Žloutenka z nádražní kantýny: Nakažení budou přibývat, varuje hygiena. Jak se chránit?

Inkubační doba hepatitidy A je až 50 dní. „Prvního pacienta máme ze 2. října. Takže další se mohou objevovat až někdy do půlky listopadu,“ řekla Jitka Luňáčková z jihočeské krajské hygienické stanice. Hygienici už před časem zjistili, že nakažení byli spojeni se stravovacím zařízením v blízkosti českobudějovického nádraží. Často se proto jednalo o zaměstnance Českých drah.

Nemocnice shání lékaře v důchodu

Nemocní pocházejí z několika jihočeských okresů. Momentálně leží v nemocnicích v Českých Budějovicích, Českém Krumlově a Strakonicích. Podle předsedkyně představenstva holdingu Jihočeské nemocnice Zuzany Roithové ale nastalá situace nijak neomezí provoz nemocnic. „V Českém Krumlově jsme vyčlenili infekční oddělení pro pacienty (s hepatitidou A), další lůžka tam využijeme v nové budově,“ uvedla.

Nemocnice by podle ní přivítaly, pokud by jim pomohli zdravotníci a lékaři, kteří jsou již v důchodu. „Umožnilo by nám to, že by se kmenoví zaměstnanci mohli naplno věnovat koronaviru a žloutence,“ uvedla. Dodala, že zájemci ji mohou kontaktovat na e-mailové adrese roithova@jihnem.cz

Epidemie trvající rok a půl

Poslední velká epidemie žloutenky se objevila v létě v roce 2016 v Jihomoravském kraji a šířila se hlavně mezi mladými lidmi a squattery. Trvala rok a půl a nakazilo se přes 500 lidí. Nejvíce lidí se nakazilo v roce 2016, kdy onemocnělo 449 lidí. Každý týden přibývalo až 30 nových případů. Nejvíce zasažené bylo Brno a jeho okolí.

Nákaza postupně zasáhla všechny věkové kategorie, nejvíce ale skupinu ve věku 25 až 44 let v Brně a jeho okolí.

Na situaci tehdy reagovalo město Brno, které nechalo naočkovat strážníky a sociální pracovníky, kteří přicházejí při práci do styku například s bezdomovci. Stejný krok udělala i záchranná služba. Brno poté poskytlo možnost očkování i lidem bez přístřeší.

Teprve v roce 2018, kdy se 50 dní neobjevil žádný případ, mohla hygiena prohlásit, že epidemie skončila.

Na podzim roku 2017 se objevila žloutenka v Ústeckém kraji, kde se šířila z vyloučených lokalit a dostala se i do Ústí nad Labem.

Poslední větší epidemie byla na severu Čech v říjnu 2019. Zatímco předchozí rok onemocněli dva lidé, žloutenkou typu A onemocnělo 39 lidí, nejvíce případů bylo v okrese Turnov, na Liberecku a Jablonecku.

Ústecko sužuje koronavirus, úplavice i strach ze žloutenky. Starostka zmínila štěnice

Léčba žloutenky stojí skoro miliardu ročně

Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) nemocných hepatitidou příbývá. Mezi roky 2018 a 2019 to byl nárůst přes 600 pacientů.

V roce 2019 se léčilo s hepatitidou celkem 12 771 klientů VZP, což je o 644 klientů víc než v předchozím roce. V roce 2019 vynaložila VZP na léčbu různých typů hepatitidy téměř 929 milionů Kč, což je o 116 milionů korun více než v roce 2018.

Nejvíc klientů VZP, u nichž byla diagnostikovaná hepatitida, bylo v roce 2019 v Praze, celkem 2 809, a v Ústeckém kraji, celkem 2 224. Nejméně pak v kraji Olomouckém, tam se léčilo celkem 272 nemocných. Nejvíce nákladů na léčbu hepatitidy vynaložila VZP v Praze a Ústeckém kraji, nejméně v kraji Vysočina.

Co je žloutenka typu A?

Virová hepatitida typu A, dříve nazývaná infekční žloutenka, je vyvolána virem hepatitidy A. Tento virus je velmi odolný vůči vlivům zevního prostředí, přežívá týdny při pokojové teplotě, léta ve zmraženém stavu. Zničen je např. po pětiminutovém varu, po deseti hodinách při teplotě 60 °C, po působení dezinfekčních prostředků.

Inkubační doba, tedy doba od nákazy člověka do rozvinutí příznaků onemocnění,  je 14 - 50 dní, nejčastěji 30 dní. Již koncem inkubační doby bývají přítomny necharakteristické příznaky.

Jaké jsou projevy žloutenky?

Nejčastěji se jedná o projevy chřipkové (tj. zvýšená teplota, bolesti hlavy, bolesti svalů, únava, rýma, kašel, zánět spojivek), žaludeční a střevní (nechutenství, nevolnost, zvracení, průjem, jindy naopak zácpa, říhání, nadýmání, tlak v pravém podžebří). Vzácněji dochází k projevům kloubním (bolestem, otokům), kožním (svědění, někdy i vyrážce), nervovým (bolestem hlavy, zánětlivým postižením jednoho i více nervů).

Po této fázi ohlašující příchod nemoci nastupuje vlastní fáze onemocnění, kdy dochází ke zhoršení potíží a často se objevuje „žloutenka„. „Současně s ní má pacient tmavší moč, světlou stolici a svědění kůže. Někdy výše uvedené necharakteristické příznaky chřipkové, žaludeční a střevní nemusí být přítomny vůbec a nemocného přivádí k lékaři žluté zbarvení kůže a bělma oka,“ vysvětluje MUDr. Kateřina Fabiánová ze SZÚ.

Spalničky, žloutenka nebo dávivý kašel. Jaké infekce vám hrozí v práci?

Jak se chránit?

Nespecifická preventivní opatření zahrnují zvyšování osobní hygieny, zdravotní výchovu, zásobování nezávadnou pitnou vodou a potravinami. V případě vody se nejedná pouze o její pití, ale nebezpečné jsou např. i saláty, ovoce nebo jiné tepelně nezpracované potraviny, které byly znečištěnou vodou před jídlem omyty. Nebezpečné jsou např. i kostky ledu, připravené ze závadné vody.

V exotických zemích se nedoporučuje používat vodu z veřejného vodovodu ani k čištění zubů. Je dobré se řídit základním pravidlem Světové zdravotnické organizace pro přípravy potravy v exotických zemích: „Převařit, upéct, oloupat, nebo nechat být“.

Nechte se očkovat

Další možnou prevencí je očkování, které je doporučováno osobám vystaveným zvýšenému riziku nákazy hepatitidou A v rámci svého povolání, dále cestujícím do oblastí s vysokým výskytem této infekce, osobám s chronickým onemocněním jater, blízkým kontaktům s nemocnými, homosexuálům, osobám promiskuitním, narkomanům.

V Česku jsou k dispozici bezpečné a účinné očkovací látky pro děti od jednoho roku věku i pro dospělé. Pro základní očkování stačí podání jedné dávky, přeočkování jednou dávkou se provádí optimálně za 6-12 měsíců, možno až do pěti let po první dávce. Délka ochrany je dlouhodobá, teoreticky celoživotní. Očkování proti virové hepatitidě A nepatří mezi očkování hrazená státem, je zahrnuto mezi očkování na vyžádání, placená žadatelem.