Vláda kývla na zvýšení minimální mzdy. A stát uvolní 3,5 miliardy pro energeticky náročné firmy

Růst minimální mzdy na 18 900 korun znamená zvýšení o 9,2 procenta. Odbory prosazovaly výraznější růst, podle zaměstnavatelů by měla minimální mzda růst pomaleji. Ministerstvo práce původně navrhovalo dvě varianty přidání od ledna - o 2100 korun, nebo o 1600 korun. Po neshodě na tripartitě řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL), že předloží návrh s nižší částkou.

„Vláda potvrdila nařízení o zvýšení minimální mzdy o 1600 korun. Dojde k nárůstu, který bude nejvyšší v historii (nominálně). Zároveň budeme postupnými kroky naplňovat cíl, kdy do pěti let se bude postupně minimální mzda zvyšovat transparentně a předvídatelně na cílovou hodnotu 45 procent vůči průměrné mzdě,“ uvedl Jurečka.

Přiměřené minimální mzdy upravuje loňská směrnice EU, kterou mají členské země promítnout do dvou let do praxe. Předpis doporučuje nejnižší výdělek na 60 procentech mediánu hrubé mzdy či na 50 procentech průměrné hrubé mzdy. Ministerstvo práce původně navrhovalo dvě varianty přidání od ledna - buď o 2100 korun, nebo o 1600 korun. Minimální mzda by se tak v příštích letech postupně dostala buď na 50 procent průměrné mzdy, nebo na 45 procent. Minulý týden o tom jednala tripartita, neshodla se. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) pak řekl, že kabinetu předloží návrh s nižší částkou.

Podle nařízení se hodinová minimální mzda od ledna zvedne ze 103,80 na 112.50 Kč. Měsíčně je to růst z nynějších 17.300 na 18.900 korun. Pracovník by měl mít 16.442 korun čistého. Nejnižší výdělek by v příštím roce měl odpovídat 41 procentům průměrné mzdy. Každý další rok do roku 2028 by se pak měl podle plánu podíl zvedat o jeden procentní bod na 45 procent průměrné mzdy. Na této hladině by měl zůstat.

U nejnižší zaručené mzdy jsou částky a navýšení stejné jako u minimální mzdy. Druhý stupeň by se měl podle nařízení od ledna upravit z letošních 17.900 na 19.500 korun, třetí stupeň pak z 19.700 na 21.300 korun a osmý stupeň z 34.600 na 37.800 korun. Jurečka uvedl, že navýšení zaručených mezd se týká třeba školních kuchařek, školníků, pracovníků v sociálních službách či kultuře. Upřesnil, že první tři stupně zaručené mzdy pokrývají asi 1,2 milionu lidí, ne všichni ale mají jen zaručený výdělek.

Podnikatelům by se měly příští rok po nařízeném přidání podle odhadů ministerstva práce zvednout mzdové náklady o 5,21 miliardy korun. Zaměstnavatelé ve veřejném sektoru by měli zaplatit o 240 milionů korun víc. Na sociálních a zdravotních odvodech by stát měl získat o 2,16 miliardy korun víc.

Pravidelnou valorizaci a podobu zaručených mezd má upravit chystaná novela zákoníku práce. Podle Jurečky by se měla přijmout v prvním pololetí příštího roku, platit by měla od roku 2025. Počet stupňů zaručené mzdy by se měl snížit z osmi na čtyři či na pět.

3,5 miliardy pro energeticky náročné firmy

Stát uvolní na pomoc energeticky náročným firmám s cenami energií 3,5 miliardy korun. Peníze použije na snížení plateb firem na hladině vysokého a velmi vysokého napětí za obnovitelné zdroje energie, a to v průměru o dvě třetiny. Pomoc je určena pro téměř 25.000 odběrných míst. Na dnešní tiskové konferenci to řekl premiér Petr Fiala (ODS).

Po pomoci od státu volali zástupci průmyslu a podnikatelů kvůli vysokému růstu regulovaných cen energií. Obávali se až trojnásobného růstu nákladů na energie některých firem a oslabení konkurenceschopnosti tuzemského průmyslu.

