Přehledně: Poslední vojáci USA odletěli z Afghánistánu, Tálibán oslavil převzetí moci

„Po přistání v Kábulu jsme ve velmi nepřehledné situaci dohledali další šedesátku lidí a v pořádku je dostali přes ozbrojené talibánské checkpointy do bezpečí našeho speciálu,“ popsala česká armáda to, jak se evakuovaní dostali na palubu evakuačního speciálu.

Třetí letadlo je doma!
Po přistání v Kábulu jsme ve velmi nepřehledné situaci dohledali další šedesátku lidí a v pořádku je dostali přes ozbrojené talibánské checkpointy do bezpečí našeho speciálu.
Svoje partnery v nouzi nenecháváme#JsmeArmada #VimeCoUmime

— Armáda ČR (@ArmadaCR) August 18, 2021

Třetí letoun odstartoval z Prahy dnes v 01:14. Do Kábulu dorazil dopoledne. České úřady z bezpečnostních důvodů žádné podrobnosti nesdělily a situaci nekomentovaly. Kulhánek krátce před 14:00 na twitteru napsal, že se letadlo vydalo na cestu zpět do Prahy.

Miroslava Pašková ze spolku Vlčí máky ČTK řekla, že v Kábulu zůstalo stále ještě několik afghánských rodin či osob s vazbami na Česko. Spolek vyzval vládu k vypravení dalšího evakuačního letu.

Britský velvyslanec v Afghánistánu Laurie Bristow řekl, že Británie v Kábulu spolupracuje s Tálibánem na „taktické, praktické úrovni“ kvůli odvozu britských občanů a vybraných Afghánců. Evakuační program přitom podle něj bude trvat dny, nikoli týdny. „Je zajímavé, že se Tálibán rozhodl podporovat tuto operaci,“ řekl Bristow ve videu natočeném v Kábulu.

Náměstkyně amerického ministra zahraničí Wendy Shermanová však následně prohlásila, že členové Tálibánu navzdory svým veřejným prohlášením a slibům neumožňují přístup na letiště některým Afgháncům, kteří se snaží dostat do evakuačních letů.

Na letiště v pražských Kbelích právě dosedl třetí český evakuační letoun. Na palubě je 62 osob, mezi nimi afghánští tlumočníci, držitelé trvalého pobytu v ČR, příslušníci českých speciálních sil a čtyři Afghánci, o jejichž přepravu požádalo Slovensko. Při předchozích dvou letech evakuační speciály dopravily do Česka 133 lidí.

Český evakuační speciál je už nad Slovenskem, přistát by měl za pár desítek minut. Na jeho palubě je 62 lidí.

Eurokomisařka pro vnitřní záležitosti a migraci Ylva Johanssonová při dnešní videokonferenci vyzvala ministry členských zemí k vytvoření legálních a bezpečných uprchlických cest z Afghánistánu. „Situace v Afghánistánu rozhodně není bezpečná a ještě nějakou dobu nebude,“ řekla, také zdůraznila potřebu podpořit hlavně země v sousedství Afghánistánu při přijímání uprchlíků. Členské země EU pak vyzvala ke zvýšení kvót pro přijetí Afghánců, kteří potřebují ochranu, zejména žen a dětí.

Osmdesát procent lidí nucených opustit Afghánistán podle Johanssonové tvoří ženy a děti. Od začátku roku přibylo uvnitř Afghánistánu zhruba 550.000 vyhnaných lidí. Už předtím přitom bylo na útěku 2,9 milionu vnitřních uprchlíků.

Prezident Afghánistánu Ašraf Ghaní se ozval na facebooku ze Spojených arabských emirátů. Prý tam neuprchl, nýbrž musel odejít, aby zabránil krveprolití a „ohromné pohromě“. Slibuje „pokračování ve svém úsilí zajistit Afgháncům spravedlnost“.

Reportáž portálu Today z kábulského letiště - vlastně poslední americké základny v Afghánistánu. Narychlo poslaní vojáci asistují s evakuací, odlétají Američané a jejich místní i zahraniční spojenci.

„Tálibánci nám stříleli nad hlavami, minulou noc mě i mou ženu ztloukli,“ popsal televizi Sky News afghánský tlumočník z Kundúzu Fáiz, který v minulosti asistoval britským jednotkám. Když se teď chtěl přidat k britské evakuaci, na dohled od britských vojáků u kábulského letšitě ho zastavili bojovníci Tálibánu a sebrali mu doklady. Teď čeká s rodinou u letiště a doufá, že mu Angličané nějak pomohou.

V Džalálábádu, jednom z posledních velkoměst ovládnutých Tálibánem, se proti radikálům protestovalo. 

