14°C
Ostrý útok na ČT, jejího šéfa i mrhání penězi. Dvořákův sok bojuje o nové křeslo
Boj o křesla v Radě ČT je v plném proudu. Přihlášených devadesát kandidátů se představuje od středy poslancům volebního výboru. Největší kritiku ČT i Rady vznesl před poslanci někdejší elitní novinář České televize a také vyzyvatel Petra Dvořáka ve volbě generálního ředitele z roku 2011 Roman Bradáč. Řeč přišla několikrát i na výši koncesionářských poplatků nebo na to, jak s penězi médium hospodaří.
Z 90 přihlášených mají poslanci z volebního výboru za úkol vybrat 18 jmen na finální kandidátku do Rady ČT. Mezi nimi pak budou volit poslanci na své březnové schůzi.
Mezi kandidáty je třeba i bývalý zpravodaj České televize v USA Roman Bradáč. V ČT pracoval dohromady 18 let, a to i jako šéf zpravodajské stanice ČT24. „Váš životopis je úctyhodný,“ reagoval na Bradáčovu praxi v médiích poslanec Aleš Juchelka (ANO).
Výpověď dal den po tom, co byl zvolený současný šéf televize Petr Dvořák. „Věděl jsem, že už to nebude tak, jak já jsem si představoval veřejnou službu, a taky podle mého názoru není,“ vysvětloval nyní. V roce 2011 s Dvořákem soupeřil o křeslo ředitele. „Já jsem věděl, že to nemůžu vyhrát, ale chtěl jsem ty věci říct,“ zavzpomínal pro Blesk Zprávy na dobu, kdy se postavil Dvořákovi.
„Dnes už se na televizi dívám jen jako občan, který v této zemi má děti, a moc se mi nelíbí, co se s tou institucí děje,“ odstartoval svůj ostrý projev Bradáč.
Bradáč: Rada ČT nefunguje, jak by měla
Do rady se po osmi letech v ústraní rozhodl Bradáč kandidovat, protože ho k tomu prý vyzvali jeho studenti. Z televize totiž odešel učit budoucí novináře na Metropolitní univerzitu, která ho také na jejich popud nominovala.
„Zjistil jsem, že Rada ČT nefunguje zdaleka tak, jak by měla,“ zaútočil Bradáč na kontrolní orgán, který vede jiný bývalý novinář Jan Bednář, syn disidentky Otky Bednářové a někdejší mluvčí Václava Havla.
Rada ČT jmenuje a odvolává generálního ředitele a dohlíží i na hospodaření ČT: Podle Bradáče však současná ČT hospodaří s penězi, které od lidí dostává, špatně. „Ono to zatím není vidět, v jaké kondici ekonomické je ČT, ale brzo to vidět bude. Otázka, jestli to nebude pozdě,“ upozornil pedagog a bývalý novinář.
„Cílem té Rady je vědět, co se v té instituci děje, a pokládat managementu velmi nepříjemné otázky a velmi důsledně vyžadovat konkrétní odpovědi,“ řekl Bradáč v rozhovoru pro Blesk Zprávy, co si myslí, že v současnosti Rada pořádně nedělá.
Zaslouží si Dvořák prémie?
Bradáč kritizoval, že Rada podle něj České televizi málo „šlape na paty“, právě co se týče financování. „Zarazilo mě, jakým způsobem k tomu současní radní přistupují. Přišlo mi to, že fungují s managementem ČT až příliš na jedné lodi,“ poznamenal.
Juchelka, dnes poslanec ANO, dříve na ČT např. moderátor hudebního pořadu Medúza, kde působil i s Richardem Krajčem, se zajímal o to, jak to, že rozpočet České televize vždycky skončí jako vyrovnaný.
Bradáč mu odpověděl, že je to dáno tím, jak se čerpá finanční rezerva z minulých let, kterou v televizi zanechal její exšéf Jiří Janeček. Rozpočet tedy podle něj není vyrovnaný, za což by si prý současný ředitel Dvořák nezasloužil tak vysoké prémie, jaké dostává. Ty mu schvaluje rovněž Rada, do které by Bradáč rád usedl.
„Nezapomeňte, že tady mluvíme o asi 6,5 miliardy korun, která tam ročně přiteče, aniž by se ta televize musela nějak setsakra snažit,“ upozornil. Blesk Zprávám zároveň řekl, že je nesmysl chtít ČT jako veřejnoprávní médium rušit, jak se někdy ozývá.
