Prymula pro Blesk: O zákazu vycházení, stavění polních nemocnic i plánu na přesuny pacientů

Pane ministře Prymulo, jak ministerstvo nebo stát pomůže ředitelům navýšit kapacity nemocnic?

„Pravdou je, že do toho procesu byly také zataženy pojišťovny, byť my jsme jednali dominantně pouze s VZP, protože aby ti ředitelé toto udělali, tak musí být nějak motivováni. Pro ně to znamená ekonomickou ztrátu. A tady je potřeba si představit, že když jsme celý ten model analyzovali, tak nechceme vyčlenit tu kapacitu okamžitě, ta kapacita se bude postupně zaplňovat. Pokud to takto uděláte, tak musíte z nemocnic dát pryč podobnou kapacitu tím, že ti, co by šli na plánované zákroky, tak budou ty úkony posunuty, a to je ta pointa. Bavili jsme se o tom, jaké budou ty finanční mechanismy, aby tyto ztráty byly nahrazeny.“

Co akutní zákroky, ty budou probíhat normálně?

„Akutní péče musí probíhat. Ředitelé jsou zodpovědní za to, aby měli akutní kapacitu připravenou, aby v podstatě nedošlo k tomu, že lidé, kteří budou mít infarkt, nebo jiné komplikace, které vyžadují okamžitou reakci, nebyli nijak poškozeni.“

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

A hrozí, že by se pacienti mohli přesouvat mezi nemocnicemi?

„I o tom to může být. Schválili jsme mechanismus, kdy může docházet k nějakým přesunům. Když se dostaneme do situace, kdy některá nemocnice bude potřebovat vyšší kapacitu, než má, tak se to dá řešit dvojím způsobem. Buď jsou její pacienti přesunuti jinam, nebo využijeme jinou skupinu pacientů. Tady diskutujeme, že taková specializovaná nemocnice, jako je IKEM, tak by asi v jejím případě nebylo úplně smysluplné převádět pacienty s covidem k nim, protože je prakticky nemají a mohlo by stát, že se tam ta nemoc zbytečně zavleče, nemohly by tedy probíhat transplantační programy. Tady je lepší převézt do této nemocnice nějaké těžší případy z různých pražských nemocnic a tu uvolněnou kapacitu potom použít pro pacienty s covidem.“

Nemocnice ve výstavních halách

Kdo bude zajišťovat personálně stany, nebo tedy polní nemocnici, která vyroste v Letňanech?

„Nechceme, aby tam rostly stany. Ta polní nemocnice je dvojího typu. Naše mají i stany, ale protože to bude postavené v halách, které jsou temperované a dají se vytápět - to je důvod, proč zvolit tuto lokalitu - tak bude postaveno několik kontejnerů s technologiemi. A kromě toho tam budou zřízena lůžka. Vojenská nemocnice nemá kapacitu příliš velkou, na ty polní operace stačí 100 lůžek. Tady ji rozšíříme na 500 lůžek a ty vezmeme ze státních hmotných rezerv.“

Roman Prymula dnes v 9:30 živě zde

Myslel jsem tedy spíš, kdo bude nemocnici obsluhovat. Kde se na to vezmou lidé?

„Vojenská nemocnice má svůj personál. Ten je dílem zaměstnán v různých zařízeních, takže ti lidé se tam stáhnou a v té kapacitě, která tam bude, budou schopni poskytovat péči. Pokud počet lůžek bude rozšířen, tak musíme personál doplnit, budeme vycházet i z pomoci od mediků a sestřiček v rámci přípravy.“

Probíral jste to s řediteli nemocnic? Přeci jen jim seberete lékaře, sestřičky i další personál.

„Toto nebylo konzultováno s řediteli nemocnic. To, že vznikne polní nemocnice v Letňanech, byl proces, který vnikal až po jednáních. Tu jsme měli jako záložní plán a stále je, protože věřím, že jsme schopni vyjít s kapacitou, kterou máme, pokud se peak sníží. Ale nemůžeme si dovolit, kdyby kapacita přetekla, abychom tady neměli nic. Proto je ta nemocnice postavená jako rezervní. A její personál je dlouhodobě nasmlouván. Ty nemocnice, ve kterých nyní je - myslím, že jsou to Ústřední vojenská a Hradec Králové - mají personál smluvně ošetřen tak, že když armáda potřebuje, tak odchází.“

Propagátor roušek varuje: Nemocnice zažijí kolaps a na lékařích bude, kdo přežije

Plánuje se o výstavbě podobných polních zařízení i v jiných městech, nebo se uvažuje o zprovoznění specializovaného vojenského areálu v Těchoníně?

„Diskutovali jsme o řadě věcí, zatím si myslím, že kapacita bude dostatečná, byť vím, že třeba Brno v prostoru veletrhů plánuje také nějakou rezervní kapacitu. O Těchoníně jsme se také bavili, tam je kapacita poměrně omezená. Je 20 lůžek intenzivní péče a 80 dalších. Ale Těchonín nemá svoji personální kapacitu a ti lidé jsou na infekčním oddělení v Hradci Králové a Praze. Stažení personálu nám nepřinese zvýšení kapacity, proto se neuvažuje o tom, že by byl Těchonín aktivován.“

Dosavadní opatření jsou podle Vašich slov ještě mírná, jaká tvrdší nás mohou ještě čekat a kdy?

„Snažíme se vyhnout klasickému lockdownu, což znamená omezení vycházení na naprosté minimum. Tedy člověk může jít jen do práce a domů, a to je ještě varianta, že lidé jsou uzavřeni doma a chodí jenom do procesu spojených s kritickou infrastrukturou a nic jiného nefunguje. Do toho se dostat nechceme a já se tady snažím apelovat, ale bohužel je tady skupina lidí, která to bere politicky a nechce opatření dodržovat. Tady nejde o nic jiného, než abychom na chvíli, a tím myslím ty tři týdny, omezili vzájemné kontakty. Pokud se to povede a klesne ta nálož, která je obrovská, tak se ta nemoc přestane šířit a my se vrátíme do příjemnějšího režimu. Třeba budeme muset nosit roušky vevnitř, dodržovat vzdálenosti v restauracích, ale to bude všechno.“

Ptám se proto, že už na jaře vláda slibovala, že nebudou zásahy do ekonomiky. Máme říjen a jsou tu zase. Není to o tom, že lidé už vládě úplně nevěří?

„Určitě to vnímá každý, a je to vidět. Je třeba si říci, že situace jednoduchá není. Je něco jiného nedodržovat opatření, když máte 10 případů. Tak jich bude třeba dvacet. Ale když jich máte 10 tisíc, tak 20 tisíc už znamená katastrofu. Jsme v prostředí, kdy se mi i to masmediální působení jeví jako kontraproduktivní. Skupina, která se obává, se bojí čím dál tím víc, a ta, která se neobává, tak se bát nebude, i kdyby tady bylo bůhví co.“

Hrozil zákaz vycházení

V pondělí vláda vyhlásila další přísnější opatření. Vy sám jste je ale zveřejnil ještě před tiskovou konferencí na svém twitteru. To je ta lepší komunikace, kterou jste slibovali?

„Ta desynchronizace byla pouze pár minut. Je zvláštní, že my jsme napadáni, že opatření nejsou ve chvíli vyhlášení už dostupná, protože lidé se v tom pak neorientují. A když to uděláte obráceně, tak jsme napadáni, že jsme to udělali moc brzy. Je těžké najít nějakou rozumnou míru, jak by to mělo být.“

Jde o to, že to jsou přeci jen zásadní věci. Nemělo to být tedy zveřejněno až ve chvíli, kdy jste mluvili?

