Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Pro dnešek online uzavíráme. Opět se přihlásíme ve čtvrtek ráno. Zde je přehled nejdůležitějších událostí za středu z Česka:

• Denní počet nově potvrzených případů koronaviru v Česku v úterý klesl na 470. Proti pondělí jich laboratoře potvrdily o 203 méně, v mezitýdenním srovnání bylo pozitivních testů o 128 míň
• Zdravotníci ve sváteční úterý podali 583 dávek vakcíny proti covidu, méně jich za celou dobu očkování od konce loňského prosince podali jen 1. ledna.
• Státní zdravotní ústav dnes informoval, že ke konci srpna eviduje 2198 případů, kdy se lidé nakazili opakovaně a měli příznaky nemoci.
• Lidem, kteří v září museli navzdory očkování do nemocnice s covidem-19, bylo v průměru 74 let, neočkovaným 55 let. Celkově bylo v září hospitalizováno zatím 471 lidí, na jednotkách intenzivní péče bylo 114 z nich.
• Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) odhaduje, že za letošní rok vydá na náklady spojené s epidemií covidu-19 zhruba 16 miliard korun, což je asi o sedm miliard více, než kolik předpokládala ve zdravotně pojistném plánu.
• Senátorky Jitka Chalánková z klubu ODS a Alena Dernerová z klubu Starostů požádaly Mezinárodní trestní soud v Haagu, aby vyšetřoval představitele české vlády. Podezírají je ze zločinů proti lidskosti. Důvodem jsou vládní opatření, která podle nich zvýhodňují očkované proti koronaviru a omezují neočkované.

Advokát Tomáš Sokol řekl, že podání žaloby k Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu považuje za excentrické. Reagoval tak na snahu dvou českých senátorek, podle kterých vláda zvýhodňuje osoby očkované proti covidu. „Otázka, jestli by mohl být někdo trestně odpovědný v rámci naší legislativy, je zajímavá. Netvrdím, že je to absolutně vyloučené. Ale že by to byla genocida nebo zločiny proti lidskosti, to teda fakt ne, to dohromady nedají,“ konstatoval.

Hospitalizováno bylo za září zatím 471 lidí, neočkovaných bylo 70,1 procenta z nich. Po dokončeném očkování se dostalo do nemocnic 127 lidí. Průměrný věk neočkovaných pacientů v nemocnicích je 55 let, u lidí s dokončeným očkováním pak 74 let. Na jednotkách intenzivní péče bylo za září 114 osob, z toho asi 72 procent neočkovaných. Bez vakcíny byli průměrně ve věku 61 let, očkovaní 73 let.

Z 11.243 osob, které byly pozitivně testovány od začátku měsíce do 28. září, nebylo očkováno 79,5 procenta. Téměř pětina lidí (18,3 procenta) se nakazila, přestože byla dva týdny po dokončeném očkování. U neočkovaných byl průměrný věk 27 let, u očkovaných 51 let. To odpovídá i proočkovanosti podle věkových skupin.

Z lidí ve věku 16 až 29 let má dokončené očkování 49,4 procenta, padesátníků přes 69 procent a starších než 65 let více než 80 procent. Mezi zářijovými nakaženými bylo 818 starších 65 let, očkováno nebylo 312 z nich. U 60 procent nově nakažených seniorů tak byla zjištěna pozitivita navzdory dokončenému očkování. Jejich průměrný věk byl 75 let.

Lidem, kteří v září museli navzdory očkování do nemocnice s covidem-19, bylo v průměru 74 let, neočkovaným 55 let. Celkově bylo v září hospitalizováno zatím 471 lidí, na jednotkách intenzivní péče bylo 114 z nich. Z více než 11.000 nově pozitivně testovaných za poslední měsíc byly bez vakcíny více než čtyři pětiny, z hospitalizovaných téměř tři čtvrtiny. Vyplývá to z dat o nákazách po očkování, která zveřejňuje ministerstvo zdravotnictví. Podle odborníků vakcína sice u převládající varianty koronaviru delta nezabrání pokaždé nakažení, ale chrání před vážným průběhem. Dokončené očkování má v ČR podle posledních dat 55,5 procenta populace.

„I současné očkování proti deltě chrání dobře proti vážnému průběhu a hospitalizacím. A to je to hlavní, o co jde. S tím bychom měli být spokojení,“ řekl na dotaz ČTK molekulární imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Neočkovaní jsou podle něj zejména mladší lidé, které nákaza tak často neohrožuje na životě. „To, že nejsou očkovaní, je tak problém hlavně pro ně, už menší pro naše zdravotnictví,“ dodal.

Senátorky Jitka Chalánková z klubu ODS a Alena Dernerová z klubu Starostů požádaly Mezinárodní trestní soud v Haagu, aby vyšetřoval představitele české vlády. Podezírají je ze zločinů proti lidskosti. Důvodem jsou vládní opatření, která podle nich zvýhodňují očkované proti koronaviru a omezují neočkované. Senátorky to dnes sdělily novinářům.

„Upozorňujeme zejména na systematické zavádění diskriminačních opatření založených na zvýhodňování osob, očkovaných proti onemocnění covid-19, omezování práv a svobod osob neočkovaných, jakož i zavádění dalších diskriminačních opatření v rozporu s mezinárodním právem,“ uvedla Chalánková.

