Čtvrtek 25. únor 2021
Svátek slaví Liliana, zítra Dorota
Polojasno 14°C

Sčítání lidu 2021: Jak sečíst nemocné a co hrozí za sabotáž? Šéf ČSÚ to vysvětlil Blesku

Autor: Tomáš Belica - 
22. února 2021
18:30

Ani neustupující epidemie nezhatí start největší statistické akce desetiletí. O tom, že Sčítání lidu, domů a bytů 2021 se spustí už 27. března, Blesk ubezpečil předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček (44).

Ministerstvo zdravotnictví dalo sčítání zelenou, začít může v původním termínu, tedy od 27. března. Epidemie má ale vývoj. Věříte, že akce skutečně v termínu proběhne?

Sčítání má dvě části. Ta první je online od půlnoci 27. března do 9. dubna, ta je zcela bez problémů, protože v ní nedochází k fyzickému kontaktu. Druhá část je terénní došetřování. Sčítací komisaři vyráží do terénu a předávají lidem formuláře. Toto je z hlediska covidové situace do určité míry problematické.

Společně s ministerstvem a Českou poštou, která bude terénní fázi zajišťovat, jsme hledali způsob, jak to udělat, aby to bylo maximálně bezpečné. Shodli jsme se, že možné to je.

Ta druhá fáze přijde na řadu zhruba až za dva měsíce, začne 17. dubna a skončí 11. května, nicméně nikdo neví, co za ty dva měsíce bude. Situace může být podobná, jako je nyní, tedy ne příliš dobrá. Pokud se to však provede obdobně jako s doručováním doporučených zásilek, tedy že doručovatelé zvoní a předávají zásilky mimo dům či byt, možné to bude. Přesné postupy se samozřejmě ještě budou ladit.

Snaha je co nejvíce omezit kontakt.

Původní záměr byl, že sčítací komisaři po nějakém čase ještě znovu obejdou domácnosti a vyberou vyplněné formuláře. Teď se to bude dělat tak, že lidé spolu s formulářem dostanou i obálku a v té vyplněný formulář vhodí do poštovní schránky. Tímto způsobem by měl probíhat sběr většiny formulářů. Stále ale zůstává možnost zanechat je na pobočkách České pošty a kontaktních místech Českého statistického úřadu.

Sčítání lidu... v nemocnicích?

Online vyplňování dotazníků tedy proběhne v plánovaném termínu v každém případě?

Ano. My ještě budeme zdůrazňovat možnost vyplňování formulářů online, aby bylo co nejméně lidí, kteří by se museli sečíst v následném terénním došetření. I když věříme, že to bude okrajová záležitost, tato možnost zůstane zachována. Také proto, že část občanů se z různých důvodů online nesečte. Je problém, že zákon umožňuje využití asistence, pokud o ni člověk požádá. To se týká například postižených či starších lidí. Podobně tady ladíme způsob, jak to umožnit co nejvíce bezkontaktně, například telefonicky. Komisař by si mohl vzít od respondenta číslo a pak mu pomoci přes telefon formulář vyplnit. A spoléháme i na pomoc v rodině nebo sousedskou výpomoc.

Jak chcete sčítat lidi, kteří jsou s covidem hospitalizováni v nemocnicích? V současné době jich je kolem šesti tisíc…

Je několik možností. I lidé, kteří budou v tom daném okamžiku v nemocnicích, mají většinou někoho blízkého, kdo za ně může formulář vyplnit, sečíst je tak může někdo z rodiny. Je to možné a bude to, myslím, ten primární způsob u hospitalizovaných.

Další případ jsou léčebny dlouhodobě nemocných, kde ti lidé mají v podstatě své „bydliště“. Sečíst se mohou tam. Budeme spolupracovat se zaměstnanci takových zařízení, oni se po dohodě stanou sčítacími komisaři. Budou mít dohodu o provedení práce a pomohou nám sbírat údaje od svých klientů, případně jim pomohou formulář vyplnit. Je to bezpečný způsob, protože zaměstnanci se tam běžně pohybují. Neměl by tedy do styku s klienty nebo pacienty přijít někdo nový. S tím jsme ale počítali už před covidem.

