Přehledně: Poslední vojáci USA odletěli z Afghánistánu, Tálibán oslavil převzetí moci

Německo otevřelo letecký most mezi Kábulem a Taškentem, evakuace ale vázne. Armáda v pondělí vyslala do oblasti tři stroje Airbus A400M s výsadkáři, budou nyní kyvadlově létat mezi Kábulem a uzbeckou metropolí. První letoun přistál v Kábulu i přes komplikace na letištní ploše ještě v pondělí. Na evakuaci čeká podle médií okolo šesti desítek zaměstnanců velvyslanectví, 88 dalších lidí s německým občanstvím a také Afghánci, kteří pracovali pro německou armádu a německé úřady. Nikdo z nich se ale na letiště nedostal.

Podle informací deníku Bild odcestovalo v noci na dnešek prvním letem toliko sedm lidí, protože další z německého evakuačního seznamu nebyli na letišti. „Měli jsme jen málo času, proto jsme odvezli jen ty, kteří byli na místě a kterých kvůli chaotické situaci nebylo na letišti mnoho,“ řekla ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová v rozhovoru s televizí ARD. Nepotvrdila, zda jich bylo právě jen sedm.

Jejich posláním je pomáhat válečným veteránům. Teď se ale snaží pomoci i dvanácti tlumočníkům z Kábulu, kteří pracovali pro Česko v Afghánistánu. Jednoho Tálibán zbil a odvlekl, další se schovávají. Do Česka odletěli zřejmě dva nebo tři tlumočníci. O krutém osudu, který může nastat, promluvila pro Blesk šéfka spolku Vlčí máky Miroslava Pašková. Čtěte ZDE.

Tálibán vyhlásil všeobecnou amnestii pro státní úředníky a vyzval je, aby se vrátili do práce, píše s odvoláním na představitele hnutí AFP. Podle agentury AP zároveň vysoce postavený představitel hnutí vyzval ženy, aby se podílely na chodu státu.

„Pro všechny byla vyhlášena všeobecná amnestie (...), takže byste se s důvěrou měli vrátit ke svým zvykům,“ uvedlo hnutí v prohlášení.

„Islámský emirát nechce, aby ženy byly oběťmi,“ uvedl ve vysílání televize, kterou nyní Tálibán kontroluje, člen kulturní komise hnutí Inamulláh Samanganí. „Podle práva šaría by měly být ve vládní struktuře,“ dodal.

„Struktura vlády není plně jasná, ale na základě zkušeností by tu mělo být plně islámské vedení a zapojit by se měly všechny strany,“ uvedl Samanganí.

„Vláda Spojených států má pravomoc omezit byrokracii pro uprchlíky během urgentních humanitárních krizí. A máme odpovědnost i prostředky jim zajistit bezpečný odchod hned, bez byrokratických zdržení,“ uvedl exprezident George Bush, který invazi do Afghánistánu zahájil. „S chotí Laurou jsme přesvědčeni, že evakuační úsilí bude efektivní, neboť ho provádějí úžasní muži a ženy ozbrojených sil USA, diplomatického sboru a zpravodajských služeb,“ napsal v prohlášení na svém webu.

Sekání rukou, svícení svíčkami... Zkušený reportér BBC John Simpson poznal Afghánistán za vlády Tálibánu i v časech jeho pádu. Hrozí teď s comebackem radikálního hnutí návrat krutostí podle extrémních výkladů práva šaría? Čtěte ZDE.

Američtí vojáci zajistili letištní plochu natolik, aby mohla zase startovat letadla.

ČR udělila za poslední desetiletí azyl 21 lidem z Afghánistánu, dalším 43 dala dočasnou ochranu. Dostala 188 žádostí, vyplývá z údajů ministerstva vnitra.

„Dnes jsme opět zahájili vysílání s moderátorkami,“ tweetoval šéfredaktor zpravodajství afghánské TV TOLOnews Miraqa Popal. V neděli a pondělí raději televize ženy před kameru nepouštěla v obavě z kruté reakce islamistického hnutí; nyní se přitom mediální zástupce Tálibánu s novinářkou nezdráhal bavit.

Americký prezident Joe Biden schválil humanitární pomoc 500 milionů dolarů (10,8 miliardy korun) „za účelem splnění neočekávaných naléhavých uprchlických a migračních potřeb uprchlíků, obětí konfliktů a dalších osob ohrožených v důsledku situace v Afghánistánu“, uvedl Bílý dům v prohlášení. Prostředky se k Afgháncům mohou dostat přes mezinárodní organizace a charity nebo prostřednictvím amerických státních agentur na pomoc migrantům.

