Video se připravuje ...
Mají navrch Ukrajinci, nebo Rusové? Analytik pro Blesk o tom, proč válka letos neskončí
Novinky v lex Ukrajina: Česko připraví speciální program pro návrat uprchlíků
Česko připraví speciální program pro dobrovolný návrat uprchlíků na Ukrajinu. Poskytlo by jim při něm pomoc a hradilo některé náklady. O podobě podpory rozhodne vláda. Vyčlení na ni i peníze. Projekt pak spustí. Počítá s tím návrh šesté novely zákona lex Ukrajina. Měla by také o rok prodloužit poskytování dočasné ochrany příchozím do konce března 2025. Na konci minulého týdne bylo podle ministerstva vnitra v ČR 360 900 uprchlíků z Ukrajiny s vízem k ochraně, většinu tvoří ženy a děti. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) před nedávnem hostitelské země vyzval, aby běžence k návratu nenutily.
„Je třeba reagovat na množící se poptávku cizinců po asistenci při návratu zpět na Ukrajinu. Přestože situace na Ukrajině není v řadě ohledů uspokojivá, je namístě nabídnout pomoc těm, kteří o návrat projeví zájem,“ uvedli autoři novely. V podkladech k novele poukazují na to, že vývoj zatím nenaznačuje, že by válka brzy skončila a uprchlíci se mohli vracet.
Pravidla pro dobrovolný návrat upravuje už teď cizinecký i azylový zákon. Ministerstvo vnitra koupí jízdenku či letenku, pracovníci poskytnou pomoc při odbavení. O zajištění návratu mohou žádat třeba žadatelé o azyl, lidé se zrušeným či neprodlouženým povolením k pobytu i vyhoštění.
Podle ministerstva vnitra nynější obecná pravidla nevyhovují a nejsou dost flexibilní, proto vznikne zvláštní program. Vláda stanoví, co přesně stát při dobrovolném návratu válečným uprchlíkům poskytne. Vyčlení na to i peníze. Běženci budou moci žádat o asistenci při dobrovolném návratu.
Ministerstvo vnitra jim zaplatí některé náklady. Tuto podporu bude možné získat jen jednou. Pokud by navrátilci chtěli pak v Česku ve stanovené lhůtě získat dlouhodobé vízum, museli by nejdřív vrátit polovinu poskytnuté pomoci. „Pokud částka uhrazena nebude, je taková žádost o pobytové oprávnění nepřijatelná,“ uvedli autoři návrhu.
Podle výzkumu Hlas Ukrajinců, který provádí agentura PAQ Research spolu se sociology z Akademie věd, se v červnu chtěla určitě domů vrátit čtvrtina uprchlíků. Před rokem to byla třetina. V zahraničí chce určitě zůstat polovina dotázaných.
UNHCR v červnu ve stanovisku k návratům uvedl, že na Ukrajině přetrvává velká potřeba humanitární pomoci a přes snahu o obnovu země navrácení většího počtu lidí není možné. Vyzval hostitelské státy, aby uprchlíky k návratu nenutily, ale umožňovaly jim krátkodobější cesty domů bez odebírání ochrany. Návštěvy mohou pomoci v rozhodování.
„Rozhodnutí vrátit se musí být dobře informované a plně dobrovolné - bez pobídek k předčasnému návratu včetně omezování přístupu k legálnímu postavení, dokumentům, sociálnímu systému či dalším právům a asistenci v hostitelských zemích,“ píše UNHCR.
Podle zástupců organizací na pomoc příchozím se řada uprchlíků vrací i kvůli červencové změně podpory, s níž je obtížné vyžít. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) to odmítá. Novinářům řekl, že změny pomohly zvýšit aktivitu uprchlíků a víc jich má práci.
11:23
Dnes
Evropa chce mít své místo u mírových jednání s Ruskem, nemusí to být jedna konkrétní osoba, ale je potřeba jasné vedení. Dnes to při příchodu na summit Evropského politického společenství (EPC) v Dublinu prohlásil irský premiér Micheál Martin, který vrcholnou schůzku pěti desítek šéfů států a vlád a také zástupců mezinárodních institucí hostí.
Mírové rozhovory se snaží zprostředkovat Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa. Ve středu skončila dvoudenní trojstranná mírová jednání v Abú Zabí mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy, která byla první od letošního února. Vyjednavači dohodli další rozsáhlou výměnu válečných zajatců. Všechny tři strany po jednání také hovořily o určitém pokroku, řada otázek, především územních, ale zůstává otevřených.
10:31
Dnes
Dvě ženy zabily ranní ruské útoky na Ukrajinu, informuje server Ukrajinska pravda s odvoláním na regionální činitele. Jedna žena podle nich zahynula při ruském útoku na Kyjev, který zasáhl devítipatrový dům, další přišla o život při ruském útoku na Cherson. Ministerstvo obrany v Moskvě tvrdí, že v Kyjevě ruská armáda zasáhla objekt, kde se vyrábějí drony. Také Ukrajina podle Moskvy pokračovala v útocích na ruské území.
Ruský dronový útok ráno zasáhl devítipatrový obytný dům v Solomjanské čtvrti v Kyjevě, zemřela čtyřiačtyřicetiletá žena a dalších pět lidí bylo zraněno, píše Ukrajinska pravda s odvoláním na starostu Vitalije Klička a městskou vojenskou správu. V Chersonu ráno zranil ruský dron ženu v části Korabelnyj, navzdory úsilí zdravotnického personálu v nemocnici později zemřela, píše v jiné zprávě Ukrajinska pravda.
10:29
Dnes
Ministři zahraničí zemí EU by měli v pondělí přijmout další individuální sankce proti Rusku, které se zaměří na osoby a právní subjekty spojené s ropnými rafineriemi a ruskou stínovou flotilou. Evropská komise a unijní diplomacie zároveň dokončují návrh již 22. balíčku takzvaných sektorových sankcí, uvedla dnes v Evropském parlamentu komisařka pro finanční služby Maria Luís Albuquerqueová.
Podle francouzského ministra pro evropské záležitosti Benjamina Haddada se tyto sankce budou týkat 150 dalších subjektů a 50 bank, většinu z nich navrhla k zařazení na sankční seznam právě Francie.
„V rychlém sledu jsme od začátku války přijali již 21 balíčků sankcí, které vytvořily mimořádně rozsáhlý soubor opatření. Rozsah odvětvových sankcí je obrovský a zahrnuje oblasti od obchodu, energetiky a dopravy až po finance a média,“ připomněla Albuquerqueová v debatě s europoslanci.
Témata:
Související