Šéf generálního štábu Spojeného království, generál Sir Nick Carter, podle BBC pobouřil mnohé Brity svými výroky na adresu Tálibánu. „Se slovem ,nepřítel‘ je třeba být hodně opatrný,“ pronesl v televizi Sky News. „Musíme být trpěliví, dát jim prostor zformovat vládu,“ řekl zase v BBC s tím, že „se chovají rozumně“.

„Má skromná vojenská zkušenost mi říká, že lidé, na které jste posledních dvacet let stříleli, jsou nepřátelé,“ zněla jedna z nechápavých reakcí na twitteru.

„Měli jsme štěstí.“ Český pilot promluvil o dramatické záchraně z Kábulu. Situace na mezinárodním letišti v Kábulu je dramatická, část letiště už ovládá Tálibán, který zastavil veškeré civilní lety. Vojenská část, odkud odlétají evakuační letadla do celého světa, je pod kontrolou americké armády. Jak piloti zvládají lety bez radaru, čtěte ZDE.

„Otázkou přežití milionů Afghánců je zachování humanitární pomoci včetně zajištění sanitárních služeb a zdravotnického materiálu. Tyto služby by neměly být přerušeny,“ zdůraznila Světová zdravotnická organizace (WHO) v prohlášení.

„Na zranitelném zdravotnickém systému se v Afghánistánu podepsaly měsíce násilí. Systém má nedostatek základních potřeb už kvůli pandemii koronaviru,“ připomněla WHO a vyzvala k ochraně civilistů, zdravotníků, pacientů a sanitárního zařízení. Od ledna do července bylo terčem útoků 26 zdravotních pracovišť a o život přišlo 12 zaměstnanců.

„Afghánské ženy a dívky, stejně jako celý afghánský lid, si zaslouží žít důstojně a v bezpečí. Je potřeba předejít diskriminaci či obtěžování v jakékoli podobě. My v mezinárodní komunitě jsme připraveni jim pomoci humanitární pomocí a podporou, abychom zajistili, že jejich hlasy budou vyslyšeny,“ stojí ve společném prohlášení Evropské unie, USA, Kanady, Velké Británie a 17 dalších zemí.

Signatářské státy prohlašují, že budou „pozorně monitorovat, jak jakákoliv budoucí vláda zajistí práva a svobody, které se staly nedílnou součástí života žen a dívek v Afghánistánu v posledních 20 letech“.

Pochvalami nešetří ani představitelé Armády České republiky směrem k personálu v akci. „Špičkový pilot, dokázal v chaosu v Kábulu bezpečně přistát a odletět. Přistává se tam už bez radaru,“ stojí na twitterovém profilu armády. „Jdeme často na hranici možností.“

Za spolupráci s evakuací na twitteru poděkoval ministru obrany Lubomíru Metnarovi jeho slovenský protějšek Jaroslav Naď.

„Myslím si, že bychom měli být právem hrdi na naši armádu, ale i naše diplomaty, kteří se podíleli na realizaci těch evakuačních letů,“ poznamenal ministr zahraničí Jakub Kulhánek.

Samotná evakuace by podle něj nebyla možná, pokud by Česko nebylo schopné své afghánské spolupracovníky dostat na letiště. „Ta situace v Kábulu je nesmírně komplikovaná. A já si myslím, že našim lidem se podařil malý zázrak, že dostali většinu těch lidí do bezpečí,“ řekl Kulhánek ještě před dnešním odletem třetího speciálu z Kábulu.

V ázerbájdžánském Baku přistál kvůli tankování třetí český armádní speciál převážející Afghánce a české vojáky, vyplývá z údajů na radaru.

Do Německa dnes nad ránem přiletělo přes uzbeckou metropoli Taškent asi 130 lidí, kteří uprchli před  hnutím Tálibán. Oznámily to aerolinky Lufthansa, které dopravu pro německou vládu zajišťují. Německá armáda za úterý přes letecký most z Kábulu do Taškentu dopravila 271 lidí a dnes prozatím dalších 176. Odtamtud je do Německa bere letecká společnost Lufthansa.

Němci po kritice prvního evakuačního letu s pouhými sedmi lidmi berou na palubu každého, vedle německých občanů a Afghánců pracujících v německých službách odletěli v německých letounech mimo jiné Francouzi, Švédové, Nizozemci či Američané.

„První charterový let Lufthansy pro německou vládu dorazil bezpečně z Taškentu do Frankfurtu,“ oznámily aerolinky. Lufthansa nyní bude pokračovat s mimořádnými lety z Taškentu, kde je ústřední přestupový uzel německého vzdušného mostu, v plánu jsou také charterové lety z dalších zemí, kam se evakuující dostanou na palubách letadel německých spojenců.

