Poslanci zpřísnili podmínky pro podporu válečných uprchlíků. Změní se i příspěvky na ubytování
Podpory pro ukrajinské uprchlíky před ruskou vojenskou invazí zřejmě čekají změny. Od července se zpřísní podmínky pro nárok na humanitární dávku, která má být adresnější. Nová pravidla získá vyplácení takzvaného solidárního příspěvku na ubytování Ukrajinců s dočasnou ochranou v domácnostech a bezplatné nouzové ubytování. Úpravy zavede vládní novela zákonů zvaných lex Ukrajina, kterou dnes schválila Sněmovna. Změny mají podle kabinetu zvýšit podíl Ukrajinců na hrazení životních nákladů a přispět k jejich začlenění do společnosti.
Už od dubna předloha převede asistenční centra pomoci Ukrajině z krajů na ministerstvo vnitra. Uzákoní navíc evidenci všech pracovních dohod ukrajinských běženců. Opoziční hnutí ANO prosadilo vyškrtnutí ustanovení, která měla rozšířit možnosti získání kvalifikace logopeda kvůli růstu poptávky po těchto službách v souvislosti s přílivem dětských uprchlíků. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) se k pozměňovacímu návrhu postavil kladně, sociální výbor se na stanovisku neshodl. Podle poslanců ANO by rozšíření možnosti získání kvalifikace logopeda vedlo ke „snížení nároků na výkon profese“. Předlohu nyní dostane k projednání Senát.
Macron a Zelenskyj dnes navštívili i štáb mnohonárodních sil v Paříži, které by mohly být rozmístěné v případě příměří na linii kontaktu. „Jsme připraveni,“ uvedl Macron. „Jsme odhodlání posílit naše sankce proti Rusku ve spolupráci se Spojenými státy,“ uvedl dále Macron s tím, že Rusko se rozhodlo pokračovat s válkou.
Dohoda mezi Francií a Ukrajinou o nákupu 100 bojových letounů Rafale uvádí, že pořízené zbraně by měly být nové výroby. Podle francouzských expertů dodávka tak vysokého počtu letadel potrvá nejméně několik let. Nákup si také vyžádá náročný výcvik pilotů. Otázky jsou otevřené také ohledně financování, zní v prvních reakcí analytiků. Macron v tomto smyslu zmínil financování ze zdrojů, které již nyní EU používá pro pomoc Ukrajině. Dnes podepsaná dohoda ještě není nákupní smlouva.
Vladimir Putin podepsal zákon o zpřísnění trestní odpovědnosti za sabotáže. Za trestné činy spjaté se sabotážemi bude možné soudit osoby starší 14 let. Za zapojení nezletilých do sabotážních akcí bude hrozit až doživotí, uvedla dnes ruská média. Prezidentovým podpisem zákon vstoupil v platnost.
Nově lze tresty za sabotáže v ruských zákonech přirovnat k trestům za terorismus: trestní odpovědnost od 14 let, vyloučení podmínečných trestů, nemožnost vynést trest pod dolní hranicí trestní sazby a podmínečné osvobození nejdříve po odpykání tří čtvrtin trestu, poznamenal server BBC News.
Podle ruských zákonů již bylo možné soudit čtrnáctileté za vraždu, únos, loupež, teroristický čin, účast v teroristické organizaci či za výcvik za účelem spáchání teroristickému činu. Přidáním sabotáže na tento seznam se podle vysvětlení k zákonu odstraňuje „mezera v zákonech“, napsal list Kommersant a dodal, že u všech trestných činů souvisejících se sabotážemi se ruší promlčecí lhůty.
Terčem výbuchu v Polsku se podle premiéra Tuska měl stát vlak z Varšavy do Demblinu. „Naštěstí nedošlo k tragédii, ale situace je velmi vážná,“ dodal. Trať se používá k přepravě zbraní pro Ukrajinu, která se čtvrtým rokem s pomocí Západu brání agresi Ruska. Tusk slíbil, že Polsko dopadne pachatele bez ohledu na to, kdo za útokem stál.
Ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz uvedl, že armáda hlídá 120 kilometrů této trati, která vede k ukrajinským hranicím a po které podle ministerstva infrastruktury denně projede 115 vlaků.
Deník Gazeta Wyborcza označil útok na trať Varšava-Lublin za „novou kvalitu v ruské diverzi proti Polsku“. Nebýt pozorného strojvedoucího, který si poškození kolejnice všiml, hrozila železniční katastrofa s množstvím obětí. Rusko podle komentátora překročilo další hranici a je na místě se ptát, zda Rusko proti Evropě vede jen hybridní válku.
Nárok na humanitární dávku a její výše se budou podle novely odvíjet prvních pět měsíců od udělení dočasné ochrany od životního minima. Po této době budou nárok a výše dávky navázány na existenční minimum s výjimkou lidí, kteří například kvůli věku, péči o malé dítě, invaliditě nebo studiu nemohou pracovat. Při posuzování nároku na dávku a její výši budou úřady vycházet z příjmů žadatele v Česku i v cizině a z jeho majetkových poměrů, které Sněmovna na návrh skupiny koaličních poslanců výslovně omezila na Českou republiku. Nadále bude ale možné i čestné prohlášení.
Jurečka mluvil o „lepších a férovějších“ podmínkách kontroly. Poslanec Igor Hendrych (ANO) ale k možnosti zjišťování stavu bankovních účtů Ukrajinců podotkl, že je nyní vzhledem k bankovnímu tajemství „v bodě nula“.
Roli ve výši dávky budou hrát také započitatelné náklady na bydlení, které vymezí vláda. Souvisí to s tím, že možnost příspěvku pro solidární domácnost novela zachová jen pro případy, v nichž lidé ubytovávají běžence u sebe doma. Stát už nemá posílat peníze těm poskytovatelům ubytování, kteří Ukrajincům dali k obývání celý byt. Běženci si mají náklady hradit sami.
V současnosti činí měsíční humanitární dávka prvního půl roku 5000 korun na osobu, následně odpovídá životnímu minimu. Úřady zjišťují od druhého měsíce sociální, příjmovou a majetkovou situaci žadatele. Nově by podle předběžných výpočtů v důvodové zprávě představovala měsíční dávka pro matku s příjmy 20.000 korun a dvěma dětmi staršími deseti let za první měsíc 3840 korun. Matce se stejným příjmem a dvěma dětmi do deseti let by stát po půl roce vyplácel 3506 korun. V obou případech se předpokládají započitatelné náklady na bydlení 12.000 korun. Matka s příjmem 15.000 korun a pětiletým dítětem pobývající v Česku delší dobu a bydlící na ubytovně se započitatelnými náklady 7200 korun by pobírala 550 korun.
Novela také omezí dobu bydlení běženců v bezplatném nouzovém ubytování. Taková obydlí budou moci využívat nejvýše 150 dnů, výjimku dostanou takzvané zranitelné osoby. Za vyčerpání hrazené lhůty se bude pokládat podle předlohy odmítnutí nabídnutého ubytování nebo jeho opuštění na víc než deset dnů bez vědomí provozovatele. Poslanci ANO vyjadřovali obavy z toho, že pro Ukrajince nebude dost jiných bytů. Sněmovna odmítla jejich doprovodné usnesení, v němž by vyzvalo ministerstvo pro místní rozvoj k přípravě opatření ke zvýšení dostupnosti nájemního a družstevního bydlení.
Státnímu fondu podpory investic předloha umožní finančně podpořit poskytnutí dlouhodobě neobsazeného bytu lidem s dočasnou ochranou. Půjde například o drobné investice k odstranění závad, které brání pronájmu bytu.
