Česko je na Putinově seznamu nepřátelských zemí. A spolu s ním i Američané, Britové a Poláci
Na seznamu nepřátelských zemí, který nařídil minulý týden vyhlásit ruský prezident Vladimir Putin, je po vrbětické kauze i Česká republika. Seznam čítá celkem jedenáct zemí, nechybí na něm USA, Velká Británie nebo trojice pobaltských států, ale i Polsko nebo Ukrajina. Diplomatická zastoupení těchto států v Rusku budou mít omezenou možnost zaměstnávat místní síly. Vyplývá to z prezidentského výnosu, který na svých stránkách zveřejnil v pátek večer Kreml. „V případě nutnosti“ může Moskva vydat úplný zákaz najímání ruských občanů k práci na velvyslanectvích a konzulátech v Rusku.
Putin výnosem pověřil ruskou vládu, aby vyhotovila soupis států, pro něž mají omezení začít platit. Kabinet má rovněž těmto zemím stanovit počet ruských zaměstnanců, s nimiž jejich diplomatická zastoupení budou moci uzavřít pracovní smlouvy.
O které státy jde, se ukázalo v úterý:
- USA
- Litva
- Lotyšsko
- Estonsko
- Gruzie
- Ukrajina
- Polsko
- Česko
- Velká Británie
Později na základě dalších zdrojů k výše uvedeným zemím přibyly ještě následující státy:
- Kanada
- Austrálie
„Německo a Francie jsou podmíněnými partnery“
„Velké země západní Evropy, například Německo a Francie, se liší ve svých pozicích vůči Rusku, ale Moskva je vnímá jako jakési podmíněné partnery, kteří jsou v politické, ekonomické a vojenské závislosti na Washingtonu. Mají však určitou nezávislost, takže jsou pro nás vyjednávající stranou,“ řekl ruskému celostátnímu deníku Izvestija zástupce ruské Státní dumy Oleg Shein.
Restrikce se týkají pouze případných pracovníků, kteří se zdržují na ruském území, nikoliv těch, kteří přijeli z dotčených zemí za prací na diplomatických zastoupeních.
Tato omezení již ruské ministerstvo zahraničí oznámilo pro Česko a Spojené státy kvůli vzájemnému vyhošťování diplomatů. Podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marije Zacharovové má opatření předejít snaze západních tajných služeb, a to verbovat ke spolupráci ruské občany pracující na diplomatických zastoupeních.
Diplomatická krize reagovala na kauzu Vrbětice
Roztržka mezi Českem a Ruskem vypukla minulou sobotu. Česko v návaznosti na odhalení bezpečnostních složek, podle nichž jsou ze dvou explozí munice ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 důvodně podezřelí agenti ruské vojenské rozvědky GRU, vyhostilo 18 pracovníků ruské ambasády. Rusko v odvetném kroku prohlásilo nežádoucími osobami 20 zaměstnanců českého velvyslanectví v Moskvě.
Ve čtvrtek české ministerstvo zahraničí informovalo o nuceném odchodu dalších ruských diplomatů z Česka do konce května. Rusko oznámilo, že přechází v počtech pracovníků ambasád „na striktní paritu“. Srovnat se má i počet zaměstnanců, které ambasády najímají v hostitelské zemi. Podle diplomatických zdrojů ČTK zaměstnává české velvyslanectví v současnosti zhruba 110 ruských občanů, ruská ambasáda v Praze zaměstnává podle dostupných údajů jen asi 15 či 20 českých občanů.
Pro mnoho Rusů je podle agentury DPA práce na ambasádách západních zemí atraktivní, neboť tam zpravidla pobírají vyšší plat, než je běžný na ruském pracovním trhu.
Vrbětická krize
ONLINE: Vrbětická krize Oznámení české vlády Tajná jednotka 29155 Ruská reakce Šéf BIS Michal Koudelka Stopy ruských agentů v ČR Projev prezidenta Zemana
- K prvnímu výbuchu v muničních skladech došlo 16. října a 3. prosince 2014. Při prvním výbuchu zemřeli i dva zaměstnanci firmy Imex Group, která si sklady pronajímala.
- O podezření ze zapojení ruských tajných služeb do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích z roku 2014 informoval premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) v sobotu 17. dubna. V reakci na to Česko vyhostilo 18 ruských diplomatů.
- Nepřátelský akt nebo státní terorismus. Tak na informace o zapojení ruské vojenské rozvětky do výbuchu ve Vrběticích reagovali Čeští politici. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) kritizoval i prezidenta Miloše Zemana. Vadilo mu, že se k situaci nevyjádřil.
- Rusko obvinění označilo za absurdní. Na vyhoštění svých diplomatů pak odpovědělo vyhoštěním 20 zaměstnanců českého velvyslanectví v Moskvě.
- Informace nezůstala bez odezvy ani mezi občany. Už v noci ze soboty na neděli skupina aktivistů potřísnila zdi ruského velvyslanectví kečupem. V neděli se pak před velvyslanectvím sešla asi stovka demonstrantů, dorazilo ovšem i kolem deseti podporovatelů Ruska a došlo i na potyčky.
- V úterý se informacemi zabývala i česká Sněmovna. Poslanci na konci jednání vyzvali vládu k dalšímu omezení počtu ruských diplomatů v Česku.
- Ve čtvrtek Česko reagovalo na vyhoštění svých diplomatů rozhodnutím, že počet ruských pracovníků na ambasádě v Praze zastropuje na počet českých pracovníků na své ambasádě v Rusku.
A Slovensko? No zaujímavé.