Kalkulačka ERÚ proti drahým energiím: Chtějí zdražit, a tak radí, kde šetřit

„Společně se Svazem průmyslu a dopravy a Hospodářskou komorou jsme během necelých dvou týdnů od vydání nařízení našli řešení, které pomůže udržet konkurenceschopnost českých firem a zachovat tak pracovní místa a posílit hospodářský růst,“ řekl Fiala. Stát podle něj nebude plošně dotovat energie všem firmám. „Soustředíme se na cílenou pomoc těm, které by zvýšení cen mohlo existenčně ohrozit,” dodal premiér.

Stát bude peníze na pomoc firmám čerpat z rozpočtu na příští rok z kapitoly ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) nebo z nespotřebovaných peněz z letošního rozpočtu. Částku si mají rovnoměrně rozdělit subjekty připojené na hladině vysokého a velmi vysokého napětí. Půjde o necelých 25.000 odběrných míst. Vládní pomoc sníží příspěvek na platby za obnovitelné zdroje subjektům připojeným na hladině vysokého napětí o 107 korun za odebranou MWh bez DPH a subjektům připojeným na velmi vysoké napětí o 167 korun. Pomoc bude odpočítávána podle rezervovaného příkonu. Příspěvek na obnovitelné zdroje bez započtení státního příspěvku obvykle dosahuje výše 495 korun za odebranou MWh bez DPH.

Vláda k poskytnutí pomoci firmám využije opatření, které prosadila v konsolidačním balíčku. “To nově umožňuje poskytovat státní pomoc s platbami za podporované zdroje energie kdykoliv během roku a umožňuje také tuto pomoc zacílit jen na určité napěťové hladiny, tedy například tak jako v tomto případě na firmy,“ popsal ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Vedle toho se Síkela a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dohodl se zástupci Hospodářské komory a Svazu průmyslu a obchodu na pravidelných schůzkách v příštím roce. Tématem schůzek by měly být diskuse o systémových řešeních, která do budoucna zabrání nepředvídatelnému zvyšování regulované složky energií. „Rovněž platí, že kdyby nastal jakýkoliv negativní vývoj v ekonomice, budeme jako vláda hledat další možnosti pomoci pro firmy,“ dodal Stanjura.

Podle rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vzroste v příštím roce regulovaná část elektřiny na hladině vysokého napětí meziročně o 105,5 procenta, na velmi vysokém napětí pak o 190,9 procenta. Tyto hladiny využívají především velcí odběratelé. Na hladině nízkého napětí, tedy u domácností a malých podnikatelů, pak bude meziroční růst o 66,7 procenta. U plynu se regulované ceny velkoodběratelům zvýší meziročně o 41,8 procenta, domácnostem o téměř 39 procent.

Celní správě se budou muset hlásit obchody v rámci EU nad 15 miionů korun

Od ledna se zvýší spodní hranice objemu transakcí, od kterých musí firmy hlásit celní správě obchodní výměnu s jinými státy Evropské unie. Příslušné nařízení dnes schválila vláda. Kabinet předpokládá, že změna sníží administrativní zátěž hlavně pro malé a střední podniky. Kvůli zvýšení cenové hladiny v posledních letech se povinnost týkala stále většího počtu firem.

V současnosti je spodní práh, od kterého firmám nastává povinnost hlášení podávat, 12 milionů korun. Hodnota byla stanovena od roku 2019. Ministerstvo financí navrhlo zvýšit tento práh na 15 milionů korun, aby se zohlednil vývoj inflace v posledních čtyřech letech.

Důvodová zpráva k nařízení upozorňuje, že loni muselo podat hlášení 11.404 firem při vývozu zboží a 14.213 při dovozu. Od posledního nastavení prahu se tak počet vývozních firem zatížených povinností zvýšil zhruba o 700, počet dovozních firem o 1000. Údaje za letošní rok zatím nejsou k dispozici, trend byl ale po všechny roky platnosti prahu rostoucí. Zvýšení prahu by podle ministerstva financí mělo snížit administrativní zátěž celních hlášení, se kterou se potýkají zejména malé a střední podniky.

