„Nechali nás napospas.“ Ruští branci bez výcviku umírají na Ukrajině po stovkách
V Rusku v posledních dnech proběhly zprávy o silných ztrátách, zapříčiněných neschopností velitelů. Podle ruského serveru Verstka byli nezkušení branci pouhé dva týdny po nástupu do armády necháni na začátku listopadu napospas ukrajinskému bombardování u vesnice Makijvka, kde údajně zemřelo přes 400 lidí, v neděli pak byl zveřejněn otevřený dopis, ve kterém členové ruské 155. brigády píší o silných ztrátách při útoku nedaleko vesnice Pavlivka. Na zprávy zareagovalo i ruské ministerstvo obrany, což je první případ od začátku války, kdy takovéto zprávy oficiálně komentovalo.
„Viděl jsem muže roztrhané přímo přede mnou, většina naší jednotky pryč, zničená.“ Tak popsal Aleksej Agafonov ukrajinské bombardování ruských pozic v okupované Luhanské oblasti. Agofonov tam dorazil 1. listopadu jako člen jednotky branců, kteří byli nuceni vstoupit do armády poté, co Putin na konci září vyhlásil částečnou mobilizaci. Hned po příjezdu dostali lopaty a rozkazy kopat přes noc zákopy. V kopání se střídali, protože lopat nebyl dostatek, uprostřed noci však byli přerušeni.
„Nejprve nad námi přeletěl ukrajinský dron, poté nás začalo bombardovat dělostřelectvo. Trvalo to hodiny a hodiny, nonstop,“ řekl Afagonov s tím, že velitelé jeho jednotku těsně před začátkem bombardování opustili. Poté, co útok přestal, se Agafonov spolu s přibližně desítkou dalších přeživších stáhnul do nedalekého Ruskem kontrolovaného města Svatove, kde našli opuštěnou budovu a pokoušeli se kontaktovat ostatní členy jednotky. Podle Agafonova odhadu útok přežilo pouze kolem 130 z 570 branců. „A spousta z těch, co přežila, to psychicky vůbec nezvládá. Nikdo nechce jít zpátky,“ řekl Agafonov.
Ruské investigativní médium Verstka, které o incidentu napsalo již v sobotu, citovalo dalšího vojáka, Nikolaje Voronina, který popsal podobný příběh. „Byla tam spousta mrtvých, leželi všude… Jejich ruce a nohy byly utrhané. Lopaty, které jsme používali na kopání zákopů, byly nyní používány na zakopávání mrtvých,“ řekl Voronin pro Vertsku.
Mobilizace je chaotická
Agafonov byl spolu s 570 dalšími branci přitom naverbován teprve v půlce října, neboli pouhé dva týdny předtím, ve Voroněži na jihozápadě Ruska. Tam pak v reakci na zprávy o bomboardování blízcí naverbovaných vojáků nahráli video, ve kterém promlouvají k gubernátorovi dané oblasti.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
Ukrajinská prokuratura dnes informovala o nalezení dvou mrtvých mužů ve věku 47 a 49 let, kteří byli nejspíše zabiti ve středu při ruském ostřelování Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Prokuratura vyšetřuje jejich smrt jako válečný zločin.
Rusko předalo Ukrajině dalších tisíc těl, která podle ruské strany patří zabitým ukrajinským vojákům, informoval dnes ukrajinský koordinační štáb pro válečné zajatce. Přislíbil, že v nejbližší době začnou kriminalisté a experti pracovat na identifikaci těl. Štáb za pomoc s návratem těl poděkoval Mezinárodnímu výboru Červeného kříže.
Předchozí repatriace zabitých vojáků se odehrála zhruba před měsícem, kdy Rusové předali Ukrajincům rovněž tisíc těl. Obdobná akce se uskutečnila také v září, uvedl server RBK-Ukrajina a připomněl, že při přímých jednáních v Istanbulu se obě straně dohodly o návratu 6000 zabitých vojáků z každé strany.