Prvním letem z Taškentu přiletělo spolu s německými občany asi 20 Afghánců. Spolková policie uvedla, že skupina následně autobusem odjela do přijímacího zařízení v Hamburku, které spravuje německý úřad pro migraci BAMF.

„Po pádu Kábulu bude nutná větší dávka realismu v zahraniční politice a budeme muset akceptovat realitu v Afghánistánu,“ uvedl ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Úkolem diplomacie je podle něj vždy, i za těch nejsložitějších podmínek, navazovat a udržet alespoň základní komunikační kanály.

„Už teď je jasné, že NATO a EU, včetně České republiky, budou v případě Afghánistánu muset usilovat o aktivnější spolupráci s regionálními hráči, jako jsou Pákistán, Čína nebo Katar, které mají kontakty na Tálibán,“ poznamenal. „Teď je tedy také předběžné říkat, jaké budou naše vztahy s Tálibánem.“

„Z pěti rodin tlumočníků, které včera zůstaly bez pomoci, se nyní do třetího evakuačního letu dostala jedna,“ informuje na facebooku spolek Vlčí máky. „Některé rodiny tak dál čekají před bránou, několik rodin nebo osob s vazbami na Českou republiku bylo vpuštěno na letiště, kde se o ně teď starají naši spojenci. Proto apelujeme, aby se co nejdříve uskutečnil další evakuační let.“

V západoafghánském Herátu dnes do školních lavic opět usedly dívky, a to zahalené v tradičním závoji - hidžábu. Podle jednoho z představitelů hnutí bude dívkám umožněno získat základní až vysokoškolské vzdělání.

Představitelé Tálibánu ženám slíbili, že jim zaručí rovnoprávnost v souladu s islámským právem. Mluvčí Tálibánu Zabíhulláh Mudžáhid uvedl, že ženy se budou moci zapojit do vzdělávání, zdravotnictví a dalších oblastí života.

Lidé ale přijímají jejich sliby s notnou dávkou skepse. Mnoho z nich raději vyměnilo západní oblečení za tradiční afghánské oděvy. Z prodejních výloh zmizely fotky žen bez zahalených vlasů a tváří.

„Třetí evakuační let je na cestě do Prahy,“ tweetuje podrobnosti ministr obrany Lubomír Metnar. „Na palubě je 62 pasažérů, včetně 4 Afghánců, o jejichž přepravu nás požádali kolegové ze Slovenska.“

Podle mluvčí ministerstva zahraničí Evy Davidové byli na palubě kromě Afghánců i příslušníci českých speciálních sil.

Afghánský prezident Ašraf Ghaní s rodinou je ve Spojených arabských emirátech, sdělilo podle tiskových agentur tamní ministerstvo zahraničí.

Vrchní zpravodaj z Bílého domu Peter Baker deníku The New York Times porovnává vyjádření senátora Joea Bidena před 18 lety s jeho aktuálními slovy:

„Věřím, že nás dějiny budou soudit velmi přísně, pokud necháme naději osvobozeného Afghánistánu vyprchat jen proto, že se bojíme fráze budování státu.“ (2002, po svržení Tálibánu)

„Naší misí v Afghánistánu nikdy nemělo být budování státu.“ (2021, po comebacku Tálibánu)

Za posledních 24 hodin z kábulského letiště odletělo přibližně 5000 diplomatů, členů ochranky, humanitárních pracovníků a Afghánců, sdělil agentuře Reuters představitel jedné ze západních zemí. Británie oznámila evakuaci 700 lidí za poslední den, Francie podle AFP v noci na dnešek z Kábulu odvezla 216 lidí, většinou Afghánců. Odvoz svých občanů i afghánských spolupracovníků dnes ohlásilo Španělsko, pokračují v nich i další země Evropské unie, včetně České republiky.

Polsko odvezlo z Afghánistánu prvních zhruba 50 lidí, informovalo polské ministerstvo zahraničí. S výjimkou jednoho polského občana to jsou lidé, kteří spolupracovali s polskou vojenskou nebo diplomatickou misí v zemi.

„Nyní jsou v bezpečí na polském konzulátu v Uzbekistánu, kde je o ně postaráno,“ sdělil novinářům náměstek polského ministerstva zahraničí Marcin Przydacz. „Čeká na ně civilní letadlo, které je brzy dopraví do Polska,“ doplnil s tím, že Varšava vyšle do Afghánistánu další letadla. Na evakuačním seznamu má asi 100 lidí, a tak přislíbila, že volná místa ve svých letadlech nabídne dalším lidem, kteří se snaží Afghánistán opustit přes mezinárodní letiště v Kábulu.