Účast na akci je povinná. Co hrozí za „sabotáž“?

Jde o jediné povinné statistické zjišťování a zákon počítá se sankcemi za jeho nesplnění. Podléhá to přestupkovému řízení s tím, že maximální výše sankce je 10 tisíc korun. Je samozřejmě na uvážení správního orgánu, jak každou situaci posoudí. My v zásadě budeme vědět, kdo se nesečetl, zejména tehdy, kdy se lidé budou zjevně snažit vyhnout této povinnosti. Podněty (úřadům – pozn. red.) dávat můžeme a budeme. Na druhé straně to nechceme použít jako nějaký klacek na lidi. Spíše se snažíme apelovat, aby se lidé sečetli dobrovolně, protože tím pomáhají i své obci a sami sobě. Data ze sčítání pak na dalších deset let ovlivňují například rozhodování samospráv, co kde pro lidi postavit nebo jak jim ulehčit dojížďku do práce a do školy.

A pozorujete už teď nějaké pokusy tuto akci sabotovat? Třeba u skupin na sociálních sítích, či dokonce ze strany politiků? Před deseti lety jistá partaj proti sčítaní veřejně brojila…

Musím říct, a jsem za to velice rád, že se sčítání nestalo předmětem nějakých politických debat. Dokonce i debata v parlamentu byla velice věcná. Co se dalších skupin týká, je jasné, že vždy se najdou nějaké, které z různých důvodů proti něčemu budou protestovat. Snažíme se monitorovat nějaké výraznější aktivity, abychom na ně mohli reagovat a vysvětlovat. Ale zatím jsme nic zásadního nezaznamenali a doufáme, že to tak i zůstane.

Snad ano.

Chtěl bych, aby lidé důvěřovali našemu projektu, jejich údaje jsou chráněny. Lidé se nám sice musí identifikovat, ale jejich údaje už v další fázi zpracování nejsou individuální. Už tedy nevíme, kdo konkrétní nám odpověděl a s údaji pracujeme skutečně statisticky. Rád bych, aby se lidé nebáli a aby v maximální možné míře využili elektronickou formu odpovědí, tedy elektronický sčítací formulář.

Budou se opakovat rytířové Jedi?

Oproti poslednímu šetření jste zásadně „osekali“ otázky. Místo 47 poptávaných údajů je jejich počet poloviční. Proč?

Vždycky se snažíme dát na misku vah, čím vším ještě můžeme občany zatěžovat. Je třeba si uvědomit, že jde o plošné šetření, jehož cílem je získat základní údaje o demografické struktuře této země do nejmenšího územního detailu. Naší filozofií je občany zatížit co nejméně. Další důležité údaje se snažíme zjišťovat již na nějakém menším vzorku občanů. Ať už jde o detailnější zjišťování, čím lidé topí, jaké energie spotřebovávají, nebo se jich ptáme na příjmy, na zdravotní stav a podobně. Toto není nutné zahrnovat do toho plošného populačního censu. Navíc se stále doplňují administrativní zdroje dat a my si řadu údajů bereme právě z nich. I proto je letos zhruba polovina otázek proti poslednímu sčítání v roce 2011.

Problematická byla posledně otázka na náboženství. Ta zůstala.

Ano, otázka na náboženství zůstala. Ta otázka byla problematická ze dvou důvodů. Jednak byl velmi vysoký podíl občanů, kteří na ni při posledním sčítání vůbec neodpověděli, bylo to 45 procent, což se výrazně lišilo od předchozích sčítání. Například na prvním polistopadovém sčítání naprostá většina lidí odpověděla na dotaz na náboženskou víru. Následně ten podíl klesal. To jsme vnímali jako velký problém. A druhá věc je, že ta otázka, zda jsou nebo nejsou věřící, se stala trochu terčem recesistů…

Naboženství: Jedi?

