Očkování v Číně metodou cukru a biče. Nejdřív přišlo varování, pak dary
Ještě před dvěma měsíci vakcinace v Číně dost zaostávala, a v zemi s 1,3 miliardy obyvatel byl naočkovaný jen málokdo. To vše se však v poslední době změnilo, nyní už jsou alespoň po první dávce stovky milionů lidí. Jak se to Číně podařilo? Metodou cukru a biče, nejdříve přišlo varování od zdravotníků, následně dary pro očkované, uvedl deník The Guardian.
Na počátku března přední čínský expert na respirační choroby Čung Nan-šan uvedl, že v Číně je naočkováno pouze 3,56 procenta lidí. Takto nízký počet znepokojil vládu, nicméně Čung tvrdil, že země pořád může do konce června proočkovat 40 procent populace. Sám si byl vědom, že je to dost velká výzva. „Nemáme moc času, máme před sebou hodně práce,“ komentoval.
Tři týdny po Čungově slibu začala masová vakcinace, města i celé provincie přišly s plány, jak do června dosáhnout kýženého počtu očkovaných. Firmy vyrábějící vakcíny zvýšily produktivitu a denní kapacita se posunula na 5 milionů dávek, místo 1,5 milionu, které produkovaly v únoru. Denně je očkováno několik milionů osob a podle některých expertů je Čína na cestě ke kolektivní imunitě.
Číňanům se ze začátku do očkování nechtělo
Kao Fu, ředitel čínského Centra pro kontrolu a prevenci nemocí, se domnívá, že do konce tohoto roku by mělo být naočkováno 900 milionů až 1 miliarda lidí. Zpočátku vakcinačního programu však mezi Číňany vládla jistá nedůvěra. „Jako jistá část populace ve Spojených státech někteří Číňané velmi váhali, zda se nechat očkovat,“ objasnil odborník americké Rady pro zahraniční vztahy Chuang Jen-čung.
Změna v Číně nastala 22. března, kdy vicepremiérka Sun Čchun-lan nakázala všem částem ministerstva zdravotnictví včetně těch lokální, aby zlepšily organizaci a koordinaci očkování. „Její projev chápeme jako začátek obratu v čínské očkovací strategii, místo masového exportu vakcín do zahraničí se Peking začal zaměřovat na vakcinaci doma,“ objasnil Chuang.
Straníci museli jít příkladem
Vakcinační centra začala vznikat, kde se dalo – při nemocnicích i na trzích. Státní úředníci, dívčí kapely i bývalá hvězda NBA Jao Ming se zapojili do propagace očkování. Členové komunistické strany dostali nakázáno jít příkladem a nechat se očkovat, stejně tak povinně na očkování šli i zaměstnanci státních podniků.
Pak v televizi vystoupil celostátně respektovaný epidemiolog Čang Wen-chung s varováním, jak nebezpečná může být nečinnost a váhavost v otázce očkování. V Šanghaji po jeho výstupu následně regionální vláda ohlásila, že každý nově oočkovaný dostane 980 korun, v některých městech rozdávali očkovaným mléko, vajíčka či prací prášek. Provincie S’-čchuan nechala dokonce natočit hudební video s rappovou písní „Nech se rychle bodnout“.
Motivace: Nová ohniska
Největším motivátorem pro očkování ale nakonec byla nová ohniska koronaviru, která se místy v Číně objeví, a následné tvrdé restrikce. Nová strategie se vyplatila a podle čínské vlády trvalo jen 16 dní, aby bylo naočkováno 100 milionů lidí, k 23. května se následně Čína pochlubila, že má očkováno už půl miliardy osob.
Provládní agentura Sin-chua si nemůže pokrok ve vakcinaci vynachválit. „Čínská rychlovakcinace“, tak o masovém očkování píší její reportéři. „Jsou to skvělé zprávy,“ reagoval šéf oboru epidemiologie na Univerzitě v Hongkongu Ben Cowling. Očekává, že do konce léta bude naočkována polovina čínské populace. „Jakmile bude pročkovanost mezi 60 až 70 procenty, bude bezpečně rozvolnit restrikce,“ potvrdil epidemiolog.
Pochyby o účinnosti čínské vakcíny
Chuang ale jeho optimismus nesdílí a poukázal na to, že země používající čínské vakcíny stále čelí novým ohniskům nákazy. „Například Seychely používaly skoro výhradně čínské vakcíny, ale stále hlásí dost velkou míru nakažených. To může být vinou nízké účinnosti vakcín,“ uvedl expert.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.