Generální tajemník OSN António Guterres vyzval k solidaritě s obyvateli Afghánistánu a uprchlíky z této země, kterou v posledních dnech ovládlo radikální islamistické hnutí Tálibán. 

„Svět právě s těžkým srdcem sleduje události v Afghánistánu; vyzývám všechny země, aby byly ochotné přijímat afghánské uprchlíky a zdržely se deportací. Afghánci zažili roky válek a strádání. Zaslouží si naši plnou podporu. Nyní je čas na solidaritu,“ napsal Guterres na twitteru.

„Pokračujeme v leteckém mostu do Kábulu. Chceme evakuovat co nejvíc Afghánců, kteří nám pomáhali,“ tweetuje ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). 

Přepravní letadlo C-17 amerického letectva má kapacitu 150 lidí, Američané jich ale na kábulském letišti nabrali 640. Více čtěte ZDE.

Na podvozku amerického přepravního letadla, které sotva mohlo vzlétnout skrze davy Afghánců na letištní ploše, se našly lidské ostatky. Někteří zoufalí uprchlíci z podvozku spadli po startu, další se zjevně udrželi, ale let nepřežili. Letoun nemohl podvozek zatáhnout, a tak požádal o nouzové přistání v jiné zemi, odvolává se BBC na Washington Post.

V Afghánistánu už zůstávají v provozu jen tři ambasády: Číny, Ruska a Pákistánu, informuje BBC o rozhodnutí Indů svůj úřad také evakuovat.

Letadlo, které má z Kábulu přivést do Česka další lidi, odstartovalo z Baku, kde čekalo na povolení. Uvedla ČT s odvoláním na letové radary.

Kontroverzní satirický magazín Charlie Hebdo opět provokuje. Své čtenáře vyzval, aby posílali vtipy ke kresbě teroristů z Tálibánu. Redakci publikace v roce 2015 napadli radikálové, kteří v ní zabili 12 lidí.

Podle čínského ministra zahraničí Wanga I bude mít "uspěchané stažení" amerických vojsk z Afghánistánu "vážné negativní důsledky". V telefonátu s americkým protějškem Antony Blinkenem se přesto Wang I zavázal spolupracovat s Washingtonem na podpoře stability v zemi, napsala dnes agentura Reuters. Podle prohlášení americké strany spolu ministři jednali "o bezpečnostní situaci a snahách o evakuaci občanů USA a Číny do bezpečí".

Wang podle čínských státních médií Blinkenovi řekl, že Afghánistán je důkazem, že zahraniční model vládnutí nelze nahodile použít v zemi s odlišnými kulturními a historickými podmínkami. "Použití síly a vojenských prostředků k řešení problémů je jen zhorší. Toto ponaučení si zaslouží vážné zamyšlení," cituje Wanga státní televize. Státní agentura Nová Čína Spojené státy označila za "největšího vývozce nepokojů na světě".

Dobré ráno, i dnes budeme sledovat dění z konfliktem zmítaného Afghánistánu. Aktuálně se můžete podívat na letecké snímky letiště v Kábulu, které je sice už v provozu, ale stále ho obléhají davy lidí.

Vážení čtenáři, zde je shrnutí nejdůležitějších událostí dnešního dne:

