Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Záruční programy COVID, které vznikly jako pomoc podnikatelům zasaženým koronavirovou krizí, by mohly pokračovat i příští rok. Momentálně se s jejich fungováním počítá do konce prosince. Evropská komise podle informací na svém webu minulý týden členským zemím poslala návrh na prodloužení tzv. dočasného rámce do 30. června příštího roku. Ten státům umožnil v souvislosti s pandemií okamžitě podpořit ekonomiku. V případě, že bude možnost, ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) by byl pro prodloužení záručních programů COVID, sdělil dnes ČTK.

Vysokoškolští studenti dodržovali na konci jarního semestru preventivní opatření proti covidu-19 víc než ostatní Češi ve věku 18 až 34 let. Také proti ostatním mladým výrazně více souhlasili s očkováním proti koronaviru. Míra symptomů deprese u studujících odpovídala jaru 2020 a byla vyšší proti předpandemické situaci. Negativně na duševní stav studentů působila především špatná finanční situace a ztížené podmínky studia při výuce na dálku. Vyplývá to z průzkumu, který provedla Fakulta sociálních věd UK ve spolupráci se Sociologickým ústavem Akademie věd ČR.

Základní a střední školy začaly dostávat peníze na doučování žáků, kteří měli v minulém školním roce potíže s učením při výuce na dálku. ČTK to potvrdili zástupci školských asociací. Zájem žáků o doučování je podle nich ve školách různý a záleží mimo jiné na kapacitě personálu, učeben či postoji dětí a jejich rodin ke vzdělávání. Málo přihlášených je hlavně na učilištích a gymnáziích, vyplývá z vyjádření ředitelů.

Na podzimní doučování žáků po výuce na dálku vyčlenilo ministerstvo školství zhruba 250 milionů korun. Základní školy měly získat asi 150 až 740 korun na dítě a střední školy pro poslední ročníky kolem 150 korun na žáka. Minulý týden ministerstvo uvedlo, že peníze pro veřejné školy poslalo v první polovině září do krajů a do konce týdne by je mohly dostat školy.

„Přes kraje přišla avíza a peníze chodí,“ řekl dnes předseda Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc. To, že školy peníze postupně dostávají, potvrdil i šéf Sdružení učňovských zařízení Karel Dvořák. Předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová a šéf Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček doplnili, že již dříve školy dostaly také informaci, že jsou peníze na cestě.

Na základních školách je podle Zajíce zájem o doučování někde velký, jinde naopak menší. „Trošku je problém právě s žáky, kteří by to potřebovali úplně nejvíc, z rodin, které nepovažují vzdělávání až tak za to nejpodstatnější,“ uvedl. Zájem mají podle něj často spíš žáci, kteří patří k těm lepším a jejichž rodičům na vzdělávání záleží. „Snažíme se vyjít vstříc tam, kde to je možné. Hledáme různé cesty, jak to vyřešit,“ řekl. Podíl žáků, kteří se doučování účastní, podle něj také záleží na kapacitě personálu, prostoru i na tom, jak doučování časově zvládají děti.

Odborníci z České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně doporučují seniorům přeočkování třetí, posilující dávkou. Podle vakcinologa Romana Chlíbka data z Izraele ukazují, že po šesti až osmi měsících u seniorů klesá účinnost očkování i na závažné formy covidu-19. V Česku podle něj nebyl dosud potvrzen žádný případ úmrtí po očkování proti covidu, kdy by smrt souvisela s vakcinací. Celkem se prověřovalo 113 podezření na úmrtí po očkování.

Růst sazeb České národní banky (ČNB) o 0,75 procentního bodu je podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) nesystémové až nekompetentní opatření. Místo podpory exportu tento krok posílí dovoz ze zahraničí. České firmy se potýkají se stoupajícími cenami vstupů a nedostatkem materiálů, čelí tlaku na zvyšování mezd. Finanční rezervy přitom použily na vyrovnání se s následky pandemie koronaviru. Opatření ČNB tak podnikatelé vnímají jako jejich pokutování za snahu odvrátit následky krize. AMSP to dnes uvedla v tiskové zprávě.

Pro třetí dávku vakcíny proti covidu-19 si zatím přišlo přes 7400 lidí z asi 40.000 očkovaných, kteří na ni mají nárok. Zájem je zatím hlavně mezi zdravotníky. Novinářům to dnes řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Posilující dávku vakcíny odborníci doporučují po osmi měsících od ukončeného očkování.

Tarifní platy zdravotníků podle zdravotnických odborů a České lékařské komory (ČLK) porostou příští rok o šest procent lékařům a zdravotním sestrám a o 1400 korun měsíčně pracovníkům s nižšími příjmy. ČTK to řekla předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková a na webu ČLK o tom informoval prezident Milan Kubek. Celkově úhrady jednotlivým segmentům zdravotní péče vzrostou o sedm procent, tedy asi o 11 miliard korun. Ministerstvo zdravotnictví dohodu nepotvrdilo.

Letos rostly tarifní platy zdravotníkům o deset procent, příjmy navíc navyšovaly i odměny, které dostali kvůli epidemii covidu-19. Odbory a komora tak argumentovaly tím, že reálné příjmy zdravotníků budou bez dostatečného zvýšení i vzhledem k rostoucí inflaci nižší než loni.

