Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Pokud nezačnou zdravotníci podávat v příštím týdnu průměrně 100.000 dávek očkování proti koronaviru denně, dostane se očkovací systém do problémů. V diskuzním pořadu Partie Terezie Tománkové televize Prima se na tom shodli epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví za ANO Roman Prymula a šéf poslanců TOP 09 a lékař Vlastimil Válek. Podle nich by se mělo začít více vakcín podávat například o víkendech.

„Očkování je bezpečná cesta, jak získat bezpečnou imunitu. Prodělání nemoci je nebezpečná, hloupá a teoretická cesta,“ upozornil šéf poslanců TOP 09 a lékař Vlastimil Válek v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News.

„To bych chtěl zásadně potvrdit. Očkování přináší daleko méně rizik než nemoc. A to, že někdo prodělal covid s lehkým průběhem, ještě neznamená, že zvítězil. Máme tu postcovidový syndrom i psychiatrické komplikace poté, co někdo prodělal tu nemoc bezpříznakově,“ dodal bývalý ministr zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula.

Očkování proti covidu-19 pokračuje v Rusku pomalu, napsala dnes agentura DPA. Dosud dostalo obě dávky vakcíny devět milionů obyvatel, informovala dnes ruská státní televize. To je pouze šest procent populace této nejrozlehlejší země světa.

První dávku vakcíny k tomu dostalo dalších 13 milionů Rusů. Denně zde očkování podstoupí 300.000 lidí, uvedla místopředsedkyně vlády Taťjana Golikovová. Ruští vědci dosud vyvinuli tři vakcíny. Spuknik V je na ruském trhu už téměř devět měsíců.

Z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že většina Rusů se očkovat nechce. Mnoho z nich podle DPA pochybuje o bezpečnosti ruských vakcín. Agentura dále připomíná zprávy, podle nichž není očkovací látka dostupná ve všech regionech. Aby země, kde žije přibližně 146 milionů obyvatel, dosáhla kolektivní imunity, musí být naočkováno 70 milionů lidí, napsala DPA.

Podle předsedy poslaneckého klubu TOP 09 a lékaře Vlastimila Válka vázne centrální koordinace očkování.

„Pokud se nám nepodaří ten počet očkovaných na sto tisíc a víc, dostaneme se do situace, kdy nebude problém, že nebudeme mít dostatek očkovacích látek, ale nebudeme mít koho očkovat a kdy očkovat,“ řekl Válek. Podle něj nelze po lékařích požadovat, aby byli zároveň v nemocnicích a v očkovacích centrech.

„Co se týče zahrádek, já si osobně myslím, že stojí za to, abychom prošli jednotlivá města. Zjistíme, že když jsme otevřeli okénka, tak ta kumulace lidí u nich je pro mě osobně mnohem horší, než když lidé budou sedět na zahrádkách s nějakým odstupem od sebe,“ uvedl v druhé části Partie na CNN Prima News exministr zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula.

Přírůstek nákaz jen těsně pod sobotním maximem a rekordní počet úmrtí po covidu-19 dnes oznámily úřady v Indii, kterou v posledních týdnech sužuje dramatický rozmach nemoci způsobené koronavirem. Podle agentury Reuters oficiální statistiky vzrostly o 3689 úmrtí a 392.488 infekcí, přičemž denní součty nákaz se nad 300.000 drží už více než deset dní. Další indický stát mezitím zavádí plošnou karanténu, zatímco federální vláda odmítá vyhlásit národní lockdown.

Ještě na začátku dubna hlásila Indie, která má asi 1,3 miliardy obyvatel, méně než 100.000 nakažených denně a počty obětí covidu-19 byly hluboko pod tisícovkou. Od té doby čísla prudce stoupají, v sobotu ministerstvo zdravotnictví oznámilo 401.993 nových infekcí. V přepočtu na počet obyvatel oficiální indické přírůstky nejsou o mnoho horší než v některých evropských zemích včetně Česka, podle expertů ale vládní statistiky zachycují jen zlomek skutečného počtu nakažených a mrtvých.

Epidemická situace se ve Spojených státech po drobném zhoršení z přelomu března a dubna dál zlepšuje. Podle statistik deníku The New York Times (NYT) se po sobotě sedmidenní průměr zachycených infekcí dostal pod 50.000 případů za den. Naposledy byl ukazatel pod touto hranicí na začátku října.

Počty nových infekcí v USA, které mají asi 330 milionů obyvatel, klesají od poloviny dubna, kdy skončil asi třítýdenní růst denních bilancí. Týdenní průměr tehdy stoupl z 54.000 na více než 70.000 nákaz za den, což vzbuzovalo obavy ze „čtvrté vlny“ americké epidemie covidu-19. USA se však prozatím novému náporu koronaviru vyhnuly a infekce nyní přibývají méně než pětinovým tempem oproti rekordu z ledna.

Vakcinační místa jsou aktuálně po celé zemi otevřená pro všechny osoby starší 15 let a spíše než nabídka je nyní pro americkou očkovací kampaň problémem slabá poptávka. Tempo očkování od poloviny dubna kleslo z více než 3,3 milionu podaných dávek denně na přibližně 2,55 milionu.

První květnový den přibylo v Česku dalších 1169 potvrzených případů nemoci covid-19, to je o 137 méně než minulou sobotu. Reprodukční číslo ukazující šíření epidemie mírně stouplo na 0,88. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Od loňského března zemřelo v ČR s potvrzenou nákazou 29.343 lidí. Další aktuální údaje, například o počtu hospitalizovaných, provedených testů či případů na 100.000 obyvatel za týden, zveřejňuje ministerstvo později.

Reprodukční číslo, které udává, kolik dalších lidí nakazí jeden pozitivně testovaný člověk, stouplo ze zhruba 0,85 na 0,88.

Prvního května zdravotníci v Česku naočkovali proti koronaviru 21.650 lidí, to je zhruba o tisíc méně než minulou sobotu. V pracovní dny tohoto týdne průměrně podali přes 65.000 dávek vakcíny. Ukončené očkování proti nemoci covid-19 má v republice po čtyřech měsících víc než milion lidí, k sobotnímu večeru přesně 1,009.631. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Minimálně jednu dávku vakcíny dostalo přes dva miliony obyvatel, což je necelá čtvrtina populace starších 16 let. Ve čtvrtek 29. dubna bylo očkováno dosud rekordní množství lidí, přes 77.000. Původně vláda plánovala, že bude v těchto dnech očkovat až 100.000 lidí denně.

Velkokapacitní očkovací centra, která v některých krajích vznikla například ve sportovních halách, kulturních sálech či na výstavištích, nejsou kvůli nedostatku vakcín proti covidu-19 plně vytížená. Mnohá fungují jen na zhruba poloviční kapacitu. Ty kraje, které větší očkovací centra zřídily, do nich zpravidla přesunuly očkování z nemocnic. Některé kraje ale o otevření očkovacích míst, která by měla kapacitu třeba 1000 a více lidí denně, vůbec neuvažují.

Kraje přistupují ke zřizování velkokapacitních očkovacích míst rozdílně. Ve Zlínském kraji jsou tři, na kroměřížském výstavišti, ve vsetínské sportovní hale a ve zlínské PSG aréně, a hejtmanství do nich přesunulo očkování z nemocnic. Zatím nefungují na plný provoz, ale kraj je s nimi spokojen. Kraj předpokládá, že až bude naočkována velká část obyvatel, provoz center se utlumí a vakcinace se vrátí zpět do nemocnic, menších zdravotnických zařízení a bude pokračovat také u praktických lékařů.