Pekarová dražila dary Rusů pro Sněmovnu: 250 tisíc korun za talíř od šéfa dumy a obraz Matvijenkové

Pekarová Adamová nabídla ve středu odpoledne do „veřejné soutěže“ talíř s vyobrazením budovy Státní dumy v Moskvě, který od Volodina převzal její předchůdce ve funkci Radek Vondráček (ANO).

Obraz od Matvijenkové přidala dnes dopoledne, aby zvýšila zájem dražitelů. Předměty získají autoři podcastu Kecy & politika, politický komentátor Bohumil Pečinka a odborník na politický marketing Petros Michopulos.

„Myslím si, že není patřičné, abychom jej v této době, během války na Ukrajině, tady vystavovali,“ řekla Pekarová Adamová o talíři ve videu zveřejněném ve středu na twitteru.

Stála při tom u vitríny, ve které je ve Sněmovně umístěná část darů od zahraničních představitelů. S Volodinem i Matvijenkovou, zapsanými po ruské anexi Krymu v roce 2014 na sankční seznamy EU i USA, se Vondráček setkal při své návštěvě Moskvy v říjnu 2018.

Vondráček kritizuje Pekarovou

Vondráček dražbu kritizuje. „Fakt, že Markéta Pekarová Adamová vyhlásí aukci na předmět ze státního majetku a nedojde jí, že už vůbec nemůže určovat, kam by případně výnos z prodeje státního majetku šel, nejlépe ukazuje sebestřednost této vládní party,“ napsal na twitteru.

„Diktátor, který vraždí a plundruje.“ Pekarová podpořila Fialu a kritizovala Putina

„Někdy by to chtělo trochu nadhled, pane kolego. Je to pro dobrou věc,“ reagovala šéfka Sněmovny.

Peníze na neprůstřelné vesty

Pekarová Adamová chce za získané peníze nakoupit neprůstřelné vesty, které nezisková organizace Post Bellum dodává na Ukrajinu zejména tamní domobraně. Na jejich ušití se podílejí ukrajinské uprchlice před válkou. Vyvolávací cenu v dražbě šéfka Sněmovny stanovila na 9600 korun, což je cena jedné neprůstřelné vesty. Lidé mohou na výrobu vest přispět i mimo dražbu, uvedla ve videu na twitteru.

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

18:46

Dnes

Severoatlantická aliance neplánuje rozmisťovat jaderné zbraně v dalších zemích, řekl dnes při návštěvě Varšavy šéf NATO Jens Stoltenberg. Polský prezident Andrzej Duda v pondělí v rozhovoru pro deník Fakt prohlásil, že Polsko by bylo ochotné umožnit aliančním spojencům, aby na jeho území jaderné zbraně umístili.

„Pokud by se naši spojenci rozhodli, že v rámci programu sdílení jaderných zbraní je rozmístí i na našem území, aby se posílila bezpečnost východního křídla NATO, jsme k tomu připraveni,“ řekl Duda v interview zveřejněném v deníku Faktu. Premiér Donald Tusk v reakci poznamenal, že by rád znal všechny okolnosti, které hlavu státu přiměly učinit takové prohlášení.

18:42

Dnes

Mnohé evropské státy včetně Francie nejsou příliš ochotné vzdát se ve prospěch Ukrajiny svých nejmodernějších prostředků protivzdušné obrany, tvrdí francouzský deník Le Monde. Některé členské země Evropské unie se nechtějí zříci svých systémů Patriot, Francie pak váhá ohledně dodávky dalšího systému SAMP-T, napsal francouzský list.

Summit EU se sice minulý týden shodl, že je potřeba poskytnout Ukrajině prostředky protivzdušné obrany, šéfové vlád jednotlivých zemí si ale dávali dobrý pozor, aby v tomto ohledu neučinili žádný konkrétní slib, napsal Le Monde. Připomněl, že k dodávkám systémů vyzýval na okraj summitu také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který prohlásil, že ochrana ukrajinského vzdušného prostoru je větší prioritou než dodržení interních standardů Severoatlantické aliance ohledně vybavení.

18:06

Dnes

Moskevský soud zamítl odvolání amerického novináře Evana Gershkoviche proti nedávnému rozhodnutí prodloužit mu znovu vazbu. Informovaly o tom dnes agentury Reuters a AP. Reportér listu The Wall Street Journal (WSJ) je v ruské vazební věznici už déle než rok a on i jeho zaměstnavatel obvinění popírají. Washington považuje jeho zadržování za neoprávněné a požaduje jeho propuštění.

Dvaatřicetiletého reportéra zatkla ruská tajná služba FSB loni v březnu v Jekatěrinburgu na Urale. Tvrdí, že ho chytila při pokusu získat tajné informace, které podle ní shromaždoval o vojensko-průmyslovém odvětví v Rusku. Úřady proti němu nepředložily žádné důkazy, napsala už dříve zahraniční média.

Zobrazit celý online

Vondráčkovu návštěvu Ruska v roce 2018 a jeho jednání s Matvijenkovou a Volodinem uvítal prezident Miloš Zeman. Tehdejší opozice ho naopak kritizovala. „Váš přístup k Rusku není úplně rovný, je lokajský,“ řekl v říjnu 2018 ve Sněmovně na Vondráčkovu adresu pirátský poslanec a dnešní ministr zahraničí Jan Lipavský. Dolní komora pak ale hlasy zejména ANO, SPD, KSČM a ČSSD schválila konstatování, že Vondráčkova návštěva Ruska byla v souladu s českými zájmy a s koncepcí české zahraniční politiky.

Pekarová Adamová ve středu na twitteru poukázala také na Volodinova slova, že země bývalého socialistického tábora včetně Česka by měly být Rusku zavázané a vděčné za vše, co pro ně v minulosti udělalo a investovalo do nich. Volodin tak podle šéfky Sněmovny vlastně tvrdí, že bychom měli být Rusku vděční za okupaci v roce 1968. K Matvijenkové dnes Pekarová Adamová poznamenala, že podepsala dekrety o zahájení války proti Ukrajině.