Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

S organizací v německých očkovacích centrech pomáhá armáda. Vojáci dohlíží hlavně na dodržování rozestupů a dalších hygienických pravidel.

Zachování otevřených hranic s Německem je stále v rukách České republiky. V pondělí to uvedl český velvyslanec v Německu Tomáš Kafka. V posledních dnech se přitom v Německu stále hlasitěji ozývají zastánci názoru, že je nutné ostrahu hranic s Českem včetně cestovních omezení ještě více zpřísnit. V nedělníku Bild am Sonntag se pro takový postup vyslovil generální tajemník německé vládní Křesťanskosociální unie (CSU) Markus Blume.

„Věřím, že míč je stále na české straně,“ řekl Kafka o riziku zpřísnění podmínek cest z Česka do Německa. Již nyní platí, že při cestě do Německa je nutné mít u sebe negativní koronavirový test a po příjezdu nastoupit do karantény, kterou je možné po pěti dnech ukončit dalším negativním testem. Karanténa se netýká pendlerů dojíždějících přes hranice za prací, v Sasku musí ale předkládat dva negativní testy týdně, v Bavorsku pak každých 48 hodin.

Blumeho komentář a kritická slova na adresu Česka označil Kafka za nepříjemnou četbu. Velvyslanec to nicméně považuje spíše za příspěvek do současné vnitroněmecké debaty o zvládání pandemie, která se v poslední době vyhrotila. „Obavy z britské mutace jsou v Německu velké a nelze se divit, že německá média, ale vlastně celá veřejnost bedlivě sledují situaci v Česku. Věřím, že si to v Česku všichni, nejen pendleři, uvědomujeme a učiníme vše, aby se německá strana necítila povinována hranice dále zavírat,“ dodal.

Dvouměsíční čekání na opětovné otevření škol v Německu se chýlí ke konci, ale zatím není jisté, zda se tak stane již k 15. únoru. Mezi odborníky i politiky sílí názor, že je nutné obnovit prezenční vyučování co nejdříve, aby se zabránilo dalšímu narůstání škod v podobě nedostatečného vzdělávání dětí. Následky si podle expertů ponesou nejen děti, ale pocítí je i hospodářství.

Úřady podle magazínu Der Spiegel stále nechtějí slyšet, jaké dlouhodobé dopady na společnost uzavřené školy budou mít, protože učivo se dohnat jen tak nepodaří. Příkladem je situace z poloviny 60. let dvacátého století, kdy Německo sjednotilo začátek školního roku, což v mnohých spolkových zemí vedlo k přechodnému zkrácení školního roku. Kratší školní rok se podle ekonomů odrazil v pozdějších příjmech tehdejších dětí, které jsou oproti ostatním celkově až o pět procent nižší.

Uzávěra má již nyní dopady na žáky, kteří měli s učením problémy ještě před pandemií. Současná krize je navíc podhoubím pro růst nerovnosti, kterému se politici snažili v uplynulých desetiletích zabránit. Protože Německo svůj blahobyt staví na vzdělání, je nutné připravit se na bilionové škody. Propočet německého hospodářského výzkumného institutu Ifo ztrátu dosavadního uzavření škol v dlouhodobém horizontu odhaduje na 3,3 bilionu eur (85 bilionů korun).

Německé zdravotní úřady nahlásily Institutu Roberta Kocha (RKI) za uplynulých 24 hodin dalších 4535 případů koronavirové infekce a 158 souvisejících úmrtí.