V noci na 27. března započne v Česku proces sčítání obyvatel a bude trvat až do 11. května. Jak bude sčítání probíhat, na co se připravit a s čím počítat, to zjistíte právě zde.

V noci na 27. března započne v Česku proces sčítání obyvatel a bude trvat až do 11. května. Jak bude sčítání probíhat, na co se připravit a s čím počítat, to zjistíte právě zde.
Sečíst se bude možné prostřednictvím internetu nebo pomocí listinného formuláře. Bez kontaktu se sčítacím komisařem se každý může sečíst online v době od 27. března do 9. dubna, a to na webu ČSÚ (https://scitani.cz/) nebo pomocí mobilní aplikace (bude v Google Play i App Store pod názvem „Sčítání21“). Kdo nevyužije možnosti online, musí v době od 17. dubna do 11. května vyplnit listinný sčítací formulář. Ten každý získá spolu s odpovědní obálkou od sčítacího komisaře nebo na kontaktních místech sčítání. Vyplněný formulář v obálce se odevzdá na poště nebo vhodí do poštovní schránky.
K přihlášení se použije číslo platného osobního dokladu vydaného Českou republikou (občanský průkaz, cestovní pas nebo doklady vydané cizincům) a datum narození. Použít se může také elektronická identita (Eidentita.cz) nebo datová schránka fyzické osoby.
Každý může sečíst nejen sebe, ale také celou rodinu. Vyplňující musí znát situaci v domácnosti a také požadované osobní údaje jejích členů, například jméno, rodné číslo nebo číslo osobního dokladu vydaného Českou republikou (občanský průkaz, cestovní pas nebo doklady vydané cizincům) a datum narození, dále informace pro osobní část formuláře, například první bydliště po narození, informace o vzdělání či zaměstnání.
Sčítání je podle zákona povinné. Povinnost sečíst se mají všechny osoby s trvalým pobytem nebo přechodným pobytem nad 90 dnů a osoby, kterým byl v ČR udělen azyl (případně doplňková ochrana nebo dočasná ochrana). Patří sem i ostatní osoby, které jsou na území ČR v rozhodný okamžik. Povinnost sečíst se se nevztahuje pouze na cizince, kteří jsou v Česku na dobu kratší než 90 dnů (například turisté), a na cizince požívající diplomatické výsady a imunity.
Sčítací formulář obsahuje o polovinu méně údajů než při minulém sčítání v roce 2011. Zjišťují se výhradně informace, které nejsou dostupné z databází státu, a nejsou tedy zjistitelné jiným způsobem. Vyplňují se například údaje o domě či bytě a o všech osobách, jež tam společně žijí. Zjišťuje se i první bydliště po narození a místo obvyklého pobytu rok před sčítáním, informace o nejvyšším ukončeném vzdělání, zaměstnání a místě pracoviště nebo školy. Jako dobrovolné jsou zařazeny otázky týkající se národnosti a náboženské víry. Otázky se netýkají majetkových poměrů ani zdravotního stavu.
Při sčítání se zjišťuje tzv. obvyklé bydliště. Jedná se o místo, kde sčítaný skutečně bydlí a kde má domácnost, případně rodinu. Adresa trvalého bydliště není pro účel sčítání podstatná. Údaje ze sčítání jako jediné ukážou, kde obyvatelé ČR skutečně bydlí.
Uvádí se adresa k rozhodnému okamžiku, tedy k půlnoci z pátku 26. března na sobotu 27. března 2021.
Sčítání není anonymní, výsledky však ano. Pro vyplnění formuláře je třeba uvést totožnost, aby se zajistilo, že se každý sečte právě jednou. Výsledky sčítání nebudou obsahovat žádné osobní údaje. Budou uveřejněny pouze v souhrnné podobě (počty, podíly či průměry), která neumožňuje identifikaci fyzických osob. Veškeré osobní údaje jsou zpracovávány v souladu s příslušnými právními předpisy. Osoby, které se s údaji ze sčítání seznámí, jsou povinny zachovávat mlčenlivost.
