„Nechali nás napospas.“ Ruští branci bez výcviku umírají na Ukrajině po stovkách
V Rusku v posledních dnech proběhly zprávy o silných ztrátách, zapříčiněných neschopností velitelů. Podle ruského serveru Verstka byli nezkušení branci pouhé dva týdny po nástupu do armády necháni na začátku listopadu napospas ukrajinskému bombardování u vesnice Makijvka, kde údajně zemřelo přes 400 lidí, v neděli pak byl zveřejněn otevřený dopis, ve kterém členové ruské 155. brigády píší o silných ztrátách při útoku nedaleko vesnice Pavlivka. Na zprávy zareagovalo i ruské ministerstvo obrany, což je první případ od začátku války, kdy takovéto zprávy oficiálně komentovalo.
„Viděl jsem muže roztrhané přímo přede mnou, většina naší jednotky pryč, zničená.“ Tak popsal Aleksej Agafonov ukrajinské bombardování ruských pozic v okupované Luhanské oblasti. Agofonov tam dorazil 1. listopadu jako člen jednotky branců, kteří byli nuceni vstoupit do armády poté, co Putin na konci září vyhlásil částečnou mobilizaci. Hned po příjezdu dostali lopaty a rozkazy kopat přes noc zákopy. V kopání se střídali, protože lopat nebyl dostatek, uprostřed noci však byli přerušeni.
„Nejprve nad námi přeletěl ukrajinský dron, poté nás začalo bombardovat dělostřelectvo. Trvalo to hodiny a hodiny, nonstop,“ řekl Afagonov s tím, že velitelé jeho jednotku těsně před začátkem bombardování opustili. Poté, co útok přestal, se Agafonov spolu s přibližně desítkou dalších přeživších stáhnul do nedalekého Ruskem kontrolovaného města Svatove, kde našli opuštěnou budovu a pokoušeli se kontaktovat ostatní členy jednotky. Podle Agafonova odhadu útok přežilo pouze kolem 130 z 570 branců. „A spousta z těch, co přežila, to psychicky vůbec nezvládá. Nikdo nechce jít zpátky,“ řekl Agafonov.
Ruské investigativní médium Verstka, které o incidentu napsalo již v sobotu, citovalo dalšího vojáka, Nikolaje Voronina, který popsal podobný příběh. „Byla tam spousta mrtvých, leželi všude… Jejich ruce a nohy byly utrhané. Lopaty, které jsme používali na kopání zákopů, byly nyní používány na zakopávání mrtvých,“ řekl Voronin pro Vertsku.
Mobilizace je chaotická
Agafonov byl spolu s 570 dalšími branci přitom naverbován teprve v půlce října, neboli pouhé dva týdny předtím, ve Voroněži na jihozápadě Ruska. Tam pak v reakci na zprávy o bomboardování blízcí naverbovaných vojáků nahráli video, ve kterém promlouvají k gubernátorovi dané oblasti.
Bývalý starosta Chersonu Volodymyr Mykolajenko (65) strávil více než tři roky v ruském zajetí, kam se dostal v dubnu 2022 po únosu ruskými jednotkami. Nejprve byl držen v Chersonu, poté na okupovaném Krymu a nakonec ve věznicích a trestní kolonii u Moskvy. Jeho každodenní realitou byly bití, elektrošoky, psychický teror a hlad, kvůli němuž zhubl 25 kilogramů. Přesto odmítal nabídky na spolupráci s okupanty a snažil se povzbudit ostatní vězně.
Na svobodu se dostal až při výměně zajatců 24. srpna 2025, symbolicky na Den nezávislosti Ukrajiny. Podle serveru Slobodna Evropa věnoval první telefonát své matce, která den poté oslavila 91. narozeniny. Dnes se chce zapojit do obnovy zničeného Chersonu a do snah o propuštění dalších ukrajinských vězňů. Jeho myšlenky denně patří těm, jenž zůstávají v ruském vězení.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc.
Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem.
„Úplně první den pošlou brance na frontu. Velení opustilo bojiště a uteklo,“ říká v něm manželka jednoho z vojáků, jehož osud je doteď neznámý. Matka dalšího pak říká: „Tvrdí nám po telefonu, že naši synové jsou živí a zdraví a že plní své vojenské povinnosti. Jak můžou být živí a zdraví, když je tam všechny zabili?“
Průběh mobilizace je od začátku velmi chaotický a je kritizován i zdroji blízkými Kremlu. V nedávném vyjádření na sociální síti Telegram například známá proválečná novinářka Anastasia Kašeravova napsala: „Skupiny (mobilizovaných mužů) jsou opuštěny bez potřebných zbraní, bez léků, bez dělostřelecké podpory. Zinkové rakve už jsou na cestě. Řekli jste nám, že bude výcvik, že nebudou posláni za týden na frontu. Zase jste nám lhali?“
Putinovi se ale podařilo svalit vinu za problémy mobilizace na lokální úředníky a autority, proti kterým je nyní drtivá většina protestů směřována. Putin i přesto v pondělí prohlásil, že bude o problémech s mobilizací „osobně mluvit s Rusy“ a vyzval lokální úředníky k tomu, aby „věnovali pozornost“ mobilizovaným vojákům a jejich potřebám.
Další porážka přišla u Pavlivky
Výše zmíněný případ pak není jediný, kdy příslušníci ruské armády kritizují své velení. V neděli sdíleli prováleční komentátoři text otevřeného dopisu, který měl být napsán členy 155. brigády. V dopise, adresovaném gubernátorovi východního Přímořského kraje, odkud členové brigády pochází, kritizovali „nepochopitelný“ útok v blízkosti vesnice Pavlivka v Doněcké oblasti.
„Kvůli našimi ‚skvělými generály pečlivě připravené‘ ofenzivě jsme přišli o přibližně 300 lidí a polovinu našeho vybavení v průběhu čtyř dní,“ stálo v dopise. Podle autorů dopisu vojáci útočili z Pavlivky na Vuhledar směrem do kopce, Ukrajinci je tedy celou dobu viděli a neměli problém se útoku ubránit.
Gubernátor Olg Kozhemijako dopis nejprve označil za podvrh, následně ale přiznal, že byl v kontaktu s důstojníky, kteří potvrdili, že brigáda má velké ztráty. Prohlásil ale, že „jejich čísla nejsou tak vysoká, jak stojí v dopise.“ K dopisu se následně vyjádřilo i ruské ministerstvo obrany. „Díky kompetentnímu jednání velení ztráty nepřesahují 1 procento bojového personálu a 7 procent zraněných, z čehož se velká část již vrátila do služby,“ stálo ve zprávě ministerstva.
Situace se pro Rusko nevyvíjí dobře
Reakce ministerstva je dosti nevídaná a ukazuje vážnost situace, jedná se totiž o první případ, kdy ministerstvo od začátku války reagovalo na zprávy o velkých ztrátách. Zprávy navíc přichází nedlouho poté, co Rusko ohlásilo změny ve struktuře velení, nedávno byl totiž například odvolán z funkce velitele Centrálního vojenského okruhu generálplukovník Alexandr Lapin.
Ten o svoji pozici přišel poté, co jej silně kritizovali prominentní prokremelské postavy jako čečenský vůdce Ramzan Kadyrov či „Putinův kuchař“ a zakladatel ozbrojené Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin. Lapin měl předtím na starost mimo jiné obranu klíčového města Lyman, o které Rusko přišlo pouhý den poté, co Vladimir Putin vyhlásil v rozporu s mezinárodním právem anexi okupovaných ukrajinských území.