Poptávka po uhlí a zemním plynu už přesáhla úrovně před pandemií a ropa k tomu podle analytiků nemá daleko. Znamená to, že rychlejší přechod k takzvané zelené energii se zatím nekoná, ač mnozí doufali, že právě pandemie urychlí proces útlumu fosilních paliv a podpoří větší využívání energie z obnovitelných zdrojů. Uvedla to dnes agentura Reuters.

„Pokles poptávky za pandemie zcela souvisel s rozhodnutím vlád omezit pohyb, neměl nic společného se změnou ve využívání zdrojů energie,“ poznamenal šéf analytického oddělení společnosti FGE Cunet Kazokoglu, který má na starosti trh s ropou. „Změna ve využívání zdrojů energie a dekarbonizace jsou strategie na desítky let. To se nezmění přes noc,“ dodal.

Zrychlování šíření epidemie potvrzuje i rostoucí podíl nově nakažených na množství testovaných. Počet provedených testů klesl ze zhruba 8200 PCR a 24.800 antigenních za předchozí neděli na asi 7600 PCR testů a 20.400 antigenních. Podíl odhalených případů covidu-19 na počtu testovaných tak v neděli stoupl třeba u preventivních a plošných testů, které tvoří naprostou většinu prováděných testů, z 0,46 procenta za předchozí neděli na 0,55 procenta. U epidemiologické indikace, kdy jsou testováni lidé například kvůli možnému kontaktu s nakaženým, podíl pozitivních vzrostl z 1,37 na 2,40 procenta. Podíl pozitivních u tzv. diagnostické indikace, kdy jsou už testováni třeba lidé vykazující příznaky, se zvýšil z 3,57 na 5,72 procenta.

Nadále se zvyšuje i tzv. incidenční číslo, tedy počet případů nákazy na 100 000 obyvatel za sedm dní, které je pro stát podkladem pro zavádění protiepidemických opatření. K dnešku stouplo z nedělních 41 na 42 případů.

Rychlost šíření covidu-19 se v posledních týdnech vytrvale zvyšuje. Ve čtvrtek 30. září přibylo 918 nakažených, což byl nejvyšší denní nárůst od 18. května. V sobotu 2. října pak bylo zaznamenáno 551 případů nemoci, nejvíce za víkendový den od 15. května.

V posledních dnech ale ubylo lidí, kteří skončili s covidem-19 v nemocnicích. Zatímco ještě ve středu bylo hospitalizovaných podle údajů ministerstva 249 a z toho 39 ve vážném stavu, v neděli jich bylo 204 a 28 ve vážném stavu. Stále to však bylo mírně více než předchozí neděli, kdy bylo hospitalizovaných 194.

V neděli přibylo v Česku 314 případů nemoci covid-19, což bylo asi o čtvrtinu více než před týdnem. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. K dnešku také stouplo tzv. reprodukční číslo určující rychlost šíření nemoci. Číslo ukazující, kolik dalších lidí nakazí jeden pozitivně testovaný, dnes vzrostlo z nedělní hodnoty 1,29 na zhruba 1,36. 

Pěkné pondělní ráno, vítejte zpět u online zpravodajství o šíření a boji s koronavirem v Česku i ve světě.

Ve Slovanském domě v Praze se dnes za účasti tvůrců a hostů uskuteční slavnostní premiéra celovečerního dokumentárního filmu Karel o Karlu Gottovi. Snímek režisérky Olgy Malířové Špátové měl na stejném místě předpremiéru loni 18. září, kdy oficiálně zahájil filmový festival Febiofest. Premiéra byla poté odložena právě kvůli pandemii koronaviru. V kinech bude film od 7. října.

Více než dvouhodinový snímek Karel obsahuje řadu málo známých archivních materiálů a znějí v něm i mnohé Gottovy hity. Během natáčení vzniklo mnoho vzácných filmových záběrů, dát snímku výslednou podobu byl proto náročný úkol. Tvůrci museli nakonec začít vyřazovat i ty sekvence a záběry, s nimiž původně pro film napevno počítali. „První střih měl přes sedm hodin,“ podotkla Špátová.

Cílem režisérky bylo zachytit autenticky Gotta jako fenomenálního zpěváka, jako malíře, ale zároveň milujícího manžela a otce svých dětí. Film však nemá být přehlídkou nesporné slávy Karla Gotta a jeho úspěchů. Režisérka nechtěla, aby byl snímek příliš dlouhý a aby dodržela přání hlavního aktéra. „Náš film nesmí být nuda,“ říkal jí během natáčení Gott.

Karel Gott zemřel 1. října 2019 ve své vile na pražské Bertramce. Léčil se s akutní leukemií. Legendě české populární hudby, která ovlivnila několik generací posluchačů, bylo 80 let. Fanoušci se mohli s oblíbeným zpěvákem rozloučit v paláci Žofín, kam 11. října přišlo zhruba 49 000 lidí. O den později se konala zádušní mše ve svatovítské katedrále, kam se přišli s Gottem rozloučit příbuzní, přátelé, spolupracovníci, politici, zpěváci, herci, sportovci a další pozvaní hosté. Sobota byla zároveň dnem státního smutku.