První výsledky budou zveřejněny na přelomu let 2021 a 2022. Další definitivní výstupy budou publikovány podle průběhu zpracování.
Historicky první sčítání lidu, domů a bytů od vzniku samostatné České republiky se vztahovalo k 1. březnu 2001. Bylo zároveň součástí celosvětového sčítání na přelomu tisíciletí. Otázky respektovaly doporučení Evropské unie tak, aby výsledky sloužily k porovnání jednotlivých států. Zjišťovaly se především základní demografické charakteristiky jako pohlaví, věk, rodinný stav, národnost, mateřský jazyk. Dále údaje o náboženství či vzdělání nebo druh ekonomické činnosti.
Minulé sčítání se pak konalo před deseti lety, rozhodným okamžikem byla půlnoc z 25. na 26. března. Mírně se oproti roku 2001 změnila struktura otázek. V roce 2011 se tak již například nezjišťovala vybavenost domácností spotřebiči (lednička, televizor), osobním automobilem nebo chatou. Z této oblasti se statistici zajímali pouze o to, zda má rodina možnost využívat počítač a připojení k internetu (ale třeba počet počítačů v rodině se nezjišťoval).
Do minulého sčítání lidu se také více zapojily informační technologie, pro snížení administrativní zátěže byly třeba formuláře předvyplněné některými údaji podle dostupných zdrojů dat a respondenti jen ověřili jejich správnost (případně je opravili). Novinkou byla před deseti lety také možnost zapojit se do sčítání online a vyplnit formuláře na internetu. Statistici nakonec obdrželi 4,3 milionu formulářů přes internet a 17,5 milionu papírových.
Minulé sčítání mimo jiné ukázalo, že se zvrátil trend úbytku obyvatel. Na přelomu století totiž žilo na území České republiky 10 230 060 obyvatel, o 72 155 lidí méně, než tomu bylo při posledním československém sčítání v roce 1991. Mezi roky 2001 a 2011 se ale počet obyvatel zvýšil na 10 436 560, tedy o více než 206 000 (přibližně dvě procenta). Růst ovšem nebyl ani zdaleka rovnoměrný, řada krajů naopak o obyvatele přišla, výrazně se vylidnily zejména pohraniční regiony.
O nejvíce lidí absolutně i relativně přišel Moravskoslezský kraj, kde klesl počet obyvatel zhruba o pět procent (z 1 269 467 na 1 205 834), o tři procenta méně lidí žilo po deseti letech v Karlovarském kraji. Naopak největší nárůst - o 15 procent z 1 122 473 na 1 289 211 obyvatel - zažil Středočeský kraj, následovaný Prahou (nárůst o zhruba osm procent). Přes tři procenta obyvatel přibyla v letech 2001 až 2011 také v Plzeňském a Jihomoravském kraji.
Nejvíce lidí se na území dnešní ČR dlouhodobě hlásí k české národnosti, jejich podíl ale z různých důvodů kolísá. V roce 1991 se za Čechy označilo 81,2 procenta lidí, o deset let později 90,4 procenta lidí a před deseti lety pak 64,3 procenta. V roce 1991 se mnoho lidí hlásilo k moravské (12,2 procenta) a slezské (3,7 procenta) národnosti, o deset let později už jejich společný podíl činil jen půl procenta. V roce 2011 pak bylo uvedení národnosti dobrovolné a čtvrtina lidí ji neudala.
Od začátku 90. let minulého století pak výrazně klesl počet lidí, kteří se při sčítání označili za věřící. Zatímco v roce 1991 to bylo 43,9 procenta obyvatel, v roce 2001 činil podíl věřících jen 32,1 procenta a před deseti lety 20,8 procenta populace. Zároveň ale rostl i počet těch, kteří nezaškrtli náboženskou příslušnost nebo kolonku bez vyznání - v roce 1991 byl tento údaj nezjištěn u 16,2 procenta obyvatel, před deseti rok to bylo 44,7 procenta lidí.
