Novinky v lex Ukrajina: Česko připraví speciální program pro návrat uprchlíků
Česko připraví speciální program pro dobrovolný návrat uprchlíků na Ukrajinu. Poskytlo by jim při něm pomoc a hradilo některé náklady. O podobě podpory rozhodne vláda. Vyčlení na ni i peníze. Projekt pak spustí. Počítá s tím návrh šesté novely zákona lex Ukrajina. Měla by také o rok prodloužit poskytování dočasné ochrany příchozím do konce března 2025. Na konci minulého týdne bylo podle ministerstva vnitra v ČR 360 900 uprchlíků z Ukrajiny s vízem k ochraně, většinu tvoří ženy a děti. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) před nedávnem hostitelské země vyzval, aby běžence k návratu nenutily.
„Je třeba reagovat na množící se poptávku cizinců po asistenci při návratu zpět na Ukrajinu. Přestože situace na Ukrajině není v řadě ohledů uspokojivá, je namístě nabídnout pomoc těm, kteří o návrat projeví zájem,“ uvedli autoři novely. V podkladech k novele poukazují na to, že vývoj zatím nenaznačuje, že by válka brzy skončila a uprchlíci se mohli vracet.
Pravidla pro dobrovolný návrat upravuje už teď cizinecký i azylový zákon. Ministerstvo vnitra koupí jízdenku či letenku, pracovníci poskytnou pomoc při odbavení. O zajištění návratu mohou žádat třeba žadatelé o azyl, lidé se zrušeným či neprodlouženým povolením k pobytu i vyhoštění.
Podle ministerstva vnitra nynější obecná pravidla nevyhovují a nejsou dost flexibilní, proto vznikne zvláštní program. Vláda stanoví, co přesně stát při dobrovolném návratu válečným uprchlíkům poskytne. Vyčlení na to i peníze. Běženci budou moci žádat o asistenci při dobrovolném návratu.
Ministerstvo vnitra jim zaplatí některé náklady. Tuto podporu bude možné získat jen jednou. Pokud by navrátilci chtěli pak v Česku ve stanovené lhůtě získat dlouhodobé vízum, museli by nejdřív vrátit polovinu poskytnuté pomoci. „Pokud částka uhrazena nebude, je taková žádost o pobytové oprávnění nepřijatelná,“ uvedli autoři návrhu.
Podle výzkumu Hlas Ukrajinců, který provádí agentura PAQ Research spolu se sociology z Akademie věd, se v červnu chtěla určitě domů vrátit čtvrtina uprchlíků. Před rokem to byla třetina. V zahraničí chce určitě zůstat polovina dotázaných.
UNHCR v červnu ve stanovisku k návratům uvedl, že na Ukrajině přetrvává velká potřeba humanitární pomoci a přes snahu o obnovu země navrácení většího počtu lidí není možné. Vyzval hostitelské státy, aby uprchlíky k návratu nenutily, ale umožňovaly jim krátkodobější cesty domů bez odebírání ochrany. Návštěvy mohou pomoci v rozhodování.
„Rozhodnutí vrátit se musí být dobře informované a plně dobrovolné - bez pobídek k předčasnému návratu včetně omezování přístupu k legálnímu postavení, dokumentům, sociálnímu systému či dalším právům a asistenci v hostitelských zemích,“ píše UNHCR.
Podle zástupců organizací na pomoc příchozím se řada uprchlíků vrací i kvůli červencové změně podpory, s níž je obtížné vyžít. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) to odmítá. Novinářům řekl, že změny pomohly zvýšit aktivitu uprchlíků a víc jich má práci.
„Z naší strany byly zejména v otázce Ukrajiny předány určité signály. Odpovídající signály jsme obdrželi i od prezidenta Trumpa,“ řekl zahraničněpolitického poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Jurij Ušakov novinářům k jednání se zmocněncem amerického prezidenta Donalda Trumpa, které označil za „užitečné a konstruktivní“. Tématem rozhovoru byly podle něj také perspektivy rozvoje „strategické spolupráce“ Ruska a USA.
V Rusku byl zatčen muž, který podle vyšetřovatelů předával americkým tajným službám informace o výrobě součástek do ruských satelitů. Čelí obvinění z vlastizrady, informovala dnes ruská státní agentura TASS, která se odvolává na sdělení soudu v Kaliningradu.
Muž, soudem představený pouze jako „O“, podle vyšetřovatelů v létě 2020 navázal spolupráci se zahraniční firmou, která působila v zájmu americké vlády a jejích tajných služeb. Mezi červencem 2021 a prosincem 2023 předával informace, včetně neveřejných, týkající se technologie korekčních motorů pro kosmické satelity ve firmě, kde dříve pracoval.
Soud v Kaliningradu muže poslal do vazby nejméně do 30. září. V případě odsouzení za vlastizradu mu hrozí až doživotní vězení.
Ukrajinská vláda jmenovala nového šéfa Úřadu pro hospodářskou bezpečnost (BEB), v jeho čele bude bývalý protikorupční vyšetřovatel Oleksandr Cyvinskyj. Informovala o tom dnes agentura Reuters, podle níž Kyjev k tomuto kroku přistoupil po týdnech odkladů, ale zároveň ve snaze o posílení správy věcí veřejných, což je podmínka pro to, aby si země udržela podporu západních věřitelů.
Předchozí ukrajinská vláda v červenci čelila kritice za to, že Cyvinského do úřadu z bezpečnostních důvodů nejmenovala, byť ho jednomyslně podpořila mezinárodní výběrová komise, upozornil Reuters a dodává, že dozorčí orgány vysvětlení kabinetu zpochybnily. Ukrajinský Úřad pro hospodářskou bezpečnost má na starosti boj proti hospodářské trestné činnosti.
