Pavel s Clintonem vzpomněli na oběti masakru. Česku se dnes ve Rwandě tleskalo!

Lidstvo hledá poučení z vlastních chyb jen těžko, ze rwandské genocidy si však svět alespoň zčásti lekci vzal. Prohlásil to český prezident Petr Pavel, který se dnes spolu s dalšími státníky v Kigali zúčastnil vzpomínkového ceremoniálu ke 30. výročí začátku masakru, při němž zemřelo na 800.000 lidí. Podle rwandského prezidenta Paula Kagameho se ale svět z hrůzných událostí nepoučil. Jeho země ušla dlouhou cestu, ale na krvavé události nesmí nikdy zapomenout, dodal.

„Hlavním cílem mé návštěvy ve Rwandě bylo připomenutí obětí genocidy z roku 1994. Ta před třiceti lety za sto dní vymazala pětinu rwandské populace. Její památku jsem uctil společně s Karlem Kovandou při ceremoniálu Kwibuka30. Toto slovo znamená v místním jazyce ,pamatovat si´. Česká republika tehdy jako jedna z mála kritizovala nerozhodnost a neochotu Rady bezpečnosti se alespoň pokusit toto vraždění ukončit. A Karel Kovanda byl prvním diplomatem, který ho v OSN veřejně nazval genocidou," napsal Pavel na sociální síť X. 

Rwandská genocida bývá označována za nejhorší historicky doložený masakr co do počtu mrtvých v čase, podle údajů vlády umíralo až 10 000 lidí denně. Česko se tehdy snažilo v Radě bezpečnosti OSN prosadit aktivnější postoj mezinárodního společenství. To však nezasáhlo a jeho představitelé, stejně jako někteří západní politici, později přiznali selhání.

Souboj o nejdůvěryhodnějšího politika? O prvenství se „popral“ Pavel s Babišem. Fiala se propadl

Při genocidě, která vypukla přesně před 30. lety, a trvala 100 dní, zmasakrovali hutuští extremisté na 800.000 menšinových Tutsiů a umírněných Hutuů. Asi 2,7 milionu lidí muselo uprchnout z domovů a na 1,6 milionu se uchýlilo do zahraničí. Zabito bylo podle odhadů na 20 procent obyvatel země a asi 70 procent rwandských Tutsiů.

„Byla to lekce psaná krví,“ prohlásil během ceremoniálu Kagame, který v době genocidy vedl tutsijskou Rwandskou vlasteneckou frontu (FPR), jež masové vraždění ukončila. Jeho země se podle něj za tři desetiletí výrazně posunula a nyní je stabilní a bezpečná, na tragickou minulost ale nesmí zapomenout. Podobné vraždění může nastat v jakékoli další africké zemi, pokud se tam prosadí extremismus a etnická nenávist.

„Zdá se, že lidstvo je velmi rezistentní proti poučení se z vlastních chyb. Zároveň ale vidím jako pokrok rostoucí porozumění mezi množstvím států světa, které jsou přes rozdílné názory jednotné v hlavních principech,“ prohlásil český prezident Pavel.

Pozitivním posunem je podle něj i to, že genocida začala být po rwandském krveprolití vnímána jako jeden z nejhorších zločinů a v návaznosti na první mezinárodní tribunál, který byl věnován právě Rwandě, vznikly i další podobné instituce.

Ceremoniál u příležitosti 30. výročí genocidy ve Rwandě, který se konal u památníku genocidy v Kigali 7. dubna 2024. | ČTK / AP / Brian Inganga

Řada západních politiků přiznává, že jejich země i OSN v době tragického krveprolití selhaly, když masakru nedokázaly zabránit. Česko bylo jednou z několika zemí, které v OSN prosazovaly aktivní přístup a označení vraždění za genocidu, což dnes Kagame připomněl. Tehdejší český velvyslanec při OSN Karel Kovanda se dnes dočkal potlesku arény v Kigali, v níž se ceremoniál konal.

„Škála těch zvěrstev byla absolutně mimo chápání,“ popsal Kovanda jeden z důvodů, proč podle něj odmítali západní politici označení genocida a nechtěli do dění v zemi zasahovat. Zároveň „měli jiné zájmy, než sledovat, co je za tou katastrofou,“ řekl český diplomat, jehož rwandská vláda před časem ocenila nejvyšším státním vyznamenáním.

Někteří představitelé měli podle něj přátelské vztahy s tehdejší hutuskou vládou, která byla za masakry odpovědná. Konkrétně jmenoval Kovanda Francii, která měla v zemi významný vliv. Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes přiznal, že Paříž mohla vraždění zastavit, ale neměla k tomu vůli.

Dnešního ceremoniálu se vedle Pavla zúčastnili i další současní či tehdejší státníci včetně izraelského prezidenta Jicchaka Herzoga, řady lídrů afrických zemí či exprezidentů USA a Francie Billa Clintona a Nicolase Sarkozyho.

I tisíce kilometrů od domova v daleké Rwandě jsem našel českou stopu a konkrétní příklady spolupráce s africkým partnerem. Petr Kočnar mi představil svou neziskovou organizaci, která zaměstnává desítky zdravotně postižených žen výrobou typických místních košíků. Navštívil jsem… pic.twitter.com/LErTJLghTf

— Petr Pavel (@prezidentpavel) April 6, 2024

České stopy ve Rwandě

První rwandský satelit, desítky hendikepovaných žen vyrábějících tradiční nádoby a skupina nosorožců černých v národním parku Akagera patří k nejvýraznějším českým stopám ve středoafrické zemi, se kterými se při své návštěvě setkal Petr Pavel. Češi v rámci rozrůstající se spolupráce pomáhají například i se školením lékařů či při zemědělském plánování. Podle Pavla je ve Rwandě prostor i pro další aktivity.

Pavel na návštěvě Rwandy, 6. 4. 2024 | Instagram Petra Pavla

V Kigali působí brněnská firma TRL Space, která chystá první africkou misi k Měsíci. Koncem roku 2025 by tam ve spolupráci s americkým Národním střediskem pro letectví a vesmír (NASA) měl vyletět první rwandský satelit, ještě o půl roku dříve by se první družice vyrobená v této zemi měla dostat na oběžnou dráhu Země. „Snažíme se do dodavatelského řetězce pro ten satelit zapojit místní firmy, studenty a budovat celou tu ekonomiku odspodu,“ řekl ČTK šéf TRL Space Petr Kapoun. Jeho firma v současnosti zaměstnává ve Rwandě desítku lidí, plánuje se však v příštích letech rozrůst až na 50 zaměstnanců.

Satelitní technologie jsou podle něho ve Rwandě využitelné v různých oblastech - v komunikaci, při monitorování zemědělských ploch nebo předpovídání přírodních katastrof.

Dílna projektu Talking Through Art sídlící v domě u hliněné cesty na předměstí Kigali poskytuje práci desítkám žen, které jsou tělesně postižené nebo sociálně znevýhodněné. Pod vedením absolventa umělecko-průmyslové školy Petra Kočnara tady ručně vyrábějí tradiční košíky, mísy, ošatky a další nádoby a doplňky.

„Když jsem chodil po Kigali, vždycky jsem viděl mnoho lidí žebrat, a ti lidé byli hendikepovaní. Přemýšlel jsem nad něčím, co by každému z nich mohlo přinést příjem a nezávislost,“ popsal začátky projektu fungujícího již devátým rokem Kočnar, který před příchodem do Rwandy působil jako manažer v Británii či vedoucí vzdělávacích programů v Keni. Talking Through Art má v současnosti na 80 členů a dále se rozvíjí.