Čínu dohnala politika jednoho dítěte. Teď komunisté povolí už tři potomky

Státní tisková agentura Nová Čína uvedla, že změna byla schválena na zasedání politbyra ústředního výboru Komunistické strany Číny, kterému předsedal čínský prezident Si Ťin-pching. „Změna politiky bude doprovázena podpůrnými opatřeními, která přispějí ke zlepšení struktury populace země a k aktivnímu řešení problému stárnoucí populace,“ dodala agentura.

Čínská vláda se dlouho snažila bránit populačnímu růstu, který byl podle ní překážkou vzestupu ekonomiky i prosperity. V roce 2016 Čína nahradila politiku jednoho dítěte, uplatňovanou od konce 70. let s cílem zastavit tehdejší populační explozi, limitem dvou dětí na jeden pár. Tato reforma navzdory dvouletému nárůstu porodnosti, který bezprostředně následoval, klesající trend nezvrátila.

Čínu předstihne Indie

Čínský statistický úřad tento měsíc uvedl, že čínská populace rostla v uplynulém desetiletí nejpomaleji od zavedení politiky jednoho dítěte v roce 1979. Loni žilo v Číně 1,41 miliardy lidí. Pro srovnání, v Indii dle odhadů portálu Worldometer žije  1,39 miliardy lidí a přibývají daleko rychleji. Do tří let tak Čínu vystřídá na pozici nejlidnatější země světa. 

Podle expertů citovaných BBC a agenturou Reuters je dokonce pravděpodobné, že Čína v příštích letech dovolí rodinám mít libovolný počet dětí. „Stane se tak v roce 2021, 2022 nebo velmi brzy,“ řekl agentuře demograf Chuang Wen-čang z nevládní organizace Center for China and Globalization.

Očkování v Číně metodou cukru a biče. Nejdřív přišlo varování, pak dary

Komunistický vůdce Mao Ce-tung založil Čínskou lidovou republiku v roce 1949 a následně v zemi zahájil radikální politické a ekonomické reformy, které vedly k největšímu hladomoru v dějinách, při němž zahynuly desítky milionů lidí. Jedním z Maových cílů bylo posílit zemi díky populačnímu růstu, tudíž Čína podporovala porodnost a zakládání rodin s více dětmi. V období Maovy vlády (v letech 1949 až 1976) se počet obyvatel v zemi zvýšil z 540 milionů na 940 milionů a průměrná čínská rodina měla čtyři děti.

Poté vláda pod vedením Maova nástupce, pragmatika Teng Siao-pchinga, iniciovala rozsáhlý program reforem, který znamenal zlepšení životní úrovně obyvatelstva a otevření Číny zahraničnímu obchodu, technice i investicím. Země rovněž v roce 1979 zavedla pod heslem jedna rodina - jedno dítě přísnou populační politiku, která omezila počet nově narozených dětí v městských rodinách na jedno a ve vesnických na dvě. Toto opatření bylo nástrojem, jak zpomalit demografický růst brzdící hospodářský vzestup. Porušení pravidel bylo trestáno pokutami, propouštěním z práce a někdy i nucenými potraty. Tato politika zabránila podle odhadů vlády narození více než 400 milionů dětí. Růst populace v zemi se začal od roku 1987 snižovat.

Zabíjení a potraty holčiček

Složení čínské populace rovněž po staletí ovlivňuje tradiční upřednostňování mužského potomka. Před nástupem komunistického režimu bylo zcela obvyklé zvláště ve venkovských oblastech zabíjení novorozených holčiček. Vládní nařízení o stejných právech žen a mužů z roku 1949 následně značně redukovalo počet děvčátek zabitých po porodu.

Zavedení politiky jednoho dítěte však znamenalo návrat řady tradičních čínských rodin k drastickým opatřením, která by pomohla zajistit, že jejich jediné narozené dítě bude syn. První ultrazvukové přístroje na vyšetření těhotných žen se objevily v Číně koncem 70. let a od té doby se milióny žen rozhodly pro potrat ve chvíli, kdy zjistily, že čekají holčičku. Dnes se tak na mladé muže často nedostávají partnerky.

V letech 1981 až 2013 řídila politiku jednoho dítěte centrální komise pro rodinné plánování. Poté byla komise zrušena a čínskou populační politiku dostalo na starost ministerstvo zdravotnictví.

Číňanů od hladomoru poprvé ubylo? Statistický úřad odráží spekulaci o poklesu obyvatelstva

Opatření byla průběžně zmírňována, takže si postupně směli dvě děti pořídit kromě obyvatel venkova také zástupci etnických menšin a od listopadu 2013 i páry, kde alespoň jeden rodič byl jedináček. V roce 2015 Peking rozhodl, že umožní všem párům mít dvě děti. Jedním z důvodů bylo zastavit rychlé stárnutí populace v Číně, neboť v zemi v té době žilo zhruba 15 procent obyvatelstva starších 60 let. O dva roky později to bylo 18 procent obyvatel a podle prognóz budou do roku 2030 lidé nad 60 let představovat čtvrtinu čínské populace.

Čínská komunistická strana chce rovněž postupně zvyšovat věk odchodu do důchodu. Čínští muži odcházejí do penze v 60 letech a ženy o pět let dříve, což se nezměnilo více než 40 let.

Peníze na děti

Zrušení politiky jednoho dítěte mělo v zemi jen krátkodobý dopad. Zatímco v roce 2016 byl zaznamenán nárůst porodnosti téměř osm procent oproti roku předchozímu, v následujících letech počty porodů v Číně začaly opět klesat. Podle kritiků změna striktní rodinné politiky přišla příliš pozdě. Proti zvýšení porodnosti hrají také ekonomické důvody, například podle britského deníku The Guardian nechce druhé dítě kvůli špatné finanční situaci až 75 procent čínských rodin.

Z výsledků sčítání lidu, které čínský statistický úřad provedl v roce 2020, vyplývá, že čínská populace rostla v uplynulém desetiletí nejpomaleji od zavedení politiky jednoho dítěte v roce 1979. Populace v pevninské Číně vzrostla za poslední dekádu o 5,38 procenta na 1,41 miliardy a tento růst tak těsně zaostal za vládním cílem z roku 2016, podle nějž mělo být v Číně do roku 2020 na 1,42 miliardy obyvatel. Čínský statistický úřad také uvedl, že loni se narodilo v Číně 12 milionů dětí, což je výrazný pokles ve srovnání s rokem 2016, kdy to bylo 18 milionů dětí. Podle úřadu je nízká míra porodnosti přirozeným důsledkem sociálního a hospodářského rozvoje země a je v souladu s trendem ve vyspělých zemích.