Zda by země Evropské unie měly mít v Kábulu diplomatické zastoupení, je podle exvelvyslance Petra Štěpánka předčasné říkat. Záležet bude na tom, jak se bude budoucí vláda chovat doma i na mezinárodním poli a zda bude ochotná respektovat některé základní hodnoty, na základě kterých začal Západ poskytovat Afghánistánu rozvojovou pomoc.

Dokáže si představit, že se nyní Tálibán bude chtít prezentovat jinak než před 20 lety. Poznamenal, že islámské právo šaría je „oceán různých názorů na řadu věcí“ včetně role žen ve společnosti. Otázkou ale podle něj je, nakolik vláda dokáže svou vůli prosadit v provinciích, ve kterých mají tradičně mnohem větší slovo místní vůdci. Obává se toho, že taková regionalizace Afghánistánu je nevyhnutelná, stejně jako tomu bylo v minulosti.

Při demonstracích v Džalálábádu byli zabiti minimálně tři lidé, více než desítka Afghánců byla zraněna. Příslušníci Tálibánu se nezdráhají použít střelné zbraně. Informovala o tom agentura Reuters.

K protestům proti Tálibánu se přidal i Brusel.

Armáda z Kábulu v třetím letu přepravuje 62 pasažérů včetně čtyř Afghánců, o jejichž přepravu požádalo Slovensko, uvedl ministr obrany Lubomír Metnar.

Třetí evakuační speciál už je na cestě zpět do Česka, oznámil na twitteru ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD).

Třetí evakuační speciál odletěl právě z Kábulu, na palubě jsou například afghánští tlumočníci s dětmi a také držitelé trvalého pobytu v ČR. Dnes dopoledne to koordinoval krizový štáb @mzvcr s @ArmadaCR. Moc díky všem za obrovské nasazení a že se to podařilo!

— Jakub Kulhanek (@JakubKulhanek) August 18, 2021

Zástupci Tálibánu se v Kábulu sešli s afghánskými politickými vůdci. Fotografii ze schůzky sdílela místní zpravodajská síť TOLOnews.

Převzetí moci v Afghánistánu Tálibánem nemusí vést k dalšímu rozmachu radikálního islámu ve světě, domnívá se bývalý český velvyslanec v zemi Petr Štěpánek. Tálibán má podle něj zájmy pouze v Afghánistánu, o převzetí světovlády neusiluje. Světové společenství by se ale mělo snažit, aby zabránilo případné destabilizaci regionu. Štěpánek to řekl v rozhovoru ČTK.

Štěpánek, stejně jako další experti zabývající se regionem, přiznal, že tak rychlý pád afghánské vlády nečekal. Následkem výhry Tálibánu by mohla být případná destabilizace regionu, a to několikerého druhu. „Myslím si, že můžeme do značné míry vyloučit rozmach radikálního islámu, alespoň ne přímo, protože Tálibán je primárně afghánské, respektive paštunské nábožensko-politické hnutí, které je soustředěné na Afghánistán, a jako takové nemá ambice dobývat se nějaké světovlády,“ poznamenal.

Zdůraznil, že je potřeba, aby země NATO a další spojenci měli jednotný a jasný postoj k Tálibánu. „Protože už je evidentní, že Rusko, Čína, Pákistán a Írán budou chtít s Tálibánem spolupracovat, a to samozřejmě z různých důvodů,“ řekl.

Podíl respondentů schvalujících působení amerického prezidenta Joea Bidena klesl od předchozího dotazování o sedm procentních bodů a spadl na nejnižší úroveň od jeho nástupu do Bílého domu letos v lednu. Stalo se tak poté, co se o víkendu zhroutila afghánská vláda podporovaná Spojenými státy. Takový je výsledek nového průzkumu společnosti Ipsos pro agenturu Reuters.

Oddělený průzkum nicméně ukazuje, že většina Američanů podporuje odchod z Afghánistánu podle aktuálního harmonogramu. Šéf zahraničního výboru amerického Senátu v úterý operaci označil za nedokonalou a ohlásil vyšetřování. Reuters proto varuje před přeceňováním nového údaje o Bidenově popularitě a uvádí, že zatím zdaleka nelze říci, jaký dopad na úřadování prezidenta USA bude situace v Afghánistánu mít.

Méně než polovina respondentů vyjádřila spokojenost se způsobem, jakým prezident Biden řídí americkou vojenskou a diplomatickou misi v Afghánistánu, a 51 procent lidí souhlasilo s tvrzením, že by stálo za to ponechat tam americké jednotky ještě jeden rok. Ovšem 68 procent také souhlasilo s tím, že válka "by skončila špatně, bez ohledu na to, kdy by se USA stáhly", zatímco 61 procent účastníků průzkumu podpořilo dokončení amerického odchodu podle současného plánu.