To jsou takové ty známé anekdotické případy. Konzultovali jsme to s církvemi a náš původní návrh byl tuto otázku nezařazovat. Nicméně v Poslanecké sněmovně převážil názor, aby zůstala.

Na druhé straně u dotazu na pohlaví počítáte jen s odpovědí „muž“ nebo „žena“. Není to v dnešní hyperkorektní době poněkud riskantní?

Ano, někdo by chtěl mít zařazeno třeba šestnáct pohlaví… Je ale třeba říct, že my se na pohlaví ptát nebudeme. Dotaz na pohlaví budeme přebírat z registru obyvatel, kde u tohoto údaje jsou opravdu jen dvě možnosti – muž nebo žena. Respektujeme dnešní pohled na různorodost pohlaví. My se ale na to díváme primárně demograficky.

Šéf ČSÚ: Překvapení nečekáme, zvědaví jsme na „singles“

Posledně poněkud haprovala spolupráce s Českou poštou. Očekáváte tentokrát lepší výkony?

Máte pravdu, že při posledním sčítání tam byla řada slabých míst. To ale považujeme za určitou výhodou, protože jsme si mohli tu spolupráci vyzkoušet, a tak víme, kde slabá místa byla. Šlo například o problémy u kontaktních center nebo call centra a s jejich přetížeností. Nakonec jsme se dohodli, že to budeme zajišťovat my s pomocí dodavatele. Další problémy byly s logistikou, tedy roznosem formulářů a podobně. Toto všechno jsme při jednáních s poštou řešili a domníváme se, že se nám podařilo problémy minimalizovat. Nemohu samozřejmě zaručit, že vše bude fungovat stoprocentně, ale opravdu jsme tomu věnovali velkou pozornost.

Co očekáváte, že se od současného sčítání dozvíme? Co se za 10 let nejvíce mohlo změnit?

Nebude tam žádné velké překvapení například z hlediska počtu obyvatel nebo věkové struktury, protože tato data průběžně sledujeme. Na druhé straně je řada unikátních údajů, které se týkají zejména složení domácností – jak bydlí, kde bydlí – v registrech jsou pouze údaje o trvalém bydlišti, ale my víme, že řada lidí nebydlí v místě svého trvalého bydliště, ale bydlí někde jinde. Což by právě sčítání mělo ukázat, protože tam se ptáme na to skutečné, faktické bydliště. Uvidíme, kolik lidí bydlí single, kolik je vícegeneračních domácností, nebo kolik je osamělých seniorů. Dále, kolik lidí bydlí ve vlastním, případně družstevním bydlení. To jsou údaje, které běžně nemáme k dispozici. Takže sčítání nám ukáže další trendy, a za těch deset let se určitě společnost v řadě věcí posunula.

Jaký rok šéf statistiků očekává?

Já doufám, stejně jako většina lidí, že letošní rok bude lepší než ten loňský. My neděláme prognózy a díváme se vždy na historii. Z profesního zájmu ale samozřejmě sleduji, co se děje, jaké jsou odhady vývoje, a pokud se podaří vakcinace, pokud se podaří zastavit šíření covidu, tak skutečně jsou všechny předpoklady, aby se naše ekonomika poměrně rychle nakopla a došlo k oživení. A snad i občané budou zase moci normálně žít.

e.lesanova ( 22. února 2021 23:39 )

Spustit do toho všeho ještě akci Sčítání lidu je nyní naprosto mimo mísu...navíc samozřejmě s riziky pro seniory, kteří jsou vynervovaní z celé té situace a spousta šmejdů využije situace a bude se pod rouškou "sčítání" dobývat k nim domů Myslím, že by se svět nezbořil, kdyby se vše aspoň o rok odložilo.

krapotkin ( 22. února 2021 23:21 )

Bureš a jeho tlupa zlodějů se nějak musí dozvědět o co ještě může české žebráky okrást.

Zobrazit celou diskusi
Další videa