Nejvíce lidí se dlouhodobě hlásí k římskokatolické církvi, právě v jejím případě ale sčítání během let ukázalo největší pokles. Zatímco v roce 1991 tvořili římští katolíci téměř 89 procent všech lidí, kteří se přihlásili k víře, a o deset let později tvořili ještě 83 procent věřících, při sčítání v roce 2011 tvořili lidé hlásící se k římskokatolické církvi už jen polovinu všech věřících.
Počet obyvatel 2001 | Počet obyvatel 2011 | Ekon. aktivních 2001 | Ekon. aktivních 2011 | Věřící 2001 | Věřící 2011 | |
ČR | 10,230.060 | 10,436.560 | 5,253.400 | 5,080.573 | 3,288.088 | 2,168.952 |
Praha | 1,169.106 | 1,268.796 | 635.105 | 644.643 | 286.567 | 239.438 |
Středočeský | 1,122.473 | 1,289. 211 | 584.628 | 639.851 | 262.441 | 184.674 |
Jihočeský | 625.267 | 628.336 | 320.546 | 307.130 | 216.757 | 130.847 |
Plzeňský | 550.688 | 570.401 | 285.674 | 278.674 | 133.526 | 86.161 |
Karlovarský | 304.343 | 295.595 | 162.347 | 139.871 | 62.494 | 37.932 |
Ústecký | 820.219 | 808.961 | 426.599 | 377.298 | 129.822 | 81.467 |
Liberecký | 428.184 | 432.439 | 225.154 | 208.512 | 78.818 | 55.721 |
Královéhradecký | 550.724 | 547.916 | 279.064 | 260.819 | 146.738 | 90.327 |
Pardubický | 508.281 | 511.627 | 255.709 | 246.779 | 162.695 | 100.990 |
Vysočina | 519.211 | 505.565 | 256.686 | 243.720 | 240.669 | 148.145 |
Jihomoravský | 1,127.718 | 1,163.508 | 568.315 | 572.019 | 492.323 | 333.995 |
Zlínský | 595.010 | 579.944 | 298.616 | 281.576 | 328.516 | 214.825 |
Olomoucký | 639.369 | 628.427 | 324.278 | 303.992 | 236.441 | 150.583 |
Moravskoslezský | 1,269.467 | 1,205.834 | 630.679 | 575.689 | 510.281 | 313.847 |
Domy 2001 | Domy 2011 | Byty 2001 | Byty 2011 | |
ČR | 1,969.018 | 2,158.119 | 4,366.293 | 4,756.572 |
Praha | 88.200 | 99.949 | 551.243 | 587.832 |
Středočeský | 307.120 | 353.037 | 498.271 | 582.294 |
Jihočeský | 147.970 | 163.889 | 279.892 | 308.712 |
Plzeňský | 120.279 | 131.052 | 244.476 | 268.963 |
Karlovarský | 39.866 | 44.979 | 125.486 | 135.091 |
Ústecký | 124.567 | 135.999 | 358.491 | 377.133 |
Liberecký | 84.883 | 92.345 | 189.241 | 205.187 |
Královéhradecký | 128.770 | 137.051 | 241.699 | 259.995 |
Pardubický | 118.714 | 128.618 | 213.069 | 233.798 |
Vysočina | 129.165 | 136.766 | 212.687 | 230.025 |
Jihomoravský | 237.514 | 259.567 | 454.406 | 503.489 |
Zlínský | 133.402 | 141.852 | 231.247 | 252.396 |
Olomoucký | 126.825 | 137.345 | 257.457 | 279.323 |
Moravskoslezský | 181.743 | 195.670 | 508.628 | 532.334 |
Tenhle policejní stát umí dávat jen pokuty.