Vládní opatření byla podle senátorek zaváděna zcela bez ohledu na současnou epidemiologickou situaci, skutečný zdravotní stav a bez ohledu na skutečná vyšetření prováděná odbornými lékaři. „Přijatá opatření nejsou podložena žádnými vědeckými a právními dokumenty. Záměrně staví skupiny lidí do vzájemných konfliktů a uvalují sankce na ty, kteří se neřídí nařízeními, která nejsou vědecky odůvodněná a která opakovaně ruší soud,“ uvedla lékařka Dernerová.

Tempo očkování proti covidu dál klesá. V úterý zdravotníci podle dat ministerstva zdravotnictví aplikovali 583 dávek vakcíny, což je druhý nejnižší počet za celou dobu očkování. Méně jich bylo podáno jen na Nový rok, a to 266. Naopak nejvíce za jediný den, téměř 122 000 dávek, dostali lidé 10. června. V Česku se proti covidu očkuje od 27. prosince, od té doby bylo aplikováno přes 11,79 milionu dávek vakcíny. Ukončené očkování má přes 5,9 milionu lidí.

Z krádeže a poškození cizí věci policisté obvinili čtyřiadvacetiletého muže, který se podle nich od srpna vloupal v Praze do 16 stavebních buněk sloužících jako odběrová místa na koronavirus. Ukradl tam notebooky, mobilní telefony a peníze za zhruba půl milionu korun. Policisté muže zadrželi při činu a podezřelý se následně přiznal a uvedl, že elektroniku prodal a peníze utratil. Na policejním webu to dnes uvedl mluvčí Jan Daněk.

Případů vloupání do covidových odběrových míst začalo podle kriminalistů přibývat na počátku srpnu. „Způsob provedení byl vždy stejný, kdy se pachatel do buňky vloupal dveřmi, které vypáčil. Pak ji prohledal a ukradl z ní notebooky, mobilní telefony a hotovost,“ popsal mluvčí. Vzhledem k tomu, že uvedené případy byly podle mluvčího na téměř celém území Prahy, zapojilo se do vyšetřování několik oddělení kriminalistů.

Daněk doplnil, že čtyřiadvacetiletý recidivista si po zadržení a přiznání vyslechl obvinění a kriminalisté podali podnět na jeho vzetí do vazby, což soud akceptoval.

Průměrná malá firma v ČR vynaloží na papírování a byrokracii 272 hodin ročně. Proti loňskému roku je to zhoršení o 49 hodin. Za nárůstem je především zavádění vládních opatření proti šíření koronaviru. Vyplývá to z výsledků pátého ročníku Indexu byrokracie, který zpracovává Liberální institut. O výsledcích dnes informoval na tiskové konferenci ředitel Liberálního institutu Martin Pánek. Index kalkuluje časovou náročnost všech známých státem uložených administrativních povinností, které malá firma musí během jednoho roku provozu plnit.

„Jako problematické se v roce 2021 ukázalo nezvládnutí pandemie ze strany vlády, které se promítlo i v řadě chaotických nařízení. Ta dopadala i na podnikatele a vedle finančních nákladů stála podnikatele jejich čas,“ uvedl hlavní ekonom finanční skupiny Roklen a analytik Liberálního institutu Pavel Peterka. V případě povinného testování ve firmách nebylo podle Peterky nejvíce problematické samotné testování, ale komunikace se zodpovědnými veřejnými orgány, evidence a povinná archivace výsledků. 

Na 100 000 obyvatel připadá za poslední týden 31 nově potvrzených případů, to je o jednoho méně než předchozí den. Mezi jednotlivými regiony je situace odlišná. Nejrychleji se onemocnění nyní šíří v hlavním městě, kde na 100 000 obyvatel připadá v průměru 50 nových případů za posledních sedm dní. Následuje Moravskoslezský kraj se 47 případy. Naopak nejlepší situace je v Libereckém kraji, kde je incidenční číslo sedm. Mezi okresy zůstává nejméně příznivá situace na Berounsku a Opavsku. V Berouně a okolí připadá na 100 000 obyvatel zhruba 84 nových případů nákazy za posledních sedm dní, v okrese Opava je to o čtyři méně.

Reprodukční číslo, které udává, kolik dalších lidí v průměru nakazí jeden pozitivně testovaný člověk, k dnešku nepatrně kleslo na 1,10. Předchozí den bylo o dvě setiny vyšší. Nad hodnotou jedna, která je hranicí pro zrychlování epidemie, se drží od 26. srpna.

Denní počet nově potvrzených případů koronaviru v Česku v úterý klesl na 470. Proti pondělí jich laboratoře potvrdily o 203 méně, v mezitýdenním srovnání bylo pozitivních testů o 128 míň. Za poklesem je pravděpodobně vliv státního svátku, který na toto úterý připadl. Ve volných dnech bývá případů nákazy méně, protože se méně testuje. Ve sváteční úterý provedly laboratoře téměř 33.000 testů, asi o 38.000 méně než v pondělí a o 30.000 míň než před týdnem. V mimopracovní dny je úterních 470 případů nejvyšší počet od poloviny května. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví.