Češi zachraňují bezdomovce před umrznutím, zájem roste: Pořídili už 17 tisíc Nocleženek

Projekt úspěšně funguje již třetí sezónu a podle čísel nabývá na popularitě. „V loňském roce zakoupilo Nocleženku 30 000 lidí, což byl rekordní počet. K dnešnímu dni jsme již překonali 17 tisíc zakoupených průkazů,“ uvedla Bitalová a dodává, že je organizace potěšena zájmem veřejnosti o problematiku lidí bez domova.

„Nemám na alíky, tak musím na dlaňovku“ aneb slang pražských bezdomovců: Co je bezinka, áčko nebo benzín?

„Z velkého zájmu veřejnosti, médií, známých osobností a influencerů na sociálních sítích je patrné, že pokud českému člověku dává projekt smysl, rád ho podpoří,“ říká.

Polévka i sprcha

Noc v peřinách, horkou sprchu, polévku a teplý nápoj můžete člověku bez domova dopřát už za 100 korun. Noclehárny jsou prozatím ve větších městech, a to v Praze, Brně, Ostravě, Opavě nebo třeba v Karlových Varech. „Bohužel kapacita nocleháren je omezená, k dispozici je asi 60 lůžek v jedné noclehárně. V Praze je to dohromady 350 míst,“ upozorňuje Armáda spásy. Poukazy jsou tak kolikrát používány až do konce května.

„V letošním roce bychom zájem o Nocleženku rádi využili pro propojení s malými neziskovými projekty, které se také věnují této problematice. S tím také souvisí rozšíření prodeje Nocleženky reálně mezi lidmi na ulici,“ vyjádřila se Bitalová. Pro projekt to je prý šance rozhodit více sítě a také sehnat další místa pro přespání.

Bezdomovcem na vlastní kůži: Usínání na Staromáku s kartonem pod sebou

Nocleženka pomáhá těm, kteří o pomoc stojí

Na webových stránkách Nocleženek najdete i příběhy lidí, kteří střechu nad hlavou v kritických zimních měsících opravdu potřebovali. Jedním z nich je příběh pana Eudarda, který pracoval v době komunismu v uranových dolech. Po revoluci propadl hazardu a spolu s přispěním sociální fóbie z lidí se dostal na mrazivou a špinavou ulici.

Díky usilovné práci sociálního pracovníka si nakonec pan Eduard došel i k doktorce a naučil se komunikovat se světem. Nocleženku nyní využívá téměř denně. 

Pan Eduard | https://www.noclezenka.cz/

Pomoc ale přichází pouze tomu, kdo o ni stojí. „Někteří o pomoc nestojí, jsou na ulici spokojení. Tady totiž nesejde na náboženství, barvě pleti nebo sexuální či politické orientaci. Jsou tu jiné zákony a někteří se cítí svobodnější,“ říká bezdomovec Karim, který pro společnost Pragulic pořádá noční procházky městským „podzemím“. Během jedné své „procházky“ přiznal, že on sám se má sice kam vracet, ale na ulici je spokojený.

Spokojená ovšem rozhodně nebyla naše redaktorka Eva Fornálová, která si vyzkoušela na vlastní kůži, jaké to je spát na kartonu. Své snažení v zimních měsících vzdala kolem čtvrté ráno, kdy teploty pocitově dosahují nejmrazivějších úrovní. Ze svého zážitku si odnesla promrzlé nohy a kašel. Reportáž si můžete přečíst zde. 

Peníze jdou na matrace i kotel

Minimální příspěvek je 100 korun, to ale ani zdaleka nepokryje náklady, které jsou s jedním přespáním spojené. Lidé na účet Armády spásy tak zasílají i částky okolo 500 až 2000 korun. „Za peníze se nám v loňských letech podařilo pořídit nový kotel, koupit nové matrace a vymalovat, což je neméně důležité,“ vyjádřila se například pro HateFree koordinátorka projektu Lucie Stejskalová.