mnichovské‘ situace. Ústupky diktátorům nikdy nefungovaly a nikdy fungovat nebudou,“ řekl o možnosti, že by Ukrajina kromě Krymu byla připravena i o Donbas. Rusko pod vedením prezidenta Vladimira Putina v „bezohledném velmocenském snění“ vyvolalo barbarskou a brutální válku a Putin a také běloruský prezident Alexandr Lukašenko musí být podle Vystrčila za válečné zločiny na Ukrajině potrestáni.
Předseda Senátu si podle svých slov uvědomuje, že Ukrajina potřebuje mnohem více než návštěvy politiků.
„V akutní fázi války vám můžeme a musíme poskytnout zbraně i humanitární pomoc. Je to nejen naše gesto podpory, ale i naše vyjádření víry, že tuto válku, kterou jste si nevybrali a nevyprovokovali a kterou přesto musíte vést, vyhrajete,“ uvedl.
Po válce bude muset být společným cílem vybudovat na válečných troskách novou silnou a svobodnou Ukrajinu. „Když říkám společné, mám na mysli jasnou nabídku perspektivy plného a plnohodnotného členství Ukrajiny v Evropské unii,“ prohlásil Vystrčil.
Šéf horní komory připomněl českou pomoc ukrajinským uprchlíkům a poděkoval českým dobrovolníkům, kteří se připojili k ukrajinským obráncům.
Vystrčil na závěr vystoupení parafrázoval výrok prvního českého prezidenta Václava Havla, když popřál všem, „aby ukrajinská pravda a láska zvítězily nad ruskou lží a nenávistí“.
Senátoři si z Ukrajiny přivezli i řadu autentických zážitků, které popsali na sociálních sítích.
„Vstup do ukrajinského parlamentu je obložen pytli s pískem a maskován sítěmi, které ukrajinské dobrovolnice vyrábějí ze zbytků látek. S kolegy z českého a polského senátu jsme se zúčastnili jednání ukrajinské Verchovné rady. Na úvod zazněla hymna Ukrajiny. Dříve ji hráli z tlampačů, ale od jisté doby se jen zpívá. Byl to silný zážitek, v tom sborovém zpěvu byla síla, sebevědomí a naděje. Pak předsedající vyhlásil minutu ticha za všechny oběti bojů,“ uvedl Fischer na Facebooku.