•  V pražských Kbelích dnes přistálo první české vojenské letadlo, které z Afghánistánu dopravilo 46 Čechů a jejich spolupracovníků s rodinami. V Kábulu dál čekají tlumočníci spolupracující s českou armádou a také velvyslanec Jiří Baloun, který se podílí na evakuaci.
• Mluvčí Tálibánu v rozhovoru s televizí Al-Džazíra uvedl, že hnutí nechce být izolováno a přeje si udržovat vztahy s mezinárodním společenstvím. Mimo jiné také prohlásil, že „válka“ v asijské zemi skončila a Tálibán je připraven vést dialog o obavách zahraničních vlád.
• Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres při dnešním mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN vyzval k ukončení násilností v Afghánistánu a k respektování lidských práv místních obyvatel, zejména žen a dívek.
• Na kábulském letišti panuje podle zahraničních médií chaos. Tisíce Afghánců, kteří chtějí vycestovat ze země, se vydaly na letiště a zabraly letištní plochu. Nejméně dva Afghánci podle médií zahynuli, když se pokusili opustit Kábul zachycení na vnější straně amerického vojenského letounu a z velké výšky se zřítili na zem.
• Lidé se živelně snažili nastoupit do přistavených letadel, přičemž jich údajně několik přišlo o život. Agentura Reuters s odvoláním na svědky napsala, že zahynulo nejméně pět osob.
• Vlády více než 60 zemí ve společném prohlášení vyzvaly k pokračování provozu na afghánských letištích, silnicích a hraničních přechodech, tak aby místní i cizinci mohli Afghánistán za „zhoršující se bezpečnostní situace“ opustit.
• Nejvýše postavený americký generál Mark Milley, který vede sbor náčelníků štábů, nicméně v neděli prohlásil, že vzhledem k nynějšímu vývoji zřejmě začnou v Afghánistánu operovat teroristické organizace dříve, než USA původně očekávaly.
• USA zablokovaly finanční rezervy, které má afghánská centrální banka ve Spojených státech, řekl činitel Bidenovy administrativy.
• Z Afghánistánu dnes odletěli i někteří zaměstnanci velvyslanectví členských států EU a Afghánci, kteří jim pomáhali. Řešení jejich přesídlení se snaží urychleně najít Evropská unie a všechny členské státy, uvedl dnes mluvčí Evropské komise.
• Slovensko oznámilo, že poskytne azyl deseti Afgháncům, kteří v posledních letech intenzivně spolupracovali s unijními státy. Afghánské spolupracovníky USA dočasně přijme Severní Makedonie.
• Na letišti v Kábulu dnes nemohl přistát ani německý vládní speciál, oznámila kancléřka Angela Merkelová. Berlín chce evakuovat asi 2500 lidí, z nichž kolem 1900 již je v Německu, případně mimo Afghánistán, dodala.
• Rusko oznámilo, že jeho velvyslanec v Afghánistánu se v úterý setká s koordinátorem Tálibánu.
• Čína informovala, že si s Tálibánem přeje přátelské vztahy. Katar, který má dobré kontakty s radikálním hnutím, uvedl, že si přeje zajistit mírové předání moci.
• České úřady zatím nesdělily podrobnosti o budoucnosti evakuovaných Afghánců. Hamáček bude o jejich integraci jednat s hejtmany, nabídky samospráv už podle svých slov obdržel. Tento týden se chystá jednat s Asociací krajů ČR

Letiště v afghánském Kábulu je opět v provozu. Příletům letadel několik hodin bránily davy Afghánců na přistávací ploše, které se snažily za každou cenu opustit zemi. V Kábulu přistálo americké letadlo C-17, na jeho palubě byli další vojáci, kteří mají pomáhat s evakuacemi ze země. Chvíli po americkém letounu přistál i stroj německé armády A400M, který má převézt cizince a místní zaměstnance ambasád do uzbeckého Taškentu, uvedla agentura Reuters. Otevření letiště na tiskové konferenci oznámil mluvčí Pentagonu John Kirby.

Až 800 lidí bylo evakuováno v jednom z letadel z Kábulu. Běžně v tomto stroji cestuje kolem 130 vojáků.

Uzbekistán podle agentury TASS odvolal své dřívější oznámení, že tam o víkendu uprchli afghánští vojáci v téměř pěti desítkách letounů.

Američané by neměli bojovat a umírat ve válce, ve které ani samy afghánské síly nechtějí bojovat, uvedl americký prezident Joe Biden. Spojené státy utratily za válku v Afghánistánu biliony dolarů a daly tamním vládním jednotkám všechny prostředky, aby mohly vyhrát boj o svou budoucnost. „Jediné, co jsme jim dát nemohli, je vůle bojovat,“ uvedl šéf Bílého domu ve svém dnešním mimořádném projevu věnovaném vývoji v Afghánistánu.

Biden zopakoval, že za svým rozhodnutím, tedy stáhnout americká vojska z Afghánistánu, si nadále stojí. Pokud však budou Američané a jejich partneři v Afghánistánu napadeni, odpověď USA bude rychlá a tvrdá, varoval.

Joe Biden uvedl, že americká mise v Afghánistánu, která začala před dvěma desítkami let, „nikdy neměla budovat národ“.

