„Nechali nás napospas.“ Ruští branci bez výcviku umírají na Ukrajině po stovkách
V Rusku v posledních dnech proběhly zprávy o silných ztrátách, zapříčiněných neschopností velitelů. Podle ruského serveru Verstka byli nezkušení branci pouhé dva týdny po nástupu do armády necháni na začátku listopadu napospas ukrajinskému bombardování u vesnice Makijvka, kde údajně zemřelo přes 400 lidí, v neděli pak byl zveřejněn otevřený dopis, ve kterém členové ruské 155. brigády píší o silných ztrátách při útoku nedaleko vesnice Pavlivka. Na zprávy zareagovalo i ruské ministerstvo obrany, což je první případ od začátku války, kdy takovéto zprávy oficiálně komentovalo.
„Viděl jsem muže roztrhané přímo přede mnou, většina naší jednotky pryč, zničená.“ Tak popsal Aleksej Agafonov ukrajinské bombardování ruských pozic v okupované Luhanské oblasti. Agofonov tam dorazil 1. listopadu jako člen jednotky branců, kteří byli nuceni vstoupit do armády poté, co Putin na konci září vyhlásil částečnou mobilizaci. Hned po příjezdu dostali lopaty a rozkazy kopat přes noc zákopy. V kopání se střídali, protože lopat nebyl dostatek, uprostřed noci však byli přerušeni.
„Nejprve nad námi přeletěl ukrajinský dron, poté nás začalo bombardovat dělostřelectvo. Trvalo to hodiny a hodiny, nonstop,“ řekl Afagonov s tím, že velitelé jeho jednotku těsně před začátkem bombardování opustili. Poté, co útok přestal, se Agafonov spolu s přibližně desítkou dalších přeživších stáhnul do nedalekého Ruskem kontrolovaného města Svatove, kde našli opuštěnou budovu a pokoušeli se kontaktovat ostatní členy jednotky. Podle Agafonova odhadu útok přežilo pouze kolem 130 z 570 branců. „A spousta z těch, co přežila, to psychicky vůbec nezvládá. Nikdo nechce jít zpátky,“ řekl Agafonov.
Ruské investigativní médium Verstka, které o incidentu napsalo již v sobotu, citovalo dalšího vojáka, Nikolaje Voronina, který popsal podobný příběh. „Byla tam spousta mrtvých, leželi všude… Jejich ruce a nohy byly utrhané. Lopaty, které jsme používali na kopání zákopů, byly nyní používány na zakopávání mrtvých,“ řekl Voronin pro Vertsku.
Mobilizace je chaotická
Agafonov byl spolu s 570 dalšími branci přitom naverbován teprve v půlce října, neboli pouhé dva týdny předtím, ve Voroněži na jihozápadě Ruska. Tam pak v reakci na zprávy o bomboardování blízcí naverbovaných vojáků nahráli video, ve kterém promlouvají k gubernátorovi dané oblasti.
Podívejte se na nové snímky - ukrajinští obránci se vrátili do vlasti.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
ruský prezident Vladimir Putin odmítl tvrzení, že válka na Ukrajině ničí ruskou ekonomiku. Poukázal v této souvislosti na pokračující hospodářský růst, nízké zadlužení a diverzifikaci ekonomiky. Informovala o tom agentura Reuters.
Putin při svém pátečním projevu na ekonomickém fóru v Petrohradu reagoval na prohlášení moderátora, že věrohodné zprávy naznačují, že válka „zabíjí“ ruskou ekonomiku. „Jak jednou řekl jeden velmi známý spisovatel: Zprávy o mé smrti jsou nesmírně přehnané,“ uvedl Putin, který tak citoval amerického spisovatele Marka Twaina. „Někteří odborníci a experti poukazují na riziko stagnace, nebo dokonce recese. To bychom neměli za žádných okolností připustit,“ řekl rovněž ruský prezident.
Slovensko v současnosti dostává z Ruska méně než polovinu z celkového objemu nakupovaného zemního plynu. Důvodem jsou nedostatečné přepravní kapacity pro dodávky ruské suroviny. Novinářům to dnes řekla slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Návrh Evropské komise postupně zastavit dovoz ruského plynu do konce roku 2027, který už kritizoval slovenský premiér Robert Fico, podle ní způsobí nárůst cen plynu pro středoevropský trh o deset až 15 procent a také zvýšení tranzitních poplatků.