Materiál zároveň konstatuje, že změna pravidel neomezí statistická data získaná sběrem hlášení. Podle důvodové zprávy bude i po zvýšení prahu naplněn požadavek Evropské unie, aby sebrané údaje od firem pokrývaly nejméně 95 procent hodnoty celkového vývozu zboží do ostatních zemí EU.

Méně administrativy díky církevní novele

Digitalizaci a zjednodušení administrativy má zajistit novela zákona o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností, kterou dnes podle výsledků zasedání schválila vláda. Ministerstvo kultury v předloze navrhuje změny v právní úpravě právnických osob zakládaných církvemi a náboženskými společnostmi. Mění mimo jiné jejich označení z „evidovaných právnických osob“ na „církevní právnické osoby“.

Další změnou novely, kterou nyní projedná Parlament, je stanovení možnosti získat úředně ověřené výpisy z Rejstříku registrovaných církví a náboženských společností, Rejstříku svazů církví a náboženských společností a Rejstříku evidovaných, respektive církevních právnických osob v elektronické podobě. To je podle ministerstva v souladu s trendem elektronizace veřejné správy.

Některé navrhované změny se také týkají právní úpravy zvláštních práv. Předpis má umožnit církvím a náboženským společnostem, které disponují oprávněním k výkonu zvláštních práv, podat návrh na zrušení oprávnění k výkonu těchto zvláštních práv, což dosud není možné. Církve nyní mají pouze možnost zvláštní právo nevykonávat.

Návrh cílí i na snížení administrativní zátěže na straně církví i ministerstva a obsahuje také drobné změny zákona o správních poplatcích, které souvisejí se zjednodušením právní úpravy evidovaných právnických osob. Ministerstvo kultury upozornilo, že návrh zákona nepřináší zvýšené nároky na státní rozpočet, výdaje spojené s jeho uvedením do praxe se uhradí z jeho rozpočtu ve schválených limitech výdajů na příslušný rok.

Příslušníků vězeňské služby bude o 198 méně

Vězeňská služba bude mít příští rok k dispozici 7364 tabulkových míst pro své příslušníky, což je o 198 méně, než měla na počátku letošního roku. Systemizaci, kterou navrhlo ministerstvo spravedlnosti, dnes schválila vláda, vyplývá z výsledků zasedání.

Snížení počtu tabulkových míst na 7364 souvisí podle předkládací zprávy k návrhu, kterou má ČTK k dispozici, se snížením rozpočtu sboru o dvě procenta. Na výplaty příslušníků by měla mít Vězeňská služba k dispozici 3,8 miliardy korun.

Bezpečnostní sbor přišel o 40 tabulkových míst už od letošního října, kdy je získalo ministerstvo spravedlnosti k vyřizování své agendy. Mluvčí sboru tehdy uvedla, že místa byla dlouhodobě neobsazena a že převod je dočasný. Vězeňská služba delší dobu upozorňuje na personální podstavy v řadách dozorců, zároveň má problém s náborem nováčků. Psychotesty projde podle generálního ředitele sboru jen každý sedmý zájemce, překážkou pro ně začínají být i testy fyzické zdatnosti.

Počet vězňů stoupá od roku 2021, aktuálně je za mřížemi 19.620 lidí. Věznice jsou celkově zaplněné skoro ze sta procent, téměř v polovině z nich už je ubytovací kapacita překročena. Ministerstvo ale v návrhu systemizace uvedlo, že pro určení počtu tabulkových míst příslušníků není rozhodující celkový počet vězňů, ale počet oddělení a oddílů uvnitř areálů věznic.

Protitanková munice za miliardy

Ministerstvo obrany nakoupí od zbrojařské firmy STV Group munici pro protitankovou zbraň RPG-7 až za 2,5 miliardy korun bez DPH. O zakázce dnes informovalo vládu, vyplývá z výsledků zasedání. Ministerstvo počítá s dodáním až 100 kusů nábojů v letech 2024 až 2031, sdělil ČTK mluvčí úřadu David Polák.

