Video se připravuje ...
Mají navrch Ukrajinci, nebo Rusové? Analytik pro Blesk o tom, proč válka letos neskončí
Novinky v lex Ukrajina: Česko připraví speciální program pro návrat uprchlíků
Česko připraví speciální program pro dobrovolný návrat uprchlíků na Ukrajinu. Poskytlo by jim při něm pomoc a hradilo některé náklady. O podobě podpory rozhodne vláda. Vyčlení na ni i peníze. Projekt pak spustí. Počítá s tím návrh šesté novely zákona lex Ukrajina. Měla by také o rok prodloužit poskytování dočasné ochrany příchozím do konce března 2025. Na konci minulého týdne bylo podle ministerstva vnitra v ČR 360 900 uprchlíků z Ukrajiny s vízem k ochraně, většinu tvoří ženy a děti. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) před nedávnem hostitelské země vyzval, aby běžence k návratu nenutily.
„Je třeba reagovat na množící se poptávku cizinců po asistenci při návratu zpět na Ukrajinu. Přestože situace na Ukrajině není v řadě ohledů uspokojivá, je namístě nabídnout pomoc těm, kteří o návrat projeví zájem,“ uvedli autoři novely. V podkladech k novele poukazují na to, že vývoj zatím nenaznačuje, že by válka brzy skončila a uprchlíci se mohli vracet.
Pravidla pro dobrovolný návrat upravuje už teď cizinecký i azylový zákon. Ministerstvo vnitra koupí jízdenku či letenku, pracovníci poskytnou pomoc při odbavení. O zajištění návratu mohou žádat třeba žadatelé o azyl, lidé se zrušeným či neprodlouženým povolením k pobytu i vyhoštění.
Podle ministerstva vnitra nynější obecná pravidla nevyhovují a nejsou dost flexibilní, proto vznikne zvláštní program. Vláda stanoví, co přesně stát při dobrovolném návratu válečným uprchlíkům poskytne. Vyčlení na to i peníze. Běženci budou moci žádat o asistenci při dobrovolném návratu.
Ministerstvo vnitra jim zaplatí některé náklady. Tuto podporu bude možné získat jen jednou. Pokud by navrátilci chtěli pak v Česku ve stanovené lhůtě získat dlouhodobé vízum, museli by nejdřív vrátit polovinu poskytnuté pomoci. „Pokud částka uhrazena nebude, je taková žádost o pobytové oprávnění nepřijatelná,“ uvedli autoři návrhu.
Podle výzkumu Hlas Ukrajinců, který provádí agentura PAQ Research spolu se sociology z Akademie věd, se v červnu chtěla určitě domů vrátit čtvrtina uprchlíků. Před rokem to byla třetina. V zahraničí chce určitě zůstat polovina dotázaných.
UNHCR v červnu ve stanovisku k návratům uvedl, že na Ukrajině přetrvává velká potřeba humanitární pomoci a přes snahu o obnovu země navrácení většího počtu lidí není možné. Vyzval hostitelské státy, aby uprchlíky k návratu nenutily, ale umožňovaly jim krátkodobější cesty domů bez odebírání ochrany. Návštěvy mohou pomoci v rozhodování.
„Rozhodnutí vrátit se musí být dobře informované a plně dobrovolné - bez pobídek k předčasnému návratu včetně omezování přístupu k legálnímu postavení, dokumentům, sociálnímu systému či dalším právům a asistenci v hostitelských zemích,“ píše UNHCR.
Podle zástupců organizací na pomoc příchozím se řada uprchlíků vrací i kvůli červencové změně podpory, s níž je obtížné vyžít. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) to odmítá. Novinářům řekl, že změny pomohly zvýšit aktivitu uprchlíků a víc jich má práci.
17:46
Dnes
Ukrajinská tajná služba SBU zadržela bývalého ředitele vzdělávacího zařízení na okupovaném Krymu, který měl připravovat děti na válku proti Ukrajině, píše server BLYSKAVKA. Podle vyšetřovatelů zapojoval v Jevpatoriji děti ve věku od pěti do 18 let do vojenského výcviku a ruské propagandy. Ruští vojáci je měli učit zacházet se zbraněmi a bojovou taktiku. Muž je také podezřelý z účasti na deportacích dětí z Chersonské a Záporožské oblasti do Ruska.
17:40
Dnes
Člověk v tísni otevře svou první pobočku ve Spojených státech. Sídlit bude v Chicagu, kde žije početná česká a ukrajinská komunita. Organizace chce získávat nové podporovatele svých humanitárních projektů, včetně pomoci Ukrajině. S navazováním kontaktů jí pomáhá také bývalý hokejový reprezentant Dominik Hašek. Pobočka se oficiálně představí začátkem prosince.
17:40
Dnes
Evropská prokuratura zastavila vyšetřování údajného zneužití peněz na slovenskou vojenskou pomoc Ukrajině. Podle Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) se neprokázalo, že by při nákupu munice v roce 2022 došlo k trestnému činu. Vyšetřovatelé potvrdili, že veškerá munice byla Ukrajině dodána a její cena odpovídala tehdejší tržní hodnotě. Podezření se týkalo možného předražení zakázek hrazených z evropských prostředků.
Témata:
Související