Od začátku roku Rusko vrátilo na Ukrajinu více než 15.000 těl, Ukrajina ve stejném období poslala do Ruska několik stovek těl, poznamenala agentura AFP. Připomněla, že výměny válečných zajatců a vracení pozůstatků zabitých vojáků představovaly jediný výsledek přímých rusko-ukrajinských jednání.
„Úplně první den pošlou brance na frontu. Velení opustilo bojiště a uteklo,“ říká v něm manželka jednoho z vojáků, jehož osud je doteď neznámý. Matka dalšího pak říká: „Tvrdí nám po telefonu, že naši synové jsou živí a zdraví a že plní své vojenské povinnosti. Jak můžou být živí a zdraví, když je tam všechny zabili?“
Průběh mobilizace je od začátku velmi chaotický a je kritizován i zdroji blízkými Kremlu. V nedávném vyjádření na sociální síti Telegram například známá proválečná novinářka Anastasia Kašeravova napsala: „Skupiny (mobilizovaných mužů) jsou opuštěny bez potřebných zbraní, bez léků, bez dělostřelecké podpory. Zinkové rakve už jsou na cestě. Řekli jste nám, že bude výcvik, že nebudou posláni za týden na frontu. Zase jste nám lhali?“
Putinovi se ale podařilo svalit vinu za problémy mobilizace na lokální úředníky a autority, proti kterým je nyní drtivá většina protestů směřována. Putin i přesto v pondělí prohlásil, že bude o problémech s mobilizací „osobně mluvit s Rusy“ a vyzval lokální úředníky k tomu, aby „věnovali pozornost“ mobilizovaným vojákům a jejich potřebám.
Další porážka přišla u Pavlivky
Výše zmíněný případ pak není jediný, kdy příslušníci ruské armády kritizují své velení. V neděli sdíleli prováleční komentátoři text otevřeného dopisu, který měl být napsán členy 155. brigády. V dopise, adresovaném gubernátorovi východního Přímořského kraje, odkud členové brigády pochází, kritizovali „nepochopitelný“ útok v blízkosti vesnice Pavlivka v Doněcké oblasti.
„Kvůli našimi ‚skvělými generály pečlivě připravené‘ ofenzivě jsme přišli o přibližně 300 lidí a polovinu našeho vybavení v průběhu čtyř dní,“ stálo v dopise. Podle autorů dopisu vojáci útočili z Pavlivky na Vuhledar směrem do kopce, Ukrajinci je tedy celou dobu viděli a neměli problém se útoku ubránit.
Gubernátor Olg Kozhemijako dopis nejprve označil za podvrh, následně ale přiznal, že byl v kontaktu s důstojníky, kteří potvrdili, že brigáda má velké ztráty. Prohlásil ale, že „jejich čísla nejsou tak vysoká, jak stojí v dopise.“ K dopisu se následně vyjádřilo i ruské ministerstvo obrany. „Díky kompetentnímu jednání velení ztráty nepřesahují 1 procento bojového personálu a 7 procent zraněných, z čehož se velká část již vrátila do služby,“ stálo ve zprávě ministerstva.
Situace se pro Rusko nevyvíjí dobře
Reakce ministerstva je dosti nevídaná a ukazuje vážnost situace, jedná se totiž o první případ, kdy ministerstvo od začátku války reagovalo na zprávy o velkých ztrátách. Zprávy navíc přichází nedlouho poté, co Rusko ohlásilo změny ve struktuře velení, nedávno byl totiž například odvolán z funkce velitele Centrálního vojenského okruhu generálplukovník Alexandr Lapin.
Ten o svoji pozici přišel poté, co jej silně kritizovali prominentní prokremelské postavy jako čečenský vůdce Ramzan Kadyrov či „Putinův kuchař“ a zakladatel ozbrojené Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin. Lapin měl předtím na starost mimo jiné obranu klíčového města Lyman, o které Rusko přišlo pouhý den poté, co Vladimir Putin vyhlásil v rozporu s mezinárodním právem anexi okupovaných ukrajinských území.