„Já si nemyslím, že by Petr Dvořák tu televizi vedl úplně katastrofálně někam. Spoustu věcí na to, že přišel zvenčí, zvládal neuvěřitelně rychle,“ připustil Dvořákův někdejší sok.
Lidé nemají ČT rádi, vidí problém Bradáč
„Zvyšování koncesionářských poplatků jde ruku v ruce s tím, jak si definujeme tu veřejnou službu. Jste tedy pro jeho zvyšování?“ zeptal se poslanec Juchelka.
„Rozhodně ne,“ odpověděl Bradáč. Podle něj by to bylo zbytečné, ČT podle něj potřebuje s penězi lépe nakládat, ne jich dostávat víc. „V současnosti lidé nemají pocit, že to je jejich televize, a to je další věc, která mi samozřejmě dost zásadně vadí,“ posteskl si.
ČT podle Bradáče třeba málo informuje o věcech, které se dějí v různých krajích, a hodně se soustředí na témata o Praze, což je důvod, proč není u lidi dost oblíbená.
„Nemyslím, že by se to mělo financovat ze státního rozpočtu,“ řekl Bradáč. To by podle něj totiž znamenalo, že by lidé stejně peníze televizi platili, jenom ne zvlášť přímo z peněženek, ale prostřednictvím daní. Přirovnal to k tomu, jak lidé platí třeba chodníky.
„Dvořák diváky moc rozmazloval“
Chybou Dvořáka podle Bradáče bylo zavedení pátého kanálu. „Náklady na otevření stanice Art a :D byly 200 milionů, schodek po tom prvním roce byl 700 milionů, tak tam něco hapruje“ poznamenal Bradáč pro Blesk Zprávy. Podle něj je ke zvážení, jestli stanici úplně nezrušit, Art se totiž prý velice kryje s obsahem ČT2.
Rozhazování peněz tkvělo ze strany Dvořáka podle Bradáče i v tom, že ČT koupila práva na vysílání Olympijských her. ČT podle něj není schopná vše odvysílat a primárním cílem televize by také neměla být honba za sledovaností, míní Bradáč.
„Zásadní chybu vidím v tom, že si ty diváky (Dvořák) trochu rozmazloval, třeba snahou vysílat velké sporty. Nakonec ta televize stejně přišla o fotbal a o část hokeje, protože na to prostě neměla peníze. Ta snaha byla zoufalá,“ zhodnotil bývalý novinář. Podle něj měl Dvořák lidem lépe vysvětlit, že na to peníze nejsou. „Následovala by otázka, jak to, že na to nemáte peníze, když dostáváte sedm miliard. A to je zase věc té rady,“ dodal.
Osobní problémy se šéfem televize
Pirátský poslanec Tomáš Martínek poznamenal, že mu přijde, že Bradáč kritizuje ČT hlavně kvůli osobním důvodům. „Já jsem pochopil, že máte negativní vztahy s vedením televize, tak se chci zeptat, jestli byste se v případě zvolení v Radě rozhodoval objektivně a ne na základě osobních averzí,“ dotázal se.
„Nikdy jsem to nebral osobně,“ reagoval Bradáč. „Dokonce si myslím, že role generálního ředitele v současném systému není ten hlavní problém,“ dodal s tím, že klíčová je spíš kontrola, kterou chce dělat.
„Není to můj kamarád ani nikdy nebude, ale mezi námi není vůbec nic špatně, respektuju ho jako manažera, jako člověka velmi pracovitého, jako člověka, který má nějakou představu o té televizi. Můj problém je s tou Radou,“ řekl pro Blesk Zprávy. „To, že si pořídíte psa, který kouše lidi, nebo naopak vůbec nehlídá, není chyba toho psa, je to problémem toho, kdo ho vybral,“ přirovnal.
Blesk Zprávám Bradáč také prozradil, jak hodlá naložit s penězi, které by za funkci dostával. Radní berou okolo třiceti tisíc, a to se schází většinou jen dvakrát měsíčně. „Já si myslím, že by to měla být čestná funkce, za kterou by se neměl pobírat plat. Sám už mám vybraný dětský domov, na který bych ty peníze posílal,“ míní Bradáč.
O křeslo bojují i exministr kultury či Xaver
Mezi 90 uchazeči o křeslo v Radě je přitom i řada známých tváří - exministr kultury Ilja Šmíd, zpovědník prezidenta Miloše Zemana a moderátor oceněný nedávno anticenou Zlatý citron Luboš Xaver Veselý, režisér Aleš Ulm, nebo třeba někdejší místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a bývalý člen ODS Petr Štěpánek.
Proč kritizujete něco, co vůbec nesledujete?