„Tady možná došlo k nějakému časovému posunu, který nebyl ideální, ale v době, kdy se to vyhlašuje, by to mělo být někde k dispozici, aby si to lidé mohli porovnávat.“

Můžete popsat, jak probíhalo pondělní jednání? Podle Neovlivní.cz tam byly určité třecí plochy...

„Tato opatření nejsou jednoduchá a vyžadují diskuzi. My jsme celý den jednali se všemi zúčastněnými. Potřebovali jsme názor opozice, hejtmanů a dalších. Po tom dlouhém dni začalo jednání vlády a tam neměli všichni jednotný názor. To je zřejmé z toho několikahodinového jednání.“

Zákaz vycházení po 21:00 i návštěv přátel. Macron čelí kritice, Brigitte shodila roušku

Skutečně jste chtěl zákaz vycházení po 22. hodině?

„Chtěl jsem ho, pokud by byla přijata varianta, že restaurace budou otevřeny do 18 hodin. A potom by tam bylo do 20 hodin okénko, ve vazbě na toto jsem ho chtěl, protože si nedokážu představit jiný model, jak přinutit ty, kteří odešli z restaurací, aby se vrátili domů. Ta opatření s ukončením činnosti v nějakou dobu se moc neosvědčují. Máme příklady z různých měst, kdy potom třeba 2-3 hodiny jsou lidé kolem té restaurace a nemá to smysl.

Takže tím, že jsou nyní hospody a restaurace zavřené, zákaz vycházení nehrozí?

„To nehrozí, protože to postrádá smysl. Není to proto, abychom obtěžovali naše obyvatelstvo, ale bylo to vázáno na to opatření. Ale jelikož nakonec zvítězila varianta uzavření restaurací, tak je to zbytečné.“

Zásah do projevu dělali Babišovi lidé

Z jakého důvodu jste zrušil svůj pondělní projev a přednesl ho až v úterý?

„Pokud to nebylo schváleno, tak těžko můžete vyhlašovat nějaké opatření, když by to vláda ještě nějak změnila. Bohužel jsme se časově nevešli do toho okna. Skončili jsme hodinu a půl poté, co měl být odvysílán.“

Kdo Vám tu řeč psal?

„Naprosto dominantně jsem si ji napsal sám a nějaké korektury tam dělal PR tým, abychom to byli schopni podat a nebyly tam chyby.“

Byl to PR tým - jak píše iROZHLAS - pana premiéra?

„Mám tu řadu lidí a jsou tam i někteří lidé od pana premiéra.“

Během vystoupení za Vámi stáli ředitelé velkých nemocnic. Proč jste si je s sebou vzal?

„Protože jsem vyhlašoval program, který je dominantně založen na tom, že potřebujeme zvýšit kapacitu nemocnic, což vůbec není jednoduchá věc. Já jsem předtím měl jednání s řediteli nemocnic. A jedině oni mohou garantovat, že tomu tak bude. Mělo to ukázat, že toho jsme schopni, protože to vypadá až nereálně, když tady celou dobu chceme mít kapacitu 5000 postelí, kromě těch JIPových, ale pak vyhlásíte, že jich chcete mít 10 tisíc. Chtěl jsem, aby to nebylo plácnutí do vody, ale aby bylo jasné, že ti ředitelé to jsou schopni udělat. A druhá věc, která také závisela na nich, bylo uzavření 1. stupňů základních škol, protože jsem se jich na rovinu ptal, jestli jsou schopni zabezpečit provoz, aniž by byla ovlivněna kapacita, protože to byl asi největší argument proti tomu, aby toto opatření tady bylo.“

A to Vám všichni odkývali?

„To mně všichni odkývali a v tom režimu se sami od sebe učili, jak to jsou schopni efektivně zabezpečit, protože některé nemocnice neměly model, kdy vznikají různé skupiny, kde se starají třeba pedagogičtí pracovníci o děti zaměstnanců. Myslím, že asi tři nemocnice tento systém neměly. Kromě toho je tam i režim vyčleněných škol pro děti pracovníků kritické infrastruktury.“