„Šel jsem do Afghánistánu téměř před 20 lety s jasnými cíli: Dostat ty, kteří na nás zaútočili 11. září 2001, a zajistit, aby Al-Káida nemohla použít Afghánistán jako základnu, ze které by na nás mohla znovu zaútočit. To jsme udělali. Vážně degradovala Al-Káidu a Afghánistán. Nikdy jsme nevzdali hon na Usámu bin Ládina a dostali jsme ho. To bylo před deseti lety. Naše mise v Afghánistánu nikdy neměla být budováním národa,“ uvedl a dodal: „Naším jediným zásadním národním zájmem v Afghánistánu zůstává dnes zejména předcházení teroristickému útoku na naši zemi.“

Američané by neměli bojovat a umírat ve válce, ve které ani samy afghánské síly nechtějí bojovat, uvedl prezident Biden. Na stažení vojsk trvá.

Biden chce pomoci s evakuací ohrožených spoluobčanů, diplomatů i Afghánců, kteří pomáhají Američanům.

„Budeme nadále podporovat afghánský lid, budeme mluvit za jejich práva, zejména žen a dětí,“ slíbil Biden s tím, že nyní bude USA bojovat pomocí diplomacie, ne zbraní.

„Americké jednotky nemohou a neměly by bojovat ve válce, kterou afghánské síly samy pro sebe nechtějí vyhrát,“ řekl Biden.

Naší misí v Afghánistánu nikdy nebylo to, abychom budovali stát. Naší misí bylo, abychom zabránili teroristickým útokům na USA, uvedl prezident USA Joe Biden v projevu.

Před dvaceti lety byl Tálibán vyhnán z Kábulu za to, že nechal Al-Káidu připravit útoky z 11. září. Tentokrát by měli představitelé hnutí být opatrnější, přestože jejich vztahy s ústředím džihádistů zůstávají velmi blízké, píše AFP.

Během vyjednávání s Američany noví vůdci Afghánistánu slíbili, že nebudou chránit bojovníky Al-Káidy, založené Usámou bin Ládinem, kteří stojí za největším atentátem, jaký byl kdy spáchán na západní mocnost. Tento slib už dnes ale nepůsobí vůbec přesvědčivě.

Vztahy obou těchto větví ultraradikálního islamismu se navíc mohou opřít o vzájemné blízké vztahy v minulosti. Otcové dvou čelných představitelů Tálibánu, Siradžuddína Hakkáního a mully Jakúba, byli navázáni na bin Ládina. Vůdce Tálibánu Hajbatulláh Achúndzáda si vysloužil chválu od šéfa Al-Káidy, Egypťana Ajmána Zavahrího, který Achúndzádu v roce 2016 při jeho jmenování nazval „emírem věřících“.

23letá Zakia Khudadadi měla být první ženou, která by reprezentovala Afghánistán na paralympijských hrách, ale její sen zůstane nesplněný. Jen dva paralympijští sportovci z Afghánistánu měli naplánované starty na hrách, které začnou 24. srpna - taekwondistka Zakia Khudadadi a atlet Hossain Rasouli.

Na twitteru se objevily překvapivé záběry z Kábulu. Zatímco na letišti zuří boj o místa v letadlech, příznivci Tálibánu se baví v místním zábavním parku.

O situaci v Afghánistánu dnes po telefonu hovořil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem a dohodli se, že budou o Afghánistánu nadále jednat s Čínou, Pákistánem a OSN, uvedla Moskva.

Boje v Afghánistánu skončily, uvedl dnes mluvčí radikálního islamistického hnutí Tálibán, které v neděli obsadilo metropoli Kábul. Na mezinárodním letišti Hamída Karzájího panují kvůli překotnému vývoji a evakuacím zmatky, o život tam přišlo nejméně pět lidí a provoz byl zcela přerušen, napsala ČTK.

Situace komplikuje snahy zahraničních zemí o evakuaci svých občanů a spolupracovníků. Rada bezpečnosti OSN vyzvala k ukončení násilností a ustavení nové jednotné vlády, která by zastupovala všechny obyvatele Afghánistánu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron přislíbil vznik iniciativy EU, která bude sloužit k ochraně před přílivem uprchlíků z Afghánistánu. V televizním projevu k francouzskému národu řekl, že se afghánská země už znovu nesmí stát útočištěm terorismu, uvedla agentura AFP.

Macron navíc oznámil, že Francie se nyní stará o bezpečnost delegáta EU v Afghánistánu a že rovněž poskytla ochranu afghánským pracovníkům v zastoupení EU v zemi. „Mnoho členů afghánské občanské společnosti, obránců práv, umělců, novinářů je dnes ohroženo. Přivítáme je, protože pro Francii je ctí stát po boku těch, kteří bojují za svobodu,“ řekl Macron podle ČTK. „Je naší povinností a ctí se o ně postarat,“ poznamenal na adresu afghánských tlumočníků, řidičů nebo kuchařů.