Díky nákupu bude podle něj v příštím roce možný výcvik ukrajinských vojáků na českém území. Doplnění munice pro protitankovou zbraň RPG-7 je v souladu s vnitřními předpisy ministerstva pro bojovou činnost v operačním nasazení vojsk armády ČR a výcviku vojsk na čtyřleté výcvikové období, dodal.

Dodavatelem munice je společnost STV Group, která je v ČR přímým výrobcem. Munici od stejné firmy nakoupilo ministerstvo už v roce 2021, zakázka v hodnotě do 413,22 milionu korun bez DPH s dodávkami mezi lety 2021 a 2024.

V porovnání s jinými zakázkami armády z poslední doby jde o menší obchod. V květnu vláda rozhodla, že formou mezivládní dohody ze Švédska pořídí 246 pásových bojových vozidel pěchoty CV90 za 59,7 miliardy korun. Ještě o řád více bude stát nákup 24 amerických bojových letounů F-35, který vláda schválila v září. Celkové náklady na pořízení a provoz stíhaček F-35 do konce jejich životnosti v roce 2069 odhaduje ministerstvo obrany na 322 miliard korun.

Ministerstvo obrany má podle návrhu rozpočtu příští rok hospodařit se 151 miliardami korun, což je zhruba o 40 miliard více proti letošnímu schválenému rozpočtu. Spolu s výdaji na obranu v dalších kapitolách rozpočtu ve výši 8,6 miliardy korun dosáhne částka bezmála 160 miliard korun, a přesáhne tak poprvé od vstupu Česka do NATO v roce 1999 dvě procenta hrubého domácího produktu.

ČR bude pro navýšení kapitálu EBRD

Česko se připojí k plánovanému navýšení kapitálu Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD). V letech 2025 až 2029 by mělo bance ze státního rozpočtu odvést celkem 826 milionů korun, schválila dnes vláda. Zvýšení kapitálu by mělo bance pomoci s investicemi pro rekonstrukci Ukrajiny.

Rada guvernérů EBRD podle ministerstva financí do konce letošního roku zřejmě schválí zvýšení základního kapitálu o čtyři miliardy eur (97,7 miliardy korun). Banka základní kapitál zvyšuje, aby mohla pokrýt očekávané investice na Ukrajině v příštích letech.

Pokud rada guvernérů návrh schválí, na Česko by připadal podíl na navýšení kapitálu 826 milionů korun. Peníze by měly být vyplaceny ze státního rozpočtu v pěti splátkách v letech 2025 až 2029. Každá roční splátka by měla činit zhruba 165 milionů korun.

EBRD byla založena v roce 1991, aby pomohla bývalým komunistickým zemím střední a východní Evropy a Sovětského svazu při přechodu k tržnímu hospodářství. Česko patří k jejím zakládajícím členům. Nyní banka působí v téměř čtyřech desítkách zemí v Evropě, Asii a v Africe. Předloni v březnu se banka na žádost české vlády rozhodla, že po třináctileté pauze začne opět investovat v Česku.

Další body jednání vlády

Vnitro chce zvýšit limit pro žádosti o víza k pobytu za účelem podnikání či zaměstnanecké karty z Filipín o 5000 na 10 300, naopak snížit kvótu pro žádosti z Ukrajiny na 11 000. Původní kvótu 38 000 žádostí totiž lidé na Ukrajině aktuálně nečerpají. V dalším nařízení by mohl kabinet navýšit počet pracovních víz pro pracovníky v zemědělství, potravinářství nebo lesnictví na 2500 z aktuálních 1500, nově se má opatření kromě Ukrajiny vztahovat na Bosnu, Gruzii, Moldavsko a Severní Makedonii.

Vláda projedná i návrh projektu Pilot, který má zjednodušit cizincům možnost podání žádosti o pobytové oprávnění za účelem leteckého výcviku v Česku. Souhlasné stanovisko patrně zaujme k poslanecké novele, podle níž by mohli získat české občanství snáze získat i pravnuci emigrantů, kteří československé nebo české občanství v minulosti ztratili.

Zaorálek: Vláda lapá po dechu, chudým bere a bohatým dává. Zastal se Orbána a chce do Bruselu