Ruský koncern Gazprom do konce loňska dodával plyn na Slovensko přes Ukrajinu, která kontrakt s ruskou stranou ve věci tranzitu suroviny neprodloužila. Ruský plyn pro slovenské plynárny SPP následně začal proudit jižní trasou přes Turecko, která ale nemá dostatečnou kapacitu.
„Úplně první den pošlou brance na frontu. Velení opustilo bojiště a uteklo,“ říká v něm manželka jednoho z vojáků, jehož osud je doteď neznámý. Matka dalšího pak říká: „Tvrdí nám po telefonu, že naši synové jsou živí a zdraví a že plní své vojenské povinnosti. Jak můžou být živí a zdraví, když je tam všechny zabili?“
Průběh mobilizace je od začátku velmi chaotický a je kritizován i zdroji blízkými Kremlu. V nedávném vyjádření na sociální síti Telegram například známá proválečná novinářka Anastasia Kašeravova napsala: „Skupiny (mobilizovaných mužů) jsou opuštěny bez potřebných zbraní, bez léků, bez dělostřelecké podpory. Zinkové rakve už jsou na cestě. Řekli jste nám, že bude výcvik, že nebudou posláni za týden na frontu. Zase jste nám lhali?“
Putinovi se ale podařilo svalit vinu za problémy mobilizace na lokální úředníky a autority, proti kterým je nyní drtivá většina protestů směřována. Putin i přesto v pondělí prohlásil, že bude o problémech s mobilizací „osobně mluvit s Rusy“ a vyzval lokální úředníky k tomu, aby „věnovali pozornost“ mobilizovaným vojákům a jejich potřebám.
Další porážka přišla u Pavlivky
Výše zmíněný případ pak není jediný, kdy příslušníci ruské armády kritizují své velení. V neděli sdíleli prováleční komentátoři text otevřeného dopisu, který měl být napsán členy 155. brigády. V dopise, adresovaném gubernátorovi východního Přímořského kraje, odkud členové brigády pochází, kritizovali „nepochopitelný“ útok v blízkosti vesnice Pavlivka v Doněcké oblasti.
„Kvůli našimi ‚skvělými generály pečlivě připravené‘ ofenzivě jsme přišli o přibližně 300 lidí a polovinu našeho vybavení v průběhu čtyř dní,“ stálo v dopise. Podle autorů dopisu vojáci útočili z Pavlivky na Vuhledar směrem do kopce, Ukrajinci je tedy celou dobu viděli a neměli problém se útoku ubránit.
Gubernátor Olg Kozhemijako dopis nejprve označil za podvrh, následně ale přiznal, že byl v kontaktu s důstojníky, kteří potvrdili, že brigáda má velké ztráty. Prohlásil ale, že „jejich čísla nejsou tak vysoká, jak stojí v dopise.“ K dopisu se následně vyjádřilo i ruské ministerstvo obrany. „Díky kompetentnímu jednání velení ztráty nepřesahují 1 procento bojového personálu a 7 procent zraněných, z čehož se velká část již vrátila do služby,“ stálo ve zprávě ministerstva.
Situace se pro Rusko nevyvíjí dobře
Reakce ministerstva je dosti nevídaná a ukazuje vážnost situace, jedná se totiž o první případ, kdy ministerstvo od začátku války reagovalo na zprávy o velkých ztrátách. Zprávy navíc přichází nedlouho poté, co Rusko ohlásilo změny ve struktuře velení, nedávno byl totiž například odvolán z funkce velitele Centrálního vojenského okruhu generálplukovník Alexandr Lapin.
Ten o svoji pozici přišel poté, co jej silně kritizovali prominentní prokremelské postavy jako čečenský vůdce Ramzan Kadyrov či „Putinův kuchař“ a zakladatel ozbrojené Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin. Lapin měl předtím na starost mimo jiné obranu klíčového města Lyman, o které Rusko přišlo pouhý den poté, co Vladimir Putin vyhlásil v rozporu s mezinárodním právem anexi okupovaných ukrajinských území.
